Moje články

Říká se, že definicí šílenství je dělat dokola to samé a čekat jiné výsledky. No a tak to je se mnou a DMD už nejmíň třetím rokem v kuse. Třesu se na to jak malej pes, první týden dobrý, ale pak začnu usínat moc brzo, vypouštět to přes den z hlavy, nebo, když už jednou nevytuhnu před půlnocí, tak se do něčeho zaberu a zapomenu. 

Rok co rok ten samý scénář, rok co rok se stresuju, že nemám nápad, pak že nemám energii, když už to napíšu, tak že s tím nejsem spokojený, nikdo to nečte, místo toho, abych se v psaní zlepšoval, tak spíš degeneruju, tak to okolo půlky vypustím, uleví se mi, pak smutně koukám na témata, a řeknu si, že příští rok to bude lepší, příští rok budu ve větší pohodě z reálu, ale pak přijde duben a zase je to tam, kde slunce nesvítí.

Takže moje zcela zbytečná věta je: "Tentokrát to dopadne líp."

Sayonara, DMD 26

"Hey chief, we've got another one."

The greying policeman raised his eyebrow. 
"How many does that one make?"

"I think it's number 49, but we're still waiting for Kowalski's report. And that's just our precinct. Over at the 87th they even put up a board for the most bizarre ones. A few other precincts are in on it too."

"How did this one die?"

"Fell into an open manhole, broke her neck. That wouldn't even break top ten, it's pretty vanilla compared to the really weird cases."

"What is it about that book that gets people so immersed, anyway?"

Je těžké vyhnat z hlavy "hóch", když slyším nóbl. Nebo teda vidím. Vnímám libovolným smyslem? Čert to vem. Každopádně na Zeměplochu si netroufnu. Jak se to řekne česky, no, jako že "wouldn't do it justice", máme něco takovýho? A neni ona slepá? Asi si vyrazila obě oči těma vážkama. Ne, nemyslím takový ty, co poletujou, ale příruční váhy. Příruční je max do pěti kilo, jinak se to musí dát odbavit. A já vlastně tím velkým letadlem nikdy neletěl. Jen kdysi dávno zlínem stočtyřicetdvojkou nad místním letištěm. Třeba mě František sveze cessnou, když už na kapelu dlabe, se snad už nesejdem.

"...but if you send the information to your younger self, because you as the younger self received the information from your older self, where does it begin? Does it even have a beginning? Some call it a loop, but is it really? What if it's just a line? Every action we take, every decision splits off another universe, and another and another, so you're not looping, you're just splitting off more and more universes. Isn't that crazy? How can we even comprehend the sheer size, the magnitude of it?"

"Dunno, but you gotta comprehend Mister Forelli still didn't get paid."

"You did what you did in good faith that it would be for the good of humankind. However, there were several points at which it should have been apparent to you that maybe the faith in your superior officers was misplaced. Admittedly, pitting our enemies against each other is not so egregious. However, there was also embezzling federal funds. Then came the torturing of prisoners, slaughter of civillians, indiscriminate use of nerve gas. You should have drawn the line at orbital bombardment, in which we are sure you took no joy but you proceeded anyway. Really, start thinking for yourself.

The viewscreen went completely white as the star turned into a supernova. By the time the light reached the Zaar'iks, the little world was already dead. [Eight minutes] was all it took for the star to wash the planet in lethal radiation. Those unlucky enough to somehow survive would later be disintegrated along with the celestial body when the physical shockwave arrives.

It had to be done. Those foolish enough to reach out had to be silenced. The commander signalled the helm to set course home. 

[They] sat back in the [chair], contemplatively spinning a golden disc in [their appendage].

You know how sometimes all those huge series of events can be traced to one small thing? Well, I wouldn't be here if I heeded that old man who told me: "Easy on the sauce, boyo. This can take you places."

But there I was, celebrating the successful completion of my O-levels. I was on the top of the world, my whole life ahead of me.

Nobody can say with certainty how I ended up in the captain's chair of a pirate spaceship from another galaxy, but apparently it was epic. Enough contemplation for now, though. The bugs are coming.

