DMD č. 30. pro 30. 4. 2022. Téma: A šmitec

Nejhorší na psaní dlouhých ság není samotná práce. Strnulá záda rozcvičíte. Otlačený zadek si zvykne. Kontinuitu příběhu uhlídáte díky osnovám.
Nejstrašnější je ta fáze, kdy si dáváte pauzu, postavy ožijí, bloudí kolem a nepřestávají remcat. Jsou doslova a do písmene všude.
Lucas Hildebrandt se natáhne přes stůl a nacpe si do pusy vrchovatou lžíci arašídové pomazánky.
"Protein," zahuhlá. "Tejráš mě, tak se nediv!"
"A vůbec nepíšeš," podotkne ze žíněnky na podlaze Aš-šád. Zní to zadýchaně. A vyčítavě.
"Mám vás plný zuby," řekne autorka. "Poslední knihu a šmitec!"
Doufá, že se na parapetu neobjeví ještě nakrknutý Sgen. Utloukla by ho. Sedmičkou.

Marianna s Markétou si dlouho šeptaly venku. Pak jí Marianna podala hůl. "Od téhle moci jsem odstřihnuta."
"Nemůžeš mi ji dát," protestovala. "Čarodějka si musí moc vybojovat! Tak se to přece dělá."
Marianna stála s nelidskou nehybností. "Možná je čas to změnit."
Pak ji pohladila. "Sychravskou čarodějnicí jsi teď ty, ptáčku. Buď lepší nežli já."

Když Markéta odešla, dlouho jsem sbíral odvahu.
"Zradil jsem tě."
Mlčí jako strom.
"Nevím, co nyní jsi. Nový lesovik? Vím ale, že si tě nezasloužím."
Ticho.
"Pokud chceš, odejdu."

Otáčí se, cizí, zvláštní, děsivá.
Pak se usměje, hořkosladce jako vždycky. "Zůstaň. A zasluž si mě."

Společné soužití mělo své výhody, ale také svá úskalí. Oba si bohužel začínali uvědomovat, jak odlišní ve skutečnosti jsou. A co je dokáže zaručeně vytočit.
Nepořádek. Přehnané uklízení. Příliš vysoká nebo příliš nízká teplota. Když ten druhý snědl všechnu čokoládu.

"Řekl jsem ti, ať rosteš, ty malej šmejde!" Crowley zakřičel a popadl květináč s rostlinou.
"A dost!" řekl Aziraphale. "S tím mučením rostlinek je šmitec. Jestli s tím nepřestaneš, já i rostlinky si hledáme nový domov."
Crowley byl jako opařený. Tohle skutečně nečekal.

Pokud měli zmínit některou z výhod společného bydlení, byl by to rozhodně usmiřovací sex. Hodně, hodně sexu.

Fichurra byla hudebně nadaná až hrůza, ovšem toho jednoho památného dne se zkouška moc nedařila nejen jí, ale ani zbytku palubní kapely Stö öpic. A co víc, všichni to věděli, protože to všichni slyšeli.
[„No, tak dneska to asi už rozpustíme, co?“] navrhl Attilla a souhlasili s ním všichni včetně Panchah, která obvykle nesouhlasila s ničím, co sama nevymyslela. Jen Fichurra se pozastavila.
[„Jak jako rozpustíme?“]
[„Jako že na to dlabeme,“] vysvětloval Attilla, zatímco většina ostatních už dávno balila nástroje, [„šlus, finito, šmitec.“]
[„Když šmitec, tak šmitec,“] pronesla tedy Fichurra chápavě a překvapivě stručně a snědla housle i se smyčcem.

Xie Lian seděl ve své Kaštanovém chrámu a držel se rukou za hlavu. Dnes přišli na návštěvu Mu Qing a Feng Xin, ale jako obvykle se po několika minutách začali hádat o úplně bezvýznamných věcech.

Xie Lian byl samozřejmě rád, že se situace mezi nimi třemi uklidnila a opět si k sobě našli cestu. Opět z nich byli přátelé.

Jediný problém byl, že byl dnes velmi unavený a neměl energii se postavit mezi dva bohy, aby hádku zastavil.

„Mu Qingu, Feng Xine, dost.“

Bez úspěchu. Jeho přátelé se na něj ani neotočili. Ztratil trpělivost.

