Star Trek

Poté, co Kirk viděl Spocka provést splynutí myslí s velrybami v hlubinách vody, uvědomil si, co mu celou dobu scházelo.

Spockův hlas v jeho mysli.

Naposledy spolu splynuli před Spockovou smrtí. A i když byl nyní Jimův přítel zpět, Kirk jeho psychickou nepřítomnost cítil stejně palčivě jako tu fyzickou.

Když bylo po všem, vstoupil jednoho večera do Spockovy kajuty.

"Kapitáne?" Spock se postavil.

"Spocku..." Kirk hleděl na muže, kterého dlouhá léta miloval, a opustila ho slova. Přistoupil blíž, uchopil Spockovu ruku a položil ji na svůj spánek.

"Jime..."

"Spocku, prosím."

Přikývnutí. "Má mysl do tvé mysli..."

A konečně byli jeden.

Spock hlasitě zasténal, když mu Jim olízl ucho.

"Ššš," chlácholil ho Jim, zatímco jeho prsty hledaly všechna ta místečka přinášející Spockovi rozkoš. "Takhle nás uslyší celá loď."

Spock zalapal po dechu, když ho Jim jemně kousl. "Jime... víc!"

"Co víc? Co pro tebe můžu udělat? Už tak jsme dneska došli dál, než jsme původně chtěli."

Spockovy tváře se zbarvily do zelena. Něco zašeptal.

"Co jsi říkal?"

"Jime, prosím..."

Jim se ušklíbl. "Neboj, lásko. Vím, co potřebuješ." Jim uchopil Spockovu ruku a začal sát jeho prsty.

A Kostra, který zrovna procházel okolo Jimovy kajuty, mu to, co uslyšel, nikdy nepřestal vyčítat.

Enterprise osvítil prudký záblesk. Když zmizel, Kirk se chytl za hlavu.

"Co to...?" Kirk se zarazil, když uslyšel svůj neobvykle vysoký hlas. "Proč zním jako...?"

"Kapitáne, vypadá to, že jste nyní žena."

Kirk se otočil na Spocka. Jeho první důstojník vypadal dokonale klidný. Tedy klidná. Místo Vulkánce zde byla Vulkánka.

A moc jí to slušelo.

"Spocku, už jsem ti někdy řekl, že jsi k sežrání?"

"Kapitáne, na tohle nemáme čas. Měli bychom jít na ošetřovnu."

"Když řeknu ano, půjdeš se mnou dnes na večeři?"

"Jime... neprovokuj."

"To nemůžu slíbit."

Spock si povzdechl. "To mě nepřekvapuje."

Kirk se jen ďábelsky ušklíbl.

Kapitánův osobní deník, hvězdné datum 2266.01

Spock má dneska narozeniny. Rozhodl jsem se, že mu konečně řeknu, co k němu cítím.

10.00 Spock doposud nedorazil na můstek. Čekám.

10.50 Uvědomil jsem si, že Spock má dneska volno.

12.30 Oběd. Spock se chová jako vždycky. Právě na mě vytahuje obočí, protože nedávám pozor. Když ono mu to tak sluší...

15.45 Ocenil by Spock, kdybych mu dal květiny?

17.15 Anebo raději čokoládu?

17.45 Ne, počkat, Vulkánci se z čokolády opíjejí.

20.15 Kašlu na to. Prostě mu začnu olizovat prsty a budu doufat v nejlepší.

Jim se znovu ocitl na hranici mezi životem a smrtí.

Tentokrát to nebyla jeho vina! Jen flirtoval s mimozemskou princeznou. A než se stačil vzpamatovat, utíkal o život.

McCoyovi to přišlo nesmírně vtipné.

Spockovi nikoliv.

Když s ním Spock týden nemluvil, Jim to vzdal.

"Tak to řekni," vybídl Spocka, když osaměli ve výtahu. "Zlobíš se na mě."

"Nikoliv."

"Ta princezna si začala!" hájil se Jim.

"Nemám zájem slyšet o vašich románcích, kapitáne." Probodl ho Spock vražedným pohledem.

Počkat... Spock na mě žárlí?

"Spocku, ty žárlíš?"

Spock zezelenal. Zavrtěl hlavou.

Jim se usmál.

