DMD č. 10. pro 10. 4. 2025. Téma: Rekvalifikace

Medvěd #32 Chunk byl sice pomenší, ale co mu scházelo na výšku, to doháněl šířkou a velikostí ega. Už pár let mu pud našeptával: Chceš být nejdominantnějším hustosamcem pod vodopády i nad nimi!
Bohužel totéž našeptával i ostatním samcům, čehož důkazem byly všechny Chunkovy jizvy.
Ráno potkal na pláži Toho Bez Uší (my ho známe coby #747, ale Chunk neumí čísla) a ihned vyrazil do útoku. Připravoval se na facku, kousanec, jenže -
Protivník ustoupil, postavil se na zadní, mávl tlapou směrem k Brooks Campu a táhle zabručel.
Chunk zůstal konsternovaně zírat.
Nechápal, že proti němu nestojí dominantní medvěd, ale ranger.

Budoucí bystrozor Frank Longbottom leží na bříšku a do podlahy mydlí dřevěným chrastítkem. Někde vysoko nad ním si máma povídá s nějakou cizí paní.
„Pracuje pro mě přes deset let a vím jen, že má syna na ministerstvu.“
Chrasti, chrasti, bác.
„A i to jsem z ní tahala jako zub z baziliška.“
Bác. Bác.
„Neznáte ji? Budete stejný ročník.“
Chrasti, chrasti.
„Když jsem ji zaměstnala, myslela jsem, že na rekvalifikaci. Ale byla to spíš kvalifikace.“
Bác.
„Ona není hloupá. Je pomalá, když se na ni člověk dívá.“
Bác. Bác. Bác. Bá-
Máma ho zvedá z podlahy. Koncert je u konce.

„Tady bych teda nechtěla bejt pedagogickej dozor.“
Pozoruju z výšky profesorku McGonagallovou, jak v míří do vrbiček, z jejichž opačného konce se plíží podezřelý pár.
A ne jen jeden.
Profesor Kratiknot posílá do olšoví jiskry, ozývá se vyjeknutí.
Profesor Snape si odkašle a zpoza kašny (proč tam?) provinile mizí Zmijozelští. Než se dokolébá profesorka Prýtová, utečou i Mrzimorští.
„No není to jednoduchý,“ podotkne Gwen. „Třeba máš rodinu v úzkym průmyslovym odvětví, dorůstáš vhodnýho věku k tomu abys mohla pokračovat v byznyse...“
„... lovkyně jednorožců,“ doplní ji San. „A pak jeden večer a hups - je po kvalifikaci.“
„San!“
„No to je hned.“

„Jste zaměstnaná, tak proč jste přišla na úřad práce?“
„Chci jinou práci. Nebaví mě hádat se denně s debilama kvůli máslu za 39…“
„Maturita na gymplu… S tím nic moc lepšího než prodavačku dělat nebudete.“
„Proto jsem tady, chci rekvalifikaci.“
„Naše programy jsou jen pro nezaměstnané.“

Bez poděkování vyšla ven. Jako dar shůry objevila na vývěsce nalepený inzerát:

„Vadí Ti vídat stále dokola ty samé lidi? Chceš mít každý den nové zákazníky, kteří si nikdy nebudou stěžovat na kvalitu poskytnutých služeb? Chceš jistojistou práci v odvětví, které nikdy nebude mrtvé? Přidej se k nám. Staň se HROBNÍKEM!“

Inu, proč ne?

"Pane de Flor, král tě nyní příjme," oznámil komorník a pokynul šlechtici s pronikavýma očima do komnaty.

Roger de Flor poklekl před Frederickem, králem Sicilským a následně usedl na lavici.

"Pane de Flor, ledacos jsem o tobě slyšel," začal král.

"Jsem poctěn, můj pane."

"Skutečně? Utekl jsi z domova k templářům. Z obleženého Akkonu jsi odvezl mnoho křesťanů, ale také nemálo zlata. A když tě za to papež vyloučil z řádu, stal jsi se pirátem," shrnul Frederick dosavadní život svého hosta. Ten, pohodlně usazen, pouze mlčel a upřeně krále pozoroval.

