Moje články

Hitler, Goebbles a Himmler se vzbudili ze svých rakví. Byla noc a cítili se prostě skvěle. "Nejvyšší čas začít budovat čtvrtou říši. prohlásil Fuhrer. "Bude potřeba najít nějakou chudou zemi a začít propagandu. A co třeba Polsko?" Jo to by šlo, to byla i za druhý světový země "zadarmo". prohlásil Himmler. Hned další noci se Goebbles pustil do propagace. Propaganda hlásala cosi o zrušení státního monopolu na alkohol. O měsíc později, když volební preference rostly jako z vody se otevřely dveře a v nich stáli Jakub se Semenem. "Nezapomněli jste na Rozparovače pánové?" zeptal se Jakub. Věrný plamenomet vyřešil problémy.

Jakub se Semenem se vzbudil spoutaní a odzbrojení uprostřed skupiny neandrtálců. Byli v nějaké jeskyni. Neandrtálci ho pošťuchovali a používali kopí s pazourkovým hrotem. Šaman mezitím mumlal nějaké zaklínadlo a poskakoval okolo ohně. "Zjev se Mywu, náš velký medvědí bože." Za chvíli se ozvalo bručení a ve vchodu se postavil medvěd na zadní. Jakub pochopil, že není času nazbyt. Překulil se k ohni a polil medicínu svěcenou vodou. Oheň vyhasl a šaman zbledl. "Mywu přišel jsi mezi nás, pomoz nám s tímhle bezvěrcem." Medvěd šlápl na doutnající ohniště, zařval a pobil všechny neandrtálce mezitím, co Jakub a Semen hráli mrtvé.

Jakub našel podivnou knihu s názvem devět bran ke království stínů. Potom co zjistil, že litanie z knihy rozhodně nefungují. Obrázky určitě nebyly dobře, někde byla chyba. Co kupříkladu dělal Jidáš s devětadvaceti stříbrnými. Ježíš na kříži bez kopí osudu. A kopí osudu vyrobené z buku? Jakub se snažil najít odpověď na tyto otázky, ale v knize to očividně nebylo. Zamyslel se s kreativitou sobě vlastní a zamumlal zaklínadlo na zjevení skrytého. Nic pořád nic do pekla na trest se pořád nedostane. Nakonec Jakub přejel poslední stránku a vazbu nad ohněm . A dostal se do až do úžasného království stínů.

Jakub prošel branou do jiného světa, kde viděl zvláštní tvory, které nepoznával. První tvor, který ho zaujal, měl tvar baňky podivně žbluňkal a na sobě nápis v azbuce.
Jakub už měl sucho v puse a školu, kde se abeceda učila, podpálil už jako malý. Přání bylo otcem myšlenky a jeho překlad zněl "vypij mě". Jakub se zrovna tomuhle doporučení nevyhýbal celý život, tak proč s tím zrovna teď začínat." Vypil pár tvorů, bylo to dobré, ale chtělo to ještě něčím zakousnout. Hned vedle byli tvorečci s nápisem "sněz mě". Jakub je spořádal a probudil se vedle smějícího se čaroděje Ivanova.

"Takže abych to správně pochopil, tak když ti dám pokoj..."řekl Jakub. "Tak ti vrátím vnuka v pořádku." odpověděla čarodějnice. "Ale v rámci kolegiality potřebuji vědět,že je v pořádku." Čarodějnice vytáhla křišťálovou kouli a třikrát ji přetřela. Na kouli se ukázal malý Matěj, živý a zdravý. "Tak platí." Čarodějnice si s Jakubem potřásla rukou a pak dvakrát luskla. V oblčku kouře se objevil Matěj a čarodějnice zmizela. Zhruba za týden začal v její kuchyni požár, který se nedal uhasit. Venku stál Jakub a dával pozor, aby neutekla. "Měli jsme dohodu." "A já jí neporušil budeš mít klid v hrobě."

