DMD č. 29. pro 29. 4. 2019. Téma: Záhada vesmíru

Obrázek uživatele Owes

Kámen poznání

Drabble: 

Z podzemních chrámů Sahary si toho moc nepamatuji.
Brumbál mě tam krátce po absolutoriu poslal pro nějakou mahagonovou truhlici. Neměl jsem ještě tolik zkušeností s cestováním, s alkoholem už vůbec ne a o ženách raději nemluvím.
Proto není překvapivé, že si z celého dobrodružství vybavuji jen broušenou číšku plnou něčeho třpytivého, ohnivé jazyky olizující mramorové stěny, šátek z rudého hedvábí, zbořený oltář a pak koberec Brumbálovy pracovny.
Pravou záhadou je, že se na tom koberci válela i mahagonová truhla, zatímco Brumbál už pečlivě zkoumal její obsah.
"Tabula Smaragdina?" užasl jsem.
"Ano," odvětil nevzrušeně. Ani nevzhlédl. "Těch 800 galeonů si zasloužíš."

Závěrečná poznámka: 

Legendární Smaragdová deska prý obsahuje odpovědi na všechny taje vesmíru, neboť popisuje princip jeho vzniku a fungování. Víc si můžete najít na Wiki. Z nějakého důvodu mi nefunguje na mobilu vkládání odkazů. Nejspíš taky jedna z velkých záhad vesmíru.

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Můj vesmír, moje pravidla

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pardon, tohle je hrozná ptákovina. :D

Drabble: 

„Kde to jsme?“ zajímala se Minerva.
„Nějaký záhadný vesmír,“ odpověděl Brumbál.
„Neměl bych být mrtvý?“ zeptal se Snape postav kolem.
„Nikoli, pane profesore. Vybrala jsem si nechat vás naživu,“ vysvětlila autorka. „A tak trochu… No… Vás dát dohromady s Harrym.“
„S Potterem?“ vykřikl Snape pobouřeně. „Opravdu mě nechcete radši zabít?“
„Opravdu ne, pardon.“
„Snape nacpe ten svůj nos všude,“ rozčiloval se Voldemort. „A já ostrouhám?“
„Já alespoň nějaký nos mám,“ odvětil lektvarista.
„Absence nosu není moje vina…“ bránil se Pán Zla.
„Já vám to také nevyčítám, pane Voldemorte,“ podotkla autorka. „Není to osobní, jen jste se mi nehodil do příběhu.“

Velký třesk

Fandom: 
Drabble: 

Špičky jsou přeceňované. Neviděla jsem je celé dny, ale nikterak mi nechybí. I kdyby, stejně bych je nepoznala. Chodidlo je směšně měkké a připomíná kopyta. Lichokopytníka. Nohy pleskají o zem a břicho se rozpíná do všech stran jako vesmír. Roste větší rychlostí, než vědci předpokládali. Já za ním nejsem vidět. Dobrá průprava na budoucí život. Hlavní roli se chystá přebrat někdo jiný. Uvnitř toho mikrokosmu je tajemství, které vyzradí až následující roky. Zahrnuje většinu mé hmoty a energie. Zatím se kutálím po běžných oběžných drahách od ledničky, přes záchod až do postele, která vykazuje největší gravitační pole. Očekávám velký třesk.

Obrázek uživatele Arenga

Pozor, inspekce!

Úvodní poznámka: 

Věnováno mile_jj.

Horní Hrádek, 1957

Drabble: 

„Inspektor je dělnický kádr, morous a protiva,“ varoval Elišku ředitel.
„Řekla bych, že za tím budou hemoroidy,“ podotkla suše šedovlasá kolegyně Říhová.
„V každém případě se snažte zařadit do výuky nějaké aktuální téma,“ poradil ředitel. „Na to on dá!“

Zatímco psala na tabuli, inspektor netrpělivě pofrkával.
Sovětští vědci odkrývají záhady vesmíru.
Kolem Země obíhá družice s živým tvorem.
Ohromený svět gratuluje sovětským vědcům k historickému úspěchu.
Rychle mrkla na inspektora.
Četl docela pomalu, dokonce při tom pohyboval rty. Pak se však spokojeně usmál.
I děti toto skutečně aktuální téma zaujalo.
Přesně do chvíle, než oznámila, že si udělají větný rozbor.

