DMD č. 10. pro 10. 4. 2017. Téma: Zlé dvojče

Siamská dvojčata dvou myslí v jednom těle lze oddělit – prokletím otrokáře a požehnáním pro otroka. Vyprošuje se u živlů a cena je vysoká.
Talgat vodě platí jedinou šťastnou vzpomínkou z dětství.
Já dávám vzduchu první opravdový polibek a vítr v jejích vlasech.
Ester zemi věnuje radost příslibu nového života a nechává si bolest z nenarození.
Táta v ohni pálí jiskru, která přeskočila, když se prvně vzali za ruce.
„Dávám minulou prázdnotu nocí bez muže. Dávám budoucí prázdnotu dnů bez syna,“ odříká Marta bezvýrazně.
„To nestačí,“ zašeptám.
„Myslíš?“ odpoví.
Přehoupla se půlnoc, je Velký pátek. Jen místo syna je obětí matka.

Když poprvé vejdeš dovnitř, cosi uvnitř tebe se změní.
Dřív bys nikdy nevstoupila na takové místo.
A rozhodně by tě neupoutal někdo jako Alexis.
Jeho jméno zní jako kletba i modlitba zároveň. Trvá dlouho, než se osmělíš a přistoupíš k budce, kde Alexis prodává vstupné.
“Všechno v pořádku, zlato?” upře na tebe černě orámované oči. Dokáže spatřit žádost v těch tvých?
“Dala bych si Jägermeister. Přidáš se?”
Okamžik ticha – a pak se Alexis ušklíbne. “Proč ne.”
Zachytíš v budce svůj odraz. Vypadáš jako své zlé dvojče – někdo povědomý a zároveň cizí.
Usměješ se na něj a následuješ Alexise k baru.

Bylo nebylo, Zářná Vzora šla na pivo se zlým a zlým dvojčetem. Co se nestalo, dvojčata vyrazila na výšlap a uvízla v prvním občerstvovacím zařízení.
I seděla u stolu sama samičká Zářná Vzora.
Mezitím se v New Yorku iniciativa Avengers rozhodla pro tajný průzkum Aveviny totality a vyslala dva zástupce, protože staří kamarádi chtěli jít na pivo.
"Jaktože jsem střízlivý?" zavyl tmavovlasý po první lahvi Pangalaktického megacloumáku.
"Ty už máš dost," prohlásilo pohlavně neutrální výčepní a za límec ho vytáhlo z hospody.
Blonďatý usnul, sjel pod stůl a stáhl ubrus. Vzora sotva zachránila láhev.
"Takže mám pít sama?" povzdechla si.

Bola temná noc. Cez mraky nebolo vidieť ani hviezdy, ani Mesiac. Prebudil sa o tretej s potrebou ísť na záchod. Vstal.
Ani nevedel ako, problém bol vyriešený a mohol sa vrátiť. Zašiel som ešte sa pozrieť, ako spí jeho syn. Obišiel vežu z lega, ktorá sa tam akosi objavila. Fakt nevedel, kde nabral na to dosť kociek. Pristúpil k jeho posteli.
Nespal. Pozrel na neho a vydesene povedal:
'Tatino, niekto je pod mojou posteľou.'
S úsmevom si ľahol, stúpil na kocku z lega a pozrel sa pod posteľ. Bol tam jeho syn a povedal:
'Tatino, niekto mi leží na posteli.'

Sraz
„Ale Jacku, máme dnes sraz dvojčat, a ty přijdeš sám. Proč jsi nevzal svého bratra?“
„Já ho tu nechci.“
„A proč? Něco ti udělal?“
„Celé noci řádí a já to pak po něm musím všechno žehlit.“
„Prosím tě, a to mu nemůžeš nějak domluvit?“
„Když on mě vůbec neposlouchá. V jednom kuse je zfetovanej a celý noci oblízá hnusný pajzly. Je to sice moje dvojče, ale je zlej. Ve dne, když já jsem ve škole, spí jak pařez.“
„Ale to musíš někoho požádat o pomoc, Jacku.“
„Neříkejte mě pořád Jacku, jsem Jekyll. A s Hydem si to vyřídím sám.“

Docela ráda pomáhám lidem, těší mě, když malým gestem může člověk vytvořit velký úsměv, ale běda jak jej správně neocení.
Dovoluji si o sobě říci, že jsem milý a ochotný člověk, ale bůh chraň toho, kdo mě naštve.
Například, když si jedu tramvají a přistoupí nějaký starší člověk. Automaticky vstanu a pustím jej sednout, ale to, že dotyčný řekne děkuji nebo se usměje, bych považovala za samozřejmost.
Jak to neudělá a ještě začne remcat, že vstávám pomalu, objeví se mé zle dvojče a v hlavě se mi prožene myšlenka ,,Aby jsi spadla a zlomila si krček ty ježibabo." Sama žasnu.

