DMD 2018

Ze strany východní vede od bohů most
Do země egyptské po něm šel vzácný host
Zachránce světa a znalec všech tajemství
Zří význam zbrklých snů které náš vládce sní
Díky žes rozluštil čtrnáct krav a klasů
Nenecháš zhynout v písku Egypta krásu
K nám nevpustíš hlad co v prázdných mísách hnízdí
A země bohaté nedostatkem hyzdí
Bez tebe každý by prožíval trampoty
Za skývu chleba dal poslední kalhoty
Tvá síla sila pro příští čas chrání
Pak spadnou zámky cink a nastane braní
Zafenat-paneach ty mocný pane náš
Drahocenné obilí levně prodáváš
Tebe velebíme tobě se klaníme
Pouze tvou zásluhou nehladovíme

"Ták děti, uděláme si chvilku klidu, pojďte kreslit!" zazní třídou mateřské školy, bez ohledu na to, že by děti stále rády skotačily, povinně sedaj na zadky a berou tužky do rukou.
"Jé, koukněte, sněží!" zvolá spolužák na základce a všichni se otočí k oknu, nejradši by hned vyběhli ven užít si té nádhery přímo, ale zrovna probíhá hodina, a tak sedí jejich zadky na židlích do přestávky.
Krásný den, sluníčko příjemně svítí, venku švitoří ptáčci a všude je vůně květin a jara, ale také se blíží zkouškové, takže ona může jen sedět doma na zadku a toužebně dívat oknem ven.

"Co když řeknu ne?" zeptal se Podfouk a snažil se u toho tvářit vychytrale.
Velitel Elánius nesnášel, když to tihle drobní podvodníčci dělali, podle jeho názoru už tohle stačí k tomu, aby je mohla hlídka na pěkně dlouho hodit do Pakráce, ale Vetinari, bohové vědí proč, nesouhlasil.
"Víte," začal Elánius rozvážně, aniž by změnil výraz, "pokud nám řeknete co potřebujeme vědět, tak budeme mít spoustu práce s rozkrýváním toho velkého podvodu a vám budeme velmi vděční. No, a když řeknete ne, tak si budeme muset najít jinou práci kterou ospravedlníme své mrzké výplaty. Třeba vám můžeme pomoct s inventurou skladu."

Cinky cink, cililink,
hokynářství otvírá,
cinky cink, cililink,
nabídka je lákavá.
Levně nakoupíte,
dobře pořídíte,
přijďte k nám nakoupit,
to budete se mít!
Cinky cink, cililink,
ani zvonek u dveří,
cinky cink, cililink,
skvělým cenám nevěří.
Můžete si klidně vysnít,
jak budete si hnízdit,
když u nás koupíte,
nikdy se nezmýlíte!
Cinky cink, cililink,
prvotřídní kvalita,
cinky cink, cililink,
jenom ta se počítá.
Žádný zbrklý nákup,
vrátíme vám na chlup,
nebojte se drahoty,
nesvlíknem z vás kalhoty.
Cinky cink, cililink,
pomeranče, citróny,
cinky cink, cililink,
během zimní sezóny,
O prázdninách běžně,
nabízíme třešně.
Trochu mlíka do hrnku,
kadibudka na dvorku.

V serverovniach
hniezdi kód, ktorý stránky vám dáva
občas spojenie mu vypadáva,
on to nevzdáva.
V serverovniach
lacno so zľavou nákupy fičia
nohavice máš zo zahraničia
tie ťa nezničia.
V serverovniach
cinky – cink, zvonia platobné brány,
bezpečné sú vraj pre všetky strany
hoci bez zbraní.
V serverovniach
ľahko nájdeš si zábavku rázne
torrenty tečú si nerozvážne
kým nik nezažne.
V serverovniach
zbrklý admin si dáta nechráni
hackeri vnútri sú nabúraní
ťažia bitcoiny.
V serverovniach
Trójsky kôň vaše heslá si zbiera
ransomware prístup vám odopiera
disk vám zas...
V serverovniach
svoju bezpečnosť berte vždy vážne
heslá nech nie sú ľahkovážne
nízkotonážne!

Ó, modré kalhoty,
k vám tolik vzhlížím,
když domem se plížím
potichu do roboty
(a u Vočka hnízdím).
Orosím se, slyším cink,
stejný knoflík neprodají levně
a starý dávno vsákla země
co si počnu, já hrozný flink.
A látka už se trhá,
nevejdu se do nich,
jak zlotřilý je podnik,
že nové gatě nedá!
Přitom vy jste věrné,
nad vás prostě není,
když všechno se mění,
zůstáváte stejné.
Zbrklý ten, kdo nedocení,
jak skvělé je mít kalhoty,
ví to on a víš to ty
a všichni věrní
co vezmou si vás
třeba na focení.
Končím slovy básníka:
Kalhoty jsou klasika!

