DMD č. 29. pro 29. 4. 2019. Téma: Záhada vesmíru

Obrázek uživatele Zuzka

William

Drabble: 

Rád by řekl, že seděli za stájemi do půlnoci, ale Fanny šla celkem brzy spát. Vzácný čas s nejbližší sestřičkou však nepromarnil. Poslouchal její povídání do poslední noty náznaku, sledoval zlatý svit hvězd v jejích očích. Zmínila se, že občas s Edmundem pozorují oblohu.
Před nočním chladem se ukryl v salonu, ačkoliv by spíše ocenil svou kajutu, kde si obvykle rovnával myšlenky
“Skleničku?” nabízel bratránek na zahřátí.
“Ne, díky pěkně.”
Zadíval se Edmundovi do tváře. Spatřil stopy hádanky, která se nechtěla nechat rozlousknout.
“Jestli ti mohu poradit, odpověď na tvou otázku zná hlubina noční oblohy. Běž se jí někdy zeptat.”

Závěrečná poznámka: 

horko těžko téma, ale co už, je konec dubna :))

Obrázek uživatele HCHO

Vysvětlení

Úvodní poznámka: 

Velmi těsně předchází: Rozruch

Drabble: 

„Evo, jsi to ty? V jakým jsem se to ocitl vesmíru, že tu jsi ty?“
„Ahoj Adame,“ řekla tiše Eva, když byla konečně schopna slova. „Nestalo se ti nic?“
„Jsem praštěnej, to víš,“ smál se, „ale kde se tu bereš ty?“
„Vzala jsem místo za nemocnou tetu.“
„Co já se tě nahledal! Celý tvoje propuštění bylo jen nedorozumění. Otec tě chtěl mít z cesty, aby se nevědělo, žes na ty Ivanovy čachry přišla zrovna ty.“
Konečně to pochopila. „Protože by to nerad viděl můj otec.“
„Já jsem tak šťastnej! Kdybys věděla, jak mně se sem s těma botama nechtělo jezdit!“

Závěrečná poznámka: 

Kdo by si někdo chtěl osvěžit pár zmínek o Adamovi, tak třeba zde

Následuje: Adam a Eva (skoro) v ráji

Obrázek uživatele Tlegy

Teď už poteče krev

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na http://sosaci.net/node/38586

Doufám, že potěší ty, kteří chtěli pokračování.

Drabble: 

Dívka se přitiskla ke stromu. Lehce, pružně, jako šelma.
Stříbrný meč v rukou Geralte se zablýskl. "Ukaž děvče co se v tobě skrývá."
Jen letmý pohled na meč prozradil, že jej slyšela.
Geralt se pohnul, rychle a jako had se vymrštil vpřed a sekl. Jen koncem meče na plnou délku. Minul. Byla neuvěřitelně rychlá.
"Ne, Geralte. Ne, nech ji být." Vítr, šum křídel, metamorfóza, rychlá, téměř nepostřehnutelná.
Ta vůně jej překvapila, tu znal. Heřmánek, levandule, šalvěj. "Gudrun, to jsi ty?"
"Já, kdo jiný Geralte? Nech ji být Geralte. Není ani jako já. Je jiná, záhada vesmíru, ale nezabíjí, nikdy. Prosím."

Obrázek uživatele Brygmi

Cvičení

Fandom: 
Drabble: 

Jeden klik. Druhý. Třetí.
Adam posilováním zaháněl nepřístojné myšlenky. Navíc svaly jsou dobré. A sexy. Eric je určitě taky ocení.
Počkat, špatná myšlenka!
Devatenáct. Dvacet.
Na Ericovi nezáleží. Nejde o to, že je kluk. Jenže, když už by se Adam rozhodl, že bude ojíždět mužský, tak by si nevybral jeho!
Třicet jedna.
Je podivně namyšlený. Obléká se divně (i když dobře divně). A má pěkné tělo. Taky dobře líbá.
Padesát!
Dobře, Eric Adama z nějakého perverzního důvodu přitahuje. Ale proč? Jak se to stalo? Pitomá záhada.
Bohužel si asi nemůžeme vybrat, kdo se nám vloudí do myšlenek.

