DMD č. 11. pro 11. 4. 2021. Téma: Brepta

Zatímco starší sestra pokračovala po měšťance na Státní ženský ústav učitelský, ona měšťankou své vzdělání ukončila. Zůstala doma, pomáhala mamá, učila se vést domácnost – i leccos dalšího, co ji mohla mamá naučit. Ostatně TO učila i Lydii. A Lydie projevovala nadání prakticky ve všem, čemu se začala věnovat. Paulína sestru milovala, obdivovala ji, byla vždy připravená stát jí nablízku. Zároveň však měla pocit, že se jí nikdy nevyrovná. Ačkoli se snažila hodně číst, stejně si vedle Lydie připadala jako hloupá brepta.
Návštěvy doktora Krásy u nich doma to jen umocnily.
Na rozdíl od sestry totiž po manželství a dětech toužila.

"Jane?"
"Ano, kotě?"
"Víš, jak jsem říkala, že je Karolínka strašidlo?"
"Jasan."
"Teď už si to nemyslím."
"Proč?"
"Včera jsem ji viděla, jak se jí oči stáhly do čárek."
"Aha?" pronesl jsem stejně moudře jako kterýkoliv dospělý, který neví, co říct.
"Bude Superhrdina stejně jako ty!" prohlásila moudře.
"Ty jsi brebta, nevymýšlíš si trochu?" opatrně jsem se rozhlédl, jestli nás někdo neposlouchá.
"Já? Ne!" durdila se Fiona a růžová mašle se jí rozzlobeně klepala.
"Dobře," zašeptal jsem, "tak si to nech pro sebe, stejně jako to o mně. Dobře?"
"Jasně," udělala známé gesto se zamknutím pusy a pak zahodila klíč.

Maminka jí vždycky říkala, že je brepta a že jí pusa jede jako divá. Ale nikdy jí za to netrestala, nikdy pohlavek nedala, i když jiné děti často dostali a mluvili méně než ona.

Teď věděla proč. A musela mlčet.
Ne, že by na tom záleželo, kromě černých křídel jí nikdo společnost nedělal. Ale ani sama pro sebe si povídat nemohla.

Občas, v těch největších okamžicích zoufalství, když skoro zapomněla že má hlas, křičela beze slov do zvuků deště.

Tolik toho chtěla říct, slova lásky, hněvu, vysvětlení, omluvy... A mlčela.

Snad jednou, až košile došije. Jednou se černá křídla promění.

“Drž,” řekne Bucky a odzátkuje lahvičku s jodem. Steve zasyčí - a ucukne.
Bucky ztrácí trpělivost.
“Když máš tak nízkej práh bolesti, že tě skolí pohled na jodovou tinkturu, možná by ses měl přestat denně rvát,” řekne.
“To nebyla moje vina,” odpoví Steve. “Vyprovokovali mě.”
“Nikdy to není tvoje vina. Akorát že ty pak vždycky skončíš zafačovanej jako mumie. Co žebra?”
“V pohodě. Měls vidět toho druhýho!”
Bucky zvedne obočí. “Odešel domů po svých a pískal si?”
“A kulhal, jelikož jsem mu nakopal -!”
“Brepto.”
“Je to pravda!”
“Drž, sakra!”
Jód zaštípe a Steve zaječí.
Tak dobrý, pomyslí si Bucky. Pro dnešek.

"Budu ti vyprávět pohádku. Byla jedna princezna, ale nebyla jako ostatní princezny, nebavilo jí se krášlit, byla věčně umazaná od popela a říkala si, že by byla mnohem raději dcera nějaké služky. Jednou na zámek přijel rytíř. Byl to podivín, nebyl jako ostatní rytíři, kteří by i mouše ublížili, nechal si na ruku sednout vážku a krmil jí různými dobrotami. Princezna se do něj zamilovala, i on se zamiloval. A byla svatba. Princezně se splnilo přání, byla z ní služka. Zazvonil velký zvonec a pohádky byl konec.". Dá mi pusu, otočí se a jde spát. To dítě má celkem postřeh.