Jakub vyšel z domu a tam stála Ona. Jakub se zamyslel, co by to mohlo být, když pumpa ve Vojslavicích nikdy nebyla. Došel až k ní a snažil se "natankovat" mile ho překvapilo, když mu do hrdla začala téct 90% pálenka. Alkohol se mu začal vstřebávat do krve a začal vidět jasněji a ona tam stála studna. Došel k sobě do domku a tam stála Maryka a umývala nádobí. V koši zahlédl nějakou divnou dózu. "Maryko s tím si vařila taky?"zeptal se Jakub.
"Jasně, použila jsem bylinky." A Jakub si vzpomněl na kamaráda šamana,jak mu dal "speciální směs".

Jakub se vzbudil a na ruce měl prsten, který nepoznával. "Miláčku jakápak ses měl?" Jakub nevěřícně kouká na ženskou, kterou nikdy v životě neviděl. "Pamatuješ včera jsme se brali a zítra jdeme na výstavu." Na poslední výstavě jsem byl v roce 1930." "A miláčku pozítří jdeme nakupovat." "Jebat tvoju mať."prohlásil Jakub a polknul podezřelý elixír.Padl a už se ani nehnul. Manželka se s ním dala rozvést a o tři měsíce později prišel Semen a s partou kamarádů ho vykopali. Potom když seděli s kamarády v hospodě a popíjeli Perlu.Prohlásil: "A je to, lepší být mrtvý nežli ženatý."

Jsem se takhle jednou procházel po FF a na baru Junior jsem potkal Jakuba Vandrovce. Jakub mě z neznámého důvodu poznal a pozval mě k řešení svého problému. Jakub nevěděl, jak udělat vejce po dunařsku -slavný to recept o kterém slyšel od svých kamarádů z cechu svobodných páleníků. "Jakube milerád tě s tímhle receptem seznámím." Vzal jsem Jakuba do duna místnosti, kde právě probíhal duna workshop, který se jmenoval vaření s dunou. Jakub od nás možná odkoukal složitý postup, na to jak připravovat dunařská vejce. Složitý postup spočíval ve vaření vajec na rumové lázni. Jakub odjel silně posilněn rumovou lázní.

Ve Vojslavicích se začali ztrácet lidé. Většina z nich se ztratila v lese poblíž Vojslavic. Většina vesnice přišla za Jakubem, aby zjistil co se děje.
Druhý den večer Jakub vyrazil. Přišel na okraj lesa a tam ji zahlédl. Nejhezčí ženu jeho života.Snažil se odolávat, ale ani to mu nebylo nic platné. Najednou tancovali. Svět se s Jakubem točil a už mu začínaly docházet síly. Dryáda to na něm zřejmě poznala, protože o chvíli později už souložili. Jakubovi proběhla hlavou myšlenka, že je to jeho konec a omdlel.
Ráno se vzbudil a viděl svojí placatku náhodou rozbitou o uschlý strom.

Jakub se vzbudil v krajině ,kterou nepoznával. Kolem běhalo spoustu tvorů z nichž ani jednoho neznal. Až po chvíli mu přišlo, že vidí něco známého. Vypadalo to jako vejce. "To-to-togepi," prohlásilo vejce. Jakubův mozek to bystře přeložil jako:" o-o-omelety." Jakub se zamyslel, došlo mu, že taková omeleta po dlouhé a náročné noci by nebyla k zahození, ale z jednoho vejce?
O chvíli později zahlídl malou skupinu těchto tvorů. Jakub zkusil sebrat nejbližší, ale vajíčko se mu odkulilo. Jakub ale rychle vymyslel, jak na ně.
Zul si svoje holínky, které zažily ještě cara. Hodil svoje ponožky do hnízda.
Omeleta byla skvělá.