Závěrečná poznámka: 

Druhá věta, kterou Eliška napíše na tabuli je vypůjčená z Rudého práva (4.11.1957).

Obrázek uživatele Urrsari

Pocta pisálkom

Fandom: 
Drabble: 

Ľudia si myslia, že máme jeden vesmír, jednu realitu.

Ale každý ju vnímame inak. Možno to robí z jedného vesmíru mnohé. Vesmír jednej mladej farmárky, vesmír matiek, vesmír básnický.

Okrem vesmírov v našich hlavách sú vesmíry, ktoré sú na stránkach kníh. Sú aj v pohyblivých a nepohyblivých obrázkov - akože fandomy, a sú aj v slovách, ktorými podávame príbehy ďalej.

Sú vesmíry s Rozprávačom, a sú vesmíry mikroskopické. Sú vesmíry v zaprášených archívoch s poltergesiatami. Vesmíry vo vesmíre!

Vesmíry sú aj alternatívne. Preto je Snape s Harrym, a preto je Hermiona zlá.

Záhadu vesmíru je vyriešená ako Andulina vražda. Je/sú nekonečné.

Závěrečná poznámka: 

Ja viem, že Andula ešte má nádej, ale v inom vesmíre už možno nie. A nech sa nikto neurazí, tento rok tu bolo drabble toľko, že som len vypisovala prvé, čo mi zišli an um.

Obrázek uživatele Urrsari

Pocta pisálkom

Fandom: 
Drabble: 

Ľudia si myslia, že máme jeden vesmír, jednu realitu.

Ale každý ju vnímame inak. Možno to robí z jedného vesmíru mnohé. Vesmír jednej mladej farmárky, vesmír matiek, vesmír básnický.

Okrem vesmírov v našich hlavách sú vesmíry, ktoré sú na stránkach kníh. Sú aj v pohyblivých a nepohyblivých obrázkov - akože fandomy, a sú aj v slovách, ktorými podávame príbehy ďalej.

Sú vesmíry s Rozprávačom, a sú vesmíry mikroskopické. Sú vesmíry v zaprášených archívoch s poltergesiatami. Vesmíry vo vesmíre!

Vesmíry sú aj alternatívne. Preto je Snape s Harrym, a preto je Hermiona zlá.

Záhadu vesmíru je vyriešená ako Andulina vražda. Je/sú nekonečné.

Závěrečná poznámka: 

Ja viem, že Andula ešte má nádej, ale v inom vesmíre už možno nie. A nech sa nikto neurazí, tento rok tu bolo drabble toľko, že som len vypisovala prvé, čo mi zišli an um.

Obrázek uživatele KattyV

Za nim, chlopi!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak tohle téma byl trochu oříšek. Měla jsem v plánu zběsilou akci a ne nějaké dumání nad záhadami Vesmíru. Ale snad jsem ho tam nakonec dostala.

Drabble: 

Jsou téměř u řeky, když ticho rozrazí rykot hlasů. Ivan zaváhá, pak Andulu prudce odstrčí a rozběhne se po můstku. Dívka se kutálí dolů, otlouká o balvany.
Muži běží jako smečka, Aleš za nimi. Zahlédne kamarádku a seskáče k ní. S ním starý Bulhar.
„Si dobra, děvucho?“
Kde se vzal? Záhada ze všech největší. Současně zázrak. Dívka kývne.
Bulhar ji nechá na starost Alešovi. Brodem míří na druhou stranu. Odříznout cestu.
Z lovce je kořist. Nemůže tam ani zpět. Jediná cesta je vzhůru...

Muži se zarazí. Shora se line rudá záře a ohnivé peklo. Ozve se výkřik.
Struska se postarala.

Závěrečná poznámka: 

Kde se tam Bulhar vzal? Záhada? Od začátku jsem chtěla, aby se na záchraně podílel a chtěla jsem ho nechat pustit pro nedostatek důkazů, ale nebyl prostor to napsat. Nakonec díky záhadě přece jen příležitost dostal.