„A šmitec. Běžte se hádat ven!“

Svatební stan praskal ve švech. Slunce smažilo a hosté se pražili jako škvarky. Oddávající úředník koktal a každou větu zopakoval třikrát. Uprostřed obřadu vtrhnul dovnitř čísi potomek a zvrhl sedmipatrový malinový dort na nevěstiny šaty. Burácení smíchu ženichových přátel musel Snape utnout Silenciem. Poté, co Ginny vyřkla kýžené ano, Blaise kýchnul. Na vestě mu přistála nudle o délce špagety. Prý alergie na trávu. Když došlo na výměnu prstenů, Neville přiznal, že je čmajznul Ronův hrabák. Do večera je ale určitě vrátí!
„Fraška!“ zaječela Muriel. „Trvám na opakování ceremoniálu!“
„Nic opakovat nebudu!“ zahřměl úředník. „Nic opakovat nebudu! Nebudu! Du! Jsou svoji!“

Paní Galadriel kráčela bosa hebkou travou a po každém boku měla jednoho vnoučka. Za nimi, v uctivém odstupu, šla jejich chůva.
Elladan a Elrohir nadšeně švitořili, snad proto, že se vedle své babičky cítili tak malí.
"A žije tu hodně zvířat?"
"Doma denně pilně cvičím šerm, můžu i tady?"
"Co je tohle za kytku?"
"Můžu cvičit šerm se svým vzácným dědem?"
"Kam se tady dá na výlet?"
Galadriel se ohlédla. "Nebojte se, děti... Všeho se dočkáte. Kam se tady dá na výlet vám může říct i vaše Celeamin."
Probodla jmenovanou význačným pohledem. "Tohle léto si prostě užijete, všichni. A hotovo."

Slavná kukaččí snowboardistka se po zisku zlaté medaile z mistrovství světa rozhodla ukončit kariéru.
„V nejlepším se má přestat. Ta hodina právě nastala a mně nezbývá než to oznámit světu,“ uvedla ve svém prohlášení na tiskové konferenci. Následně symbolicky dvanáctkrát zakukala a pozpátku odešla z místnosti.

Trenér kukaččí snowboardistky je jejím nečekaným krokem zaskočen. „Nevím, kdo jí to nakukal, ale já jsem to rozhodně nebyl,“ komentuje celou situaci. „Nehodlám jí však bránit v rozletu.“

Proslýchá se, že úspěšná sportovkyně plánuje nyní založit rodinu. Na zvídavé dotazy, zda už si s partnerem začali budovat hnízdečko lásky, však novinářům odpovídá rezolutním: „Ne.“

Modul po nich vypálil paprsek a naplnil Tardis jasným světlem.
„Poslal nám energii!“ zvolal Doktor. „Můžeme do jiných dimenzí. Letíte domů!“

Zatímco Tardis cestovala interdimenzionálními koridory do nových realit, Doktor se opět loučil.
„Mějte se. A nedělejte neplechu.
Dutošvarci, využij svou moudrost a pomáhej potřebným. Jsi dobrý muž a táta.
Deidaro, neschvaluji tvé jednání. Smrt a destrukce není umění.
Jacku… ty zůstaň sám sebou.“

Tři světy. Tři návštěvy.
Dutošvarce zanechal v laboratoři. Dedaru v lese. Jacka Sparrowa na Černé perle.

Když se Doktor vrátil, Trhlina byla pryč.
Pohladil konzoli.
„Jedno dobrodružství skončilo, jiné začíná!“ Zatáhl páku a skočil do neznáma.

Démoni postávali a posedávali (neschopní v pekle zaujmout pohodlnou polohu) kolem zrnité, černobílé obrazovky patnáctikilové televize na stolku s vachrlatými kolečky.
„Vypadá hrozně,“ zaznělo z davu zamilovaným tónem. (Stále ještě archanděl) Michael, rozohněná, dštící (stále ještě metaforickou) síru a s lehce doutnajícími křídly už měla fanouška.
„Neměli bysme jí pomoct?“
„Pomoct?!“ zhnuseně zopakovala Belzebub, spodní pekelná šéf.
„Padnout rychlejc,“ dovysvětlil urychleně Hastur, který o celé záležitosti věděl víc, než tvrdil.
„Času dost,“ mávla rukou Belzebub. „Aspoň do dalšího DMD.“
„Co?“
„Co?“
„Řekla jsi DMD...“
„A šlus!“ zařvala Dagon a skopla televizi ze stolku. „Další Míša zítra!“