Moje články

Shizuko prolétla pohledem zdi okolo nádvoří a pak ji to trklo.
"Mám nápad, běžte přímo ven" houkla na ostatní a rozběhla se k rohu skladiště.
Doběhla k ocelovým dvířkám elektrického rozvaděče, vytáhla z kapsy nožík a otevřela jej.
Bez velkého přemýšlení poshazovala jističe.
Hala zhasla. Zvuk motoru dveří ustanul. Brána byla jen asi 20 centimetrů nad zemí. Oddechla si.
Koukla na zbytek skupiny. Keith zkoumal automatickou věž u brány. Otočil se a ukázal ji palec nahoru. Rozběhla se za ním.
Vyběhli z brány a Shizuko vytáhla z kapsy mobil. V notifikacích ji svítila zpráva od Fey: "Jede pro vás Jynx."

Běžěli ven z budovy, když najednou alarm ze serverovny utichl. Pár vteřin na to zhasly všechny světla i požární hlásič.
Chodby se najednou zhostilo nepříjemné ticho. Po té době, co museli poslouchat alarmy a střelbu, najednou to ticho docela bolelo.
Shizuko vytáhla z kapsy baterku. "Jdeme, než nás najdou". Keith přikývl a naznačil směr.
Bylo slyšet, že se pronásledovatelé taky vzpamatovali ze šoku a chodbou se znovu nesl dusot bot.
Po chvíli viděli denní světlo. Viděli před sebou bránu, co se pomalu zavírala. Evidentně ji předtím otevřel poplach.
"Yeee-haw" vykřikl Keith a přidal. Ostatní běželi v těsném závěsu za ním.

Jynx vyběhla z domu. V ruce žmoulala klíče od auta.
Za rohem domu na ni čekala červenozelená koule šrotu. Jinak to snad ani nazvat nešlo.
"Eh, tohle?" postěžovala si pro sebe.
Klíček kupodivu fungoval a dveře se s vrzáním otevřely. Sedačky byly posypané všemožnými obaly od sušenek, kelímky od kafe a tak podobně.
Z řidičovy sedačky odhodila hromadu plakátků politých kafem[1] a sedla si. Sedačka byla ještě vlhká.
Zasunula chip imobilizéru a pokusila se nastartovat auto. Po několika pokusech a pár minutách šílených zvuků nastartovala.
Pokusila se opatrně rozjet. Se spalovákem jela snad jednou v životě. Auto poskočilo a chcíplo.

Sotva si Shizuko pobalila věci, hlavní dveře se rozletěly, do serverovny vlítla banda ozbrojených magorů a začali po nich střílet.
Schovali se za rackem. Keith se rozhlédl za sebou a houknul na ostatní: "Jdeme, hned!"
Rozběhl se k únikovému východu a zatáhl za páčku požárního poplachu.
Ozvalo se syčení hasícího plynu a nouzové východy se otevřely.
Celým skladem houkal alarm. Vyběhli do chodby, kde už na plno jely sprinklery.
"Ven z baráku!" zavelel Keith a vyrazil, kam si podle plánku matně pamatoval, že vede východ. Zbytek skupiny mu byl v patách.
Chodbou se za nimi stále rozléhal dusot mnoha nohou.

Fae přešlapovala v kolečku netrunnerů a vedla svůj monolog. Na některých bylo vidět, že přemýslí. Zbytek byl spíš otrávený.
Fae si v hlavě nachystala pár quickhacků. Nenápadně se při pochodování v kolečku rozhlédla, kdo jak moc dává pozor.
Ušklíbla se a provedla gesto rukou. První jednotlivci padli k zemi a chytali se za hlavu. Ve zlomku vteřiny následovali kolegové poblíž.
Fae se plnou rychlostí rozběhla proti skupince co ještě stála na nohách. Evidentně zpanikařili a uskočili jí z cesty.
Proskočila backdoorem a zmizela v zákoutích místní sítě. Z dálky pozorovala, jak část netrunnerů neorganizovaně naskákala dovnitř a zmateně se rozhlížela.

Fey se snažila uchytit v síti. Její mozek evidentně nebyl připravený a měl co dělat, aby se dal nějak dohromady a mohl začít fungovat.
Rozběhla se nejkratší cestou ke skladišti, stejným backdoorem jako minule. Před očima se jí mihla postava.
"On si nedá pokoj ..." pomyslela si v duchu. V mžiku se jí však před očina cizích netrunnerů vyrojilo víc.
Zastavila. Tohle trochu nečekala. "Nádech, výdech, ..." řekla si pro sebe.
Měla připravených ještě několik náhradních cest dovnitř. Její mozek však nefungoval tak rychle, jak byla zvyklá. Stála na místě sotva pár vteřin, než ji cizí netrunneři obklíčili.
"Kohopak to tu máme ..."

