Skrytý

Přijel plně vybaven - keramická miska s kytičkovaným okrajem (mají rády zdobnost!), blok plný kvalitních tlustých stránek (se slevou jen dva tolary!), ostře ořezaný paklík tužek č. 2, pero a lahvička kvalitní tuše.
Teď jen najít tu holku, co jej na ni místní hned kvapně odkázali...

"Takže vy hledáte... víly?"
Konečně to začala chápat!
"Ano, prý jsou zde zastoupeny ve zvýšeném výskytu a unikátním modrém zabarvení!" neudržel Hlavolín Voblacích svoje nadšení.
"Sice jsou plaché, ale jsem o jejich zvycích řádně zpraven! A také bych od Vás rád každé ráno koupil misku smetany," dodal rázně.

"Hlavně ho nezabijte!" broukla Tonička zdánlivě nikam.

Klečela v záhonu a vztekle plela. Kořínky s sebou pokaždé vzaly hrst hlíny, takže zahrada za chvíli vypadala jako po bombardování.
"Co to tu provádíš?"
Opatrně se narovnala, až jí zapraštělo v zádech. "Ty zatracené kytky," zvedla si jednu před obličej: "vyrostly přes noc a udusily mi všechny azalky."
Sedla si vedle ní a opatrně si od ní rostlinku vzala. Měla drobné kvítky s chocholkou vláken uprostřed.
"Vlastně jsou docela pěkné."
Vstala, oprášila si kolena a pomohla své přítelkyni na nohy.
"Už toho nech. Za chvíli se stmívá a já chci ještě stihnout odjet za město, než začnou padat hvězdy."

První česnek konzumoval, špitá se, že uhořel,
druhý láskou k vychytávkám Ládi Hrušky zahořel.
V duchu hesla "hlavně levně" k řezníkovi zašel,
po kuřecích chipsech z kůží stačil lehký kašel.
Třetí pokyn vládní strany nepochopil zjevně,
když chlór coby dezinfekci užil nejen zevně.
Čtvrtý se rozhodl zadýmit plíce,
o pátém, co uchlastal se, v TN.CZ více.
Šestá žena měla v mozku všechno trošku naruby,
konzumací horké vody spálila si potrubí.
Sedmý prášky kombinoval, kloktal kapky do nosu,
osmá v bitvě o ruličky obětí je chaosu.
Devátého klepla pepka nad zásilkou z Číny,
média však o Covidu dál šíří ty špíny.

20. století se svízelnými situacemi jen hemžilo. S tím ostatně počítali. Oběť pro budoucnost lidstva byla samozřejmostí, ačkoliv členové výpravy během příprav mise na záznamy z této etapy vývoje lidstva nereagovali vždy s odpovídajícím klidem a odevzdaností.
Války, výbuchy atomových bomb, hladomor, násilí, zemětřesení – s tím vším se pochopitelně při svém bádání dokonale obeznámil.
Přesto ho nyní téměř stejně dokonale zaskočila zločinnost takřka všední.
Zkrátka, někdo expedici okradl o všechny peníze.
„Káťo, Karasi, pokračujte v průzkumu ve městě. Nemůžeme spustit ze zřetele náš cíl. A hlavně…“
„Nenápadně,“ doplnil ho Karas.
„Ne, hlavně levně!“ Akademik Richard jim nešťastně podal poslední bankovku.

Dokázal hovořit tak libým šepotem, že to zalézalo pod kůži, a věděl to o sobě.
"Už jsem ti někdy řekl, jak mě fascinují tvé oči? Cítím se ztracen a bezmocný, když se na mě podíváš - tak, právě tak. Už jsem ti to někdy řekl?"
Dnes mu slova splývala z úst výjimečně hladce, sladce, medově. Svět se točil, točil se jen kolem nich dvou.
"Neřekl! Já hlupák. Tvoje oči! Ty tvoje oči jsou jako dvě slunce shlížející z výše."
Zasnil se. Na nebi tančily hvězdy.
"A tvé vlasy... Jako čerstvě padlý sníh... Ach, pověz mi něco."
"Drž už konečně hubu, Marigolde."

Abrakadabra.
Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.
Abrakadabra.
I přírodní zákony se jednoho dne unaví.
Abrakadabra.
Na každém šprochu, pravdy je trochu.
Abrakadabra.
Je důležitější být si jistý než mít pravdu.
Abrakadabra.
Dříve nebo později to kouzlo začne fungovat.
Abrakadabra.
Mě se to podaří, a pak všichni uvidí.
Abrakadabra.
Malý ten, kdo má malé cíle.
Abrakadabra.
Chci být mágem ze všeho nejvíc na světě.
Abrakadabra.
Píle, vše se dá dohnat pílí, není nic takového jako buňky na sánskrt, vyšívání, krasobruslení nebo jadernou fyziku.
Abrakadabra.
Budu opravdový mág dříve nebo později.
Abrakadabra.

Abrakadabra.
Tobě se to už nikdy nepodaří.
Avada kedavra.

Klečel v tom chladném sněhu před námi a tvářil se jako by mu vůbec nedocházelo proč. Těkal očima z jednoho na druhého a nejspíš hledal nějakou oporu, vysvětlení, alespoň v jednom z našich pohledů, zatimco mu z děr v břiše vytékala čerstvá krev.
Nevěděl vůbec jak hrozně to bolí. Jak strašné je se koukat, když vám před očima podříznou oba rodiče.
Pokud ano, nikdy by to neudělal. Nikdy by je sem nepřivedl.
Stoupl jsem si proti němu, zahleděl se mu do očí a vrazil mu nůž rovnou do srdce. Snad ho to bolelo stejně jako mne každý den.

"Pro hlídku."