Jedna. Dva. Tři.

Závěrečná poznámka: 

Někdy nám ty nejobyčejnější (a vlastně zbytečné) otázky mohou připadat jako záhada života, vesmíru a vůbec.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Trocha filozofie na dobrou noc

Drabble: 

"Ještě ti před spaním vyvětrám," praví Pankrác Zdiradovi, otevře okno a zakouká se ven.
"Nač se koukáš?" táže se Zdirad.
"Jen mne, jako ty Nerudovy žáby v kaluži, napadlo, zda u některé z těch hvězdiček je planeta a na ní tvorové jako my. To ale asi nezjistíme."
"Třeba ano."
"Pochybuji. Je to příliš daleko. Vesmír je plný tajemství a záhad."
"Jakých například?"
"Největší záhadou podle mne je, k čemu by byl vesmír, kdyby v něm nebyli lidé ani jiné myslící bytosti, které by mohly o něm přemýšlet. Ovšem to už jsem sklouzl do filozofie. Ale teď už spi, dobrou noc!"

Závěrečná poznámka: 

Nevím, nevím, zda touto hlubokou myšlenkou nenasadil Pankrác Zdirádkovi na dobrou noc brouka do hlavy.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Tajemství vesmíru

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Taky máte ten poblém, že když po hodinách přemýšlení konečně vypotíte nějaké drabble, ani za milion nejste schopni vymyslet nějaký dobrý název?

Drabble: 

Galaxie, hvězdokupy, planety
Hvězdy po obloze rozsety
Malá hrouda kamení letí prostorem
Malý geoid s modrým dekorem
Na ostrůvku pevniny zemička
A vesnice docela maličká
A tam?
Jen nepatrná tečka, smítko prachu
To jsem já
Uzlíček nervů, obav a strachu
Jsem já
A nevím
Nevím, proč vlastně jsem tady
Nemám zdání
Smutky, radosti, lásky, zrady
Zbožné přání
Nevím, kdo vlastně jsem
Nevím, jaký je Boží plán
Spolu s ostatnímu, přitom proti všem
A využít ten čas, který nám byl dán
Nevím
Budu někdy vědět?
Sama sebe se vždy marně ptám
Možná, že ten smysl, který chceme znát
Je život sám

Obrázek uživatele Lomeril

Nespravedlnost

Fandom: 
Drabble: 

„Další? Děláš si legraci?“
Když mu Trivet vyprávěl, že Aldormu navštívila další dívka z jiného světa, nevěřil Ryko vlastním uším.
„Takže když se u vás na trůn posadil uzurpátorský rod, draci vám přivedli dívku z jiného světa, aby vám vrátila právoplatného krále. Když hrozilo, že vaše království stráví věčný oheň, přivedli vám další. My tu mezitím měli bratrovražednou občanskou válku a draci nehnuli ani šupinou. Ale když váš král nezvládá vlastního synáčka, přivedou mu další ženskou, aby to vyžehlila!“
„Draci vládnou celému vesmíru, ale jejich rozhodnutí nám jsou záhadou,“ pokrčil Trivet rameny.
„Chceš říct, že u nich Aldorma má protekci!“

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova – U cíle cesty

Úvodní poznámka: 

Bez bodu.

Navazuje částečně na drabble Tápání a částečně také na drabble Nepříjemnost na cestě.

