DMD č. 5. pro 5. 4. 2014. Téma: Velení nech na mně

„Nech to na mě,“ řekl klidně Walter a zamířil ke dveřím. Jessemu trvalo přibližně dvě vteřiny, než mu to došlo.
„Ne,“ řekl možná až příliš hlasitě. Walter se zarazil.
„Cože?“
„Řek jsem ne,“ opakoval Jesse. „Vždycky řeknete, že se o to postaráte, ale není to pravda. Jo, možná vyřešíte ten problém, co chcete, ale nestojí to za to,“ odmlčel se. „Umíraj lidi, pane White.“
Walter ho jen mlčky pozoroval.
"A co by se ti teda líbilo, abych udělal?"
Jesse jen bezmocně pokrčil rameny.
"Přesně tak," pokýval Walter hlavou. "Takže to uděláme po mém," dodal a prudce za sebou zabouchl dveře.

"Volal jste mě, občane?"
"Ano, máme velké problémy. Toulon byl obsazen Brity a Španěly. Musíme ho dobýt zpět."
"Toulon je na obléhání dobře připraven. Ve městě mají podle posledních zpráv jídlo až na dva měsíce, navíc přístup moři."
"To vím také. Potřebujeme nějakého schopného vůdce, který by ho dokázal dobýt a to s co nejmenšími ztrátami. Teď si nemůžeme dovolit ztratit moc mužů."
" A co ten Bonaparte, velitel II. Praporu dělostřeleckého pluku? Jeho nadřízení ho chválí, možná by dokázal vymyslet nějakou strategii."
" Nějaký Bonaparte? To chcete svěřit Toulon do rukou pouhého velitele dělostřelectva?"
"Je to mladý charismatický muž, proč ne?"

Zamračeně pozoroval vlny hladící pobřeží.
V pěsti svíral keramický střep a vzpomínal na zašlou slávu.
Půlka jich panikařila, z rozumných důvodů, druhá půlka situaci podceňovala, kvůli několika vítězstvím.
Ukázal všem.
Přesvědčil je vzdát se peněz z nových dolů a postavit loďstvo, loďstvo jaké Řecko ještě nevidělo.
Prý to dělal jen pro zisk.
Možná, pomyslel si a usmál se.
Zbavit slabochy velení a vládnout armádě i flotile nebylo nepříjemné.
Jeho podlost, kvůli které ho vyhnali, bývala nutná, bez ní by Peršany na mělčinu nenalákal.
Ale jakmile se začaly ztrácet peníze, měli s tím problém.
Rozmáchl se a mrštil ostrakon do moře.

The captain was the last man awake, his crew already slumbering in hypersleep chambers - unless, of course, you counted Vick, the ship’s AI.
“I’ll take it from here, captain,” Vick said melodiously. “Don’t worry.”
The captain nodded and laid down. “Thank you.”
Centuries later, the ship reached its destination... a destination that was no longer there. Gliese 667 Cc was gone.
The mission had to continue, Vick knew. The human body, however, is frail. The crew had 300 years, not nearly enough to the next habitable planet.
Slowly, the oxygen flow stopped.
Vick's mission was the only thing that mattered.

"Ssst, Gwen, když tu hradní pán neni, nemohly bychom zajít omrknout tu nahoře?" navrhla jednoho rána Miss Rowen, která na Vánoce rozšířila řady návštěvnic Thornfieldu.
"Berthu? Taky mě to už napadalo," zazubila se potměšile Miss Clearance.
Susan se zasekla s koláčkem na půl cesty k ústům.
"Upadly jste? Pokouše nás, vyrazí oknem, nebo něco horšího. Navíc, co chceš dělat s Grace Poole?"
"Na tu jsem nachystaná," vytasila Gwen zpod stolu lahev Porta naplněnou bezinama.
"Velení týhle výpravy nech na mně, jsem na tu holku zvědavá."
Margaret Rowen nadšeně kývala na souhlas.
"Se z vás dvou picnu."
Bratránek Rochester mě zabije.