"Osamělý Brambor pro Asociální řízek, kuře nemůže přejít silnici."
"Řízek pro Brambor, kde je zádrhel?"
"U tří prasat se přemnožili krkavci."
"To se dá vyřešit. Pamatuješ, jak nám tu zbylo po těch Anglánech pár padáků?"
"No, jo, ale co to má co dělat s kuřetem?"

"Hans, můžeš se postarat o to, aby vaši našli v lese u Vache-Sacrée pár anglických padáků, co tam umístíme? Potřebujem, aby ta vaše nová divize z Trois-Cochons pobíhala tak týden dva po lese a hledala paragány, co tam nejsou."

"Kein problem, pánofé. Já je tam s chutí nafetu. Arschlöcher nám fčera sdemolofali naši oblíbenou chospotu.

The kisses of the sun, aj jaj, zas mi do mozku leze místo inspirace ušní červ, lalala la la, a tak dále. Když poodhlédneme od reálného polibku slunce, kde běžného smrtelníka čeká leda tak dezintegrace, tak ten pomyslný je taky docela nechutný, zvlášť pak když bych ještě tak hodinu dvě mohl hnípat. Jenže v Chrobákově u našich, kde trávím jarní staycation, jak se tomu dneska říká, jsou okna na špatnou stranu. No, asi by mě beztak probudilo psisko. No a aby toho nebylo málo, tak mě chytly záda. Jsem si poposednul na židli, a najednou vystřelí bolest do bederní oblasti.

So. It has begun. Every year is the same. Fuss, chaos, tempers rising, voices rising as well. Despair and desperation rolling around the ceiling. And just like every year, I'm getting through this with my good friend Johnie. Having poured the first glass, I'm closing myself from the world inside my trusty pair of headphones. As the chaos unfurls around me, I am content, dare I say even happy. I am at peace. 

You see, mum's the only one in the family who's into Christmas and all that. She stresses about the preparations while we just try to survive her.

The snow-covered forest was simply silent. No rustling of small animals in the underbrush, no birds tweeting, cawing, or whatever they're doing. No distant human-made sounds, no aeroplanes overhead, no automotive engine hum. There was no wind in the trees either, not even a lone creak of an old tree trunk.

I stood still, holding my breath, savouring this little bit of magical perfection. A moment of quiet respite from the world that has always seemed too loud.

A quiet, liquid sound broke the magic of the moment. The dog looked at me guiltily as he 'marked' a nearby tree.

"Well cut off my legs and call me Shorty, you miserable maggots are STILL a disgrace to the uniform even after spending some quality time here!"

"I'd say you two are dumber than a box of bricks but that's an understatement! English doesn't have a word for how dumb you are!"

"Private Snowball, you're a fine physical specimen but you can't hit the broadside of the barn if you pressed the barrel against the wall! Private Pyle, you can shoot, you fat fuck, but you're still a FAT! FUCK!"

"Add the two together, and you have one fine Marine. Dammit." 

Look at you. Such a perfect little slave to the system. Loyal, obedient, never questioning, always trusting the Authority to tell you what to do. Is it any wonder that when they said they needed volunteers to do this so that many others could live, you were oh so eager to write 'die' in your metaphorical schedule for today?

Hi. I'm that little voice within you kept suppressed, sticking imaginary fingers in your soul's ears, going LALALALA I CAN'T HEAR YOU. The name is Doubt.

Cosmic irony that you finally chose to listen to me when the chamber doors closed.

"Kašpárek v rohlíku pro Loutku bez nití, loutkohra se odehraje pod zraky Otce veškerenstva."'
"Loutka bez nití pro Kašpárka, kdy že to?"
"Už by sis to taky mohl pamatovat."
"Víš, že na tyhle věci jsem blbej. Hans?"

"Nein. Taty Erich, bratranec, sloušíme fe stejné jetnotce. Hans dostal na tnešek propustku. Jen saskakuju."

"Bonsoir. Nenechal ti Hans nějaké instrukce?"