Faerveren byla z nich dvou vždycky ta, co vymýšlela nové skopičiny a tahala do nich svou sestru. Stejně tak i tentokrát.
"Musíme Eldariona sledovat!"
"Ale Faerveren, máma nám to zakázala."
"Copak nejseš zvědavá? To je poprvé, co se brácha s někým takhle vytratil!"
Slovo dalo slovo a za chvilku se plížili úzkými uličkami.
"Koukej, tamhle!" sykla Faerveren.
Eldarion a nový velvyslanec stáli ve stínu jednoho z domů a cosi si šeptali. Drželi se za ruce.
"Brácha mu dal pusu na tvář!" hlásila Faerveren.
"Nic nevidím, uhni! Co povídáš, pusu na tvář? Pusu na pusu!" vyhrkla Faervel. "A to se řekne!"

Mesiac svietil na svorku. Hlad panoval v bruchách.
„Kedysi boli dvaja bratia z jednej feny, voňali k nerozoznaniu,“ začal vĺčatám rozprávať Alfa.
Delili sa o mäso, sťa jeden vlk. Potom Prvý z nich zmizol. Po rokoch Druhého hlad vyhnal až k obydliam ľudí. Tam zacítil známy pach.
„Braček! Vyslobodím ťa!“
„Nie, zostaň tu so mnou, daj sa chytiť.“
„Čo rozprávaš?“
„Dostaneš každý deň mäso.“
„Ale ľudia...“
„Sa o mňa dobre starajú.“
„Si v klietke!“
„Za chvíľu príde pán a pustí ma.“
„Pohryziem ho a ty sa spamätáš!“
„To nie! Je Alfa, budem ho brániť!“
A bratia na seba začali vrčať.

„Jsi mrtvý, Malfoyi!“ oznámila druhého dne Hermiona místo pozdravu.
„No tak jsem si trochu zaryl do Lasičáka. Ale on začal!“
„Nemluvím o Ronovi. Vyčlenila jsem povídky, ve kterých nakonec umřeš.“
„Nějaký zajímavý námět?“
„Možná. Tady. Zabije tě Černá moringa. Nevíš, co to je?“
Malfoy vypadal zaraženě. „Opravdu hodně temný lektvar. Otec mi o něm kdysi vyprávěl. Bílá varianta povzbuzuje, černá plíživě zabíjí. Totožné ingredience, identický postup. Jen poslední krok se liší. – Kdo mi ji namíchal?“
„Totiž… Skoro to vypadá, že já.“
Dlouhý zkoumavý pohled.
„Grangerová, jsi nebezpečná osoba. Vezmi na vědomí, že ode dneška vařím náš společný čaj výhradně já!“
***

Byl to vytoužený syn, dědic trůnu.
Zdárně se vyvíjel. Pilný, inteligentní, se zájmem o politiku. Chtěl jednou vládnout co nejlépe.
Zastával liberální, demokratické postoje. Choval zvláštní sympatie k Židům.
Měl velký zájem o přírodní vědy. Stýkal se s významnými osobnostmi.
Jenže zároveň probíhal příběh jiného člověka.
Odmala poněkud citově vyprahlého. Poznamenaného výstřelky šíleného vychovatele.
Neustále narážel na otcovo nepochopení a nezájem.
Příliš brzy propadl laciným rozkoším.
Dostal velmi rozdílnou manželku, navzájem si nerozuměli. Hledal útěchu jinde.
Zatímco první marně prosazoval své plány a do úmoru plnil povinnosti, druhý propadal stále hlouběji. Prostitutky, alkohol, morfium…
Absurdní konec, ničící dva životy najednou.