DMD č. 6. pro 6. 4. 2019. Téma: Naostro

Šestá hodina se nese v rytmu tance. Diskokoule u stropu září zeleně a zlatě. Bliká naprosto mimo rytmus valčíku Na krásném modrém Dunaji. Dvojici duchů to ovšem nevadí, neboť ani oni jej nevnímají. Klopýtavé kroky víří vzduch v uličce u oken.
Taneční mistr pohupuje holenní kostí přesně podle hudby. „Á dva tři…,“ nedopoví. Právě v tu chvíli totiž otevře oči a uvidí tanec svých svěřenců. Naštve se. Ektoplasma vystřídá působivé spektrum odstínů rudé barvy.
„Co to má jako být?! Tohle že je naostro?! Spíš na blbo, ne?!“ rozčiluje se.
„Copak my jsme oblečení?“ kontruje drze Poplašňák.
Taneční mistr pukne vzteky.

"A nakonec mám pro tebe ještě jeden, exkluzívní, dárek," praví Tadeáš Timee, když už byly děti uloženy ke spánku.
Timea zvědavě otevírá měkký balíček. Vytahuje dlouhé společenské šaty, ovšem opravdu extravagantní. Záda totálně odhalena až k místům, kde ztrácejí své kulturní jméno, rozparek téměř po celé délce nohy. Už natahujíc je na sebe, myslí si o nich Timea svoje.
"Tatínku, vždyť z toho mi budou vylézat každé kalhotky!"
"Nebudou, ty se nosí úplně bez prádla, ta modelka je tak měla."
"A ty si, chlípníku, myslíš, že mě budeš vodit do společnosti polonahou?! Máš ještě lhůtu na vrácení? Sbal je!"
"Provedu!"

„Už by měl být zpátky.“ Wilhelm.
„Není to ani půl hodiny.“ Aneta.
„To znamená, že asi něco ví. Asi.“ Nora.
„Bá!“ Lina.

Byl krásný letní den, sluníčko svítilo, ptáčci zpívali a tak dále a tak dále. Budoucí advokát Alexandr Stern neměl na nádhery přírody ani pomyšlení.
Jediná zkouška ho dělila od konce semestru. Nesmí udělat sebemenší chybu, nezakoktat se, nepoplést ani jediný paragraf. S těžkým srdcem vzhlédl na majestátní novou budovu university. Chlouba města. Řady sloupů, všude mramor, spousta lustrů a kupolí.
„To zvládnu,“ zašeptal si a vykročil vstříc svému osudu.

Do trávy vedle diskutérů se svalil diskutovaný. „Mám to!“

„Pane Pokorný,“ ozvalo se od režisérského pultu. „Dejte do té závěrečné scény víc naštvanosti. Uvědomte si, že Vaše manželka, tady paní Králová, je klidná. Vás to šíleně vytáčí. A vy, Králová, se snažte kolegu opravdu provokovat, v dialozích více ironizujte. Oba hodně emocí, ať je vyvrcholení, tedy smrt manželky, pro diváky uvěřitelné. Teď to sjedeme naostro, sami víte, že za týden je premiéra.“
Zkouška probíhala v pořádku až do vyvrcholení jednání. Ozval se výstřel, po němž se herečce Králové objevila na rameně krev. „Kterej blbec nabil tu pistoli ostrejma,“ vyletěl režisér. „Teď abychom volali záchranku, policajty a především změnili obsazení!“

„Tohle není dobrej nápad,“ zašeptal Remus toho večera snad posté.
„Celou dobu budu s tebou. Nic to není!“ usmál se Sirius. „Spousta mudlů na motorkách jezdí taky.“
„Jejich motorky nelítaj,“ podotkl Remus suše a zhluboka se nadechl. „Bude to jenom na zkoušku…“
„Motorky nejsou kouzla… Žádná zkouška tady neexistuje,“ oponoval Sirius. Po tváři mu přelétl hravý úsměv. „Tohle je úplně jinej druh magie.“ Remus nevypadal moc přesvědčeně.
„Pojď, Moony,“ poklepal Sirius povzbudivě na místo před sebou. „Bude to zábava!“
„Tohle byl tak špatnej nápad,“ zopakoval Remus.
„Bude se ti to líbit!“ řekl Sirius a Remus nesměle přikývl.
„Hlavně mě nepouštěj.“

