Moje články

Hermiona se vracela z knihovny, kde si půjčila nějakou tu beletrii, když už má po zkouškách. Čtvrtý ročník v Bradavicích je obecně hodně složitý, co se týče zkoušek, protože těch je velmi mnoho. Hermiona ale byla schopna udělat všechny zkoušky ještě s předstihem. Když na cestě z knihovny procházela chodbou, narazila na Cedrika Diggoryho a vylekaná vykřikla zaklínadlo Lumos solem, mezitímco jí veškeré věci, které nesla, popadaly na zem.
Poté, co její zaklínadlo oslepujícího slunečního paprsku na Cedrika nefungovalo, se mu omluvila: "Promiň, asi jsem si tě s někým spletla."
Cedric si mezitím všiml její knihy s názvem Twilight Sága.

Když nebelvírští studenti vystoupali po pohyblivých schodech k obrazu Buclaté dámy, aby se vyslovením hesla dostali do své společenské místnosti, zjistili, že Buclatá dáma zmizela.

Ron pronesl: "Už zase? Vždyť minulý týden utekla do jiného obrazu kvůli Siriusu Blackovi."

Netrvalo dlouho a Harry našel Buclatou dámu schovanou v tomtéž obraze, v němž se schovala i minule.

Vtom přišel učitelský sbor a Brumbál se zeptal Buclaté dámy: "Co se stalo?"

Buclatá dáma se vzlykem odpověděla: "Někdo v noci shodil můj obraz a trvalo hodně dlouho, než byl pověšen zpět. Teď je ten obraz v rohu prasklý a já tam vypadám špatně."

"Prosím tě, hoď mi to kladivo!"

"Klid! Tyhlety houby já znám. Stoprocentně nejsou jedovaté."

"Miláčku, nejsi náhodou nějaká tlustší?"

"Ty maliny chutnají nějak divně."

"Neboj se, pojistky jsem vypnul."

V Hirošimě: "Co se děje? Americká letadla se tady jen tak nevidí."

"Buď v klidu! Pes, který štěká, přece nekouše."

"Stěhuji se. A pes jde se mnou." - "Tak to jen přes moji mrtvolu."

Američan se ptá Čecha: "Odkud jsi?" Čech odpoví: "Jsem z České republiky." Američan mu na to odvětí: "Aha, takže z Ruska."

"Mám intoleranci na laktózu. Ale tak, co bych si nedal cereálie s mlékem."

"Co to tady tiká?"

Aries: Zajíček
Birute: Nedoceněná
Dain: Dvousetletá záhada
ChaosPrince: Dál už jen spolu (až do Berouna) a Ze života umělcova
Linkový stykač: Je to rebel!
Profesor: Sbírky profesora von Draka 95.
Smrtijedka: Detektiv Columbo pro malé i velké čtenáře
Tess: Profesor Snape a Hra na schovávanou a Tajemství odhaleno! Dva za cenu jednoho a jeden za cenu dvou!

Albus Brumbál pomocí svého zhasínače zhasínal všechno světlo z veškerých lamp v Zobí ulici. Sledovala ho světle hnědě zbarvená kočka z černými proužky na hřbetu. Brumbál na ni udělal: "Čiči!"
Kočka se znenadání proměnila na profesorku Minervu McGonagallovou, která prohlásila: "110 let a furt jak malé dítě, Albusi."
Mezitím přiletěl poloobr Rubeus Hagrid na létající motorce. Albus Brumbál i profesorka McGonagallová se ho zeptali, kde tu motorku vzal. Hagrid jim odpověděl, že mu ji půjčil Sirius Black. Hagrid vytáhl z motorky Harryho zabaleného v povijanu a položil ho před dveře domu Dursleyových, Harryho strýce a tety.
A zbytek je historie...

Studenti Bradavic právě vcházeli do učebny profesora Snapea, kde za chvíli začala hodina lektvarů. Snape studentům vysvětloval, které lektvary nemíchat, aby nevybouchly. Poté jim řekl pár slov ke složení veškerých lektvarů. Vtom jedna studentka prvního ročníku začala Snapeovi povídat: "A ty lektvary jsou všechny bio? No to byste byl skvělý biootec."
Snape ji probodl pohledem a nakvašeně se ji zeptal: "Jak se jmenujete a z jaké jste koleje?"
"Jmenuji se Angelika Afrodíté du Plessis de Richelieu a jsem z Havraspáru," odpověděla studentka a zeptala se, "Proč se ptáte?"
"Odebírám totiž Havraspáru patnáct bodů za vaši vlezlost, slečno," odpověděl profesor Snape.