"Občane Vandrovče, co to tam děláte," zeptal se strážník Birski. "Co bych dělal, opékám si šašlíky." "Že vy jste toho psa zase ukradl a podřízl?" "Zabil jsem ho a podřízl, ale udělal jsem to pro dobro lidstva, jinak by tu pozabíjel celou vesnici" "Jeden pejsek?" "To je tak akorát pro tebe do huby Jakube.
Přiznej se a půjdeš před soud za zabití psa, nepřiznej se a prohledám tvůj pozemek a pak bude pes tvá nejmenší starost.Strážníku nechtěl byste kožíšek pro manželku ? Copak Jakube nevíš, že úplatky neberu" Strážník se podíval na kožku, která se všemožně hýbala. Jakub řekl :"Vlkodlak".

Bardak byl šest let fašista z přesvědčení, vydržel to až do jednoho večera, kdy je očividně přijeli zachránit komunisti. Bardak věděl, co se sluší a patří. Svoji SS uniformu spálil a jal se studovat, jak se má stát pravým komunistou. Návod našel u jednoho z mrtvých komunistů a proseděl nad ním celou noc. Druhého dne ráno hledali soudruzi sympatizanty fašismu, ale všem výslechům a svědectvím Bardak unikl. Podezření na něj padlo až třetího dne, když se nechtěl o svou vodku podělit s ostatními a byl by z něj komunista jak se patří nebýt Jakuba, který u něho našel Mein Kampf.

" Takhle to fungovat nebude, budeme potřebovat krev nějakého z jeho příbuzných" řekla Jakubovi místní čarodějnice. " Strýc by stačil?" "Ano, klidně i strýc." Jakub se tedy vypravil do hospody ve vesnici. "Andrej Bardak?" Jeden z mužů přikývl, Jakub ho jednou ranou uspal a zle se rozhlédl po zbytku. Venku ho přehodil přes vůz a odvezl k čarodějnici do chatrče. Čarodějnice ho trošku řízla a tu trošku krve přihodila do kotle.Nic se nestalo. "Zřejmě bude potřeba více strýce," řekla čarodějnice řízla hlouběji a přilila dobrých pět deci. Nad kotlem se vznesl černý mrak. Druhý den ráno Bardaky vzbudil zvonek a berňák.

Neznámá žena seděla na baru a popíjela s hosty. Prázdných dvoudecek už před ní stálo požehnaně. "Už je čas," řekla a sešla do sklepa. Všude kolem byla tma. Kolem se ozývaly divné zvuky. Najednou se na ní vyřítila skupinka ghůlů. Žena jednomu z nich uhnula, druhému podkopla nohy a třetího sťala bajonetem vytáhlým z holínky. Druzí dva se mezitím stihli vzpamatovat. Jeden z ghůlů ji vytrhl bajonet z ruky a druhý se na ní mezitím vrhnul. Žena mu jednu ranou zlomila vaz a třetího vyřešila stejně. Vrátila se do baru, objednala si a o pět měsíců později se narodil Jakub.

Jakub se vzbudil ráno ve svém chlívku,měl zhruba dvanáct promile. Vůbec si nepamatoval včerejší noc, v hlavě mu divně šumělo. Kraelk řekl svému kolegovi "subjekt z planety země, prokázal velkou míru otravy alkoholem." Na téhle planetě je rozhodně život, nicméně jestli inteligentní o tom stále můžou být pochyby." "Necháme mu tu důkaz na téma,že jsme tu byli,ale nikdo neví, jak se se s tím srovná". Jakub se snažil srovnat, očividně ho někdo operoval, když měl na sobě jizvy, které nikdo jiný neměl, normálně nikdo totiž nemá jizvy na nose. Jakub si uvědomil,že pravda je tam venku.

Jakub přišel na místní slavnost. Jak ale tančit s mrtvými, když zbytek odporuje. Vnuk potká dědečka. Babička vnučku. Jakub tátu. "Jak si dneska zatančíme?" "Viděl bych to na waltz." Někteří z nemrtvých se zamysleli.
Viděli členy svých rodin po letech, ale právě proto měli velkou radost.
Jakub viděl, jak dcera tančí s otcem v jedinou noc, kdy je to možné,kdy se mlůžou živí a mrtví setkat a nemění to přirozený řád věcí. I Jakub si zatančil i jeho maminka se zjevila a právě proto si i ve svých pětaosmdesáti letech zatančili. A hemželi se po parketu až do rána.

