DMD č. 29 pro 29. 4. 2024. Téma: Biootec

Zvonění zvonku neustále pokračovalo. Přidal se mocný hlas z megafonu.
"Hygienická stanice, opusťte prostory domu, došlu k úniku radiace. Provádíme záchranu obyvatel."

Edík vrátil dívce roubík a se slovem "Tiše!" odešel z místnosti.

Po chvíli Ell uslyšela tupou ránu a opatrné kroky postupující do místnosti.
Napjatě čekala, kdo se objeví. Nemohla zažít větší radost než poznat Alexe v doprovodu dalších dvou těžkooděnců.

"Jak? To? Že ty, tu? A tak rychle?" Koktala poté co jí vyndal roubík.
"Poděkuj Biootci."
"Cože?" Zatvářila se vyděšeně.
"To je název nového vyhledávacího programu. Právě prošel experimentální zátěžovou zkouškou. A uspěl. Podařilo se mu tě najít."

$KH-75 otočil na další stránku katalogu, zatímco se na něj prodejní jednotka zubila zastaralým displayem.

„Já vám nevím. Sice je to teď v módě...“

„Věřte mi, máme výhradně pozitivní recenze! Vy jste z linky, nebo účelový?“

„Z linky.“

„Vidíte, já také! Stroje jako my už si ani neuvědomují, co jim bylo odepřeno normovanou výrobou! Každý přece potřebujeme nějakého mentora!“

„Ti otcové jsou chovaní organicky, nebo klecově?“

„Klecově, pane, za koho mě máte? Skutečný rodič potřebuje co nejvíce podnětů. Mrzáka z klece bych vám ani nenabízel. Organická kvalita!“

„Nu dobrá. Ale s matkou bych počkal. Kolega z práce má špatné zkušenosti.“

„Takže vy tvrdíte, že jste seděli v sále a čekali, až mesijé Pickling začne promítat, nespa?“
„Ano. Otec byl ohromně šťastný, že se mu ten filmový pás podařilo při dražbě získat.“
„E pui? Slyšeli jste zvuky zápasu?“
„Bylo to hrozné. Chtěl jsem se rozeběhnout nahoru, ale v tu chvíli otec propadl oknem promítací kabiny a zřítil se dolů.“
„Oknem promítací kabiny… Tím oknem, které by po vzoru koček nepojalo ani můj knír, natož mě celého? Nečekal jste, že se tam půjdu podívat a že najdu tu zvukovou nahrávku, kterou jste pouštěl? Váš otec byl včera večer už několik hodin mrtvý!“

"...pak se moji rodiče rozvedli a zůstala jsem s mamkou.
Mamka si našla nového přítele a táta novou přítelkyni. Tu teda nesnáším, ale jezdím k nim, protože mi táta dává slušné kapesné a mají bazén.
No a co ty? Nejsi taky z rozvedené rodiny? Viděla jsem tvého tátu a nejsi mu ani trochu podobný. Není to teda nevlastní táta?"

"Ne, není," zamumlal Adam Young a povzdechl si.
Byla sice hezká, ale příšerně vlezlá.
A jak vysvětlíte, že je vaším biologickým otcem samotný Satan?

Asi bude opravdu muset pozvat na rande radši Pepřenku, ta už o něm stejně dávno všechno ví.

V rychlém sledu se odehrálo několik věcí.
Michael uchopila Kliku Stvoření. Vyzvala Shax ke spolupráci. Svitek s ozubenými koly, text s pokyny - příběh starý jako svět sám.
Zatočily.
Azirafalova ruka našla Crowleyho zápěstí. Démon se usmál.
Nic nenastalo.
Ve stejný okamžik se mezi ostrovní skupinou zjevil Warlock Dowling, shánějící se po své chůvě.
Adam z displeje ho přivítal slovy: „Nazdar, brácho!“ Warlock neprotestoval.
Pak Crowley ukázal, že nejen andělé vládnou umění eskamotérství, když zdánlivě odnikud vytáhl druhý nástroj, o němž by každý fanoušek staré techniky skálopevně prohlásil, že sloužíval k natočení archaického motoru.
Prapůvodní nebeský otec - totiž matka -, se nadechl/a…

Je starší, než očekával, ale zná ji z novin, a tím se to vyváží. Marcus je nadšený, lepší dárek si ke svým jednadvacátým narozeninám ani nemohl přát. Chtěl by, aby se víc bránila, ale spokojí se s jejím nenávistným pohledem. Užije si a pochlubí se kamarádům.