Nakupují levně do svého batohu
který pak přivážou si ladně na nohu
jejich stehna v kalhotách se těsní
kiwi se slupkou jen tak někdo nesní
V záchodě již málem hnízdili
však jejich svaly všechno napravily
když ve stanu zvrací nemají to snadné
zpěv ozývá se v jejich těžké hlavě
Cink zvoní budík všichni vzbuďte se
ať se vám kotník smíchy roztřese
podprsenku hoďte si na záda
dolijte sklenku svého kamaráda
Tlusté kotníky zbrklé nesnáší
však trpělivost kavárnu přináší
spěchat v neděli zdravé vůbec není
kolem se potom všechno rychle mění
Tak podprsenku hoďte si na záda
dolijte sklenku svého kamaráda

Nevěděl, jestli se mu to zdá, ale měl pocit, že tetování na Armidově těle pomalu mizí.
Už to bylo půl roku, co jeho bývalý milenec Léčitel, uzdravil současného. První týden Armid jen spal a pil bylinkové čaje. Druhý týden si je Léčitel zavolal.
„Armid už je natolik silný, že snese další fázi léčby. K té však jste potřební oba. Tvůj dračí princ, Yvane, se pro tebe všeho vzdal. Co jsi ochoten obětovat pro jeho zdraví ty?“
„Taky všechno.“
„I krev?“
Zaskočil ho, ale dlouho se nerozmýšlel, přikývl.
Nazítří Léčitel vytetoval Yvanovou krví obrazce na Armidově kůži. Až vyblednou, uzdraví se.

“Co teď bude, tatínku?” Doramo zvedla oči od pečlivě srovnaných spisů. “Vývoj šel v posledních dnech překotně. Můžeme čekat leccos. Rakousko-Uhersko je fakticky rozbité, kapitulace na dohled, vyhlášení samostatného Československa otázka několika dní…”
Neptal se, jak to všechno ví. Chtěl si dát ráno vejce na hniličku - jenže nejstarší dcery je uvařily jako ztracená. Zaneřádily celou kuchyň. Nikoli z neumětelství a nikoli poprvé. Takto vařená vejce prý zjevovala věci takové, jaké skutečně jsou. Pokud člověk uměl číst vaječné obrazce. On viděl vždycky jenom svinčík…
“Až Rakousko-Uhersko padne, padnou i jeho zákony?”
Mávl rukou. “Anarchii nikdo nechce. Právní řád bude nepochybně recipován.”

"Konec," prohlásil smutně Tetovaný, když dozněla velebná Hymna.
"Co když řeknu ne?" opáčil vzdorně Pekelný zákazník, který jsa Bez připojení myslel rezignovaně už jen na Daně a smrt.
Odteď jsem optimista, pomyslel si odhodlaně, když dozněla Malebná slova a nastalo Ticho po pěšině.
Zadek sedí, avšak neraduj se! Bodláčí. Pozor, kouše!
„Já nic já muzikant“, zahájila netradičně (nekrolog) velmi originální Dcera svého otce.
„Shoď skopce z kopce, bude to Terno“, radil rozšafně Dobře naložený tučňák.
První třída nedokázala spočítat Tři krát tři a ocitla se tak úplně Na dně.
„Už nejsem dítě!“ zvolal vztekle Poslední hrdina a uhodil na Buben, aby svým slovům dodal jaksepatří důraz.
„Všechno nebo nic!“ rozhodli se svorně Němí svědci a statečně vyslechli až do konce v úplné tmě rozhlasovou hru Tma tmoucí.
„Upřednostňuji osobní setkání,“ rozhodla vznešená Královna cest a vydala se statečně na Poslední bílé místo na mapě.
Nabídka, která se nedá odmítnout, byla nesmírně lákavá, avšak nakonec z ní zbylo Kyselé vítězství a sladká prohra.
Probuď se! Nastává Čas hesel.
Moźek se vaří, drabblista šílí,
„Ještě to nemám, počkejte chvíli!
Stoslovku vložím, pak tě už vnímám,
Zůstaň tu, drahá, jen nechoď jinam!“
Moźek se vaří, drabblista šílí,
své drabble vkládá v poslední chvíli.