Jakub se i se Semenem probudili v jeskyni. Uslyšeli zvuk valícího se kamene. Zkusili vstát a nešlo to protože na rukou měli olověné okovy, které byly připoutané ke zdi. "Dobré ráno Jakube," řekl čaroděj Ivanov, který se právě zjevil ze vzduchu. Ať škubali jak škubali okovů se jim zbavit nepodařilo. "My tady umřeme," prohlásil Semen. "Ále já bych to zas tak černě neviděl, Ivanov je mistrem iluzí, ale to neznamená ,že se odsuď nedostaneme." "Máš na to maximálně půl minuty," řekl Ivanov. " Stačí uvěřit, že tu ty kruhy nejsou."
"Věř tomu!" Semen uvěřil kruhy zmizely a auto minulo jejich škarpu.

Byl krásný slunný den ve Vojslavicích. Bylo krásně všude až na místní kostel, kde se Farář Marek snažil o vymítání. Pozval si odborníka na slovo vzatého a v místní zpovědnici začínal obřad. Kněz o chvíli později začínal být bezradný. Nicméně Jakub vypadal, jakože ví jak na to. Loknul si pálenky na posilnění a začal vymítat v jazyce, jaký kněz ještě neslyšel. Posedlý sebou začal třást, potom přešel k vytí a nakonec ztuhnul. "To je všechno?" "Ne, teď to teprve začne." Posedlý sebou zaházel a začala z něj téct divná zelená tekutina. "Ektoplasma hoří." řekl Jakub a hodil citrónek do zpovědnice.

Byl krásný slunný den. Jakub šel hledat prázdné flašky od piva, aby si vydělal na další. Šel kolem hřbitova a na všech neoznačených hrobech rostly Pampelišky. Jakub věděl, že to nic dobrého nevěstí a tak se vrátil v noci s nitroglycerinem. Světlo baterky odhalilo, že Pampelišky mají otevřené květy i přes to, že je noc. Najednou Jakub cítil, jak se mu něco plazí přes nohu. Jakubovy holínky od jednotek SS to ale nemělo šanci prorazit. "Ahá upíří pampelišky, tak to jim trošku vylepšíme zavlažování." Položil lahvičku s nitroglycerinem i s časovým spínačem doprostřed pampelišek. Viděl výbuch i mrak lítajících pampelišek.

V hospodě ve Vojslavicích se objevila zvláštní skupina lidí. Arab,angličan a ukrajinec. u stolu s nimi seděl Jakub popíjejíc svou dvanáctou Perlu a přemýšlel, jak od cizáků získat další zadarmo. Přišoural se ke stolu a v tom zaslechl univerzální jazyk řádu svobodných páleníků. "Co vy tady bratři?" zeptal se Jakub. "Ty jsi Jakub Vandrovec?" "Jasně, že je to on, kdo jiný by tu byl Členem?" "Přijeli jsme ti prodloužit členství, pokud tvoje pálenka bude splňovat normy cechu." "Tak to pojďte ke mě domů." "Tohle je můj jahodový likér." Američan se napil a padl jako podťatý. "Zkoušku jsi splnil Jakube."

"Co to tam máš?" "Tohle je rajče." Odpověděla Maryka, která byla u Jakuba na praxi." A to se jako u vás mladejch jí?" zeptal se Jakub, opékající si svůj psí šašlík. "To víš, Jakube, já to jíst musím, jinak bych se ani nevešla do dveří." "Ale houby, stačí jednoduché zaklínadlo, co jsem se naučil od pořadatelů miss world. "Na dej si taky šašlík, ať ochutnáš nějakou domácí stravu." Maryka si dala šašlík a prohlásila: "to je ale dobrota, vážne už nebudu muset držet tu dietu?" O pět spořádaných šašliků později si Maryka šla lehnout a Jakub tak zachránil další život.

