Sherlock BBC

„Mám chuť zase psát. Ještě jsem nevyčerpal všechny náměty,“ protáhl se Stephen ve svém pohodlném ušáku a podíval se na Marka.
„Zato já se cítím dost vyčerpaný. Jsi si jistý? Sedmá série? Nejsme na to příliš staří?“ podivil se Mark.
„Staří? Vůbec ne. Podle mě dozrál čas na další akci. Čekají na to, přece je nezklameme."
Sherlock se vrací!
Televize BBC včera potvrdila, že příští rok se dočkáme nové série seriálu Sherlock. Natáčet se bude během roku a svou účast potvrdil Benedict Cumberbatch i Martin Freeman, ačkoliv jejich diáře jsou jako každý rok velmi nabité.
(The Sun, 12. dubna 2035)

Poprvé spolu o samotě byli u popelníku na dvoře. Pokoušel se o konverzaci, to ještě netušil, že si na řeči u cigarety nepotrpí.
Od té doby se v oblaku kouře setkávali pravidelně a prohodili sotva dvacet slov. To na místě činu měl řečí spoustu. Obvykle předstíral, že je nestíhá sledovat. Věděl, jak mu to dělá dobře.
Mlčení s ním nakonec miloval nejvíc. Slova byla proměnnou, kterou bylo potřeba odstranit. Jejich první polibek se obešel bez komentářů. Ten poslední byl až příliš zatížený výčitkami.
Když si vzájemně předvedli nikotinové náplasti, připadal si jako idiot. A pochopil, že je definitivně po všem.

Mycroft se uvelebil ke své pravidelné dávce emocí. Musel něčím nahradit pravidelnou dávku kalorií.
SUBJEKT K „Pošleme jim snídani, chudáčkům zvědavým...“
„Já mám taky hlad,“ povzdechl si. Pohled do ledničky byl ještě chmurnější než pohled do státní kasy.
SUBJEKT A „Slyšela jsem, že nemocniční pokoj má napíchnutý i bulvár.“
„Jo, ale o den jsem jim to opozdil,“ zabručel Mycroft, sundal si sluchátka a zatřásl jimi. Královnin hlas slyšel jakoby s ozvěnou.
„Jsem ztělesněním tajné služby, ne informačních technologií!“
„Jestli to nebude tím, pane Holmesi, že stojím přímo za vámi. A za to oklamání bulváru vám nechám poslat schwarzwaldský višňový dort.“

Sherlock kneels down next to a dead body.
Sherlock:
Look at the hands, look at the face.
Fascinating. He obviously came from outer space!
John suddenly appears.
John:
Amazing!
Sherlock:
There is no wound, no blood, no mess.
But there has to be something under his dress.
Sherlock starts to unbutton his shirt.
John:
Brilliant!
The man wakes up.
Man (sounds offended):
Hey, what are you doing? I’m not dead!
What are you caring inside of your head?
Dramatic music starts to play.
Sherlock (shouts):
Your heart wasn’t beating, you stupid alien!
Choir:
No, no, no, no, no.
Alien:
One of them wasn't. That may be true.
But thruth is not practical,
there are other things, too.
Sherlock seems to be more interested.
John:
But how is that possible? I’m a doctor-
Alien (interrupts him):
I’m the Doctor. Just come and see.
Takes Sherlock by the hand.
All the wonders from other worlds. Secrets of history.
(softly) Come.
Sherlock follows him into the TARDIS.
John (sadly):
Sherlock, are you leaving me?
Sherlock opens the door and winks at John.
John smiles and walks inside.
A man in a greatcoat with a cheeky smile appears.
He silently sneaks inside the TARDIS.

