DMD č. 10. pro 10. 4. 2023. Téma: Neslučitelné se životem

Na světě žilo mnoho lidí, někteří dobří, někteří špatní a jiní něco mezi. V každé zemi i království se našlo trochu od každého. Strážci zákona i soudci sice zkoušeli nastolit spravedlnost, ale pokud selhali, vždycky tu byli oni.

V mnoha podobách pozorovali lidi i jejich skutky a trpělivě čekali. Dobře věděli, že pravá povaha se jednou ukáže.

Seděl na trůně a se smíchem listoval tlustou knihou. Lidé byli všelijací, ale jejich hříchy občas přesáhly takovou míru, že byly neslučitelné se životem.

Lucifer práskl bičem a počkal, až se čerti shromáždí.

"Je nejvyšší čas přinést k nám do pekla Dorotu Máchalovou!"

Starý Hanuš mrkl, takže přinesl novou fotku. Konečně.
Ach Artuši… Dnes je ti osmnáct a já tě vlastně neznám.
Ne. Nesměla uvažovat tímto směrem. Dokázala snášet uvěznění, protože se snažila bojovat. Ale s tím strašným nepolevujícím steskem se nedalo dělat vůbec nic.
Kdysi, pár měsíců po svém zajetí, se pokusila o sebevraždu.
Našel ji tehdy dřív, než bylo pozdě. Její čin ho donutil, aby aspoň částečně změnil způsob, jakým s ní zacházel. Ona pak v sobě dokázala najít důvod, proč přežít, a jak se nenechat zlomit.
Kaitlyn i Daren ji potřebují. Aspoň jim o Artušovi vypráví, ať o bratrovi vědí.

"Co si o tom myslíte, paní Havránková?"
Guru Procházka s obavami čekal na její reakci. Malý Alois Beránek plakal, slzy jako hráchy na zelených lících.
"Moc hezký pohřeb, takový neokázalý," uznala. Guru Procházka si oddechl.
I hrob paní Vonáskové byl neokázalý. Paní Havránková neplakala, ale jako by se v ní něco zlomilo.
"Promiňte, že jsem vás obvinila z její vraždy. Ta dechovka, víte..."
"Vazební věznice není tak hrozná," zalhal nepřesvědčivě. A zopakoval, co předtím vypověděl do protokolu:
"Byla to nehoda. Varoval jsem ji, bohužel mě neposlechla. Vyčerpání z luštění křížovky ve Vlastě po lekci mentální gymnastiky je neslučitelné se životem."

„Zlomená stehenní kost,“ vysvětloval Hawkeye zkoprnělé Margaret.
„Rozhodl se skákat šipku do latríny, nechytli jsme ho včas, promiň,“ doplňoval B.J.

To bude svatební cesta jak vymalovaná, pomyslela si hledíc, jak jejího do pasu zasádrovaného muže nakládají do vrtulníku.

„Řekneme jí to?“ ptal se B.J.
„Ne, proč?“ odpověděl Hawkeye.

Margaret nevypadala šťastně. Smířila se s nutností ihned po výměně prstýnků, ve svatebních šatech, se vrhnout na příjem a třídit raněné. Chápala, že jejího milého na chvíli zajali a pokusili se ho opít. Ale tohle byl vrchol! Až příliš dobře si uvědomovala, že Donaldův stav je neslučitelný s novomanželským životem…

Potkali se na nařízené léčebné procházce a sedli si spolu na lavičku.
„Co ty tady?“ zeptala se Marlene konverzačně.
„Chtěl jsem to skončit,“ odpověděl Fabian. Nedíval se na ni. Nemohl. Kdyby tenkrát udělal něco jinak, nebyla by tady. Sebou si tak jistý nebyl.
„Co děláš na mužském oddělení?“ Čekal by, že muže nebude moct ani cítit.
„Zasměješ se.“
O tom pochyboval.
„Mám panický záchvat, kdykoli vidím ženskou. Dost mi to kazí lesbický plány.“
Nezasmál se, ale na pousmání to stačilo. Dala mu hlavu na rameno.
„Každý den se chci zabít.“
Já taky. „Zkus to přežít ještě dneska, třeba pro mě.“