Jakub se probral v chlívku tušíc, že včerejšek se nevydařil dle jeho představ.
Hladina alkoholu v krvi se blížila prudce k nule a u protějšího rohu chlívku se cosi hýbalo. "Hej ty tam" zakřičel Jakub na něco malého bílého a ošklivého.
Malý bílý trpaslík tušíc zradu odpověděl " Jaktože mě vidíš my jsme pro lidi neviditelní". " Jsme mimo zorné pole normálních lidí a jmenuju se Bob". "Sakra to jsem až tak střízlivej, že na mě už mluví i zahradní ozdoby"? Jakub se docoural až k destilační soupravě napil se prvních tří deci jemné jahodové pálenky zvící devadesáti voltů a trpaslík zmizel.

"Semene co to je zrůdu to jsem ještě neviděl" řekl Jakub.U baru stálo podivné stvoření zřejmě mužského pohlaví. Byl to divný pohled mělo to na sobě kožich z nutrie a na hlavě číro. "Ahoj, jmenuju se Leoš Mareš" řeklo to podivné stvoření. "Pro takové jako jsi ty tu není místo" řekl Jakub a podal mu Sněhurku a partu partyzánů místní nápoj zvící devadesáti voltů. Leoš měl očividně punkovou průpravu a tak vydržel celé dva. "Je to móóóóc dobrýýýýý"...
a poroučel se k zemi. Druhého dne ráno na jeho místě našli jenom zbytky číra a jeho růžový kožich z nutrie.

"Takhle se zombie neoživujou". "Ale jo takhle to funguje"! "Vždyť se ti to za chvíli rozpadne". "Takhle mě to učili za druhý světový a fungovalo to"."Učil mě to sám Rasputin. "Normálně vezmu kříž a udělám tohle". "Ta zombie vypadá jako živá". "Kéž by ti křestani něco uměli". Toho dne začali zombie vstávat a
vypadaly jako živé. Nepotřebovali ani maso živých. "Očividně vyznavači Svantovíta věděli" řekl Jakub. "At jedí koláče" prohlásil Jakub a našel hromadu hnoje. Zombie nepoznaje rozdíl začali pojídat nepoznávaje rozdílu. Zombie vědely, jak zpracovat místní obyvatele. Jak Jakub poručil ten vášnivý tanec zvládly.Tančily, dokud se nerozpadly.

Jakub se prohrabával bordelem v chlívku kvůli příjezdu vnuka Petříka. Hrabal hrabal a najednou zakopnul o nějakou roli. "To tu určitě zbylo zas po essesacích" řekl Jakub a rozbalil koberec, který byl napůl propálený od vajglů. Rozbalil ho a čekal na příjezd vnoučka. "Hele dědo, co se to tu válí za koberec" zeptal se Petřík. "Kouzelný koberec, chceš ho vyzkoušet"? "Samo, to bude zábava a už nastupoval na koberec.Jakub krátkou formulkou koberec aktivoval a už letěli. Po pěti minutách letu se začal koberec podezřele naklánět. "Padáme". "Neboj se ".Jakub cosi zamumlal a z padajícího koberce se stal rozkládací padák.

"Takže tisíc dolarů bude teda stačit" zeptal se podnikatel Skorlinski. "Rozhodně a zombie budou jako živé" odvětil Jakub. "Přijď zítra a tvých dvacet zombie bude připravených".Jakub šel rovnou na bolševickou část hřbitova. Cosi zamumlal a bývalí soudruzi se začali připravovat na svůj první casting.Druhý den se Skorlinski ptá Jakuba "kde jsi je sehnal, vypadají jako pravé". "Však taky jsou". "Co prosím a jak je přinutíme hrát"? "V klidu, pamatují si část svého života". "Takže pánové dělejte co vám řeknu a dostanete za to řád práce". Zombie byly zralé na Oscara, jak se snažily, a druhý den již nežily.

