DMD č. 21 pro 21. 4. 2024. Téma: Úsek častých nehod

“Dobrý den. Víte, že silnice vedoucí kolem vašeho domu je jednou s největším podílem nehod?”
Stařenka sedící před chaloupkou se bezzubě usmála na reportérku.
“No víte, občas něco zaslechnu.”
“Co myslíte, že by mohlo stát za tak vysokou nehodovostí?”
“Ta zem je prokletá,” odplivla si stařenka. “Dřív to bylo moje pole, ale potom přišel chlap z úřadu a pole mi sebral. Tak jsem tu zem proklela.”
Reportérka nervózně přešlápla.
Vtom se do zatáčky vřítilo auto, kola se smekla na kaluži rozlitého oleje a auto se obtočilo kolem nedalekého stromu.
Babka se zakřenila a nohou kopla plechovku oleje dál pod lavici.

Dopravních značek, tak jak je známe, ve Státech používají minimum. Stopka, dej přednost v jízdě, přikázaný směr jízdy, pozor medvědi, pozor mořské vydry, pozor běžící kukačky.

Všechno ostatní mají na značkách vypsáno slovy, takže řídit může každý trouba. Pokud ovšem umí anglicky. A pokud umí dostatečně rychle číst.

Nejčastější značku "rychlostní limit 35 mil" zvládám.

Krátké a úderné "nejezdi na rameni" je taky v pohodě. Horší by bylo, kdyby přikazovali, abych na rameni jela, protože to vůbec netuším, jak udělat.

Horší ovšem je "levý pruh musí odbočit vlevo kromě vozidel, která..." Sakra! Ani jsem to nestačila dočíst! Tohle nedopadne dobře...

Svět není plný neklidných duchů. Každého nakonec rozfouká vítr, odnese voda, pohltí země, či spálí oheň. Nejrychlejší způsob jak ducha přivést k pokoji? Pomsta.
Neklidný duch touží po pomstě. S tím mu někdo může pomoci. Někdo ho může kouzlem svázat s vhodnou bylinou a osvobodit ho až poblíž toho, na kom chce svou pomstu vykonat. Právě v tomhle okamžiku se kouzlo nejspíš zvrtne.
Když čarodějka láme snítku šalvěje, zadrží dech. Mohou se vrhnout na ni, na někoho z davu. Musí být připravena zakročit. Ale Jakubíček svou pýchou a sebevědomím přímo září. Tři liščí duchové se bez zaváhání rozběhnou k němu.

Uriel nebyla nikdy jemným stvořením světla a lásky. Snad koncepčně, jako příliš silná zářivka v lednici uprostřed noci nebo pevné objetí stokilového sloního mláděte. Kontakt s lidmi nebyl její silnou stránkou a kontakt, který měl vést k oboustranně příjemným pocitům na jeho konci, byl úsekem, kterým projížděla silou rozbitého atomu, a cestou narážela, kde (a do koho) mohla.
Po vstupu do Azirafalova obchodu nakráčela k tomu odpornému zrádci, chytila ho pod krkem a zvedla ze země.
„Uděláš přesně to, co ti teď řeknu.“
„Ne. Ne, děkuji.“
Zarazila se. Postavila ho zpět na zem. Zapojila závity, které možná nikdy nepoužila. „Prosím.“

V krásném městě Akkon existuje jedno specifické místo, kde se s železnou pravidelností odehrávají prapodivné věci. Když se setmí až do hluboké temné modři, začne tam objevovat šedivý stín. Pokud bloudící udělá chybu a připlete se mu do cesty, se zlou se potáže. Někdy se vrací s ranami a šrámy, které ještě den předtím neměl. Otřesený, vyděšený. Ve snech se mu pak ještě mnoho následujících dní zjevuje žluté nemrkající oko pekelného démona.