Harry ležel na ošetřovně po tom, co na něj při Famfrpálu útočil Potlouk a nakonec mu profesor obrany proti černé magii Zlatoslav Lockhart kouzlem Brackium Emendo omylem odčaroval všechny kosti z jeho zlomené ruky. Bradavická ošetřovatelka madam Pomfreyová mu dala napít trochu kostirostu. Harry kostirost s nechutí vyplivl a madam Pomfreyová vzdychla: "Čekal jste snad dýňový džus, nebo co?"
Ron, který společně s Hermionou šel navštívit Harryho na ošetřovně, se madam Pomfreyové zeptal: "A to byste Harryho nemohla uspat, abyste mu v klidu ten kostirost dala?"
Madam Pomfreyová si povzdechla a Ronovi odpověděla: "Pacient musí brát kostirost při plném vědomí."

Profesor Severus Snape přišel do učitelského kabinetu celý naštvaný. Brumbál se ho zeptal, co se stalo. Snape odpověděl: "Někdo ukradl obraz, který mi visel na zdi."
"Tak vám koupíme jiný," odvětil Brumbál.
"Ale o to nejde," přerušil Brumbála Snape, "na té mapě byla cesta k pokladu Anny Boleynové, který leží v místě soutoku řek Otter a bezejmenné řeky u Prasinek, který se vlévá do Černého jezera*."
"Ale jak toho zloděje najdeme?" zeptal se Brumbál.
"Mám Pobertův plánek, sebral jsem ho Potterovi," odpověděl profesor Snape a podíval se do plánku. Viděl stopy Dolores Umbridgeové směřující k pokladu a povzdechl: "Kdo jiný?!"

Studenti už dojeli do železniční stanice v Prasinkách. Ostatní studenti kromě těch, kteří jdou do prvního ročníku, jeli kočárem. Prvňáci jeli s poloobrem Hagridem na malých loďkách s lucerničkou. Prvňáci se zastavili před Velkou síní, ostatní do ní vešli a sedli si. Moudrý klobouk se jako vždy na začátku školního roku připravil na rozřazení studentů prvního ročníku do bradavických kolejí. V duchu si říkal: "Tak jsem zvědav, koho mi to sem profesorka Minerva McGonagallová dá. Tak Weasleyovi, ti jsou jasní. Zcela určitě sem z nich přijde nějaký další. Poté se už ale dá vybírat spíše z uhlí než z hroznů."

Stojím jí tváří v tvář. Tváří se, jako by se mi vysmívala, a já mám sto chutí se k ní rozběhnout a pořádně ji nakopnout, ale to nesmím. Rozmýšlím tedy o celé této situaci, přemýšlím, jak to provést, vyměřuju si dráhu, ale pořád se snažím přijít na to, jak to mám udělat, ale nepřicházím na to. Opět se na ni podívám, a vypadá to, jako by se mi vysmívala ještě víc. Mě už po všem dochází trpělivost a konečně beru tu kouli, pořádně se rozmáchnu a hodím ji, abych se do té zatracené, osamocené, poslední kuželky na konci dráhy strefil.

Ve Velké síni byli shromážděni všichni bradavičtí studenti, protože se oslavoval předvečer Všech svatých a zároveň výročí úmrtí sira Nicholase de Mimsy Porpingtona* alias Skoro bezhlavého Nicka. Ředitel Albus Brumbál měl zdlouhavý proslov, ve kterém, jako každý rok, popsal celý život Skoro bezhlavého Nicka. Po proslovu profesorka McGonagallová luskla prstem a na stolech se objevila hostina. Ron měl evidentně hlad, protože toho snědl hodně. Harry a Hermiona si dali jen pár muffinů s příchutí svíčkové na smetaně.
Draco pokřikoval: "Mudlovská šmejdka!" a ukazoval na Hermionu. Crabbe a Goyle to po něm samozřejmě zopakovali. Hermiona povzdychla: "Holt rovný rovného si hledá."

Madam Pomfreyové se ztratily boty z hadí kůže, které si vždy obouvala, když šla na ošetřovnu za pacienty. Hledala je, ale ne a ne je najít. Poprosila všechny profesory, jestli by jí nepomohli, a tak s ní prohledali Bradavice křížem krážem, ale boty nikde. Hledali i v učebně lektvarů. Že by je potřeboval do nějakého lektvaru. Ale ani ve Snapeově učebně boty nebyly. Prohledávali i všechny společenské místnosti a jednotlivé pokoje studentů. Boty nikde.
Profesoři si pomysleli: "Kde by ty boty mohly být?"
Madam Pomfreyová se shýbla a povzdychla: "Jsem to ale popleta. Vždyť je mám celou dobu na sobě."

