Crossover

"Takovou smlouvu o mlčenlivosti jsem ještě neviděl," prohlásil Mike.
"Dokážeš udržet tajemství?" zeptal se ho Tomas.
"Samozřejmě."
"Tak podepiš, bude to stát za to."
Mike s povzdechem podepsal, Harvey hned po něm.
"A teď," usmál se Tomas, "vás vezmeme na naši loď."
"Nevěřím, že prohraju patentový spor," zakroutil nevěřícně hlavou Harvey a zhluboka se napil whisky.
"Ale patentový spor o dědictví malých šedivých mužíčků," namítl Mike.
"Stejně mě to štve, ale co můžeme dělat?"
"Leda se odvolat do Štrasburku."
Zasmáli se, pak na sebe pohlédli.
"Takže," usmál se Mike, "buď podepíšete dohodu, nebo si o tomhle případu přečteme v novinách."

“To nemůžeš myslet vážně!”
Tonyho protesty nepomohly. Steve tam dál stál a vypadal nezvykle samolibě.
“Potřebuješ trénovat soubojové techniky, Tony. Tvůj oblek vždycky nezachrání situaci.”
“Ale proč zrovna s ním?” ukázal Tony na třetí přítomnou osobu, muže v červeném obleku s malými růžky na hlavě.
“Kapitán Rogers mě o to požádal. Souhlasil jsem.”
“Co dostanu, když vyhraji? Musím přece mít nějakou motivaci.” Obrátil se Tony na Stevea. Steve se zamyslel a cosi Tonymu pošeptal. Matt zdvořile předstíral, že to neslyšel. Tonyho rozzářený úsměv hovořil za vše.
A já jsem doteď trénoval pro nic za nic, politoval se Matt v duchu.

"Prišiel ti list," oznámila Janovi mama.
Prosím dostavte sa na úrad po nový preukaz.
"To znamená... ísť tam vonku?" opýtal sa zhrozene mladý teleworker.
Mama mu podala horalku na cestu.
Vybral sa von. Smrdelo to tam menej než doma. Potiaľ to bolo dobré. Ale všetko bolo tak príšerne ďaleko! Žmolil svoju horalku vo vrecku. Nie, bude silný, nechá si ju na horšie časy.
Nejako to zvládol. Stál na zastávke. Prvá méta zdolaná. Autobus ho odviezol do neznáma, ale cestu mu ukazovali mapy v telefóne.
Keď uvidel budovu úradu, spravil víťazoslávne gesto.
MIMORIADNE ZATVORENÉ Z DÔVODU VÝPADKU ELEKTRINY.
Čas na horalku.

Zhmotnil se na střeše. Město mu leželo u nohou, nedaleko zapáchala řeka.
Sestoupil na zem a zamířil ke svému cíli. Mocnou magii, kterou knihovna vyzařovala, by ucítil i jako Oko.
Pánovitě se rozhlédl po policích. Některé grimoáry z hlubin K-prostoru ho poznali a teď v obavě sledovali. Bůh si přitáhl bednu, aby se dostal k vyšším policím.
"Budu nejmocnější," zašeptal do ticha, "vysaji tuhle zem a pak se vrátím a žádný Isildurův dědic mne už nezastaví!"
Sauron sáhl po jedné knize...
CVAK!
Po chvíli ticha se ozvaly kroky.
"Ooook?"
Knihovník vrátil knihu do police. Zavazadlo na svoje místo došlo samo.

Cítil, jak se mu provazy zařezávají do rukou. Vychutnal si tu bolest a pak ji zahnal na okraj vědomí.
Náhle pod sebou spatřil postavu, blonďaté vlasy padající na černý vdovský oblek, oči zalité slzami, ve tváři bolest a hrdost.
Přistoupila k němu a objala mu nohy. Přitiskla k němu tvář.
"Bůh si to žádá."
Látka chatrných kalhot sklouzla dolů, horké rty na něm zanechaly otisk rtěnky. Horkou pouští se nesl mučivý sten, jeho tělo se na kříži vzepjalo. Lidé vydechli úžasem.
"Všechno tohle už se stalo jednou a stane se to znovu. Konec řádku. Konec řádku"
Probudil se s výkřikem.

