Neviditelný

Fandom: dozvíte se na konci

Bázlivými krůčky se blížil k němu. Ke zdroji veškeré bolesti, ale zároveň i radosti, která v tomto krutém vesmíru ještě zbyla.
Poklekl na kolena a zvedl v čirém zoufalství ruce. Sepjal dlaně a nikterak nedbal toho, že se mu do pěstěné kůže zaryly dlouhé nehty.
“Prosím, odpusť nám naše chyby, jakož i my… my…“
Náhle ztratil niť. Opatrně se napřímil a pohlédl před sebe.
Stále zůstával mlčenlivý. Chladný a lhostejný.
Mrtvý.
“Bože můj, bože můj, proč jsi mě opustil?“ vykřikl tklivě.

Kocour se z hluboké deprese probral teprve za dva týdny, až se Krytonovi automat na jídlo konečně podařilo opravit.

Fandom: Červený trpaslík

(Chtěly jste velikonoční příběh?)

Hospodin řekl Mojžíšovi: „Předstup před faraona. Já jsem totiž učinil jeho srdce i srdce jeho služebníků neoblomné, abych mohl uprostřed nich provést tato svá znamení."
A tak Mojžíš přednesl svou žádost.
Ale Hospodin zatvrdil faraonovo srdce. A v zemi egyptské nebylo boha, který by Ramessovo srdce Hospodinovi vyrval zpět.
Takže farao Izraelce ze své země nepropustil.
Tu Hospodin seslal na něho a jeho zemi devatero těžkých ran, po každé zatvrzuje jeho srdce, aby farao Izraelce nepropustil.
I pobil Hospodin v egyptské zemi všechny prvorozené.

Ráno klečel Ramesse nad ložem svého syna. „Proč jsi mne nechal bohu Izraelitů napospas, Amone Re?"

> (Bible) 

Rudý květ tančí.
Tančí na hudbu skučení a vytí.
Dupe po čeniších, po hřbetech, praská do rytmu a zanechává za sebou stopu bolesti.
Bosá chodidla šustí na kameni Poradní skály, snědá kůže se rudě leskne. To Pán Rudého květu tančí se svým služebníkem.
A my musíme tančit s nimi.
Tančíme a zpíváme jim.
Ušetři své věrné, Pane Rudého květu!
Vyslyš prosbu Mrtvého vlka, Pane Rudého květu!
Co se ti leskne ve tváři, Pane? Je to pot?
Pane?
Bratříčku?

Dívali se dobře, ó vlci. Dobře se dívali.
Co měli v srdci?
Nezapomenou,
kvetli-li jednou a kvetli-li v noci,
hleď, Rudým květem...

> (Knihy džunglí) 
> (použity verše Petra Bezruče) 

Fandom: >DMD<
BJB :o)

Máme ve znaku sedmikrásku – no a co? Zkus se tomu zasmát, srabe.
Jsme totiž fakt poetický duše. Máme styl. A můžeme ti věnovat všechen čas na světě, tak se neboj.
Myslela sis, že to je všechno jenom jako, co? Můj ty bože, ty si to pořád ještě myslíš!
Ne na dlouho.
Sleduj.
Když nedodržíš limit poprvé, pošleme ti sušenou sedmikrásku. Někteří mí kolegové tomu říkaj poslední výstraha, ale já nechci být zbytečně melodramatickej.
Některým to stačí. Někteří se potom fakt polepší.
Když nedodržíš limit podruhý, vyryjeme tu sedmikrásku do tvýho monitoru.
Jo máš pravdu. Třeba bude počítač fungovat i tak. Ale chceš to riskovat?
Když nedodržíš limit potřetí, vlezeme ti na pevnej disk (jsme totiž fakt malí) a přemažeme ti všechny soubory dokumentama o sedmikráskách.
Říkáš, že ti to nevadí? Vážně? Takže až si budeš chtít pustit svůj oblíbený ilegálně staženej seriál, uvidíme, kdo se bude smát naposled.
Hele, poslední stádium je, že ti vyryjeme sedmikrásku skalpelem do mozku, ale tuhle možnost vážně nemáme rádi. Tak nás k ní nenuť.
Tak se sakra snaž a piš dobře, protože jestli nebudeš mít do půlnoci u svýho drabblete aspoň tři komentíky, přijdeme si pro tebe.
S komentíkovou policií si nikdo zahrávat nebude!

Propátrávám prvé nádvoří, druhé. Okřídlená helma vypadá možná impozantně, ale hledí je úzké.
Kličkuji mezi bojujícími. Můj úkol v této bitvě je jiný. Jakýsi čeledín se mě pokusí strhnout s koně. Rozpoltím mu hlavu.
Tam je! O něco starší než na podobizně, kterou mi ukázali, ale je to ona. Krčí se v sousoší uprostřed kašny, přitištěná k mramoru, těsně nad hladinou rudé vody, která se mi rozstřikuje okolo bot, když se k ní blížím.
Nedokáže uniknout, ztuhlá strachem. Do plavého vrkoče si ráno před útokem vetkla sedmikrásku. Křehké, zranitelné dítě. Beru ji do náruče a obracím koně.
Za vnitřními hradbami se kůň vyleká. Těsně před nás něco dopadlo. Královnino tělo. Poznala to ta malá?
Město hoří a plní se panikou. Skláním se co nejníž, chráním děvčátko pod svou hrudí.
Pryč!