V prvním ani druhém ročníku se Ron a Hermiona ani neobjali. Ve třetím ročníku si Hermiona položila hlavu Ronovi na rameno, když měl být Klofan na příkaz Ministerstva kouzel popraven. Ve čtvrtém ročníku ji Ron chtěl pozvat na ples, aby byla jeho taneční partnerkou. Hermiona ale už řekla ano Viktoru Krumovi, studentu ze severské kouzelnické školy Kruval. V pátém ročníku si Hermiona a Krum odepisují, což Rona velmi naštvalo. V šestém ročníku byla Hermiona naštvaná, protože byl Ron zamilovaný do Romildy Vaneové a v sedmém ročníku konečně Ron i Hermiona v Tajemné komnatě pochopili, že jejich srdce patří k sobě.

Jeden chladný zářijový večer šel profesor lektvarů Severus Snape po bradavických pozemcích, zatímco si naštvaně přemítal:
Potter i s tím pitomcem Weasleym si jedou létajícím autem do Bradavic. Prozradí nás sedmi mudlům, kteří to určitě někomu dalšímu řekli, a Weasleymu se jaksi zasekne tlačítko zneviditelnění auta tak, že ho nemůže zmáčknout, nakonec s Potterem nabourají do vrby mlátičky, své auto kompletně zničí, a ředitel Brumbál jim za to dá jenom trest! Měl je za to vyhodit! Oba!
Snape mezitím došel opatrně k vrbě mlátičce a do kmene zatloukl hřebík a na něj pověsil ceduli s nápisem POZOR! Úsek častých nehod!

Všichni studenti dostali od profesora Snapea za úkol napsat seminární práci na libovolné téma ohledně lektvarů. Hned po Snapeově hodině byla dvě hodiny pauza, takže ostatní se šli bavit nebo hrát kouzelnické šachy, ale Hermiona, to je kapitola sama pro sebe, ta si tu seminární práci šla rovnou psát do svého pokoje. Harry s Ronem si zatím hráli kouzelnické šachy a řekli si, že seminární práci si udělají později. Zaslechl také původem mudlovské čarodějky, křičící nesmyslná zaklínadla jako třeba Accio Google! nebo Accio Wikipedia!, když hledaly na seminární práci různé informace a také patřičné zdroje, které by tam mohly zapsat.

Hermiona dostala od profesora Snapea za domácí úkol napsat esej na libovolný počet stránek na téma 'Proč studentky z Nebelvíru pronásledují po chodbách profesora lektvarů Severuse Snapea?'. Vešla do svého pokoje a začala psát. Najednou uslyšela z vedlejší místnosti hlasy dvou studentek, Proximy Zelené a Centauri Bělehradské, těch největších drben v celých Bradavicích, jak si povídají o celým učitelským sboru. Hermiona si jich nevšímala a pokračovala ve psaní eseje. Po stovkách škrtání to Hermiona vzdala a ráno profesoru Snapeovi odevzdala papír, kam nakonec napsala: 'Protože je profesor Severus Snape z celého sboru nejmladší.'
Snape jí nakonec dal jedničku s hvězdičkou.

Harry, Ron a Hermiona si sedli po hodině obrany proti černé magii s profesorkou Dolores Umbridgeovou na pohovku v Nebelvírské společenské místnosti. Ron si začal stěžovat: "Já mám těžké dětství. Pořád musím doma něco dělat, i když to nechci. Pak mám pět starších bratrů a jednu mladší sestru. Ti mě někdy štvou, ale ne tak moc často jako třeba profesorka Dolores Umbridgeová. A to je: 'Vyhoď odpadky!', 'Ukliď si nepořádek v pokoji!', nebo 'Umyj nádobí!'. Přitom na obojí by rodiče mohli použít nějaké kouzlo."
Harry mu odpověděl: "Rone, nechtěl by sis to vyměnit? Já bych výchovu Weasleyových bral všemi deseti."

"Potřebujeme se nějak dostat do Zapovězeného lesa, aniž by nás někdo viděl," řekla Hermiona svým kamarádům Harrymu a Ronovi.
"Tak se přece můžeme přikrýt Harryho neviditelným pláštěm," odpověděl Ron.
"Neviditelný plášť Harrymu zabavila profesorka McGonagallová se Snapem, aby se nikdo nedostal v noci ven z hradu," povzdechla si Hermiona, "ale je tu ještě alternativa - lektvar, po jehož vypití budeme dočasně neviditelní asi zhruba dvě a půl minuty. Podle knihy lektvarů na přípravu tohoto nápoje potřebujeme odvar z babského ucha..."
"Babského ucha?" zděsil se Ron, "to budeme někomu řezat ucho?"
"Ale ne," vzdychla Hermiona, "babské ucho neboli šalvěj přeslenitá je rostlina."

