DMD č. 8. pro 8. 4. 2015. Téma: Masožravky

Bylo půl jedné, čas na oběd. Elánius vyndal obložený chléb, který mu Sybila připravila. S obavami nadzvedl horní krajíc. Zevnitř se na něj posměšně šklebila hora zeleného salátu a rajčat a někde mezi tou změtí vitamínů se krčil mikroskopický kousek slaniny.
Zelenina. Nesnášel zeleninu.
Ozvalo se zaklepání na dveře a vešla desátnice Pleskot.
„Promiňte pane, napadlo mne, že jste si možná zapomněl svačinu doma, tak jsem vám udělala obložený chleba…"
Dva útlé krajíce se marně namáhaly zakrýt obrovský kus do křupava propečené slaniny, která pod svými tučnými bedry drtila osamocený lístek salátu a plátek rajčete.
Patří ti to, zpupná zelenino!

O upírech koluje spousta nesmyslů. Většinu času to celkem šlo, a když si trochu pohrajete s rozvrhem, jde dokonce pokračovat ve studiu vysoké, jak Amanda zjistila. Když už se to prostě stalo, nedovolí, aby jí to zasáhlo do života! Tedy, víceméně...
Některé fáze měsíčního cyklu nicméně byly náročné.
Pár dní okolo úplňku měla živé sny, plné trhání masa a tekoucí krve. Zpravidla se budila s poslintaným pyžamem a někdy dokonce rozkousala polštář, což přímo nesnášela.
Někteří spolužáci jí náhle připadali prostě k nakousnutí.
Navíc byla z přesvědčení vegetariánka.
Daleko horší ale bylo to, co přicházelo v jiné fázi měsíčního cyklu...

Všechny dívky vyběhly z vody a v paprscích měsíce se leskla jejich nahá kůže a dlouhé vlasy.
Jedna se opozdila, a zatímco její družky odlétaly ve víru křídel, ona jen natahovala ruku pro ptačí roucho, které mladý muž držel v ruce.
Zavrtěl hlavou a vedl ji nocí k sobě domů.
Když doma zapálil svíci, mohl si dívku i plášť pořádně prohlédnout. Nebyla to labutí běl. Peří bylo kropenaté a místy jakési zrezlé.
Dívka trhla hlavou a upřela na něj jedno pronikavé oko. Najednou si připadal jako velmi malý tvor s neodolatelně tepající krví.
„Ani jsem si nestihla vyprat,“ ucedila sokolice.

Enough is enough, friends! How much longer shall we endure the oppression, suffer the slaughter?! How much longer shall we watch our babies boil in hellish pots? How many more will get chopped into pieces by their weapons? Salad, they call it! Cruelty-free, they say!
Enough!
It is time to strike back! Let us devour them like they devour us! Let us gnaw on their flesh like they gnaw on ours! Let us evolve – like our carnivorous kin have turned on insects to protect themselves, let us turn on men!
Forward, my friends! Herbs! Veggies! Let’s feast on human flesh!

Obecně se o koních tvrdí, že to jsou zarputilí býložravci, kteří se nedotknou špinavé vody a ničeho, co by zavánělo masem, jelikož mají choulostivé trávení. Dlouho jsem tomu i věřila, vážení, ale pak jsem potkala dvě kobyly od nás ze stáje, které můj názor rapidně změnily.
Lucky – ušatec, skvělý skokan, ale také slečna, co si pochutnala na rohlíku se salámem. Následně také spořádala oběd jednoho ze stájníků a bez sebemenší újmy spokojeně straší svačináře dále.
Mistic Marlow – hříbě, tryskomyš a neuvěřitelný lidojed. Neexistuje stvoření, které by s větším nadšením okusovalo vaše maso z kostí.
Ale stejně ty masožravky musíte milovat.

