DMD č. 25. pro 25. 4. 2023. Téma: Páka

Tělo mladého Wilsona hodili přes bort uprostřed noci. Ráno je přivítalo tichem bezvětří. Čluny mrtvě stály uprostřed ničeho. Kormidelník se sklesle opíral o páku kormidla. Frances dřímala v polosedu mezi dvěma lavicemi. Kabát uniformy měla hozený přes ramena místo přikrývky. Jindy by ji změna větru spolehlivě probrala. Preston s ní zatřásl.
"Nemáme vítr, madam."
Jakoby k ní mluvil zdálky. Slova tonula za oponou horečky.
"Madam?"
Zvedla hlavu. Pomalu se pokusila napřímit. Přimět tělo i mysl k činnosti. Aspoň jeden další den. Plachta splihle visela z ráhna. Zvadlý praporek se ani nepohnul. Byli uvěznění mezi mořem a oblohou.
"Máme vytáhnout vesla?"

Nils, temný smrtijed, pátral po bystrozorce Kiyo, která měla přístup k tajemství, které Nils velmi toužil získat. Nils věděl, že Kiyo je neoblomná. Proto se rozhodl použít jinou taktiku.

Přišel k ní s informacemi, které by jí mohly zničit kariéru, a navrhl jí obchod. Pokud mu poskytne informace, které hledá, zachová tajemství pro sebe. Pokud ne, zveřejní to, co ví.

Kiyo byla zoufalá a věděla, že nemá na výběr. Nakonec Nils dostal, co chtěl. Ale když se Nils otočil k odchodu, Kiyo mu šeptla: "Toto nezůstane bez následků."

A tak se rozhodla, že bude pátrat po způsobu, jak se pomstít.

"Tamta lochna ve škále, to je onó," ukazuje Ježek na nenápadnou trhlinu.
Vlezeme se tam jen tak tak.
"Tady si nás sotva někdo všimne, můžem tu nabrat síli, i přespat," zhodnotí Jorcha.
"Já nevím, pořád nejsme v bezpečí..." kaboní se Oktar.
"Jdou po nás, v lese jsou asi hlídky. Dělali jsme maximum pro zmatení stop, já každopádně dál nemůžu," sípe Fleuriot.
"Klídně i fajrák si rozžněte. Tady fukejř táhne kůř nahorů skálou,"ukazuje Ježek a sune se dál do tmy, kde nahmatává nenápadnou páčku, která otevírá tajnou schránku.
"Nějakej gáblík tam nemáš?"
"Nebudeté potřebovat kamarádí," Ježek si nasazuje Arachnixový amulet.

Už zase se v hospodě vyhecovali. Clint, Steve, Bruce a Tony, známé firmy. Abych to uvedl na pravou míru, Kapitán Amerika nechlastá, vadí to jeho morálnímu statusu. Hawkeye se odmění po dobré práci a Stark sklenkou dobré whisky nepohrdne.

„Páka! Páka!“ Skandoval dav.

„Tak kdo mě vyzve, vy žabaři?“

„Co já?“

„Víš, že s tebou nehraju. Hulk je doping sám o sobě.“

„Clinte, to je diskriminace!“

„To sis měl rozmyslet předtím, než ses vystavil gama záření!“

„Starku, nepřehánějte to,“ vložil se do toho Steve, když viděl, jak Hulkovi nabíhá na čele žíla.

Diváci ucítili ve vzduchu rvačku. „Boj! Boj! Boj!“

„No dovol!“ zašeptala pobouřeně detektivka.
„Řekl jsem: Ty páko!“ vysvětloval detektiv. „Jen s ní zkus pohnout!“
„Dobře, ale mluv tiše,“ odvětila.
Zkusila zatáhnout nahoru, dolů.
„Počkej, má to být doleva a doprava,“ namítl.
„Marná pomoc, musíme to zkusit společně, když ani jeden nemáme palce.“
„Jak jsi tehdy napsala dopis dětem?“
„Šikovně.“
Teď za páku vzali šikovně oba. Jářku, kdepak hýbat jí sem tam! Oba se na ni zavěsili jako onehdy na prádelní šňůru a povytáhli ji.
Dveře cely se otevřely. Zpoza nich k detektivům vzhlédl unesený spisovatel.
Nebyl čas se přivítat a zobjímat, protože se pozemními chodbami rozeznělo: „Najf! Najf!“