Jynx se šla obléct a Fae mezitím zkontrolovat vanu. Z koupelny se po chvíli ozvalo otrávené zabručení a zvuk odtékající vody.
"Copak?"
"Roztál mi led, musím si dát novou vanu."
"Chceš pomoct?"
"Jestli se ti chce ... mám zásobu jak ve výrobníku ve dvěrích ledničky tak v mrazáku ve formičkách. A rovnou tam dej novou vodu."
Jynx donesla první várku. Z vany stále odtékala teplá voda. "Kam to chceš?"
"Eeh ... nevím, nahaž to třeba do hrnce a nech mi to tu."
"Ok." odpověděla Jynx a vyrazila zpět. Za chvíli Fae zašpuntovala vanu, dala napouštět studenou vodu a vyrazila taky do kuchyně.

Fey se postupně probrala a začala normálně fungovat, ale Jynx stále seděla v koutě.
"Potřebuju, abys jim udělala náhradní odvoz." dloubla do ní Fey. "Já budu muset znova do sítě."
"Jak je asi tak mám všechny odvézt na motorce ..."
"Vem si moje auto." odvětila Fey. "Parkuju za rohem, je to to červené se zelenýma pruhama."
Jynx přikývla a začala se dávat dohromady.
"Zvládneš mi dát vědět, jaký je stav, až se tam dostaneš?"
"Pošlu ti zprávu, volat zevnitř nestíhám, promiň." omlouvala se.
"Však jo. Hlavně mi dej vdět. jak je na tom Shizuko."
"Neboj. Napíšu. Klíče visí vlevo od dveří."

Shizuko už notnou chvíli sledovala konzoli. Keith jí nervózně koukal přes rameno "Jak dlouho to bude ještě trvat"? ptal se.
"Těžko říct. Jestli to je normální slovo, tak pár minut." odvětila Shizuko.
"A když ne?"
"No pokud jich bude víc, nebo to bude nějaký náhodný nesmysl ... tak klidně roky ..."
"Jak roky? Já tu nehodlám stát za 5 let!" nervoval se Keith.
"Ale vklidu. Lidi jsou retardi. Jsme tu právě proto, že spoléháme na to, že to tu nastavoval někdo, kdo dělá za minimální plat. Jen jsem počítala s tím, že máme pár hodin. Ta banda ozbrojenců tu fakt být neměla ..."

Vyrazili směrem k technické místnosti, bohužel museli zpět kolmo na chodbu, kterou přšli.
Když jí proběli, zrovna se rozletěly dveře. Z chodby se ozval strašný řev.
Shizuko se zastavila a škodolibě nakukovala zpoza rohu. Ve dveřích se tlačila hromada lidí, část už byla v plamenech a v panice se tlačila zpět. ale ze zadu je tlačila masa ozbrojenců, co se snažila vletět dovnitř. Bylo tam "veselo", co vám budu povídat.
Řev hořících lidí zesiloval, evidenně se část ozbrojenců dostala zpět do haly, pochopili co se děje.
Keith strhnul Shizuko zpátky za roh. "Dělěj, na tohle FAKT nemáme čas." vyhrkl naštvaně.

Zatímco Jynx nesla do obyváku promzlou Fae zabalenou v ručníku, z televize řvala zase ta samá otravná reklama:

"Nebaví vás se stále strachovat, že nebudete mít za co nakoupit? Přejděte k Arasaka Corp.
Stabilní zázemí pro vás a vaši rodinu. Neseme na ramenou témeř 600 000 z vás. přidejte se taky. Na našich stránkách najdete senam vypsaných pracovních pozic.
Jistoty a stabilita, to je Arasaka.
Bydlet v bezpečné čtvrti? Arasaka.
Teplé jídlo každý den? Arasaka.
Jisté místo pro děti ve školce? Arasaka.
Informujte se o benefitech u svého náborového poradce. Přejděte k Arasaka Corp ještě dnes. Vsaďte na jistotu. Arasaka Corp."

Fey pomalu začínalo docházet, co zrovna viděla. Vykroutila se z rozhovoru s otcem a nenápadně zmizela za roh. Sedla si do kouta a vypadla zpět do reality.
Probudila se v ledové vaně. Odpojila kabel z portu na zadní straně hlavy. Rozhlédla se kolem. Na stole stálo pivo od včera. Natáhla se pro něj a kopla jej do sebe.
Věděla, že by měla vylézt ven. Její tělo rychle chladlo na normální teplotu a podchladit se dá během minuty.
V ruce žmoulala plechovku. Potřebovala by jich ještě tak dvacet. Tak silné pivo, aby pohltilo události posledních minut, ani nedělaj. A tvrdej neměla.

Kryli se mezi dodávkou a nákladním kontajnerem a hledali kudy se dostat dovnitř. Hravě sundali skupinku u levého vjezdu do budovy, kterou Fey na pár vteřin vyřadila.
Za vjezdem byla obrovská hala krytá automatickými kulomety a bandou nepřátel. Potřebovali se dostat do lepší pozice. Když kulometné věže na chvíli utichly, rozběhli se podél zdi do chodby v levé části budovy.
Ray probíhal dveře poslední. Kulomet nad dveřmi do chodby zrovna naskočil.
Slyšela za hlavou výstřel. Svět se jí v hlavě skoro zastavil. Otočila se a viděla, jak se hlava jejího kolegy rozletěla na kusy a tělo padá pomalu k zemi.