Harry s Ronem a Hermionou nedobrovolně navštívili v nemocnici U Svatého Munga bývalého profesora Zlatoslava Lockharta. Lockhart se jen chichotal, nebavil se, a když se ho Harry zeptal, co je to za sešit, který má na nočním stolku, tak Lockhart odpověděl, že neví. Ošetřovatelka Harrymu sdělila, že to je náčrt jeho knihy, kterou napsal před ztrátou paměti, a tak Harry začal číst.

"... a to jsem konečně vystoupal na vrchol té vysoké hory, kde sídlila ta zlá čarodějnice Agatha, začal s ní bojovat, a poté kouzlem prohodil oknem. A nejen ji. Vyhodil jsem i její křišťálovou kouli a pak šel domů."

Buclatá dáma všem nebelvírským studentům oznámila, že místo hesla bude ke vstupu do Nebelvírské společenské místnosti požadovat odpověď na hádanku.
Harry si zrovna potřeboval do svého pokoje vzít sešit na poznámky a Buclatá dáma, která si ho už všimla na schodech, spustila: "Nemotora, skoro slepý, hlína se mu na nos lepí. Pracuje i v neděli, razí v zemi tunely. Co je to?"
"Nevím," odpověděl Harry.
"Tak ti můžu dát nápovědu."
"Tak poprosím tu nápovědu," poprosil ji Harry.
Buclatá dáma vyslovila nápovědu: "Je to zvíře."
"Tak by to mohl být krtek," odpověděl Harry.
"Správně," řekla Buclatá dáma a vchod se otevřel.

Po skončení hodiny lektvarů s profesorem Snapem měli bradavičtí studenti dvě hodiny volno, a tak Harry s Ronem a Hermionou se rozhodli, že půjdou do Nebelvírské společenské místnosti. Šli po pohyblivém schodišti k obrazu Buclaté dámy, která, když je spatřila, vykřikla: "Heslo!"
Harry odpověděl: "Růžové lízátko profesora Snapea," a otevřel se vchod do Nebelvírské společenské místnosti. Harry s kamarády vešli do místnosti a tam na stole leželo červené jablko ovázané růžovou mašličkou a se vzkazem Pro Rona a nakresleným srdíčkem.
Ron už chtěl kousnout do jablka, když mu ho najednou vytrhla Hermiona říkajíc: "To jsi úplně zapomněl na Romildu Vaneovou?"

Ve Velké síni probíhal kouzelnický duel. Jeho účastníci měli svého soka pouze odzbrojit. Nic víc.
Jako první měli duel Harry Potter a Draco Malfoy. Malfoy seslal na Harryho kouzlo Ebublio a uvěznil ho v bublině. Profesor Snape se otočil k ostatním studentům a povídal: "Tak přesně takhle to nemá vypadat," a kouzlem Finite incantatem bublinu praskl.
Pro jistotu ještě zopakoval: "Máte odzbrojit svého soupeře."
Harry seslal kouzlo Flexilis cohortis in deserto* a Draco najednou zmizel.
Snape naštvaně řekl: "Tohle jste, Pottere, opravdu přehnal. Strhávám Nebelvíru padesát bodů."
Později Draca našla pomocí křišťálové koule profesorka Trelawneyová na Sahaře proměněného v gumičku.

Harry s Ronem a Hermionou bloudili po Zapovězeném lese, když hledali Ronova nového mazlíčka, hyperaktivní sovu Papušíka, kterého Ron prý 'jen nechal na chvíli proletět'.
"Fakt! Jen jsem ho pustil z klece," fňukal Ron.
Hermiona se na Rona naštvaně podívala a řekla: "Doufám, že ho najdeme rychle, abychom tu nezůstali přes letní prázdniny. To bych nerada."

Najednou něco na Rona spadlo ze stromu. Ron vykřikl a začal vyvádět, ať mu tu věc Hermiona s Harrym sundají. Hermiona si povzdychla: "Rone, to je přece Papušík," a pobídla své kamarády: "Rychle na nádraží do Prasinek. Ať stihneme poslední vlak domů do Londýna."