Další dílek zde

Obrázek uživatele mila_jj

Tajemství mikrosouhvězdí

Úvodní poznámka: 

Původně jsem přemýšlela, že bych se vrátila k částicím slunečního větru anebo k mikrometeoritům, ale pak mi došlo, že kromě makrokosmu (hvězdy, souhvězdí a galaxie) zkoumáme také mikrokosmos. Takže: Jak co nejlépe do hlubin hmoty, co tam lze spatřit a jak to interpretovat?

Drabble: 

Vzorek v transmisním elektronovém mikroskopu prostřelují velmi rychlé elektrony.
Mikroskopik dychtivě ostří na fluorescenční stínítko. TEM má kameru a automatiku, ale on je ze staré školy a věří raději svým očím. Ano, nejspíš tam kubická, plošně centrovaná struktura je, ale je dobré si to ověřit.
Posouvá s mezičočkou. Doteď fungovala jako v normálním mikroskopu, zobrazovala obraz získaný první čočkou na stínítko. Přeostří na ohniskovou rovinu. Uvidí difrakci na vzorku, souhvězdí, jehož tvar už si dávno vyhledal v atlasech. Úplně se neshoduje.
Mikroskopikova ruka jemňounce naklápí vzorek. Souhvězdí se mění, až splyne s očekávaným. Přeměří vzdálenosti bodů a spokojeně začíná snímkovat.

Závěrečná poznámka: 

Nejprve se podívejte na obr.1 v odkazu https://www.nature.com/articles/s41598-017-08302-5. Struktura vespod, s měřítkem, je to, co mikroskopik vidí při zaostření, ve čtverečku je difrakční obrazec, který vytvořil potom - přeostřením mezičočky na ohniskovou rovinu první čočky. To černé uprostřed něho je fluorescenční stínítko, které odklání obraz do okulárů pro mikroskopika, zbytek difrakce fotí kamera.
Na difrakcích je kouzelné to, že čím je struktura sledovaného vzorku menší, tím je difrakční obrazec širší, a jeho tvar je dán tím, jaká je struktura vzorku. Proto ho lze používat k identifikaci struktury vzorku, která je tak malá, že ji nejde pozorovat přímo.

Text o tom, jak se difraktogramy identifikují:
http://tydenvedy.fjfi.cvut.cz/2005/cd/prispevky/sbpdf/difrel.pdf
http://tydenvedy.fjfi.cvut.cz/2008/cd/prispevky/sbpdf/difrel.pdf
a jeden prestižní o tom, kam až lze s touto metodou dojít
https://www.nature.com/articles/s41598-017-08302-5.

To, co potřebuješ

Úvodní poznámka: 

Tohle téma jsem si přečetla a přišel nápad. A tak jsem, i když mám dnešní drabble napsané, rychle sepsala i to zítřejší. Fňuk, už jen bonus (nápad mám, ale čas ne) a poslední drabble. Já snad chci duben zpátky. A to jsem si na konci března říkala, že prostě inspirace fuč. No asi mě v dubnu nechtěla nechat ve štychu. Takže díky za DMD.

Drabble: 

Všimli jste si, že člověk občas nedostane v životě to, co chce, ale to, co potřebuje? Nejvíc si toho všímám v situaci, kdy se rodičům, kteří jsou zásadoví, mají rádi režim, narodí dítě, které si dělá co chce a na nějaký režim jednoduše kašle. Prožívá život teď a občas si prostě půlhodiny prohlíží květinu, aby se kochalo její krásou.

Nebo se kreativním rodičům narodí dítě s potřebou řádu a každé opoždění o půl hodiny doprovází nesouhlas nebo vztek. Je to pro mě záhada vesmíru, jak se tyhle rozdílné světy potkají a předají si občas pochopení pro něco, co sami neumí.