Tuňák. S krevetami. Se sardelemi. S krabem. Kuře. Jehněčí. Losí. Králík. Kachna. Krůtí. Losos. Mušle. Zvěřina. Okoun. Krevety. Bažant. Sleď. Krabi. Telecí. Mořské plody. Treska. Kuřecí stehna. Kuřecí prsa. Garnát. Surimi. Humr. Sardinky. Mladé sardinky. Kalamáry. Pstruh. Atlantický tuňák. Bílý tuňák. Mladé rybky. Mořský jazyk. Krůtí srdíčka. Krocaní. Kuře s játry. S křepelčími vejci. S kaviárem. Klokaní. Buvolí. Pštrosí. Kitten (to nebude obsah – snad).
Filety. Kousky. Paštiky. Pěny.
V želé. V omáčce.
Večeře pravidelně v šest, granule dvacet čtyři hodin denně.
Ráno se však mírumilovné klubko chlupů mění v krvelačnou šelmu. Nejzajímavější ze všeho je perník s čokoládou a kokosem.

Maedhros hnal svého koně lesem. Doufal, že se zvíře samo dokáže rychle proplést kolem kmenů. Lovecký pes větřil stopu divočáka. Les byl nejprve čistý, ale čím hloub se pouštěli, tím přibývalo křoví a roklí. Nehleděl na sebe ani na koně. Divočák nosí v břiše klenot, který již dlouhá léta marně hledá. A už jej vidí, velké zvíře ryje v zemi, lanýže hledá. Zem je najednou měkká, promáčená. Lačná kytka po něm sahá. Jedné utne mečem květ a další už ho tahá ze sedla. Kope kolem sebe, marný je zápas.
Upocen se budí a měsíc v úplňku mu do tváře svítí.

"Mas, Mas, Masařky, Mas Mas Masařky!" křičeli z plných vzdušnic diváci.
"A je to gól! Masařky vedou 2:0. Míče se ujímá číslo 11 Mucholapka. Běží na bránu a do cesty se jí staví masařka číslo 1758... A, rozhodčí píská - masožravka překročila povolený počet snědených much - 50. Je vyloučena ze hry. Míč - svinka se mezitím protahuje. Masařky dostali míč. Číslo 173 (jediná přeživší masařka z první tisícovky) běží na bránu..., a je to gól! Masařky vyhráli! Ale počkat, co se to děje? Masožravky v návalu vzteku žerou své soupeře! Obecenstvo hlasitě protestuje, ale je také následně sežráno. Už zbýváá-m jen já..."

Uzounká nudlička hovězího nabodnutá na větvičce komíhala před otevřenou tlamičkou. Tvoreček se zmítal a snažil se dosáhnout výš... až se mu to přece jen podařilo.
Chramst!
Vran se usmál, nabodl další nudličku na další větvičku (zvířátko nemělo moc dobrou koordinaci) a bavil se dál.
„Hej, s čím si to hraješ tentokrát?“ Liška přicházela od umyvárny a sušila si vlasy. Už zase páchala nějakou hygienu.
„S dnešní večeří.“
„Děti nejím.“
„To je jenom jehně... přeměněný. Nejseš ten... vetarián? Teda masofob?“
„Béééé.“
Vran ležérně podrbal drobečka za uchem. Ani na něj moc nedával pozor...
Chramst.
„Auvajs, mrcho!“
...
K večeři byl zbytek hovězího.

Hérakles se znovu a znovu oháněl mečem proti svému sokovi, kterým nebyl nikdo jiný, než strašlivá saň Hydra.
"Příšero příšerná, jen počkej!" Vrčel hrdina, zatímco zbavoval nestvůru jedné hlavy za druhou.
"A máš to, už ti ty tvý masožravky ubyly, co?!" řval hrdina vítězoslavně, když Hydře zbyla jen hlava poslední.
Jakmile byla i ta useknuta a pohřbena v zemi, Hérakles se usadil na břehu močálu, vytáhl z tlumoku pár rajčat, paprik a chléb a pustil se do jídla.
"Nechápu, proč všechny ty potvory žerou jen lidi a maso. Přitom zelenina je ták dobrá." zabručel si s plnými ústy pod vousy.