Drabble: 

Na něco si vzpomněl, některá místa jeho paměti však stále zůstávala bílá...
Když se vypořádal s těmi třemi, cesty už jim mnoho nezbývalo. Ještě, že tak. Zastavili je o hodinu později. Tentokrát byli jen dva, naštěstí patřili ke stráži Kamenného domu. Adeliza měla pravdu, stačilo ukázat znamení.
Vybavoval si, že docela jasně zvládl vysvětlit, kdo jsou a proč přijeli. Víc si ovšem nepamatoval, i když do bezvědomí asi hned neupadl. Na to zase tolik krve neztratil.
„Kde je Yllanit?“ obrátil se na Odettu. Po záhadě, co tady v Lenghardii jeho sestřenice pro všechny hvězdy na nebi dělá, bude pátrat později.

Obrázek uživatele hidden_lemur

Nekonečný záhady vesmíru

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pojďme navštívit tyhle hochy, co říkáte?
http://www.sosaci.net/node/37007

Drabble: 

Horizont se rozmlžoval. Možná za to mohlo nevyspání - amatérský ufolog řídil šest hodin v kuse - ale spíš ten joint velikosti termosky, který si podávali. Satelit pod jejich zády už docela vychladl.
Zhulenec zvedl ukazovák a zašermoval jím proti hvězdnatému nebi. Za prstem zůstával jiskřivý obláček.
"Cos říkal?"
"Záhady."
"JO!"zahulákal radostně. "Nekonečný záhady Vesmíru!!
"Jako single fusekle. A chleba břichem dolů."

Vysoko nad nimi se na můstku bitevní stanice postarší hubený důstojník naklonil ke svému obřímu kolegovi v černém.
"Mno," konstatoval suše, "tuhle návštěvu raději odložíme, že?"
Odlétali. S pocitem, že Intergalaktická dohoda z osmačtyřicátýho jim vždycky zkazí každou srandu.

Obrázek uživatele Erendis

Některé záhadami zůstanou

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Musel tam zůstat.“
Nebyla si jistá. Ale nechtěla, aby se vracel zpátky.
V promočeném oděvu se otřásla zimou. „Uklouzla jsem a spadla do vody.“ Doufala, že se v tom nebude vrtat.
Rozdělával oheň, nedíval se na ni.
„Víš, co bych rád věděl? K čemu vlastně ten krystal měl být. Všichni se vždycky shodovali, že k ničemu dobrému a lecčemu nedobrému. Přesně to nikdo nevěděl. Tak už na to nepřijdou.“
Po chrastí se rozběhly plameny.
„Tys to chtěla vědět, že? Vždycky jsi chtěla všemu rozumět.“
Kývla. Oči sklopené.
Přiměla se nesáhnout do kapsy se schovaným pokladem. Drobným zelenavým kamínkem připomínajícím olivín.

Závěrečná poznámka: 

A některé ne. Ale ne letos.
(Pro jistotu: záhadou vesmíru je zde použití tajemného krystalu.)

Následuje: Hon nekončí

Malý zázrak

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Strašně moc jsem chtěla napsat nějakou fanfiction, jelikož jsem si to nakonec tento měsíc moc neužila, ale ať chci nebo nechci a celý den přemýšlím o tom, co napsat, vím, že pro mě bude záhadou vesmíru jediná věc.

Drabble: 

Vždycky jsem si říkala, že nemohu nikdy nikoho milovat víc, než své malé sourozence, o které jsem se v pubertě starala.
Dnes si prohlížím ty malinkaté prstíky, které nejsou schopny obemknout ani můj nejtenčí prst a neumím pochopit, jak se tu ten uzlík ocitl. Jak je možné, že v mém těle vyrostlo něco tak krásného, úžasného a dokonalého a navic k tomu pociťuji takovou lásku, že to neumím ani vyslovit, ukázat, popsat...
Neměla jsem ani tušení, že jsem takové lásky schopna.
Ještě včera jsem nevěřila, že mám opravdu v břiše dítě a dnes vím, že bych ti dala celý svět.