Blížili se k šibeničnímu vrchu. V dáli zahřmělo.
„Že já se vždycky nechám ukecat,“ vrčel nenaloženě Uriáš.
Petronel mlčel. Třásl se a bledší byl než jeho vlastní křídla.
Stanuli u šibenice. Nad nimi černočerná mračna.
„Co chcete?!“ utrhl se na ně místní čert.
„Dej se do toho, anděli,“ postrčil Petronela Uriáš.
Petronel se nadechl.
„Agape! Pag- Agape satanas! In... in... déó...,“ anděl koktal, zadrhával se a horečnatě okolo sebe máchal kropenkou.
„Nech toho, ještě mě popálíš! A ty, zmiz a už se nevracej!“
Po čertu nezbyl ani ten smrad.
Uriáš koukl na schlíplého anděla. Ten rozpačitě pokrčil rameny.
„Ty... brepto.“

"...to je totiž naprosto zásadní. Dokud se neujasní, jak je to definovaný, tak se vo tom nemá vůbec smysl bavit. Když nemáš daný ty vstupní parametry, tak prostě můžeš bejt v úplně jiný dimenzi a..."
"Jak dlouho už takhle mele?" zeptal se Saša hledě na blábolícího Jiříka.
"Asi tak tři hodiny," odvětila nevzrušeně Lynda. "Začalo to poté, co si dal tu bábovku."
"Jakou bábovku?"
"Tu, co jsem dones z práce. Přinesla ji kolegyně Dušková," přiznal Ivan.
"Co v tom, proboha, bylo?"
"Spíš co bylo na tom. Ozdobila to dobrotou, u který se kolega Machovec dušoval, že jde o moučkovej cukr."

„Thiopental.” zamumlal Hotch. „Dawsonová i Mathews ho měli v krvi.”
„K barbiturátům není vůbec snadné se dostat,” ožil Reid.
Přiskočil k tabuli a začal vysvětlovat: „Věděl, jak thiopental účinkuje.”
Na chvilku nahlédl do pitevních zpráv na stole. „Způsob vraždy Dawsonové ukazuje na dobré znalosti anatomie. Tím můžeme vyloučit pacienty bez zdravotnické kariéry a nezdravotnický personál. Doktor Mathews odešel do důchodu 9 let zpátky. Předpokládejme, že jde o nějaký druh pomsty. Tudíž náš pachatel pracoval v nemocnici už před 9 lety. To mu nemohlo být míň než 22 roků. Takže hledáme mezi zdravotnickým personálem nad 31 let.”
„Volám Garcie,” řekl Morgan.

Nedostudovaný mág zkoumal špičky bot. Chvěl se, přestože to vládce Ankh-Morporku zakázal. S lordem Vetinarim nebyly žerty, a když přikázal, aby se turista dobře bavil, Mrakoplaš to musel splnit.

Kdyby si Dvoukvítek nevymýšlel samé hlouposti. Vidět hospodskou rvačku, setkat se s hrdinou, jít do zakázaného chrámu a tak dále. Musel to zařídit tak, aby vyvázl s co nejméně zraněními. Za poslední měsíce se Smrťem mluvil tolikrát, až to hezké nebylo.

Museli ho považovat za strašného breptu, tak hrozně si vymýšlel. Že nevýznamný člen hlídky je barbar Cohen, Neviditelná univerzita je uzavřená, vršil na sebe další lži. Ale turista mu věřil.

Klopýtali dolů. Opět v neproniknutelné tmě. Byl za ni rád. Aspoň nikdo neuvidí, jak se rdí studem. Co to vůbec bylo? Ještě to vůbec neměl v hlavě srovnané. Seběhlo se to rychle a neočekávaně. Jediné, co mu bylo úplně jasné, byla ta jeho stupidní věta.

Co sis myslel? – Chtěl jsem být užitečný. – Ale prosím tě, to si vykládej někomu jinýmu. Chtěl jsi na sebe upozornit, to je to. Aby si tě všimli. To se ti teda povedlo. Doufám, že jsi se sebou spokojený.

Přemýšlel, jestli mohl říct něco hloupějšího. Něco hloupějšího než nabídnout Mojžíšovi a Eliášovi, že jim postaví stany.