“Třeba nás dva.”
Tak to řekla, Ceirdilova mladší sestra. Zdráhal se myslet na ně dva před dvěma tisíci lety. Ale teď spolu seděli nad pastvinou, voňavou ve vlahém večeru, v nejbezpečnějším útočišti. A tak to zkusil.
“Co bys dvojčatům řekla? O nás dvou?”
Celeamin se dívala do údolí. “Žes byl chytřejší než já.”
“A kdyby se zeptali proč?”
“Protože ses nikdy nespálil,” zvedla zjizvenou ruku, ale určitě to myslela úplně jinak.
“A kdyby se zeptali, jak jsme bojovali?”
“Odhodlaně.” Přisedla si blíž. “Žít, Ceirdile, nejen přežít. Válku, všední den. Netrap se tím pořád, nevyčítej nám minulost… Tak se žít nedá.”

Verze 235433

V článku Nejodolnější živočich Země byl nedopatřením místo kmene Želvušky (Tardigrada) uveden řád Želvy (Testudides). Toto nepatrné přehlédnutí vedlo ke stížnostem jak ze strany chovatelů želvušek, po kterých začalo být požadováno dodání kusů v popsané velikosti (tj. až 2 metry a 900 kilogramů), tak ze strany ochránců želev, kteří protestovali proti tvrzení, že zástupci Testudides snášejí i var, osmihodinové ponoření do kapalného helia, vystavení anaerobním podmínkám i pronikavé radiaci.
Všem poškozeným se omlouváme. Pro případné odškodnění je třeba zaslat hlášení o ušlém zisku, případně veterinární úmrtní oznámení.

Hlášení o zvýšené agresivitě Testudides vystavených radiaci budou ignorováno jako bezpředmětné.

Nevelká soška Ukřižovaného vyřezaná z lipového dřeva leží pohozená na hrubém stole
„Proč?“ vykřikne Bernard zoufale. „Proč jsi to udělal? Proč jsi vydal svého Mistra nepřátelům? Vždyť ti tak důvěřoval. A ty? Za třicet stříbrných jsi jej prodal…“
Bere znovu sošku do ruky a hledí na bolestí zkroucené tělo na kříži. Všechno se v něm pere. Sám sobě nechce přiznat, že skutek toho Iškariotského… chápe… Proč Boží syn pokorně složil hlavu, proč se nepostavil do čela odboje proti cizí mocnosti?
Jenže jak dopadl Jidáš? Co bylo jeho skutečnou odměnou?
„Co čeká mne?“
Kaplan Bernard pokleká a sklání hlavu k modlitbě.

Grant vystřelil. Medvědice se ohnala po uspávací šipce, nedosáhla na ni, instinktivně vyrazila kupředu. Roční medvídě ji po pár metrech předběhlo, když zavrávorala a sesunula se na kamenitou pláž.
Konečně!
Sherri a Grant přestřihli ocelové lanko, zařezané hluboko do medvědího krku. Lidská past odněkud zpoza hranic parku, která by ji nakonec zabila. Zející ránu prolili desinfekcí.
Medvídě je nervózně pozorovalo.
“Jak že jí říkáte?” zeptal se Grant.
“Divot.” Sherri ji najednou nemohla vidět očima bioložky. Soucitně pohladila huňatý bok, jemnou letní srst. Až se medvědice vzbudí, uvědomí si, že jí pomohli?
Jen ať chvilku spí. Jinak by to hlazení neprošlo.

Do píči vole, posunuli zastávku, vole. Musím jít o několik kroků dál, vole. Tramvaj přijela dřív, vole. Ještě, že jsem tu už čekal, ty vole. Vole, tady je lidí, vole. Dej si ten kufr do hajzlu, vole. Si myslíš, že jsi jedinej, kdo jede tramvají, vole. Je tu narváno, ty vole. Má ti ten kufr levitovat, ty vole. Neumíš vycvičit svůj kufr k levitaci, vole? Jak jako, že to tam nejede, ty vole! To si ze mě dělaj prdel, ty vole. Tak to já vystupuju, vole. Debilové, vole. Že si vůbec dovolujou něco opravovat zrovna, když já někam jedu, vole.