Závěrečná poznámka: 

To je jen tak okrajově vyjádření mého postoje k záhadě vesmíru.
Dle mě není nic zázračnějšího, než zrození dítěte a láska, kterou k němu dokáže cítit matka. Neříkám, že to tak prostě je, ale vesmír to prostě umí :)

Obrázek uživatele Lee

Dvoření záhady

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Jeden svět.
Všem laskavým čtenářům, které jsem nekomentovala, za což se hluboce omlouvám.

Drabble: 

Měla dojem, že se přeslechla.
„Co, prosím?“
Nebylo přece možné...
„Znám Narnii,“ opakoval znovu tiše.
Jako by prasklo sklo. Už nebyl její svět - tak nesnesitelně obyčejný - a ten druhý, ten vysněný, který musela opustit. Ze všech zemí, všech lidí, co žijí v Londýně, všech studentů, které kdy mohla potkat, se o ni uchází ten, který viděl... Viděl. A teprve teď jí došlo, že se doposud dívala jen přes roušku, v bolesti se přesvědčila, že svět kolem ní nemá tajemství, dokud jí jedna z jeho záhad nepřišla až ke dveřím.
„Odpusťte, neměl jsem vás tím obtěžovat během hry.“
Stiskla mu ruku.

Jolandino požehnání

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Drabble (opět) bez ambicí, pokusil jsem se jen napodobit mystérium generátoru náhodných slov zvaného Jolanda. Ovšem můžete si vybrat, zda je záhadou vesmíru to, co Jolanda říká, nebo přímo sama Jolanda :-)

Drabble: 

„A tady, mám tě před sebou a vím, že to jsi ty. Ty víš, že ty tam budeš, že ti jednou osud připraví ty možnosti, který před tebou stojí. Vrátíš se tam, kam jsi přišel. A ty víš, že tam dojdeš. Tady ty karty nelžou. Ty karty říkají pravdu. Já ti to říkám. Ty jsi ten kterej může vidět, protože to ty tady vidím. Máš ty dary... a ty karty o tom tady mluvíš. Hodně vysoko míříš. Ty můžeš jednou poznat ty důležitý věci. Tydlety záhady vesmíru, ty do nich uvidíš, protože ty karty nelžou. Já ti žehnám, žehnám ti.“

Obrázek uživatele Esti Vera

Nepochopili

Fandom: 
Drabble: 

Mysleli si, že bude právnička jako otec, ale ona šla učit.
Protože když viděla první kostrbatá písmenka v písankách, byla šťastná.
Očekávali, že bude budovat kariéru a ne se hnát do manželství, ale ona se vdala ve dvaceti.
Protože ho milovala a bylo jí s ním dobře.
Předpokládali, že děti bude odkládat, ale ona poprvé otěhotněla hned po škole. A pak porodila ještě tři další.
Protože cítila vděčnost za dar, který dostala. A protože mateřství ji naplňovalo.

Bylo pro ně záhadou, jak svůj život žila.
Nikdy nepochopili, že v jejím vesmíru jsou radost a láska důležitější než práce a očekávání.

Obrázek uživatele Bilkis

Veronika záhadná

Úvodní poznámka: 

Předchozí:

Drabble: 

Veronika se vrátila na komisařství s tělem v pytli a přívěskem v kapse. Kolegové ji stíhali pohledy, ale ona je nevnímala.
Nakráčela přímo do kanceláře k šéfovi.
"Tichá! Už mě vážně serete! Seberete podezřelého a během největší krize, jakou jsme tu kdy měli, si zmizíte bůhví kam! Uvědomujete si, že jsme až po uši v průseru? Kde jste byla?!"
"Vyřešit ten průser." odpověděla a položila na stůl pytel.
"Jak..."
"S drobnou pomocí pár přátel."

---

"Jak se jí to zase povedlo?"
"Je to neuvěřitelné."
"Nemůžu uvěřit, že to vyřešila sama."
Matěj se usmál. Záhada vesmíru jménem Veronika Tichá stále nebyla odhalena.