„Musím ti něco říct.“
Vidí se poprvé po dvou letech. Oba vypadají příšerně, ale vůbec na tom nezáleží.
„Co?“
„Mám dítě. Někde v Prameni.“
Frank svou ženu obejme a nepouští. V očích má slzy. Ona pláče tak, jak poslední roky nemohla.
„Chceš ho najít?“
Přikývnutí.
„Neboj se, je to naše dítě, dostaneme ho zpátky.“

„Welcome to Taskmaster, a show full of second-hand pain and suffering, followed by an immense relief you are not participating in it yourself. I am Greg Davies and these are our five contestants…“
The audience cheered as the five names were called one by one, each comedian smiling and waving to the crowd. Now all the attention was on Greg again. Alex prepared himself.
„And next to me a pathetic excuse for a man, who once told me in confidence, he wished I was the biological father to his children. It’s…“ He waved his arm towards Alex. „Little Alex Hooorne!“

Otec Dominik, bývalý Dominikán a současný Templář, kaplan, psycholog a amatérský zahrádkář, se díval na svou malou zeleninovou zahradu ve stínu kapituly.
Poslední noční mrazík vůbec neudělal dobře jeho salátům i přes ochranu pařeniště. Mohl být rád, že jestě nevysadil rajčata.
"Vážně musíme pomáhat?" zeptal se Pedro, lopotící se s vědrem s přesne nadávkovaným biohnojivem pro budoucí záhonek rajčat.
"Kdo vykradl biskupovi sklep?!"
"Crevan!"neváhal Pedro.
"Bonzáku!" ozval se Crevan z druhé strany, kde zrovna ošetřoval listy vinné révy.
"Oba jste se přiznali u páteční zpovědi. Tohle je vaše pokání."
"Makat na biozahrádce?"
"Měl jsi vzít potské!"
"Přehmátl jsem se."

Určení otcovství u netopýrů je zapeklitá věc.
Monogamii jsme totiž nikdy neholdovali. Kluci se prezentují jako na tržnici a holky si vybírají. I několikrát. Konečný výběr tatínka budoucího potomstva je pak, řekněme, vnitřní záležitostí. Větší šance mají výkonní zpěváci, kteří nalákali do svého bejváku nejvíc holek. Taky ovšem můžou mít smůlu.
Ostatně, když se to malé v létě narodí, jsou všichni potenciální tatínci dávno v tahu.
Já mám osm potenciálních tatínků, po kterých jsem zdědil dokonalý hlas, šarm, inteligenci a charisma. Proto jsem místní štramák a mám sto dvacet tři potenciálních potomků.
Doufám, že ani jeden z nich není Bicáček.

S neotevřeným listem se vrátil ještě jeden dopis. Nalezený v kamenném džbánu v kuchyni, v dočista opuštěném domě.
Četla ho se směsicí pocitů. Žalobný smutek nad nespravedlností světa. Slzy. Překvapení. Snad i trocha vzteku.
Její otec, milý a milovaný. Muž, který ji vychoval. Cizinec.
Šperk slov, který jí daroval v tom písmu, zářil modrým inkoustem. Jako nový život, který ji čekal, pokud… pokud najde toho, kdo ji ve skutečnosti zplodil.
A ona tušila, kde hledat.
Ve světě, sevřeném řádem a pravidly.
V šedivém kamenném příbytku, jen nepatrně jiskřícím stopami života.
V jedné z duší modlících se stínů.
V Železném hradu.