"To nevadí. Stejně tě mám ze všech nejradši."

Když Jim umírá, Spock je daleko.

Přesto Jimovu smrt cítí tak silně, jako kdyby stál vedle něj.

Nohy se mu podlomí, srdce se divoce rozbuší... Spock omdlí.

Když se probere, zasáhne ho pocit nevýslovné ztráty a vyhrknou mu slzy. Leží na nemocničním lůžku, prakticky v rouše Evině. Ale nejvíc obnažené je jeho srdce.

"Spocku? Co se stalo?" povědomá tvář na něj hledí, ale není to Jim, už nikdy to nebude Jim. "Zavolali mě k tobě."

"Doktore McCoyi... Jim je... Jim..."

Zbytek věty nedořekne. Není to třeba.

"Spocku. Je mi to líto."

Spock přikývne a doufá, že Jima bude brzy následovat.

Snažit se Spocka sbalit byla mravenčí práce.

Pomalá, obtížná... a frustrující.

Jako správný Vulkánec totiž Spock vůbec nevnímal, že se s ním Jim snaží flirtovat.

A to přitom Jim postupoval pozvolna!

Aby Spocka nevyděsil, chválil jeho práci. Vědecké úspěchy. Výhru v šachu.

Spock vždy jen povytáhl obočí a mlčel.

Celý problém Kirkovi pomohl rozlousknout až starší Spock. "Musíš zvolit aktivnější přístup, můj příteli," prohlásil starý Spock. "Ujišťuji tě, že mravenčí práce nebude fungovat. Je nutné být agresivní."

Jim to uvážil... a když Spocka příště uviděl, přitiskl ho ke zdi a políbil.

Spock polibek opětoval.

Od onoho dne již byli nerozluční.

Existovala místa, kde se člověk nechtěl probudit.

Jim Kirk si to uvědomil v okamžiku, když se probral v cele, do půl těla nahý... a se Spockem.

"Ale ne, už zase!" zasténal Jim.

"Jsi v pořádku, Jime?"

Spock vypadal klidně. Jak jinak.

"Jasně. Jen teď musíme vymyslet, jak se odsud dostat."

"Podařilo se mi vyslat nouzový signál, zatímco jsi odpočíval. Nyní jen musíme vyčkat příchodu posádky."

"Ale co budeme dělat mezitím...?" Jim se usmál. "Už to mám."

Spock zezelenal. "Jime, nejsem si jistý, že tohle je vhodné místo..."

Slova ho opustila, když ho Jim políbil.

Nakonec nebylo špatné se tam probudit.

"Kapitáne, nevidím, jak s naší misí souvisí mé preference ohledně potravy," prohlásil Spock.

Kirk si povzdechl. "Prosím, Spocku. Přestaň se chovat, jako kdyby tohle byl křížový výslech, a prostě mi odpověz. Jaké jídlo máš nejraději?"

Povytáhnuté obočí. "Často konzumuji plomeekovou polévku."

"A co hudba?"

Spock zaváhal. Pohlédl stranou.

Kirkovi poklesla čelist, když Spock oznámil. "V poslední době nejvíce poslouchám zpěvačku Britney Spears z 21. století."

Kirk věděl, o kom mluví. Ačkoliv se mu hrůzou zježily chlupy na těle, rozhodl se Spockovi po večeři vyznat lásku tak, že mu na karaoke zazpívá Toxic.

Ostatně... co byste neudělali pro toho, koho milujete?

Na to, jak byl Spock inteligentní, mu mnoho věcí nedocházelo.

Zejména to, že o něj měl Jim zájem.

Pravda, Jim to dával najevo zvláštním způsobem. Hacknout Spockův test možná nebyl nejlepší způsob, jak ho získat, ale aspoň si Spock Jima díky tomu všiml.

A nabonzoval ho Akademii, kvůli čemuž Jima málem vyloučili.

Jim se rozhodl změnit přístup a skočit do toho ještě víc po hlavě.

"Jsi idiot, Jime," potřásl Kostra hlavou. Jim se ale nenechal odradit.

"Spocku, chci tě políbit. Souhlasíš?" zeptal se jednoduše.

Spock povytáhl obočí... a přejel svými prsty po Jimových.

Jim se to rozhodl brát jako souhlas.