Závěrečná poznámka: 

Následující:

Obrázek uživatele Owlicious

Socha

Fandom: 
Drabble: 

Otázku "co bude dál?" většina lidí klade jako řečnickou. Vždyť budoucnost nikdo nevidí.
Ještě večer to měl stejně.
Jistě, jako vladař měl starost o pokračování svojí říše. Ale zároveň věděl, že mu nezbývá, než si počkat, až se věci vyvinou...
Teď měl neodbytný pocit, že ať už se mu zdálo cokoli, bylo to důležité.
Proto povolal svoje přední mudrce a hvězdopravce, vykladače snů i mistry magie.
"Povězte mi, o čem jsem snil... a co to mělo znamenat."
Všichni se ukázali jako neschopní. Měl by je dát popravit...
Pak se ozval ten mladý hebrej.
"Bohu se zalíbilo vyjevit ti budoucnost, králi."

Nejkrásnější v celém vesmíru

Úvodní poznámka: 

Nevím, jak moc je tady tenhle příběh známý. Doufám, že i bez znalosti to bude poměrně srozumitelné.

Drabble: 

Někdy za krásných letních nocí se Michal rád díval na oblohu a vzpomínal na svou dávnou výpravu. Hledal nahoře všechny hvězdičky, které už znal. Bílá hvězda, Čokoládová hvězda, Železobetonová hvězda, bělavá Mléčná dráha… A kdesi nezměrně daleko měla svítit jeho vysněná Modrá hvězda, na kterou chtěl utéci, když byl ještě malým Míšou.
Zvláštní, že musel letět tak daleko, aby poznal, že Modrá hvězda, nejkrásnější v celém vesmíru, je jeho Země.
Ale dokonce i dnes se mu někdy ztrácela. Kolikrát znovu toužil nasednout do rakety s kocourem Pidlifousem a vydat se ji hledat tam nahoře.
Naštěstí ji vždycky nakonec znovu našel.

Závěrečná poznámka: 

Jedná se o moc hezkou knížku pro děti od Aloise Mikulky, trochu výchovnou, zábavnou a dobrodružnou o putování malého kluka a kocoura, kteří jsou momentálně těžce nespokojeni se svými osudy tady dole, za vysněnou planetou kdesi ve vesmíru. Po mnoha příhodách se skutečně dostanou na Modrou hvězdu, ale zjistí, že je to vlastně jen jakési dvojče naší Země, kde žije jiný Míša a jiný Pidlifous a oba si naříkají úplně stejně. Následně se oba vrátí a poznávají, že jejich Země je ta pravá Modrá hvězda a že jsou na ní vlastně šťastní.

Obrázek uživatele vatoz

Tajemství na cestách

Fandom: 
Drabble: 

Žilo bylo jedno Tajemství. Nebylo tak velké, že by mělo být navždy záhadou, ale přeci ho nikdo nenašel
„Takhle to přeci nenechám,“ řeklo si jednoho dne, a vyrazilo do světa, nesa si jen pár čerstvých indícií, několik naznačených stop a dvě obskurní studie s mizivým citačním indexem.
Šlo, šlo, až potkalo hladového kouzelného dědečka.
„Trpím hlady,“ postěžoval si dědeček.
„Rádo se s tebou podělím,“ vykřiklo radostně tajemství.
„To nejde,“ řekl dědeček, „nejprve bych musel doložit svůj titul a pak podat grantovou žádost. Pokud by byla schválena v prvním kole, a já prošel prověrkou…“
A tak se tajemství radši vrátilo domů.

Obrázek uživatele angie77

Magické místo

Drabble: 

Teotihuacán jsem viděla při své předchozí návštěvě Mexika, ale jsou věci, které se neomrzí. Jedeme tam s kamarádkou horalkou (a teoreticky i s naším malým mužem, ale ten je zase v jedné z protestních nálad, takže jsme ho viděly naposled u vchodu…). U toho vchodu jsme přesně na otevírací dobu a jsme tu první (i prodavač lístků přišel až po nás).