"Na ja, co on to ržíkal... Fšechno je nastafené, posor na katze, ráda kouše kabely, f pět ji nakrm a pusť fen, nechlastej schnaps pržet tesátou, rauchen absolut verboten, jinak na nic nesachej, a chlafně se nebaf s Francousi... och to prtell..."

Werner von Unglücklichburg si byl jistý, že věci už nemůžou být horší. Zatímco se zotavoval z následků poslední havárie, jeho Jagdgeschwader přesunuli na ruskou frontu. Šoupli ho k jednotce nočních stíhačů, musel projit přeškolením na velký, neohrabaný Dornier. Jak to tak bývá, osud ho přesvědčil, že vždy může být hůř. Při prvním volném dni si udělal výlet za kamarádem v posádce v Cul-de-Chat, snědl něco zkaženého a chytil průjem. Jeho zběsilý úprk na latrínu byl ale přerušen zlověstným pískotem padající bomby, která kůlničku srovnala se zemí. Jak ležel na zádech, poražen tlakovou vlnou, dospěl k názoru, že ho život nenávidí.

"Zákeřné Vidle pro Skryté Hrábě, orli bělohlaví zase pokáleli vosí hnízdo, tentokrát číslo šest."
"Skryté Hrábě rozumí, tedy vlastně nerozumí, která základna to je?"
"Taky by ti občas neuškodilo kouknout do kódové knížky."
"Neštvi a vysyp to."
"Číslo šest je komunikační a odposlechová stanice v Cul-de-Chat."
"Komunikace a odposlech, říkáš? Musime ověřit stav Slunečního Paprsku."
"Hans?"
"Ja? Nein, jsem v poržátku. Slafní Amerikanische Flieger trefili akorát latrínu."
"To jsme rádi, Hans. Byla by tu bez tebe nuda."
"Ah, fick mich, teť jsem prosradil, kde se nachásím."
"Buď v klidu, tím spíš víme, kam ty naše magory neposílat. Zákeřné Vidle konec."

"...and then the hound just leapt into the corner and vanished! How crazy is that? I tried to follow but the corner just broke up. And...it broke up into more corners, unfurling into infinity! All corners are the same corner, man. Gotta be dark, though. Absence of light lets you access vacuum phase singularity in which position is a thingy you can move. But where do the corners come in? Do they stabilise the grid and let you define the undefinable? But I digress. What was I saying?"

"You were telling me why you still haven't paid Mister Forelli."

"A jste si jistá, že to zabere?"
Čarodějka se na něj podívala, jako by mu narostla druhá hlava. Od místních nebyla zvyklá, že by zpochybňovali její metody. Na to se jí příliš báli.
Tenhle mladík ale vypadal jako člověk z města. Bohové vědí, co je tam vlastně učí za nesmysly. Samý rozum, věda, ale nějaká moudrost a opravdové vědomosti, to vůbec.
Nasadila v obličeji výraz číslo osm (pohrdavý, lehce překvapený) a pozvedla obočí.
Mladík evidentně nepochopil, neboť pokračoval dále.
"Já se tedy v medicíně moc nevyznám, ale stejně nevím, jak mi s alkoholismem pomůže, že budu hryzat kůru tohohle stromu!"

The loose sawblade hit the henchman in the right place so he never had to worry about dandruff again. The severed head sailed over the edge of the cliff and into the low cloud cover.
James smirked and turned to Natalya.
"Don't you dare say it!" she snapped.
"Every time some bad guy dies in a violent and unusual manner you just HAVE to say some awful pun or quip! I can't stand it! Make your choice, James Bond. It's the quips or me."
"I'm sorry, darling. It's stronger than me. Like someone wrote a script for me."
"Goodbye, James."

Ever since he was a little kid, Rory admired herons. He could watch them for hours, soaring over the nearby pond, standing absolutely still while looking for prey, slowly wading in shallow water, head suddenly darting underwater to snap a fish or a frog.
He's always wondered how it would be, to look down from a heron's perspective.
And now he got his wish.

His enjoyment, however, was ruined by the fact he was painfully gripped in said heron's beak. He wanted to scream, but only a pitiful croak came out.

In hindsight, he shouldn't have pissed that witch off.