Obrázek uživatele Profesor

V údolí růží 31. - Železný hřib na neslušné skále

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ a trochu hloupé, ale když já mám tu skálu ráda.;-)

Drabble: 

Tzv. Posraný kámen lze nalézt na okraji lesa. Urbář z roku 1740 ho jmenuje jako „tak řečený usraný kámen.“
podle Petr Prášil – Rožmitálsko na starých pohlednicích a fotografiích

„Podivné jsou cesty lidské, ještě podivnější jsou cesty Boží,“ začal Kněz kázání při mši svaté. Stál u skalky, na které mu Ministrant se Světcem připravili provizorní oltář.
Kněz měl ve tváři úsměv a lehký ruměnec. Cesty Boží jej dovedly až ke slepencové skalce, jakých bylo v Brdech plno. Tato však skrývala kovový hříbek a záhadu, jak důstojně dokončit kázání na skále s neslušným názvem. Kněz však neochvějně věřil v pomoc Ducha svatého.

Zamyšlení před koncem

Fandom: 
Drabble: 

Vesmír skrývá mnoho záhad a tajů.
Kolik je hvězd na temném sametu nočního nebe. Jak vysoko nad hlavou bloudí a jestli si někdy nepřipadají samy.
Jak hluboký je oceán a co znamenají šeptavé písně vln, když dovádějí s pobřežím.
Na co vzpomíná teplý vítr v listech palem a proč utichl, když doznělo šumění křídel laskajících oblohu.
Co vidí dvě zářící oči hledící do nekonečné noci.
Jaké příběhy chystá budoucnost. Kolik jí zbývá.
Proč mlčí srdce kapitánovo, když se noční nebe slévá s mořem a na svět shlížejí hvězdy a vítr dozpíval. Proč mlčí a proč je v tom mlčení štěstí.

Obrázek uživatele Rya

Zen-káčismus versus likeismus: Jasné vítězství! Záhada vesmíru, nebo očekávaná samozřejmost?

Fandom: 
Drabble: 

Skutečně chceme tento prostinký fakt považovat za světovou senzaci?
Za výsledek spiknutí temných sil?
Za záhadu vesmíru?
Nikoliv! O výsledku bylo rozhodnuto předem! Důvod je zřejmý!
ZEN-KÁČISMUS JE NEPORAZITELNÝ!
Vyzýváme proto majitele světové likesítě, aby se vzkačil, uznal tuto skutečnost a kapituloval!
Svou oddanost vesmírnému zen-káčistickému hnutí nechť dokáže obvyklou změnou jména (Cukrkáč, kupříkladu, zní dostatečně úderně a navíc evokuje obecnou závislost lidstva na cukru káčismu), dále pak přebarvením svého znaku na žluto (ŽLUTÁ JE BARVA NAŠE!*) a jeho tvarovému přizpůsobení tak, aby více připomínal kachnu (nebo aspoň písmeno K).
Redakce časopisu Kachna a hvězdy mu přeje sílu a odhodlání!

Závěrečná poznámka: 

*A taky jejich, no. Vontů. Ale ty chrání mlčenlivost, takže po nich dneska nekvákne ani žába.

Obrázek uživatele Profesor

Den tam, kde kostry tančí XXXII.

Drabble: 

Dvacátá druhá hodina odbíjí na starých kukačkách v jedenácté uličce toho dne podruhé. Daniel, probuzený před několika málo minutami, se nad nimi zastaví. Pohlédne na Vraspíra, který ho doprovází jako věrný stín, a pokrčí rameny.
„Je mi záhadou, že tyto hodiny odbíjí vždy jen desetkrát. Tolikrát jsem je přeřizoval,“ prohodí.
„Pro mne je větší záhadou, proč tu ten kýč pořád máš?“ zareaguje Vraspír otázkou.
„Proč? Kdo by chtěl hodiny, které bijí jen deset hodin? Umlčet se nedají,“ odpoví Daniel s úšklebkem.
Oba muži se na špatně bijící hodiny na několik okamžiků zahledí. Zpytavým pohledům však odpoví jen obyčejné tik tak.

Nečekaný titul

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchází Hádanka

Drabble: 

Zhluboka se nadechl a zazvonil na zvonek. Pochopitelně se neozval žádný zvuk, a nedělo se ani nic jiného. Už se začal bát, že zvolil špatně, ale v tu chvíli se vlčí portál odsunul a odhalil cestu ven, přímo ze zadního traktu paláce na ulici. Marcel prošel, ale venku se zastavil a otočil se. Na vnější straně dveří byl připevněný další pergamen, ovšem tentokrát s vlčí pečetí Školy umění mlčenlivého. Podíval se blíž. Byl to velmistrovský diplom s jeho jménem. Nemožné. Nesmyslné. Na škole přece žádní velmistři nejsou a ani nikdy nebyli. Nejvyšší hodnost byl odedávna mistr.