Magie místa může působit naplno. Být samy na vrcholu pyramidy Měsíce a mít před sebou celou dlouhatánskou Cestu mrtvých úplně prázdnou je nepopsatelný zážitek.

Člověk uvažuje, jestli něco takhle monumentálního před více než dvěma tisíci let skutečně stvořili lidé…

Obrázek uživatele neviathiel

V mé hlavě

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Telepat jí zapálí druhou cigaretu.
"Nemusíte nic říkat. Když mně to dovolíte, uvidím vaše vzpomínky."
Vážně ji žádá, aby mu dovolila přehrabovat se jí v hlavě?
"Ne," řekne telepat. "Stačí, když mi vědomě vzpomínku ukážete."
"Vypadněte z mé hlavy."
"Nelezu vám do hlavy."
K Aleksandrovi ho nepustí. Zůstane záhadou jejího vnitřního vesmíru.
"O něj nejde. Víme, kdo je."
Tabitha vyčaruje štít.
"Stačilo vás pozorovat."
"Nic neprovedl."
"Teď ne," kývne telepat. "Ale nebyl opatrný. Neprovedl potřebná kouzla. Proto jsme našli vás."
"Nestihl to." Tabitha típne cigaretu. "Nechte ho být."
"To vám nemůžu slíbit. Pokud ho budete krýt, nenecháme být ani vás."

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Legolas

Král úžasnosti

Fandom: 
Drabble: 

"Řekne mi někdo, co je záhada vesmíru?" zeptal se učitel žáků.
Přihlásil se les rukou. Začali se vyjmenovávat různé věci. Pak poslední žák řekl zajímavý názor.
Záhada vesmíru je to, že nevíme, jak je Bůh úžasný.
Rozjela se debata. Většina protestovala, že přece ví, jak je bůh úžasný.
"Právě tato slova dokazují, že nevíte, jak je Bůh úžasný," řekl mluvčí překvapeným spolužákům, "Svými slovy nedokážeme říct, jak je Bůh úžasný, ani si nedokážeme představit, jak je úžasný. Lidé přirovnávají Boha k věcem, které znají. Proto nevíme, jak moc je Bůh úžasný. Přece musí být úžasnější než to, co sám stvořil."

Závěrečná poznámka: 

Toto jsem odnikud neopsal.

Obrázek uživatele ef77

Bílá holubička

Úvodní poznámka: 

Sprostá vykradačka a BJB.

Drabble: 

Anisij Ťulpanov je velmi nešťastný člověk. Obličej poďobaný, uši mu odstávají, nacpeš je pod čepici, ale ony, potvory svéhlavé, vylezou a trčí. K tomu to jméno – Anisij - jako závan oleje na svěcení a popského pláště, následuje květinové příjmení Ťulpanov, jako rána na solar. A práce? Darmo mluvit! Pro pár rublíků si může nohy uběhat, zatímco jiní se vozí v kočárech a v teplých kancelářích bádají o záhadách všehomíra. Vyšší záměr by odhalili i v bílé holubičce, co v třeskuté zimě sedí na ikoně Bohorodičky. Anisij není na hluboké myšlení zařízen. Ten ptáček je prostě naděje, že dnes bude dobrý den.

Obrázek uživatele gleti

Spiknutí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

navazuje na
http://sosaci.net/node/37241 Překážky jsou od toho, aby se překonávaly
http://sosaci.net/node/38522 Omámení

Drabble: 

Protože nové lektvary profesora Severuse Snapea vyléčily pacienty oddělení pro Trvalá poškození způsobená zaklínadly, nemocnice svatého Munga oddělení uzavírá.