"We're running out of ballistic gel dummies again."
"I know. Already placed an order."
"Please tell me you didn't order the fancy ones with bones and organs again. They're ridiculously expensive! Not to mention the results are pretty gruesome."
"Actually, I did. But don't worry, it's green 'blood' this time."
"Where do you get the money? I'm sure we would be way over budget."
"I film the experiments and put it on YouTube. We're pretty popular."
"Wait, is that why you bought that Phantom High Speed camera?"
"Maaaaaybe?"
"You you don't really wanna finish developing that massage robot, do you?

"Propíchlá Pneumatika pro Falešný Hřebík, růže rozkvetla a porazila krávu, opakuji, růže rozkvetla a porazila krávu."
"Falešný Hřebík atakdále, rozumím. Roztřepil se velký kartáč?"
"Uvolněný Balónek se nemohl zdržet dostatečně dlouho, aby potvrdil či vyvrátil. Hans?"
"Ja. Generál von Saubermachen se dočkal tragiského kontse prži explosi muničního sklatu. Asi pych neměl cítit sadostiutšinění, ale poržád mu nemůšu sapomenout to moje BMW."
"Díky za informaci."
"No to není fšechno. Jeten s fojáků jakýmsi sásrakem pržežil. A neš to fybuchlo, tak saslechl, jak generál otmítl eskortu. Še prý 'Co se mi tak může stát, kdyš jsem opklopený fšemi těmi silnými německými fojáky?'"

What a waste. Here comes another one. Over the years, I had tried to make them turn around in many ways. I even left a few live to pass the message. "Do not come". For years I stood watch, already cursed with the knowledge. I am getting old, and I will someday have to condemn a fellow tribesman to eternal suffering. It's too late for me, but the tribe must be protected. After all, you can't go to Hell if you don't know about Heaven, Hell and all that crap. And that's why it's important to shoot missionaries on sight.

See if I ever have my car serviced at an authorised service centre again. Those cunts charged me an exorbitant sum for replacing a single tiny fucking rubber ring and guess what? They didn't even fucking do it! If they did, I wouldn't be stuck in the middle of bumfuck nowhere with a broken down car, a dwindling water supply, no phone reception. Somehow even the satellite phone won't cooperate. And the sand. Nothing but sand for miles and miles in all directions. I fucking hate sand. It gets fucking everywhere. And when I say everywhere, I fucking mean it.

Isn't it crazy how time flies at a breakneck speed, yet it somehow seems to stand still at the same time? Just look at me, riding the same train from work for thirty-seven fucking years. Bits and pieces and little details change, but nothing major changed for as long as I've been alive. Hell, this entire planet is stuck in a bubble of contentment, waiting to be burst. I mean, we've been basically stuck in the 'fifties for over a century, for crying out loud.
Wait, what was that flash?
Oh no.
Oh well, be careful what you wish for...

Ty debile. Děláš všechno proto, aby ti zákazníci nenadávali, že ta oprava trvá, a tím nám všem komplikuješ práci. Uzavřeš zakázku a zákazníkovi řekneš, aby si pro to přijel, i když je auto ještě na heveru rozebraný, a díly jsou teprve na cestě. A pak ty díly vracíme jak dementi. A pak zákazník přijde a stejně si bude stěžovat, protože mechanici museli kvůli tvojí debilitě opravu odfláknout. Vozíš se po všech okolo, ale všechno špatný se dá vystopovat k tobě. Fantazíruju o tom, že se pohádáme tak, že mě fyzicky napadneš a já ti to vrátím i s úroky.

Zmrde.

Jedenáctá pomalu odbije a narozdíl od pyritu žádné jiskry nelétají, ani když tluču hlavou do stolu. Teda ne, že bych vážně tou hlavou do stolu mlátil, ještě bych si vyklepal těch posledních pár mozkových buněk. Je to nedostatek energie způsobený novou prací, trvalé následky covidu, jarní únava, nebo nevyhnutelná degenerace jak člověk stárne, i když mi vlastně ještě není tolik let? Anebo je to třeba otrava těžkými kovy, brouk mozkožrout, mimozemšťani? Přijde mi, že píšu čím dál tím hůř, nápady se nedostavují, a když už něco přijde, tak to je takové nezáživné. Jako kdybych se kreativně vyčerpal? Vzdát či nevzdát?