Johna probudily z dřímoty vojenské instinkty - něco je špatně. Rozespalý po příliš krátkém odpočinku a polámaný z příliš krátkého gauče se zaposlouchal do tmy. Nic. Nebo ne?
Jako by někdo zatraceně opatrně otvíral dveře od schodiště do kuchyně.
Pozorně se rozhlédl, ale neviděl žádné známky toho, že by se jeho spolubydlící vrátil v době, kdy po celodenní směně vytuhl na gauči. Takže vloupání. Potichu vstal a sáhnul do tajné skrýše pro zbraň.
Pokradmu doťapkal ke dveřím a s napřaženou pistolí je rozrazil. Pak zařval:
„Sherlocku, jestli ty nohy, co máš na ramenou, míníš dát do naší ledničky, tak fakt střelím.“

Na Baker street panovalo napjaté ticho, které rušilo jen Sherlockovo občasné ťuknutí do klávesnice Johnova notebooku.
"Jsi zjevně podrážděný, Johne. Stalo se něco?" zeptal se po chvíli, ale v jeho otázce moc zájmu nezaznělo.
"Samozřejmě, že jsem." vyštěkl John "už je to týden, co jsi řekl, že dáš pryč tu hlavu z ledničky a stejně tam na mě každé ráno zírá."
"Vigilantibus iura" odpověděl Sherlock nevzrušeně.
"Co?"
"Právo bdělým. Nemůžeš si stěžovat, protože ses až doteď nepřipomněl. To je zákon. Neboj, brzo se vrátí do márnice a ty se můžeš seznámit s novými nájemníky v podobě usekaných palců." ušklíbl se.

"Dala mi facku!"
"Kdybys moje přítelkyně nepřesvědčoval, že jsi daleko chytřejší než ony, měly by tě radši!"
"Nevidím důvod, proč by mě měl zajímat názor člověka, který se v tvém životě bude vyskytovat po omezenou dobu, než fakt, že jsi nejen neschopen navazovat emocionálně hluboké vztahy, ale navíc neochoten - což dokazuje neurčitost slova 'přítelkyně' místo konkrétního-" zarazil se.
"Taky mě praštíš," konstatoval.
"Skvělá dedukce."
"Dnes je v hospodě kvíz. Půjdeš s námi a omluvíš se," oznámil John.
Uvádějící si odkašlal.
Sherlock vrhnul na... ni pohled, který sliboval zkázu. Vědomostní soutěž. John byl idiot.
"Vítejte u dnešního kvízu! Tématem bude vesmír!"

Thomas Hudson seděl na verandě a spokojeně hleděl do zapadajícího floridského slunce. Všechno šlo jako na drátkách. Martha si dnes poprvé postěžovala na slabou bolest na prsou, ale nevěnovala jí velkou pozornost. Jeho trpělivá práce s arzenikem, která ho už dvakrát dovedla k dědictví, se opět vyplácela. Životní pojistku na sebe měli převedenou již čtyři roky a platili za příkladný pár. Za dva tři měsíce Martha zemře na srdeční selhání a nikoho nic nenapadne.
Okno jejich mladého souseda se rozsvítilo, Martha mu už zase nesla ochutnat kus domácího koláče. Jak že se jen jmenuje… Sherlock?
Ráno bude Thomas Hudson zatčen.

Představte si, že čtete blog. Slova udělají krátký proces s bývalým feťákem a sociopatem a ten povstane znovu jako geniální hrdina. Všichni jásají. Vy se ovšem klávesnice chopíte také a génia zabijete, protože reinkarnace jsou jenom řečičky a vy chcete mluvit Pravdu.
Všichni jsou rozhořčení. Úžasné. Metaforickou smrt nahradí skutečná. Méně úžasné.
A všechno to nakonec byly jen řeči.
Všichni se smějí. Vám.
Konečně znáte Pravdu - jsou to slova "proč jsem jen tehdy nedržela hubu".
Bonusu v podobě nového života jakožto novinářky, která si myslela, že je lepším detektivem než samotný detektivů král, se totiž nezbavíte.
Dávám výpověď.
Kitty Riley

Před zrcadlo postavím se, nasadím si paruku,
že budu hvězdou celé akce mám tím pádem záruku.
Rty si leskem namaluji, růží přibarvím si tváře,
dnes večer se koná párty mistra Pohádkáře.
Pohádkář je pěkné kvítko, co vám budu povídat,
musím se tedy nenápadně na zoubek mu podívat.
Vzít si šaty šifónové chce trochu vnitřní síly,
stejně tak Londýnem na podpatcích jít v kostýmu víly.
Vím, že se mnozí podivují tomu odvážnému počinu,
já však mám svou misi jasnou, jsem na stopě zločinu.
Želízka klapnou ocelová, podvratný živel se z ulic ztrácí,
jsem Detektiv Inspektor Scotland Yardu a miluji svou práci.