Harry, Ron a Hermiona se rozhodli opět špehovat profesora Snapea, i když riskovali další trest. Naštěstí měl Harry s sebou neviditelný plášť, takže mohli sledovat Snapea zblízka. Snape vyšel po pohyblivých schodech do druhého patra, prošel místnost s tříhlavým psem Chloupkem, který mu výjimečně nepokousal nohu, vešel do nějaké tajné místnosti a tam za sebou rychle zamkl dveře.

"Tak, a jsme nahraní," vzdychl Ron, "teď musíme najít klíč."
Hermiona chtěla něco říct, ale Ron ji utišil. Po půlhodině našel klíče, potichu je strčil do zámku a odemkl dveře.

Hermiona si povzdechla: "Rone, ty jsi vážně na pěst. Stačilo říct Alohomora!"

Po špehování profesora Snapea dostali Harry, Ron a Hermiona další školní trest. Museli uklidit celý sklep.
Hermiona odnesla kotel, ve kterém se Snape pokusil uvařit lektvar na neutralizaci účinků nápoje lásky, ale špatně postupoval, takže lektvar vybouchl. Hermiona si pomyslela: "Divím se, že to ty holky z Nebelvíru na Snapea pořád zkouší."
Harry s Ronem uklidili do skříně přísady do lektvarů. Počkali na Hermionu, až odnese kotel, a čekal už je poslední předmět. Byl to proutěný košík. Když se do něj podívali, mysleli si, že to je zlato, ale Hermiona se podívala blíž, a řekla: "Kdepak, to zlato je kočičí."

Hermiona se na hodině přeměňování zeptala profesorky McGonagallové: "Mohla byste nám něco vyprávět o historii Bradavic. Protože se o nich vůbec neučíme. Jen kouzlení, bylinkaření a tak dále."

"No že jste to vy, slečno Grangerová," odpověděla profesorka McGonagallová a začala vyprávět: "Bradavice založili čtyři kouzelníci - Godric Nebelvír, Rowena z Havraspáru, Helga z Mrzimoru a Salazar Zmijozel. Každý po sobě pojmenoval kolej a vybudoval místnost. Například Salazar Zmijozel vybudoval Tajemnou komnatu a Rowena z Havraspáru pohyblivé schodiště. Jenže se nepohodli s přijímáním studentů mudlovského původu, protože Salazar Zmijozel chtěl ve škole pouze čistokrevné kouzelníky. Tak byl kvůli tomu ze školy vyhozen."

Harry, Ron a Hermiona dostali od Snapea školní trest za šmejdění v jeho učebně lektvarů. Museli uklidit celou učebnu.
Harry řekl: "Já to celé uklidím a vy to tady prohledejte."

Hermiona a Ron začali hledat, když najednou našli díru ve zdi. Přeci jenom byl bradavický hrad přes tisíc let starý a dosud ho ještě neopravovali. Když ale Hermiona začala hloubit díru, našla základní kámen Bradavic.

Najednou je vyrušil Snape, který je celou dobu sledoval: "Tento kámen je počátek celých Bradavic. Položil ho sem český kníže Boleslav II. v roce 993, když ho čtyři zakladatelé Bradavic požádali o poskytnutí základního kamene."

"Co se děje, Hermiono," zeptal se Ron, když s ní a Harrym odcházeli z hodiny lektvarů.

"Jsem vytočená. To se děje!" odpověděla rozzlobeně Hermiona.

"A proč jsi vytočená?" zeptal se Harry.

"Draco Malfoy měl zase ty své kecy," odvětila Hermiona.

"A jaké, já jsem třeba nic neslyšel," odpověděl Ron.

"Ty jsi spal, Rone," vzdychl Harry.

Hermiona jim řekla: "Draco řekl, že by se mudlové neměli míchat s čaroději, a pak se na mě otočil a mrknul. A ještě mu dal Snape za pravdu. Myslím, že by je oba dva měl někdo proměnit v žábu, zavřít do sklenice a pořádně protřepat."

"Takže jsme dostali od profesorky McGonagallové úkol přečíst si nějakou knihu o magických zvířatech. Můžou to být třeba Fantastická zvířata a kde je najít od Mloka Scamandera?" zeptal se Ron.

"Fantastická zvířata mě také napadla jako první," odpověděla Hermiona," půjdeme do školní knihovny je tam najít."

"Tam jsou ale tisíce knih. To tam strávíme týden," odvětil Ron.

"Já tu knihu tedy najdu sama!" řekla mu na to Hermiona.

"Už ji mám," vykřikla za pár vteřin.

"Tak rychle?" zeptal se překvapeně Ron.

Hermiona obrátila oči v sloup a znuděně mu na to odpověděla: "Rone, knihy jsou v knihovně seřazeny podle abecedy."