Fans and Fascinations

"... no a tam je někde v lese rozložitý dub, že jo, pod ním měkký mech a tam se to..."
"Techtlí!" konstatovala Gwen.
"A mechtlí!" doplnila Kleio.
"Tak. Je strašně důležitej, protože tam techtlil i ten voják s tou služebnou a jsou tam ty iniciály a vůbec."
"Boží, takovej strom aby člověk pohledal."

Malý soukromý piknik probíhal skvěle. Dámy si nechaly vyprávět děj něčeho, co nikdy nechtěly číst. Děti opodál konzumovaly přírodu.

"A teď si vem, že na větvi toho dubu třeba seděla veverka."
"Vever," upřesnila Zuzka.
"Vever. A všechno to viděl. Všecičko."
"A raději se rozhodl býti už navěky poustevníkem."

Vrznutí stoličky probralo Toma z naléhavého snu. Postavu při posteli nedokázal rozpoznat. Široké rukávy a těžká hnědá kápě nenapovídaly víc, než jeho zamžená mysl. Než nervy odpověděly na varovný signál, prostý posunek rukou ho zmrazil na místě.
"Tiše. Fanny usnula."
Tedy žena.
"Kdo...? Co chceš...?"
Dva úsporné pohyby rukou a držela mu u úst flakon.
"Co chceš ty? Žít?"
Chrchlavě zavrčel.
"Chtěl jsem. Takhle to dopadlo. Mělo to být jinak. Kluk s velkými cíli. Nenechali mě."
"Tak buď hrdina dnes. Bojuj."
Nedokázal se bránit. Hořkost přinesla kašel. Fanny zamrkala. Svítalo.
"Ještě lépe - buď po zbytek života dobrým člověkem," špitla Gwen.

Když se Tess vzpamatovala z neobvyklé atmosféry (tvořené jen z části umělou mlhou a z většiny zplodinami svic) a rozkoukala se mezi natrvalenými hlavami, seznala, že to s tím úkolem nebude tak snadné.
Isabellu Thorpe naštěstí identifikovala, ovšem nápad na to, jak omezit její společenské řádění, se ne a ne dostavit.
Tiše a zdvořile zanadávala a pomyslela si něco o špatném managementu. Pak se jala dolovat z paměti, co kdy vůbec o tomhle románu a jeho postavách slyšela.
Rozkaz byl nicméně na konci večera úspěšně splněn. Namísto zdržování na straně slečinky zabral podrobný rozhovor o vojenských strategiích s protřelým kapitánem.

"Nemel se!"
"Ale, ale tadyto..."
"Sedni! Tebe stříhat, to je práce pro bohy, fakt," brblala Susan nad lehce prošedivělou hlavou.
"Jsem od začátku karantény nestříhaná, noooo," protáhla Tess.
"Rozumim. Ale potřebuju, abys tam nějak vypadala."
"Hele a jak ji poznám? Jak vypadá?"
"Záleží na adaptaci. Lidem, co je viděli, se prý postavy objeví podle jejich oblíbených. Ostatním náhodně. Novější adaptace je hezky uhlazená. Starší... je stará jako já, všichni mají trvalou a válí se tam mlha," uzavřela Susan rychlokurz svým obvyklým antireklamním sloganem na Northanger Abbey 1987.
"No to jsem zvědavá."

"Tak jak to šlo?"
Tess jen vyvalila oči.
"Aha."

Gwen vykoukla zpoza rohu svého milého domečku.
"Duben, zase tam budem?" šklebila se.
"Budem. Nasedej," Zuzka jí držela dveře modrého Fíkuse jako správný lokaj.
"Bereme s sebou... jé, ahoj Marku!"
"Brrrrrrm brrrrrm. Beve," oznámilo dítě.
"Ne k babičce nejedem."
"Duben, ještě tam buben. Moment. Už nemám buben," chechtala se na zadním sedadle dobře naložená vydra. "Budou tam moji mužové?"
"Už jsou. Cábu a tvé muže jsem vezla nejdřív."
"Budem, ještě tam duben," rozvíjela téma Gwen, zatímco se řidička snažila nesmát při couvání do silnice.
"Máj, vyženeme kozy v háj."
"Nedělej si legraci, Lydia v květnu odjede do Brightonu."
"No však."

