Bystrozor Potter

Harry si překvapivě užíval rozhovor se Severusem Snapem.
Z parku se přesunuli do příjemné vinárny. (Později se ukázalo, že ji Snape vlastní. Harrymu málem vypadly oči.)
Teprve, když se dopracovali na dno páté sklenky, stočil se rozhovor k případu.
Snape si pozorně vyslechl vše, co mu byl Harry ochotný sdělit, a pak se na něj vychytrale zadíval.
„Dobře, pane Pottere. Domníváte se, že se stanu obětí vraždy, protože se mnou Draco Malfoy mluvil před svým zmizením. Ale co když jsem já ten vrah?“
„Doufám, že ne. Pojmenoval jsem po vás mladšího syna. Bylo by mrzuté přejmenovávat ho po tolika letech.“

Lucius Malfoy jim sdělil pouze to, že by Snape "měl být někde v Anglii."
Od té doby prohledali snad každou píď země a vyslechli nespočet svědků, kteří tvrdili, že vědí přesně, kde se ten muž nachází (samé bludy).
Harry se propadal hlouběji a hlouběji do deprese.
Dokud se jednoho slunečného dne nerozhodl poobědvat v St. James parku a na lavičku si k němu nepřisedla povědomá postava.
Na lavičku.
Uprostřed Londýna.
Za bílého dne.
Harry se zhluboka nadechl.
"Snape, určitě víte, že vás už několik týdnů marně hledáme, že ano?"
"Inu, to víte, Pottere, dávám přednost setkání, které inicializuji já sám."

Harry ztěžka dosedl na židli a chvíli zíral do prázdna, dokud jeho činnost
neomaleně nepřerušil Malcolm.
"Tak co Malfoy? Něco nového?"
"Konečně víme, co dělal Draco těch pár posledních hodin, které nemáme zmapované. Augustus Pírko nebyl poslední, s kým mluvil."
"A kdo tedy?"
"Severus Snape."
Malcolm několikrát zamrkal a pak vyprskl smíchy.
"Pane, neříkejte, že jste se přidal do jednoho z těch "Snape žije" fanklubů."
"Já ne, ale Lucius Malfoy zřejmě ano. On sám ho prý tenkrát přemístil z Chroptící chýše."
Malcolm se nezmohl ani na slovo a tak Harry pokračoval.
"Ten starej parchant žije. A nejspíš bude příští obětí."

„Používáš na hábity žehlící kouzlo? Vypadají pak lépe. Víš, že je vždycky
někam pohodíš."
„Já vím. Používám."
„A měl by ses taky někdy zastavit v Doupěti."
„Já vím."
„A koukala jsem, že za rohem je bistro, kde si můžeš objednat jídlo, když si nestihneš uvařit."
„Já si ho tam objednávám."
„A co jinak, zvládáš to? Něměla bych chodit čas-"
"Už nejsem malej," přerušil ji s úsměvem."
"Ale velkej taky ne." Políbila ho na vršek hlavy. Měla skandálně vysoké
podpatky.
Harry se zasmál, ale Lily Luna se na něj pořád dívala se starostí v očích.
"Měl by sis někoho najít, tati.“

„Našli jste ho?“ zachraplal Lucius.
Harry zavrtěl hlavou.
„Draco zmizel před pěti lety. Ten případ byl dávno odložen.“
„Ale jste tu kvůli němu.“
„Ano, to jsem. Ještě pořád jsem přesvědčený, že jste nám neřekl všechno, co víte.“
Lucius si ho vychytrale měřil.
„Proč myslíte, že se to teď změní?“
„Vyšetřujeme tři vraždy. Shodou okolností jsou oběťmi poslední lidé, se kterými váš syn mluvil. Musíme případ znovu otevřít.“
Lucius při tom sdělení nehnul ani brvou.
„Opakuji, proč bych vám měl pomáhat?“
Harry si povzdechl.
„Ale no tak. Oba dobře víme, co chcete. Propuštění jsem vám vyjednal. Teď je to na vás.“

James Sirius Potter nadskakoval nadšením a s posvátnou úctou sledoval postavu na koštěti, která předváděla vysoko na obloze komplikované kličky.
*
"Tati a ty jsi vážně umřel a vrátil se?" Albus Severus Potter kulil oči v nevíře, když po stopadesátépáté donutil svého otce vyprávět příběh o porážce Voldemorta.
*
"Hurá, je pryč, ty jsi hrdina, tati!" Lily Luna Potterová se natáhla na špičky a vlepila mu mlaskavou pusu, když zahnal bubáka, který se usídlil v její krabici s hračkami.
*
S nostalgií vzpomínal na doby, kdy byl pro své děti naposledy hrdinou. Dnes mu všechny rekli, že chtějí po rozvodu zůstat s matkou.

Mozkomoři zmizeli z Azkabanu už dávno, přesto jako by z kamenných zdí stále
dýchala jejich mrazivá přítomnost.
Harry si, jako pokaždé, když tudy procházel, vzpoměl na na svého kmotra, který na tomto chmurném místě strávil tolik času, odsouzený za zločin, který nespáchal.
Přede dveřmi cely se vší silou přinutil spolknout svou lítost a vztek. Musí se soustředit na toho, za kým se sem vydal.
Vezeň vypadal na první pohled sešle a nezdravě. Ve spánku sípavě oddechoval a vzbudil se až po několikerém silném zatřesení. Pomalu a namáhavě se zvedal a Harry znovu po letech hleděl do kalných očí Luciuse Malfoye.

Edgar Doyle, 45
Odbor záhad
Místo nálezu: Prasinky
Příčina smrti: vykrvácení ze tří hlubokých řezných ran v oblasti hrudníku, způsobených pravděpodobně dlouhým mudlovským nožem. Žádné známky použití magie.
Septimus Výtrusník, 53
Lékouzelník
Místo nálezu: Londýn
Příčina smrti: vykrvácení ze tří hlubokých řezných ran v oblasti hrudníku, způsobených pravděpodobně dlouhým mudlovským nožem. Žádné známky použití magie.
Augustus Pírko, 62
Chovatel sov
Místo nálezu: Blábolivý Brod
Příčina smrti: vykrvácení ze tří hlubokých řezných ran v oblasti hrudníku, způsobených pravděpodobně dlouhým mudlovským nožem. Žádné známky použití magie.
Harry odložil spis a zamračil se. Věděl, za kým musí jít, a vůbec se mu nechtělo.

Jako by na něj stěny kanceláře padaly. Neuškodí mu zase po dlouhé době vyrazit do terénu.
Před vysokou věží už na něj čekal Malcolm, který okamžitě spustil:
„Augustus Pírko, 62 let, stejný způsob jako ostatní. Byl to...“
Harry se bez okolků protáhl úzkým vchodem do věže, ve které ho uvítaly ohlušující skřeky.
SOVY! Jako by mu v hlavě zazněl dávný výkřik strýce Vernona.
„...chovatel poštovních sov,“ dořekl Malcolm.
„Máme nějaké svědky?“ zeptal se Harry.
Malcolm se jen ušklíbl a pozvedl ruce ke stovkám bidýlek.
Harry zavrtěl hlavou. Tihle svědkové byli sice velmi hlasití, přesto se od nich ale nic nedozví.