Konečně jsem se sem dostala. Po skončení bitvy o Bradavice jsem se vydala najít svoje rodiče. Ale mámě se podařilo dostat se hodně daleko od Austrálie.
Při cestě z Králova přístaviště k Dvojčatům jsem ocenila svoje rozhodnutí vzít si na sebe hábit. Působil lépe než obyčejné džíny.
Přesto na mě strážní divně koukali. Až matoucí kouzlo mě dostalo dovnitř.
Zamířila jsem k síni, ze kterého právě vyváděl dav muže a ženu, přičemž je postupně svlékali.
Vešla jsem do síně. Spatřila jsem svou matku v obležení ozbrojených vojáků křičící na nějakého muže: "Robbe!"
Budu potřebovat hůlku, abych z toho mámu dostala.

"Jen si dejte," ponoukala mě Susan ve své kuchyni.
Nabral jsem si další porci kari.
"Proč to děláte?" zeptal jsem se.
"Nemůžu nechat někoho bloudit na ulici."
Dojedl jsem, nebylo to nakonec tak špatné.
"Už si dopapal, Sevíku?" vypadlo z ní.
"Tak Sevíku. Nechutné."
Vstal jsem od stolu.
"Všiml jsem si, že máte pavouka. Možná byste tu svoji náklonnost mohla věnovat jemu, určitě ji bude opětovat víc než já."
Susan mě popadla za rukáv, ale vytrhl jsem se.
"Sbohem, v kurníku přespávat nebudu."
Zase jsem na ulici. V tomto podivném světe se všichni zbláznili. Co je horší, že do mne.

Prohlédla si děvče před sebou – ve vlasech měla mašli.
Popadla krabičku pastelek a úpravně je poskládala doprostřed stolu.
„Zahrajeme si hru,“ řekla zlověstně. „Každá z náš si bude myslet barvu. Pak si jedna vybere pastelku. Pokud to bude barva, na kterou ta druhá myslí, zemře.“
„Ta, co uhádne? Nebo ta, která si myslí barvu?“
„Ta, která nebudu já.“ Ta s mašlí přikývla. To její vyzývatelku poněkud znejistělo.
„Vybírám první,“ řekla Mašle a sáhla po červené.
„To je moje barva. Zemřeš.“
Zbylé pastelky se vznesly a obklíčily ji. Mašle se usmála. Wednesday se v očích zablýsklo. Najednou měla Matilda novou kamarádku.

NEBESKÉ PROTEŽOVÁNÍ?
Nebeská redakce považuje za svou povinnost oznámit čtenářům, že, pohříchu, ani Nebesa nejsou ušetřena toho nejpřízemnějšího protežování. Našim informovaným zdrojům se podařilo zjistit, že Sv. J. (Nep.) osobně orodoval u Hospodina ve věci proseb císaře Karla VI. a císařovny Alžběty ohledně narození následníka. Není v tom z jeho strany čistě osobní zájem? Jak dlouho tu budeme trpět takové mravy?
Sv. F. (Sales.)
Dodatek:
Tentokrát můžeme být klidní, naše zdroje vyposlechly i reakci našeho Pána, citujeme: "Svatej Jene, ty víš, že vždycky rád pomůžu, ale podívej se sám. Měli si říct dřív. S tímhle už neudělám nic ani já."

Nevím, jak jsem se zde octl. Jeden moment stojím ve třídě a druhý na travnaté pláni. Okamžitě jsem se chtěl přesunout, ale nešlo to. Alespoň jsem byl stále v Anglii. Dojel jsem do Londýna a zkoušel budky, všechny rozbité. Rezignovaně jsem se postavil do toalet. O dalších událostech se odmítám vyjádřit.
Chvíli jsem sušil nohy v parku a trpěl na sobě mudlovské pohledy.
"Alan Rickman! A dělá cosplay!" křičely na mne jakési dívky, jako kletbou postižené.
Když jsem mávl hůlkou Repello Mudletum, pištěly ještě víc, podávaly mi pero a papíry a některé vyhrnuly rukávy.
Jsem přesvědčen, že jsem v pekle.