„Já tady velím! Tohle je můj rybník!“ ječí malý chlapec.
„Aby ses nezbláznil,“ zabručí jeho kamarád a vytáhne loďku neochotně z vody. „Tak začni, když jsi tak chytrý.“
„To se ví, že začnu, a všechny vás rozsekám na maděru!“
„Sni dál,“ ušklíbne se jiný a staví svou lodičku na vodu. „Já budu Španěl a ty Angličan, jo?“
„Vlastizrádce!“ zakřičí malý velitel. „Já jsem slavný admirál! Stojíš proti pánovi celé flotily! Dnes zemřeš!“
„Ty jsi leda tak pán plotic,“ vysmívají se mu. „Tak začni už, nebo tu budeme do zítřka.“
A malý Nelson začíná a postupně všechny lodičky z kůry potopí.

Já už se o to postarám! hlásal plakát tři metry nad hlavami kolemjdoucích. Vedle něj se na ně culil stárnoucí pán se zdviženým palcem. O blok dál visel další s téměř identickým heslem a pánem v podobné věkové kategorii.
Oni vědí, co je potřeba. Oni vědí, co nás trápí. A oni to napraví. Jen jim nechat vedení. Že nikdy nezakusili život na ulici? Že neví, jaká nesplnitelná kritéria musí dnes mladý člověk splnit, aby dostal práci?
To přece nevadí. Mají letité zkušenosti a vzpomínky na minulý režim. Jak rozdílné to je od současnosti?
Oni to napraví.
Na mě nechte vedení!

Schované v parku naproti městskému úřadu jsme sledovaly muže, sedajícího do limuzíny se zatemněnými skly.
„Je to bezohlednej prolhanej parchant. Nebezpečnej. Nikdo si na něj netroufne. A my ho máme přivést k Dobru.“
„Trochu na něj dejchnu!“
„Brandy! Nemůžeme dělat z lidí škvarky.“
„Tak si na něj nenápadně sednu.“
„Ani placky ne. Bohužel. Ale teď mě něco napadlo. Pomůžeš mi?“
Dračici zasvítily oči – přečetla moje myšlenky. „Není to... kruté?“
„Dokážeš to? Aby to vydrželo aspoň rok?“
„Jak kážeš, Alžběto Ukrutná!“ Brandy se radostně oddala tradiční dračí zlomyslnosti. „Ten bude žasnout, když po celý rok nebude schopen říct jiného, než pravdu!“

Podíval se na kompas. Rafička se dlouho točila dokola. Odfrkl si a kompas zaklapl. Opičák vedle něj zapištěl.
,,Sklapni, Jacku! Vim, kam plujem!" odsekl kapitán.
Napil se z lahve rumu a opilecky vytančil na palubu.
,,Pane Gibbsi," zvolal. ,,Odstupte od toho kormidla."
,,Ale kapitáne. Řek ste, abych kormidloval."
Kapitán se znova napil rumu.
,,To moje minulý já! Teď tady velíme my."
,,Vy?" divil se Gibbs.
,,Já a rum," řekl a napil se.
Gibbs jen zavrtěl hlavou a pustil kapitána ke kormidlu. Jack Sparrow se chopil kormidla a znova se napil.
,,Dejte vědět, až se rum vzdá velení, kapitáne," řekl Gibbs.

"Viděli jste ta světla? Někteří říkají, že to byl král duchů! Mířil k ústí Anduiny."
"My a vzdát se? Jen vy tři nás nemůžete zastavit. Cha cha," zasmál se kapitán černého loďstva po tom, co jim Aragorn učinil nabídku.
"Legolasi, vystřel mu šíp těsně vedle hlavy," řekl Aragorn.
"Dobře, Aragorne," odpověděl Legolas. "Gimli, nestrkej do mě..."
"Dorarsi! Vy jste ho zastřelili!" vykřikl ihned kapitán loďstva. "My se pomstíme! Nenecháme vás naživu ani chvilku! Nabít děla!"
"Pane, chceme splnit náš závazek. Nechte velení na mě, my si s nimi poradíme," objevil se za Aragornem král duchů.
"Poté vás propustím." odpověděl Aragorn.