***

Tím místem je kuchyně v templářské komendě v Železném hradu, a viníkem je jednooký kocour Šedivák, o kterého templářští novicové, plížící se pro půlnoční zásobu chalvy, pokaždé zakopnou.

Kdekoli na světě by těch tři sta metrů bývalo úsekem častých nehod.
Rozhodně v místech s obvyklou hustotou silničního provozu.
Byly tu vlajky. Desítky černých vlajek zabodaných do země podél oploceného pozemku.
Nápisy. Burcující, sprejem nastříkané na deskách z vlnitého, pozvolna rezivějícího plechu.
A symboly - zbraně, tanky, lebky, svastiky s rameny doleva.
V hlavním městě ostrova Rapa Nui, známějším pod názvem Velikonoční, však převažují prašné cesty. Když už jsou z asfaltu, množství výmolů donutí řidiče zpomalit.
Ješua se zastaví na křižovatce.
S mořem za zády a pohledem upřeným na výjev zachmuřeně uvažuje, že je to místo jako stvořené pro armagedon.

Complications were expected.
However, as they passed into the wilderness, they should lessen, as does the Rad's activity.
"There is something wrong with the mountain pass," the village elder warns sagely. "We have not had anyone come through from the east since the thaw before last."
"What about the other way?" the ranger asks.
"Five or six parties tried. One of them came back, of the others none was heard from again."
That earned some raised eyebrows.
"Is there someone of the party that came back we could talk to?"
"You can try. But their tongues stayed in those mountains..."

Konzole uprostřed TARDIS doutnala. Doktor se vynořil zpoza ní.
"Donno?"
"Tady!" zakřičela z druhé strany. Pomohl jí na nohy a vyběhli ven.
"Země!"
"Podle GPS Glasgow."
"Správný stát!"
"Shaun nás zabije, řekla jsem, že jen skočíme pro čínu!"
"Alespoň už nejsme v Číně? Zavolám UNIT na odtah, za pár hodin jsme doma. Ale náhodou, tohle je dobrý, jednou jsem vypadl ven do Sheffieldu a potom jsem TARDIS vůbec nemohl najít. Vlastně jsem už jednou boural i ve Skotsku. A jednou na Powell Estate, to by se nám hodilo víc. A jednou-"
"Není náhodou nad Británií velký nápis 'úsek častých nehod'?!"

Průzkumník právě odkopl kus nitry, když to ve vysílačce zapraskalo:

„...tr...áme..!“

Uchechtl se a zmáčkl tlačítko:

„Slyšel jsem kámen a šutr, pánové?“

Reakce žádná, byl zřejmě daleko. Až teď k němu dolehly otřesy rafinérky. Už se chtěl vrátit klukům pomoct, když jeho zkušené oko ve tmě zachytilo žlutý odlesk. Zlato by byla škoda tu nechat.

Při dopadu na dno jámy podrážky hornických bagančat zakřupaly. Světlice osvítila kostry, na kterých dosud nezetlely jen helmy a vousy. Našel pár předchozích směn. Ve chvíli, kdy začal dumat, copak se jim asi přihodilo, se horninou v úrovni jeho hlavy prodrala zubatá glifidí morda.

Vyvolení - následování - reptání - odpadnutí - zajetí - osvobození - ujištění.
Cyklus, který se opakuje v každé generaci víry.
Je lidskou přirozeností chtít něco víc, něco lepšího.
Zvědavost a kreativita nám byly dány do vínku.
To, že existují lepší a horší volby, se učíme od malička.
A nějaká část v nás vždycky šeptá, opakuje, zdůrazňuje, křičí, že milosrdný, milující Stvořitel nás přece nemůže, nesmí trestat za to, co do nás sám vložil.
Měl by nás chránit před následky našich rozhodnutí!
Pro sebe to vidíme jasně.
Ale když zvolí špatně (nevhodně z našeho pohledu) někdo jiný, jak rychle se v naší ruce objeví trestný nástroj?