DMD č. 20. pro 20. 4. 2018. Téma: Shoď skopce z kopce

Vyrazili jsme do hor a trochu jsme bloudili. Večer jsme došli k přístřešku z prken. Špinavý dědouš nás napájel rakijí, ráno jsme vyrazili.
Po celodenní chůzi jsme skončili opět u chatrče. Další den též.
Dědek prohlásil, že musíme usmířit démony obětováním berana.
Po čtvrté rakiji jsme od něj zvíře odkoupili. Matouš berana držel. Podříznout ho si ale netroufal. Zvíře se nás snažilo nabrat na rohy. Vznikla strkanice, Peťa beranovi podrazil nohy, beran se zřítil ze srázu.
Další den nás po celodenním pochodu beran vítal u přístřešku.
Dědouš odmítl vrátit peníze, ale nabídl se, že nás vezme dolů.
Potřeboval do banky.

Domy, kterými disponuje Venuše, jsou doufejme zavřené, pokud si Venuše váží svého majetku. Mars říká: Shoď skopce z kopce a dej si skopové, agresivní brach má zjevně problém se souhvězdím Berana. O dalších intrikach Měsíce a fázích jeho plánování není nic známo. Jupiter má špatnou náladu, což by se mohlo projevit na rajčatech.
Dlouhodobý výhled, co se týče hvězd: Budou svítit dal, leda by bylo zataženo. S politováním konstatujeme, že otázky z úkolů č. 4 až 12 nemůžeme zodpovědět, protože Pluto nám dal mimořádně jasně najevo, že nás v opačném případě stihne neštěstí.
Podepsán kolektiv autorů (F. a G. Weasleyovi)

Beránka to na pastvině nebavilo. Chtěl poznávat svět. A tak se občas někam zatoulal, i když ho varovali před vlky.
Jednou potkal jiného berana. Neznámého, asi z vedlejšího stáda. Naříkal, že zabloudil.
„Pojď se mnou,“ navrhl Beránek.
Ale ten druhý vypadal divně. Jak chodil, bečel… Potom Beránek zahlédl vykukující tlapy.
Převlečený vlk!
Utéci už nemohl.
„Když mě dovedeš ke stádu, nechám tě naživu,“ sykl vlk.
Beránek musel souhlasit.
Když uviděl odbočovat cestu do příkrého svahu, zahnul na ni. Vlk ho následoval.
Nahoře se Beránek zničehonic rozběhl proti vlkovi a svrhl ho do rokle.
Šťastně unikl a příště už byl opatrnější.

Jindřich hodil dolů lano. Vraspír ho obratně zachytil dřív, než se dotklo hladiny. Uvázal ho Jaroslavovi kolem hrudi, potom k němu připevnil bezvědomého Marka a nakonec se provazu chytil sám. Mávl na Jindřicha.
Lano se vzápětí napjalo, trochu sebou škublo a vzápětí byla trojice mužů z rosolu venku.
Letíme na centrálu, oznámil Jindřich. Pevně se držte.
Centrálu tvořil shluk budov. U nejbližší čekal muž. I on měl nasazenou kápi. Jindřich mu odevzdal desku, na které přiletěl.
"Berane, vezmi je do sklepa na dekontaminaci a do nemocnice." Svůj příkaz Jindřich doplnil plácnutím do zad. Beran se do zmíněného sklepa málem skutálel.

Průvodce sice vypadal, že pamatuje vzestup a pád Acheronu, ale myslelo mu to pořád dobře. A v horách se vyznal dokonale. Vedl je sotva znatelnými stezkami a průsmyky. Zastavili se odpoledne na hřebenu mezi zasněženými vrcholy.
"Co je?"
"Drobný zádrhel."
"Jaký?"
Stařík ukázal před sebe. Stálo tam zvíře a netvářilo se zrovna vstřícně.
"To je Bujan. Nepustí nás. Budete ho muset sundat dólu."
Pohlédli dolů. Některé hory bývají méně příkré.
"Je to vrtohlavá vouvce a tvrdohlavej beran. Klidně ho shoďte, von se nezabije. Ale pak musíme frišno utíkat, bo jinak nás potrká tak, že budeme tři neděle spát na břuchu."