Bylo 2. září a Snape věděl, že ten den se ukáže, jak moc je profesorka Ambrosiová schopná. Poslední týden prázdnin mu tak lezla na nervy, že si skoro přál, aby neobstála.
Její úvodní hodina měla naostro proběhnout se studenty šestého ročníku.
Výborně, pomyslel zlomyslně si Severus, Potter s Malfoyem. Jestli je pro nového učitele něco zkouškou odolnosti, tak je to tahle dvojka pohromadě. Do úplné zkázy jim chybí už jen o dva roky mladší Hugo Weasley.
Jak ovšem později zjistil, právě oni tři dokázali mladou učitelku prozkoušet ještě před začátkem výuky.
K jeho smůle i štěstí zároveň ovšem zkouškou prošla.

Už se nemůže bránit.
Jeho tělo dopadá na zem.
Chce křičet, ale ze staženého hrdla vyjde jen zachroptění.
Nespouští oči z postavy, která se nad ním sklání.
Obraz, který mu zůstane vypálený na sítnici, až on sám už nebude.
Za několik okamžiků.
Dlouhý, pečlivě naostřený nůž se k němu blíží mučivě pomalu.
Ucití teplé mokro a tváří v tvář smrti ho zaplaví absurdní stud. Pomočil se strachy.
Ostrá bolest.
Tři hluboké řezné rány v oblasti hrudníku.
Tři rány, ze kterých prýští krev, vpíjí se do plavých vlasů a spolu s ní z něj odchází život.
Tři rány za tři hříchy.

Sestra táhla šestou noční službu a zrovna se zaobírala myšlenkou na dávku kofeinu nitrožilně, když ten chlap vpadl do vestibulu a opřel se u ambulance o zvonek. Mátožně zvedla sluchátko.
"Pohotovost, co jé?" zavrčela vraždychtivě.
"Chhhhh..."
"Vás vůbec neslyšim, NAHLAS!"
Nic.
Rozrazila dveře.
Pacient ležel na podlaze, košili na cáry, krve jak z vola. To už vytáčela další číslo.
"Pane doktore? Jo, Jaruš. Asi tu máme napadení... tygrem, nebo co."
O kus dál, na starém sídlišti, se kocourek Čitu spokojeně stočil do klubíčka. Přes balkon už sem nikdy nikdo nepoleze. Výhružky jsou pro zbabělce a psy. ON vždycky bojuje naostro.

Drahá Dezinvektilo,

nemusím Ti určitě připomínat, že jsem na Tvůj pomatený exces nezapomněl. Dočkáš se. Ale mezitím se můžeme v klidu soustředit na Tvou pacientku, protože pokud jde o ni, máme společný cíl.
Stěžuješ si, že ji nedokážeš přesvědčit, aby občas pořádně zalhala. To ale vůbec nevadí! Určitě vás na škole učili, že ke každé neřesti existuje neřest jí opačná. V našem případě jde o jeden z druhů bezohlednosti.
Ať vždycky na plná ústa vypálí cokoliv, co ji přeletí přes mysl. Ať to sama nazve upřímností a je na sebe – k naší velké radosti – ještě pyšná.

Tvůj milující strýc Zmarchrob

„Milý otče,
Chtěl bych se Ti velice omluvit za to, co jsem provedl. Byla to ode mne hloupost, neměl jsem si z Tebe tropit legraci, ale poslední doba byla pro všechny velmi těžká a moje jednání lze za vinu připsat posttraumatickému stresu, případně prodělané archové nemoci.
Prosím, mohl bys odvolat tu kletbu? Můj syn za moje jednání přece nemůže.
(Doufám, že stále) Tvůj syn
Chám

PS: Dal bys mi někdy ochutnat toho lahodného nápoje?
PPS: S bratry jsme vymysleli něco, co by Ti mohlo být v podobných případech užitečné.“

K listu byl připojený balíček.
Noé překvapeně zíral na pruhované trenýrky.