"Where it went wrong? I don't know, I could think of a dozen moments I can point at and say 'yeah, that's where it all went to shit', but the truth is, any of them could be the breaking point. Following the causality chain isn't really helpful. You might as well go right up to my birth, or even conception. Or you could go all the way to the Big Bang. Deterministic universe is depressing, I hope that's not the case."

"Fascinating. The notion to return to your birth clearly shows your deep desire to have sex with your mother."

Říká se, že jedinou jistotou vesmíru jsou smrt a daně. Ale je tomu tak? Když se podíváte na velký obrázek...obraz? Říká se to vůbec v češtině nebo jenom počešťuju anglickou frázi, protože umím líp anglicky než česky? No to je jedno, zkrátka v kosmickém měřítku trvá lidská civilizace jen mrknutí oka. Takže daně jsou skutečně konstanta moderní doby, když to bereme zeširoka. A jednou se povzneseme nad daně jako takové - anebo se dřív sebezničíme. Tak jako tak daně nebudou. Pokud jsme tedy ve vesmíru sami. A pokud mimozemské civilizace projdou tou samou fází. Ale to je vlastne ta nejistota.

"Precision. It's about precision. These things I wrote down are called instructions, not suggestions. Alchemy is an exact science. You don't substitute a newt's liver with chicken liver just because you forgot to restock. You don't use nightshade harvested at midnight when Jupiter was in recess just because you forgot to set an alarm. You don't use moonfish in place of sunfish just because the former was on discount.
And you most certainly do not stir when the instructions tell you to shake."

The speaker paused.

"You know, if you followed the instructions, I wouldn't be talking to a gravestone."

"General, you really need to let me help you with that."
"Are you suggesting I can't handle it alone because I'm a woman? Every second we're wasting arguing about this is time for the Russians to attack unopposed!"
"No, I'm just saying that-"
"I had to be better than every single one of you just to be treated as an equal! I've spent thirty years getting where I am and I'm not going to let any sexist dinosaur undermine me like this! Just who do you think you are?"
"A person who knows this is a TWO PERSON SWITCH, DAMMIT!"

Už si musím přestat zapomínat sluchátka, když jdu mezi lidi. Co člověk zaslechne náhodně v tramvaji se mu zažere do mozku a nechce ven. A ani nevím, co ta dnešní mládež myslí termínem bezpečná známost. Od nás starších to teda nemají, pokud jsem tedy posledních dvacet let nežil, ja se říká v angličtině, pod šutrem. Jsou snad pohlavní nemoci dneska natolik rozšířené, že bezpečná známost je taková, co vás ničím nenakazí? Či snad která vás s prominutím neojede a neodkopne? Teda ojede a neodkopne. Či snad je to někdo, koho si dotyčná entita drží tak říkajíc v záloze? Kdo ví?

MeanGreenGiant: FHTAGN!
GoatWithTooManyKids: Language!
NyaRly: What got your non-Euclidean underwear in a twist, Big C?
NuclearChaos: G?
MeanGreenGiant: Can't even sleep in peace! My roof got wrecked. Stupid humans!
NyaRly: Oh? Do tell.
MeanGreenGiant: They dropped an anchor right on it! It didn't even have a chain, how the fhtagn does it make any sense?
GoatWithTooManyKids: Language!
MeanGreenGiant: Wait a minute. Yog, did you play with time and space again?
YoghurtOutOfSpace: I am the gate! I am the key! I refuse such allegations! But Nyarlathotep asked me for a portal yesterday.
NyaRly: Ehehehehehe. Oops?
MeanGreenGiant: FHTAGN!
GoatWithTooManyKids: Language!
NuclearChaos: G?

"Zvětralý Ležák pro Vylitý Koňak, neotrávili se kolegové z oblasti Côte-d'Or námelem nebo něco? Přepínám."

"Taky jste od nich dostali tu zmatenou zprávu o jeptiškách, kluzákách, čápech a Anglánech? Jak nějakej film. Hans, nevíš o tom něco?"