„Poté, co se nám s profesorem Longbottomem podařilo uzdravit jeho rodiče, rozhodli jsme se pomoci ostatním trvale zakletým pacientům,“ sdělil Snape našemu reportérovi.

My se však ptáme, jak se jim podařilo uspět, kde jiní selhali? Tuto záhadu přímo vesmírných rozměrů profesoři odmítají objasnit.

Hlava brazilského bůžka na stole vedoucího Nedotknutelných se rozezvučela. Ten s povzdechem odložil noviny.
„Zaslechl jsem, že plán vyšel, rozmnožili Hvězdu,“ konstatoval jeho jihoamerický protějšek.
„Na Pottera je spoleh. Zakažte mu něco, může se přetrhnout, aby to porušil.“

Obrázek uživatele Elet

Obrazy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: Je to drsné, ale ne explicitně.

Drabble: 

Obrazy se střídaly s nahodilou krutostí. Který přijde příště?

Civilista s amputovanou nohou.
Matka svírající právě narozené dítě.
Plačící žena, kterou znásilnili.
Podvyživený chlapeček, kterého se podařilo zachránit.
Jeho sestra, kterou už ne.
Milující otec, který našel své dítě mezi živými.
Voják, vzpomínající na tváře svých obětí se slzami v očích.

Tisíce osudů – lidé různých ras, různých náboženství, různého smýšlení, různého pohlaví.
Snažil se pomoci všem.
A po nocích uvažoval o záhadách vesmíru.
Jak se absolutní hrůza může v jeden jediný moment prolínat s absolutním štěstím, spojeni ve zdánlivě dokonalé symbióze?
Na obloze svítily hvězdy.
V dálce se ozvala střelba.

Závěrečná poznámka: 

Píšu zrovna do školy referát o Lékařích bez hranic, tak jsem chtěla to téma nějak zpracovat.

Obrázek uživatele Tenny

Některé věci se vysvětlit nedají

Drabble: 

"Jedna z největších záhad vesmíru konečně odhalena! Máme tu ve studiu profesora Collinse, který nám přijel poskytnout komentář k nejnovějšímu šokujícímu vývoji této zprávy roku!"
"Zdravím a děkuji, Pamelo."
"Profesore Collinsi, jaký je váš názor na naše první setkání s mimozemšťany? Radost? Zklamání? Obavy?"
"Šlo to určitě lépe, než se mnozí strachovali. Nikdo nezemřel a podařilo se nám navázat komunikaci. Obecně se dá mluvit o naprosto úspěšném prvním kontaktu."
"Co říkáte na reakce veřejnosti?"
"Popravdě, to mě na tom šokuje nejvíc, Pamelo. Z prvních průzkumů veřejného mínění vyplývá, že převážná většina obyvatel si myslí, že tito nový mimozemšťané jsou... sexy."

Závěrečná poznámka: 

Tohle beru možná jako nejrealističtější vývoj, co si budeme povídat. Když se kouknu na internet, co všechno se lidem líbí... mňo.

Obrázek uživatele Remi

Nejkrásnější záhada

Úvodní poznámka: 

*SOUNDTRACK*

Dneska nějak sladší, než obvykle.
Vyberte si fanadom a postavy, které se vám hodí nejvíc. :)

Drabble: 

Nikdy jsem si nemyslel, že skončíme zrovna takhle. Všichni říkají, že to bylo jasný, ale já jsem si nikdy nevšiml (ona láska je prý slepá, že?). A vlastně ani nevím, co a kdy se změnilo.
Usmíval ses. A měls víc pochopení než ostatní. Chtěl jsi pochopit.
Možná to bylo tím, jak zářily hvězdy. Anebo slunce? Tys stejně zářil vždycky.
Teď se červenám, jen když na tebe myslím. Letmé dotyky, plaché úsměvy a radost.
Usmíváš se. Nevím, co se děje. Ale teď máme všechen čas světa to zjistit.
A asi… asi je to něco víc, něž přátelství.
Jsi moje záhada vesmíru.