"Takže zase děla problémy" zeptal se Jakub s pohledem na prázdnou Leninovu rakev, ve které viděl kolík pochybných kvalit. "Už zase vstal s plánem na velkou světovou revoluci a straší nám tu soudruhy" odvětil jeden z členů vedení KGB."Postarám se o to a tentokrát už natrvalo" řekl Jakub. Ve dvě hodiny ráno se vrátil Lenin z šíření propagandy. "Soudruhu, pojď s námi budovat krásy komunismu. "Jebat tvoju mať" prohlásil Jakub a vrazil mu kolík vlastní výroby přímo do srdce. Z kapsy mu vypadl propagační leták. Budovatelství vstříc! "Smrt komunismu"! prohlásil Jakub a spálil ho na popel.
Lenin už nevstal.

"Říkám ti, že to půjde". prohlásil Semen. "Já ti zase říkám, že to není možné vypálit pálenku ze dřeva" řekl Jakub. "Naše rodina se o to pokouší už po generace a přesto nic". "Vzhledem k tomu, že jsme členy mezinárodního svazu paličů, tak by ses měl držet aspoň našich zkušeností"."Když jsme tomu byli nejblíž, tak vybuchl kotel Titanicu". "Stejně to dokážu" řekl Semen a bouchnul dveřmi.Týden byl klid a pak se ozval výbuch, který vzbudil celé Vojslavice. Jakub věděl odkud ten zvuk šel s jistotou profesionála. Semen seděl na dvorku a ruiny jeho domu byly všude kolem něj.

Buch! Ozvala se dutá rána. Jakub spadl na zem s dvanacti promilema v krvi.
Kouká se z výšky na vlastní tělo. Říká si, že by tohle byl konec? Nemohouc se vrátit do vlastního těla. Vtom vycítí volné tělo. Nastěhuje se do těla o dobrých třicet let mladšího vstane a cítí se nějak divně, jako kdyby měl smrt na jazyku a uvědomí si hladinu alkoholu v krvi. Hladina nula mozek přestává fungovat nikde není vidět ani deci lihu na záchranu. Tu se objeví divná baba "tak co kletbička mládenečku líbí se ti"?
Jakub složí znamení "a co tobě babo, smrt, líbí"?

"Takže teda ta legalizace domácích palíren u nás v Polsku projde"? Zeptal se Jakub služebně staršího čerta Mefista. "Jasně, že projde tady mi to podškrtni a zítra je to zařízeno. "Tak tedy platí, co bych pro lidi naší země neudělal".
Druhý den byl schválen zákon o domácích palírnách v Polsku. "Zachránil jsem zemi od státního monopolu na alkohol" pomyslel si Jakub. Stálo to za tu cenu. O týden později se Mefisto zjevil u Jakuba s tím, že je třeba za služby platit. "Samozřejmě" odvětil Jakub a polil čerta svěcenou vodou. "Padesáti procentům říkáš alkohol"? "To víš smlouvy se mají dodržovat"...

Jakub se toho dne ráno vzbudil s nějakým bolehlavem: ,,že by mi včerejší samohonka nesedla?" zamyslel se. Vždyť ji Semen přeci pálil z kukuřice té nemohlo nic být. Už by mělo být aspoň poledne a přesto taková tma. Co teď?
Jakub se postavil dovrávoral směrem ke studni a zamyslel se, jestli tu vodu po 30 letech nevyzkoušet i pít. Zvítězil v něm zdravý alkoholismus a přesvědčení,
že voda je dobrá leda tak pro Bardaky a pro nikoho jiného ne.Pak si ale uvědomil, vždyť tam není voda mám tam zákvas.Napil se a zahlédnul malý kousek nebe a nakonec celé.