Ale pečeť byla pravá.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Eillen

Přípitek padlým

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část http://sosaci.net/node/38626

Drabble: 

Každá skupina Lovců má své tradice a zvyky, které mají spojené s každou akcí. Naše měla přípitek koňakem na chatě, když jeden z nás padl v boji.

I když jsme byli všichni, měla Nela pocit, že ten přípitek je nutný. Jirka se sice vrátil, ale něco v něm i Tomášovi umřelo. Už to nebyli ti smíšci, které jsme znali.

Pozoroval jsem je přicházet chatovou osadou až k nám. Krápník jim nadšeně skákal kolem nohou.

Je mi záhadou, jak to zvládli. Jak to, že jsou pořád spolu? zaslechl jsem Neliny myšlenky.

"Je to stejná záhada jako vznik vesmíru," odpověděl jsem nahlas.

Závěrečná poznámka: 

Tak jo, sice ještě zbývá jedno téma (a možná nějaký bonus), ale vypadá to, že příběh byl dovyprávěn. Sice nechci říkat hop, když je duben stále s námi. Ale myslím si, že kdyby tento střípek měl být ukončením příběhu, nebylo by to zas tak špatné...

Obrázek uživatele Eillen

Jen jména se liší

Úvodní poznámka: 

Předchozí část: http://sosaci.net/node/38622

Děkuji Esclarte za nakopnutí. :-)

Drabble: 

Vypravěč zůstal sám. Přesto stále ve svém nitru měl za společníky ty, kterým sebral existenci.

Jedna rodina přestala existovat. Jiné však byla dána možnost žití. Jako by se vesmír snažil uhladit hluboké brázdy, které na ose času Vypravěč zanechal.

Opustil tajemné město a vystoupal opět na Žďárské vyhlídky. Shlížel na město a procházel pohledem minulostí, aby se seznámil s novým rodem, který dříve neexistoval. Nestačil se divit. Osudy těch lidí byli totožné s těmi minulými. Jen jména se lišila.

Nedokázal tu záhadu rozluštit.
Vlastně ani o to nestál.
Věděl jen, že ona jména bude navždy nosit vrytá do svého srdce.

Obrázek uživatele Tora

Kam se hrabe vesmír

Drabble: 

Přišla návštěva a plká o blbostech. Světelný vítr. Mikrokosmos. Kosmos. Odvrácená strana měsíce a tak. Samý kraviny.
Já mám jiný starosti.
Občas se tu zničehonic vynoří rybička. Pluje po zemi, zvětšuje se, zmenšuje… a nedá se za svatou kočku chytit. Drápky už mám ošoupaný, domácí se raduje, že jsem shodila zimní špeky… Ale to mi povězte, mňauvajs, kam ta rybka mizí?
Je tu.
Není tu.
Připluje maličká, zářící.
Odpluje velká, rozplesklá.
Klidně mi vleze na záda a domácí se lámou smíchy.
Potvora jedna.
Tsssk, nějaký kosmos, to je máčka.
Největší záhada všehomíra je, kam mi sakra pořád mizí moje rybička?!

Závěrečná poznámka: 

Aby bylo jasno, jde o tuhle hračku.
Máte-li kočky, doporučuju, naši Rozárku baví mnohem víc než fádní červené laserové světýlko.

DMD č. 29. pro 29. 4. 2019. Téma: Záhada vesmíru

Předposledním tématem zabruslíme do poněkud filozofičtějších vod.

To to letos zase uteklo, že?

Téma pro 29. 4. 2019: Záhada vesmíru
Toto téma bude uzavřeno 29. 4. 2019 v 23:5m.

Bodíky můžete sledovat zde.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.
Metodika počítání slov

Platné do: 
29. 4. 2019 v 23:59

Stránky

-A A +A