Evžen si prohlíží hůlku. Je z tmavého dřeva, robustnější než hůlky, které vyrábí on sám, zvláštně hranatá jako nějaká páka, popsaná tajemnými runami a zakončená bodcem ostrým jako jehla.
Nikdy dřív podobný artefakt neviděl.
Na stěně za postelí se vynoří povědomý stín.
Evžen je odhodlaný zmocnit se hůlky za každou cenu, i kdyby ji měl z kostlivých prstů vypáčit násilím, ale rozhodne se zkusit to nejprve po dobrém.
Prosebně se dotkne čela mrtvého.
Prostor potemní. Zůstane jen třpyt zlatých očí, odlesk dlouhých vlasů, vřelost úsměvu, pohlazení jemných prstů.
Stín se rozplyne, ruka mumie se rozevře.
„Děkuju. Zařídím vám potom pohřeb.“

"Co si o tom myslíte, paní Havránková?"
"Dala jste do ní moc kakaa."
Elvisovi a Vilémovi Čokovi evidentně nadbytek kakaa nevadil a cpali se.
Malý Lojzík Beránek se zručně proplétal mezi třemi volanty létajícího talíře a na bábovku čas neměl.
"Víte," zašeptala paní Vonásková, "že se bude chtít pan Přeslý vrátit na Alaberan, to jsem tušila. Ale proč s ním letí ten chuligán?"
"Ten neví, co dělá," mávla rukou paní Havránková.
Malý Lojzík Beránek se zamračil.
Obě dámy by asi sdílely jeho neklid, kdyby tušily, že to, čím si Vilém Čok začal bubnovat o palubní desku, je ulomená řadící páka.

Průzkum Bradavic je jednou z našich nejoblíbenějších kratochvílí. Tedy, myslím spíš mých, protože mám podezření, že Gwen ani San příliš neoblibují předlouhé chodby a nekonečná schodiště.
V poslední době nám taky zážitek z objevování ruší Pátá kolej, která se rozhodla courat za námi, a to přesně v takové vzdálenosti, aby se na ně nedalo rozumně řvát.
Ale to se dá napravit.
"To by mě zajímalo, co je tohle," zkoumá San podezřelý udělátor.
Gwen taky zkoumá, ale druhým okem při tom sleduje pohyb nepřítele.
"Myslím, že už vím," řekne a provede určitou operaci.
"Aaaaaaaaaaaaaaa..."
"Jo. Byla to páka od padacích dveří."

Atmosféra houstne, kůže borců se perlí potem. Svaly se nadouvají, pěsti zatínají jedna do druhé, lokty zapírají o stůl. Jedno předloktí se vykloní ze svislého směru a dále klesá. Klouby prstů udeří o hranu stolu a davy šílí. Vítězství!
Vítězství v páce!
Ano, přesně takto funguje ve fyzice jednozvratná páka. Loket je osou otáčení, působiště jedné síly je pěst, působiště druhé je svalový úpon blízko lokte. Má to ale háček. Čím je působiště síly dál od osy otáčení, tím stačí menší síla ke stejnému účinku. Sval je ale uchycen desetkrát blíž než je pěst. Proč?
Odpověď je v závěrečné poznámce.

Sven Rukodrť* za těch pár dní v Ankh-Morporku způsobil poněkud rozruch. Hned druhý den se porval v trpasličím baru, a poté se vyznamenal omráčením trolla. Jenže taková nečekaná sláva mívá na mladého trpaslíka nežádoucí účinky. Když jednou nebyla k dispozici pranice, Sven se rozhodl vyzvat osazenstvo Zašitého bubnu k soutěži v páce.

Netrvalo dlouho a zůstal u stolu sám. Ostatní si svírali pohmožděná zápěstí, a Sven se zářivě usmíval na hromádku tolarů, když se náhle ke stolu přikolébal neznámý v kápi, vylezl na židli a napřáhl dlouhou, chlupatou ruku. Sál ztichl.

Zpod kápě se na Svena zablýskl úsměv ještě zářivější.