"Působivé, musím říci. Což kdybych tě učinil admirálem mého loďstva?"

Kazatelka chce uspořádat tryznu za Pastýře. Jak to má komunitu zbavit zoufalství, moc nechápu, svět se ale zase zkřivil a nechápu toho víc. Například že bych měl na tý nápodobě funusu mluvit.
Co bych asi tak řek?
José Mendez, Američan kolumbijskýho původu, flákač a děvkař, černá ovce černé rodiny. Než pracovat v rodinnym drogovym byznusu, radši oblboval holky. V Alabamě jednu zbouchnul a musel přilízt zpátky dom.
Z floutka dýlerem, na vedlejšák Pastýř Pravověrných ovcí a kretén, kterýmu vlastní syn musel vykat.
Moh to dotáhnout na svatýho, co obětoval sebe za déšť, ale to by nesměl popel znovu padnout.
Smůla.

Byla ještě noc. Dlooouho před otvíračkou, ale moje starý kosti už nemohly spát.

Z ničeho nic rozrazil dveře týpek ve stylu Stevena Seagala. V jedný ruce napěchovanou tašku, ve druhý škorpion. Na nose černý brejle.

Tašku hodil za pult, samopal mi namířil na prsa.

"Zástěru a tu chujovinu na hlavu, ať to lítá!"

Odjakživa jsem se řídil heslem můj zákazník, můj pán. Když pár minut po Štěpovi, jak jsem týpka narychlo překřtil, přišli policajti, našli tu kromě mě ještě šmrncovního výčepního.

Nevím jistě, jestli to plánoval, ale pivo u mě v Pivoňce čepuje už třetím rokem. Hladinku umí jako málodko.

Quentin uměl kout železo, dokud bylo žhavé. Jako kovář na to byl odborník.
Teď ve své drsné ruce sevřel ručku své znejmilejších. Opět žasl, jak je drobná. Zalitoval, že si dvoření odbývají na dvoře, kde je může kdekdo vidět.
„Ale kdyby to byl ten malíř, který za tebou běhá, patřilo by mu to,“ uklouzlo mu.
„Co?“
„Aby nás tu viděl.“
Dívka se mu zadívala odhodlaně do očí. „Kdybys byl na jeho místě a maloval, rodiče by nám spíš požehnali.“
Quentin tedy vyměnil kovadlinu za štětec a paletu.
Uspěl jako malíř i nápadník.
Natolik, že malovali i jeho syn a vnuk.

Když byl plukovník řadovým vojákem, nepřemýšlel. Bylo to přirozené pokračování jeho dětských let, přijímal rozkazy a plnil je se stejným pocitem danosti, s jakým očekával ranní východ slunce. Až později, když měl vydávat rozkazy sám, začal chápat, že může být také hybatelem děje, vždycky tu ale byl někdo s vyšší šarží, kdo mu připomenul, že věci může vychýlit jen trošku, ale na změnu směru nestačí. Teď už nikomu nerozkazuje ani nikoho neposlouchá, ale prosí a děkuje, domlouvá se očima, hladí jemné volavčí peří. A přesto nebo právě proto věří, že se mu podaří všechno změnit, že dokáže svoji vesnici uchránit.

První fákt práce byla úklidová služba - ruky do škopku a nádobí, i vysávání jsem musela zvládat už jako školačka.
Zahradník - to byl můj obor, včetně poskakování po jižních svazích Špilberku* při ošetřování stromového porostu a kéřoví.
Pak jsem dělala učňům zahradnickým mistrovou a vzápětí jezdila s traktorem u pana Hauta**.
Návrat do školy a přeškolení na speciální pedagogiku následoval přesun k dětem na Provozní služby - šití, praní, úklidy.
A hop - nové řemeslo - košíkářství.
Do toho tuna školení k počítačům - stařenko uč se.
Ještě bych se mohla naučit prášit.
To bych mohla do parlamentu a pořádně jim vymést ten Augliášův chlív.