Fae poměrně úspěšně kryla své kolegy, kteří byli na místě doopravdy, ale neznámý netrunner se jí z dohledu ztratil.
"Fae, nezahazuj se s nima." Ozvalo ze za ní. Ten hlas poznala okamžitě, doteď ji straší v nočních můrách. "Tati?" Odpověděla roztřeseným hlasem.
"Všechno jsme ti s mámou dali jak na stříbrném podnose. Dobrou školu, práci u nás ve firmě ... Co jsi chtěla víc?"
Chvíli se klepala. Ale pak ji to v hlavě přeplo a začla na něj rvát. "Neserte se mi furt do života! Já se snad, kurva, můžu svobodně rozhodnout, ne? Nehodlám zaprodat svoji duši ňákýmu zasranýmu korporátu! Táhni!"

Na display běžel videohovor od Raye. "Tak jak jste na tom?"
"Blížíme se. Za 8 minut potřebujeme shodit kamery." "Jdu na to. Fae off."
Usadila se do ledové vany, zhluboka se nadechla a připojila konektor do portu na zátylku.
Tohle bude hračka. Teda, myslela si. Ve chvíli kdy shodila firewall a první kameru, zahlédla pohyb. "Netrunner? Tady?" Místo obrany se pustila do aktivního protiútoku.
Hlava ji bolela jak střep. Musí se mu dostat do hlavy. Nesmí se dostat ven, že tu byla.
Před očima jí proběhly záblesky z minula. Potyčky, protesty. Ale z jiného pohledu. V některých dokonce zahlédla sebe ...

Doštrachala v batohu a sáhla po telefonu. Chvíli tralo, než telefon někdo zvednul.
"Ahoj zlato, promiň že budím, nenechala jsem na stole modrou paměťovku? Případně v počítačí?" Z telefonu se ozvalo pár nesrozumitelných, nevrlých zvuků. "Jo, něco tu je."
Keith vypadal, že mu rupne cévka.
"Prosím, nutně ji potřebujem, jsme na okruhu ..." drmolila Shizuko. "Pošli mi polohu, dovezu ti to."
Koukala z okýnka, zář neonů podél cesty splývala v jednu velkou šmouhu. Probral ji řev motorky. V mžiku se pod okýnkem objevila Jynx a mávala kartou.
"A ty se divíš, že ji mají lidi radši, než tebe." Rýpnul si Keith.

Ležela v posteli a znuděně koukala do mobilu. Nemohla spát, tak bezmyšlenkovitě skrolovala sociálními sítěmi.
Ze spánku ji vythrlo hlasité zatroubení. Na mobilu v ruce svítil čas 4:48. Rozklikla notifikace:
"Missed alarm 3:45"
"Missed alarm 4:00"
"Missed alarm 4:15"
"Missed alarm 4:30"
"Sakra!" zaklela. Troubení ze ozvalo podruhé. Rychle se oblékla, pobrala vybavení a vyběhla ven.
"Kde seš!" ozvalo ze z dodávky. Rychle naskočila dozadu. "Pardon. Zaspala jsem."
Dodávka se prudce rozjela, div z ní nevypadla. Shodila ze sebe věci a připoutala se. Nemohla si nevšimnout vražedných pohledů ostatních. Přehodila si kapuci přes hlavu a zapadla co nejhlouběji do sedačky.

Včera mi psal kamarád, jestli jsem už začal řešit investice do akcií ... samozřejmě, že ne, takže jsem ideální čas prošvihl, ale co už.
Probírali jsme kde se vyplatí brát akciové indexy, tak jsem se šel podívat na ty, co bere on ... a zjistil jsem, že web té banky neotevřu. Nakonec jsem zjistil, že je potřeba vypnout adblock. Jako fakt? Musíte mít skripty proti adblocku na oficiálním webu banky_ Co tam chceme mít za reklamu, sami na sebe? Nebo rovnou radši na jinou banku?
Nakonec jsem teda hlavní stránku načetl, ale víc toho stejně nešlo. Prý podporujou jen Chrome na Windows ...

Už dva týdny řešíme, že pojedeme na větší nákup do Tamdy, protože základní potraviny tam prostě mají levné a není třeba se mlátit s důchodcema.
Má to ale drobný háček, auto nestartuje. Zase baterka ...
Když jsme teda po dvou týdnech baterku konečně nabili, tak trvalo ještě pár dní se s ní dokopat do auta a vyrazit.
Připravili jsme si krásný seznam, co je potřeba, a vyrazili. Ouha, první cesta nás vedla kolem čokolád, tyčinek a podobných věcí. Než jsme došli dolů k rýži, měli jsme tři paleťáky.
"Vy nakoupíte za devět a půl tisíce a já nemám z čeho uvařit?!?"