Díváme se vzhůru

Fandom: 
Drabble: 

S úžasem sledujeme komety prolétající nad našimi hlavami. Díváme se na ty malinké zbytky meteoritů, a říkáme si, jak je neuvěřitelné, že k nám přiletěly až z dalekého kosmu, zcela mimo náš dosah.
Nevěřícně sledujeme startující rakety a jásáme, když se kosmonauti vrací zpátky, s drobounkými informacemi o tělesech nepředstavitelných rozměrů v naší galaxii. A to není všechno. Existují miliardy galaxií, a my chceme pořád dál, výš, rychleji. Toužíme přicházet na kloub odvěkým záhadám. Chceme létat k luně, k té samé, ke které se naši předkové modlili.
Jistě, vesmír je plný úžasů.
Nejsou jemná stébla trávy pode mnou také zázrakem?

Obrázek uživatele Ghormoon

Zase nic

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na předchozí.

Drabble: 

Hádejte co. Sice jsem vstal, ale vyhrabat se z hostelu trvalo do jedný. Vstup do jeskyně je do půl páté, pohoda. Tak sednu na motorku a jedu. Provoz šílenej, takže místo dvaceti minut jedu hodinu. Zaplatím parkovný a jdu pro lístek. Nejsou. Dneska je moc Číňanů. Ale že by to řekli než člověka zkásnou za parkování, to ani omylem. Tak jsem se aspoň konečně registroval na TripAdvisor ...

Tak změna plánu, zkusíme jinou jeskyni, co je do šesti. Najdu si na mapě cestu, dojedu tam ... a voda. Na mapě nebyla. Evidentně mi tahle část vesmíru zůstane navždy záhadou. Zítra fakt jedem ...

Věci mezi nebem a zemí

Fandom: 
Drabble: 

Jsem děsná hračička, já vím. Pořád si s něčím hraju, hlavně když přemýšlím, a tudíž neustále něco hledám. Obvykle prstýnek. Naštěstí to není žádný titěrný drobeček, takže ho většinou dříve nebo později najdu.
Jednou si zase tak mimoděk hraju s prstýnkem a jako vždy prstýnek - hop! - kamsi padá. To nic, na modrém koberci ho přece najdu hned.
Prstýnek nikde.
Prohlédla a prohmatala jsem místo dopadu píď po pídi.
Přeskládala jsem všechny věci, které u místa dopadu ležely.
Prstýnek prostě nebyl.
Oplakala jsem ho.
Za tři dny koukám, na modrém koberci se cosi třpytí.
Prstýnek leží přesně na místě svého dopadu.

Závěrečná poznámka: 

A to se vážně stalo. Tess mi tehdy vysvětlovala, že za to můžou časoprostorové smyčky... Nevím, proč si vybraly zrovna mojí ložnici.

Obrázek uživatele galahad

Kult

Drabble: 

Jay stál na palube lode Odhalenie a mával Plochozemcom v prístave.

Dokáže, že Zem je plochá. Expedícia obopláva Antarktídu a podľa dĺžky plavby zistia, že sa tiahne okolo celej zeme a nie iba na póle, ako klamú verejnosti.

Jay zakázal používanie GPS, bola zmanipulovaná. Namiesto toho vzal sextant, robil s ním divadielko a GPS používal iba v súkromí kabíny.

Keď oznámil sfalšovaný počet míľ, ktoré prekonali, stúpenci zajasali. Dokázali, že Zem je plochá!
Na záver im povedal: „Priatelia, pred nami stojí ďalšia výzva! Odhaliť tajomstvo, čo sa skrýva za Antarktickým ľadom!“

To bude tým hlupákom na pár ďalších rokov stačiť.

Závěrečná poznámka: 

Inšpirované realitou: momentálne zbierajú peniaze na svoju expedíciu.

Stránky

-A A +A