"Paní Smithová! A kdo je, prosím tě, ta tvoje paní Smithová od západní brány? Jedna z tisíce paní Smithových v Bathu? Ta poslední?" posměch a vztek se mísily v hlase sira Waltera.
Anne odpověděla tiše, ale pevně. Přátelství nad všechny tituly příbuzných.
V zákulisí tentokrát pěnila nejen Susan, ale také Miss Gwendylon.
"Já mu předvedu, frňákovi, grrr..."
Místo aby ve spravedlivém hněvu vkráčela na scénu, otočila se ale na podpatku a sešla po zadním schodišti do kuchyně.
Anne toho odpoledne odcházela ke své zchudlé spolužačce s košíkem značně přeplněným vybranými dobrotami.
I tak se dá řešit přehnaná objednávka luxusních potravin.

Pandemická opatření povolila. Zase. Konečně.
Tess neztrácela čas ani ostražitost. Na blešáku by dnes mohly být poklady. Také dost lidí. Dopřála si pauzu v horečném pátrání po literární postavě, kterou pořádně ani neznala.
Než zrak přejel z konce jedné řady stolků k druhé, zarazily se myšlenky u ženské bez domova. Oblečení jí zvláštně nepadlo, vlasy na spáncích jak tři dny po maturáku.
Zaostřila na šátek s nabízenými cetkami. To nejsou cetky. Ten šátek je hedvábný.
Indicie se spojily.
"I think I can help you."
Šedé oči se na okamžik rozzářily známými slovy. Pak zvadla.
Musela si tu už zažít své...

"Nerad bych vás rušil v příliš časnou hodinu."
Přízeň mnoha lidí se po ránu špatně získává.
"Váš šál, Anne. Nerad bych, abyste na procházce prochladla."
S rýmou vás těžko dostanu na koncert. Navíc se vážně nesnesu dívat na usoplené tváře.
"Směl bych vám objednat sendvič? Nerad bych, abyste hladověla."
Když máš hlad, nejsi to ty. Hladová bude nevrlá, a to nemůžeme potřebovat.
"Dovolte, abych vám předčítal. Nechci, abyste měla unavené oči."
Potřebuji počkat, až ze salonu vypadne i poslední pár uší. Ještě nesmíte jít spát.
"Nerad bych..."
Nerad bys, ale mohl bys, že?
Susan mohla v zákulisí jen tiše pěnit.

"Takže jeden pár šikmo k sobě, pak druhej pár, pak se obejdou...," rekapituloval pan Wellf.
"Ne, ještě je tam mezitím vždycky otočka a než se obejdou, tak se tleská," opravila ho Mrs Stronghold a sama vypočítávala na prstech, aby se nespletla.
"Ježkovy oči, prase aby se v tom vyznalo," lamentoval mladík, "neměli by tam něco jednoduššího? Třeba valčík?"
"Časem, vydrž, jen pár dekád. Teď je v kurzu tahle kreace."
"Jak že se to vlastně jmenuje?"
"Lord Byron's Maggot, milý pane," přitočila se k nim Lady Hay v pravou chvíli, "prý to byl Byronův nejoblíbenější."
"No jo, taky prasák. Není divu!"

Do nejzazších koutů domu na Longbournu se rozléval neobvyklý klid rušený jen běžnými zvuky hospodářství.
Eleanor se pohodlněji uvelebila na lenošce v salonku a otočila list rozečtené knihy, když vstoupil pan Meadows.
"Takové ticho, jak jste to dokázal? Zazpíval jste jim ukolébavku? Přečetl jste jim nejnovější pracovní manuál?" škádlila ho s veselou zvědavostí v hlase.
Její společník se jen spokojeně usmál a podal jí svou upravenou navštívenku.
"Ozdravné a kosmetické služby? Proč ta přetvářka?"
"Nejnovější mnou doporučené bělící a zkrášlující pleťové masky obsahují jemný kaolin a vzácné kalifornské růžové bahno. Pssst. Dámy a děvčata aktuálně nemohou mluvit," zašeptal na oko.