„Skutečně, Pottere, zvládnete všechny předměty nad očekávání, abyste pak propadl z jazyka?“ zasyčel Snape a otočil stránku. "Teď doplňte chybějící místa.“ Ukázal do učebnice.
Harry se podíval na příslušný řádek.
_hoď _kopce _ kopce.
Kousnul se do rtu a zamyslel se.
Severus ve zlé předtuše pevně stisknul opěradla svého křesla.
„Vhoď zlatokopce mezi kopce,“ řekl odhodlaně Harry.
Snapeovi zacukalo oko, jinak se nepohnul.
„Něco takového říkal George, když dával peníze do výstřihu té dámě v baru,“ bránil se mladík. "Je to špatně?"
Snape se stále nehýbal.
„Profesore?“ zeptal se opatrně.
„Nerušte, Pottere. Vzpomínám na šťastnější dny, kdy největší mučení byl Cruciatus."

Skopová hlava je velmi tvrdá.
To mohu místopřísežně prohlásit a několika názornými příklady doložit.
Zaprvé: vezmete-li si za muže ogara z Valašska, nejen že bude toužit po svém domě, ale k domu paří hospodářství. Začne to nenápadně slepičkou a končí to potvorou ovečkou - skopcem.
Zadruhé: když vám dovezou domů ty něžné tlamičky, ty vočíčka, ty RŮŽKY!
Jednoho dne se ta potvora zaoblí a zvětší a naroste a pak duši svou spaste!
Růžečky jsou k nabírání a vás už jen jediná myšlenka pohání - na řezníka.
Však shodit skopce z kopce je věc ztrápená neb i já jsem ve znamení skopce zrozená.

Poslala Tilbera po vlnu, ako obyčajne.
Než sa vrátil, prišiel sused.
"Niekto nám zhadzuje ovce z kopca," posťažoval si. Keď sused odišiel, išla skontrolovať stráň s pasienkom.
"Tilberi!" zavolala.
Zapískal, prichytený na nejakej ovci. Našla ho na baranovi, ako trhá vlnu. Náhle však barana bodol do krvi, ten sa splašil a utekal smerom k útesu. Než skočil, Tilberi odpadol.
"Tak ty si to bol! Čo si dostal málo krvi zo mňa?"
Nehodlala riskovať odhalenie. A bol iba jeden osvedčený spôsob, ako sa Tilbera zbaviť.
"Tilberi! Pozbieraj všetky lajná, čo tu sú!"
Poslušný Tilberi sa nimi napchal až praskol.
Zvyšky zahrabala.

Král Lev hleděl na Králíkovu hlavu, která se vykutálela z pytle, jenž před ní otevřel Beran.
Všichni v trůnním sále měli v očích stejně nevěřícný výraz jako nebohý Králík.
Král vstal a promluvil, jako by s každým slovem překonával nutkání skopového dvořana rozcupovat.
„Drahý,“ zavrněla varovně královna.
„Měli jste přivést Lišáka i s jeho pokladem. Poslal jsem vás tam ve dvojici, abyste se navzájem ohlídali, ne jako tihle mameluci.“ Mávl tlapou k Medvědovi, Vlkovi a Kocourovi, kteří se nacházeli v různých stádiích obvázanosti.
Jelikož se Lev očividně nemohl spolehnout na žádného ze svých poddaných, vykopl Berana dolů z hradu osobně.

Pod srázem našli staré kosti. Lebka však mezi nimi nebyla a ani konce končetin. Zanesli je tedy na univerzitu. Písemně přišla odpověď, že jsou ovčí.
V dopise však nezmíněna jistá věc o jedné z těch kostí. Byla lidská.
Na tom místě pak byly nalezeny ještě další, ale všechny pocházely z ovcí.
Víc o té věci nevím. Znám ovšem pověsti o obřadech konaných nahoře nad srázem. Prý se při nich obětovaly nejen ovce.
Nedávno se mi zdálo, že tam vidím stoupat dým. Ale už jsem stará a asi mám jen bujnou fantazii. Možná, že takovou lidé narození ve znamení Skopce mívají.