"Pánofé, fy mě, sdá se mi, perete jako samosřejmost. Co kdypych tu nebyl? Co kdypy tu byl někdo jiný? Co kdypych nic nefěděl? Náchotou tedy fím, bratranec Fritz se na tom podílel. Nefím, jak cho fsali do armády s jeho očima, a teť se jim to fymstilo. Sfým Maschinengewehr místo klusáku s lidmi, co se snašili dostat do Zone Libre, sestrželil flastní letadlo!"

Na silnici ani noha, teda spíš ani kolo. Vracím se zpátky do reality od našich z Chrobákova, teda ono se to takhle nejmenuje, ale Chrobákov je prostě lepší, a už jsem tím jménem nakazil kdekoho. Miluju noční jízdu, ale člověk je sám s myšlenkami. Nová práce, a připadám si tam trochu jak ve slepičárně. Ale jestli to není sexistické. Když kolegyně drbou reality show a další věci, co zajímají nezajímavé lidi. A zatáhnou do toho i kolegy pohlaví mužského. Nemůžu si pomoct, je to tam jak v kurníku. Ale člověk musí zatnout zuby, jelikož a protože finanční zásoby se tenčí.

If I could impart just one bit of wisdom onto whoever finds this recording, it would be: Do NOT, and I can't stress it enough, DO NOT invent and construct a time machine when you're emotionally compromised for whatever reason. You might make a mistake that in hindsight is glaringly obvious and makes you smack your forehead and howl in rage at your own stupidity.
Like forgetting that everything is in motion and you won't inexplicably arrive at the same place in the past like in the movies.

Which is why my capsule is currently floating in the endless void.

Jak nám Raconteurs zpívají, že je mnoho odstínů černé, tak je spousta příchutí ticha. Asi nejvíc na mě působí ticho po koncertě. Do uší se nahrne ticho, co vlastně ticho není, ale spíš úplně slyšitelná prázdnota, co odráží prázdnotu, když se dav před pódiem vytratí, poslední reflektor zhasne, zbyde jen vakuum a technici, co balí aparát. Má to svoje zvláštní melancholické kouzlo, Kolikrát jsem takhle stál u pódia a jen se koupal v té atmosféře, ten pomíjivý okamžik, uši pořád ještě zalehlé, malinko zvonící. A pak je čas pomoct kapele naložit věci do dodávky a moment je pryč. Do příště.

"Any idea where we are?"
"Largely uncharted space. I roughly triangulated our position. The nearby systems are catalogued but unexplored."
A power surge in the jump drive knocked the Erikson far off-course. No casualties, negligible damage to the ship itself but the drive core was almost fried.
Decision time. Captain pointed at the map.
"Helm, make the jump to this system. Hopefully it can sustain us till someone rescues us. Could be months and our supplies and fuel aren't infinite."

The jump was successful.

"Scan the system."
"Captain...none of the celestial objects are capable of supporting carbon-based organic life."

Budete se mnou asi leckdo nesouhlasit, ale moderní školství je taková hodně nepovedená drezura. Nějaké ty zkušenosti z první ruky taky mám. To jsem takhle byl na jedné vejšce, a vyučující na termodynamiku odcházela na mateřskou. A já se nachomýtnul už nevím jak k tomu, že jsem ji nahradil v jejím druhém zaměstnání, učitel fyziky a chemie na nedaleké základce. První půlrok dobrý, sice hodně limitovaný rozpočet a vybavení, ale bavilo. Ale pak přišel nový školní rok a ŠVP a další neskutečné píčoviny. A kladlo se důraz na to, aby se látka prosvištěla, ne aby se pochopila. Tak přišel konec.

When someone yells at you to hold them, there's a great many reasons for it. Could be that they're about to get into a kerfuffle with someone they don't really want to fight but this way they'd save face, being held back. Could be that they're about to be swept by a stream, could be they're about to keel over, drunk. Could be they just want to be held.
I want to say that never have I imagined yelling that at someone because I really want to buy another spider and I shouldn't but that would be a total lie.