Parodie

Byl to sotva měsíc, co se hněvem bohů otřásly celé Delfy. Na povrchu to naštěstí odneslo jen pár domů, a ve zdech chrámu se objevilo jen několik prasklin.

Ale největší změna nastala jinde...

Axás přiváděl dalšího prosebníka do jeskyně. Z pukliny v zemi (která se nezdála nijak větší) se teď hrnulo mnohem více par, jejichž účinky někdy byly... jiné.

"Buď zdráv, théne z Glamisu!" promluvily husté výpary. Axás bolestně zamrkal.

Prosebník na něj udiveně pohlédl. "Já jsem přece z Théb, kvůli příští úrodě..."

"Toho si nevšímejte," zarazil ho Axás, ale na čele mu perlil pot.

Nejspíš je načase zvednout ceny.

Hroši od Bobří řeky
Vydali se do hospody
Měli totiž po krk vody
Brunátněli vzteky

Strávili tam týden celý
Pivo teklo z Rychlé pípy
Košilaté řeči, vtipy
Se tam vyprávěly

Snědli všechno, na co přišli
Klobásky a Ježka z pece
Puding a kus býčí plece
Příbory jen tak tak vyšly

Přehnali to s jedním šprýmem
Ze Stínadel se kouří
Hospodský jen oči mhouří
A dusí se dýmem

Na hospodě visí Velký Font
Hroši zakázani! Hippos, don’t!

Snad mě máte za chuje
Vše je jen z mé kebule
Parodie čistá
Jedna věc je jistá
Foglar jako vrtule
Teď v hrobě rotuje

Barmanka spatřila ty tři a obrátila oči v sloup. Řečí plno, ale tržbu pořádnou neudělají.
„Už sem vám poudál, jak sem se setkal s Jesse Jamesem?“
„Aspoň stokrát! Tu historku známe nazpaměť.“
„Voba melete dokola to samý. Ale vo tom, jak jsme kdysi pašovali šlehačku z Mexika, vo tom nevíte nic.“
„Šlehačku?“
„Jasně že šlehačku. Ta z Mexika je mnohem lacinější. A ty krávy tam často sežerou i jinou trávu a pak po jejich šlehačce bejvá náramně veselo. Pedro Ramiréz na šlehačce pašovaný z Mexika vydělal balík. Jenže pak naši pohraničníci udělali zátah, šlehačku ukradli pro sebe a Pedra zastřelili.“

Ministerstvo kouzel vydalo zákon, podle kterého všichni nad patnáct let museli do roka uzavřít manželství.
Nebelvírům to měl oznámit Snape, protože McGonagallová je málo sexy.
Když vstoupil do třídy, Hermiona se zasněně usmála. Jak si mohla nevšimnout, že je tak okouzlující? Ten plášť za ním tak úžasně vlaje!
Snape začal vykládat o tom, jak se musí vzít a své manželství poctivě naplňovat. Hermiona na něj nadšeně slintala, což ho hrozně vzrušilo.
Po hodině ji odvlekl za Brumbálem a ten je s poťouchlým úsměvem oddal. Hermiona se k němu nastěhovala. Za devět měsíců se jim narodila trojčata Harry, James a Sirius.

Hergot já bych jedla. Ten pastýř včera byl vychrtlý, maso žádné, ostatně v hlavě toho taky moc neměl.

Není to dlouho, co ke mně chodily tucty zvědavců, jeden hezčí než druhý, to byla, panečku, strava! Všichni mladí, zdraví, radost pohledět (a po kratší konverzaci i pojíst). Ale teď? Za poslední týden jen ten pastýř. Jestli to takhle půjde dál, nakonec abych se pásla...

A upřímně, ta konverzace je taky jednotvárná. Mluvím já, oni vyjeveně mlčí. A pak mlčím i já, protože... protože při jídle se nemluví.

Možná by to chtělo jinou hádanku... muahaha, co třeba "Proč bych tě neměla sežrat?"

Ženský úděl máte dnes,
kráčet k zítřku, píct a vést.
Ženský úděl, před očima růst,
vzhůru k výškám, každou chvíli kus.

cárárá - ra

Ženský úděl máme dnes,
kráčet k zítřku, píct a vést.
Ženský úděl, pro štíhlost jen půst,
vzhůru k výškám, každou chvíli kus.

Když se uvaří, co uvařit se má,
když rozkvete růže z poupěte.
Když se uklidí, co uklidit se má,
tak je přece krásně na světě.
Když se vyžehlí, co vyžehlit má,
když je véča jako ze zlata.
Když se podaří, co podařit se má,
tak jsou děcka náhle počata.

tu - tudu - tudu - tudu - tudu - tu

„To mám vyhlásit rozhlasem Uteklo nám takové zvířátko, velké jen jako náklaďák, na ocasu má jedovatý trn, neberte si ho domů, protože miluje lidi až nezdravě?“

Hádali jsme se, jak varovat obyvatelstvo, ale vtom jsme ji konečně zahlédli.
Jenže.
Než jsme ji našli, sežrala:
- náměstka v tatrovce
- fízla
- dělnického kádra
- svátečního myslivce pif paf bum
- svazáka, co místo sázení stromků žvaní
- babku udavačku.

Když jsme ji konečně chytili, koukla krhavým okem, odříhla, vyplivla boty, pozvracela se. Takovou nálož aktivních blbů nesnese ani žaludek mantichory.
Bylo nám jí vlastně líto, tak jsme otevřeli prostup a přes její protesty ji šoupli domů.

Palisandra s vlajícími vlasy míří mečem proti šiku nepřátel. Dva démoni popojdou blíž.
Bojištěm běží bojovník Hybridion. Musí urazit sto dvacet tři kroků, sto dvacet dva…
Vážně by mu pomohlo, kdyby cestou někde nezaložil koně, na němž cválal v předchozí kapitole.
Palisandra se ožene po prvním démonovi a ten se kácí.
Neměl se jí smát.
Druhý však po pár dramatických výpadech Palisandru smete.
Hybridion stále utíká ke své lásce.
...kterou je Palisandra.
Postaví se pro ni démonům. Sám. Všem.
Zahynou oba. Spolu. Jeden vedle druhého. Po boku své lásky.

Nikoli! V poslední chvíli je zachrání překvapivý příchod čety elfských granátníků!