Elizabeth Gaskell: Wives and Daughters

"Dělá mi starosti, víte?" Molly usrkla příliš horkého čaje. "Možná jsme tam strávili příliš mnoho času. Třeba se tu necítí dobře."
"Nesmysl," tišila její obavy Magdalene Meadows, zatímco přecházela po terase, aby si protáhla nohy. "Zdraví mu slouží?"
"Slouží. Ošetřovat jsem ho nikdy nemusela."
Magdalene padl pohled na omšelou budovu stájí.
"Možná se jen potřebuje něčím zaměstnat."
Její myšlenky nesly jinou náplň, ale směr měly správný. Prošedivělý Roger vyhlédl z okna salonku.
"Molly, miláčku. Tys měla vždy tak pevnou ruku při kreslení. Měli bychom konečně otevřít ty bedny z Afriky, dát těm věcem řád. Chtěl bych naše poznatky sdělit veřejnosti."

Sledovat. Stěhovat. Pronásledovat.
Neváhal by dvacetkrát překročit rovník.
Musí být jeho, slíbila to.
Vozem. Pěšky. Na koni.
Neváhal by ani zaměstnat nosiče.
Musí být jeho, napsala mu.
Tiše. Kradmo. Plazivě.
Neváhal ji konfrontovat, ač to bylo urážlivě nevhodné.
Musí být jeho, půjčila si.
Pyšně. Veřejně. Hrubě.
Neváhal to dávat na odiv, ač jméno se utrousit neopovážil.
Musí být jeho, zaprodala se.
Nemohl vědět, jak rychlá křídla mají klepy.
Nemohl vědět, jakým pohonem je hanba.
Nemohl vědět, jak uhání čestné srdce.
Znal jen dunivý tlukot kopyt pohrdání a pomalý tok bažin vlastnění.
Zpil se. Nadával jako nejposlednější vidlák.
Vysmýkla se mu.

Prosím, už ne. Stačí.
Molly se svírá srdce. Nová sestřička je možná milá, snad i hodná, ale je jako vichřice. Smích, rozmáchlá gesta s příborem v rukou. Grimasy na celý stůl.
Ach Bože, matko!
Cynthii je z matinky málem nevolno. Taková škrobenost. Tak okaté "nenápadné" poznámky. Podlaha aby se mi otevřela!
No to jsem snad ani neviděla.
Hyacinth tasí vějíř. Nevzít si ho, byla by na dlažbě i s Cynthií. Ale považte. Poručil si sýr! U šlechtického stolu!
Má drahá holčička.
Tatínek má oči jen pro ni. To Molly je pokladem v tomhle mumraji. Vypadá utrápeně. Proč má najednou tajnosti?

Mrs Lice Ottercat si hověla na pohovce pod oknem a spokojeně se usmívala. Přítomnost Miss Burnwood jí dělala vyloženě dobře a stejně tak ona sama byla balzámem na duši své přítelkyni.
Do salonu tiše vstoupil George a krátce se uklonil.
"Madam, přišel vám balíček," oznámil stroze a pokynul nosiči skrytému za dveřmi.
Dřevěná bedýnka stála v mžiku na intarzovaném stolku.
"Mohu?" otázala se Susan a přistoupila k zásilce.
Mrs Lice přikývla.
"Molly Gibson nám posílá z Afriky další vzorky," listovala Susan delším dopisem.
"A Miss Clearance upozorňuje, že jsou to masožravky."
Druhá dáma se protáhla.
"Pokud jim nemusím vařit guláš..."

"A stejně si myslím, sister, že Roger a Molly by se k sobě pěkně hodili," zasnila se Miss Phoebe duchaprostě.
"Nejsem si jistá, drahoušku," zachmuřila se Miss Browning.
"Pro všechny svaté, proč ne?"
"Nerouhej se!" utrhla se hlava rodiny, "Ale vím své. Tuhle jsem pana Rogera slyšela, jak se vyptává Molly na její politické názory. A to by tedy nešlo. Naše holčička se přece nebude zabývat mezinárodní politikou. To se nesluší."
"To jistě ne," pípla Miss Phoebe.
"Tak tedy, Molly, teď, když vím, že máte raději rostlinnou říši než živočišnou," usmál se Roger, "rád bych vám ukázal několik mikroskopických vzorků."

Na Hollingford pálilo polední slunce. Miss Eliza Paul seděla na hřbitovní zídce a velmi nedobově klátila nohama. Miss Farmer ležela na trávníku opodál a kreslila si prehistorické tvory.
Kolem prokvokaly místní drbny, vzduch jen zašuměl spodničkami a klípky.
"Viděla jsi, drahá! Molly Gibsonová, dítě ubohé, zase mluvila s panem Prestonem," lamentovala Miss Browning.
"Je to tak protivný člověk! Prý dokonce gambler!" pokřižovala se Miss Phoebe.
"Bojím se o ni, skutečně," pokračovala ustaraně první dáma a odcupitala do hokynářství.
Miss Paul pohlédla směrem, kde za kopcem tušila Cumnor Towers.
"Zabít málo, tyhle starý můry. Tenhle skandál snad aby napravovaly vyšší vrstvy."