Jsi v bezpečí, maličká. Už jsme dost daleko. Napij se vody z čutory, vezmi si kus sušeného masa z armádního přídělu, vyplač se v mé náruči. Odpočineme si. Něžně hladím vlasy se zvadlou květinou.

Slunce stojí vysoko. Ve zválené trávě leží zmuchlaná sedmikráska.
Princezna zmizela.
Snažím se ji dostihnout, ale stopy, které bych dokázal sledovat, nezanechala.
Mohl bych se spasit dezercí.
Jsem šlechtic. Mám svou čest. Budu čelit císařovu hněvu.

> (Zaklínač) 

Žádáme-li od hrdiny informace nebo dokonce spolupráci, je třeba volit optimální způsob.
S rostoucím podílem žoldnéřů mezi hrdiny nabývá na významu metoda uplacení. Pro hrdinu zásadového se vůbec nehodí.
Potenciál nejlepšího výsledku má klam. Je ovšem třeba připomenout obrovské riziko hrdinova blafování a podvodu.
Mučení dosahuje cílů poměrně pomalu a málo efektivně. Je však nejspolehlivější a nejméně rizikové. Proto se doporučuje především tyranům začátečníkům.
Nepotřebujeme-li nic a chceme-li se pouze pobavit, odoláme! Nepodléháme pokušení si s hrdinou pohrát, ale okamžitě ho zabijeme.

Lord Voltmetr otevřel růžový zvýrazňovač. I učitel se může něčemu přiučit. Třeba mu to pomůže v kariérním postupu.

> (Hrdinství pro začátečníky) 

1897
„Ne-ne-neměli jsme sem cho-chodit...“
„Ty se bojíš!“
Blesk ozářil chodbu a rozevřené tlamy vycpaných zvířat. Jejich skleněné oči na okamžik vzplály.
„Ne-ne-nebojím.“
Prásk!
„Je to jenom pitomá bouřka. Pojď...“
„Ří-říká se, že ON prej žije už sto-stovky let. Že-že-že se vždycky objeví, když to nečekáš. A ko-koho chytne, ten už se ni-ni-ni-nikdy nevrátí.“
„Blbosti,“ odsekl nejistě.
Další blesk ozářil postavu. Pozvedla ruku. Držela v ní okovy.
„Co to vidím?“ zašeptala. „Nějací studenti nejsou v posteli.“
Práskl hrom.
Okovy zacinkaly.
Postava se rozesmála.

***

Argus Filch se slzou v oku otřel prach z palečnice. Kdepak, staré dobré časy už nikdo nevrátí.

Fandom: dozvíte se na konci

Hlasitý výkřik. Bolest.
S ostrým nádechem otevřel oči a pomalu se postavil.
Co se stalo?
Jeho hlava třeštila. Svraštil čelo v marné snaze vzpomenout si.
Jak jsem se tu ocitl?
Jal se procházet chodbami a sály. Všude se povalovala mrtvá těla.
Nevěděl, jak dlouho takto chodil. Dvě hodiny, tři…?
Nakonec se zastavil. Zrak mu padl na podivný náramek, který měl připnutý na ruce.
Náhlé poznání ho na okamžik ochromilo. Chtěl se rozběhnout, ale zarazil se v polovině kroku.
Nechal ho tu. Samotného. V pasti.
Jack Harkness stiskl rty a pokusil se znovu zapojit svůj náramek.
Zabralo mu to šest dní.

(fandom: Doctor Who)

fandom: na konci

Ve třinácti letech si poprvé uvědomila, že místo Elizabeth Bennetové by mělo být ve skutečnosti její. Nejen místo. I manžel. Fitzwilliam Darcy... Zejména manžel. Svému snu obětovala přátele, záliby i kariéru.
Konečně přišla ta chvíle. Veškeré své úspory předala u vchodu.

„Je-li zde někdo, kdo ví o závažném důvodu, proč by manželství nemohlo být uzavřeno, ať promluví teď, nebo ať mlčí navždy.“
Kněz se už už nadechoval, aby pokračoval, ale v lavici povstal muž v červeném obleku a usmál se: „Předplacená doba právě vypršela.“
Hystericky vykřikla, když jí pracovník herny strhl s hlavy projekční helmu s nápisem Lepší než život.

fandom: Červený trpaslík

Žbluňk!
„*×÷*×ß*!!!!“

Zachoval se jako kretén. Ano, teď to bylo jasné.
Teď. Předtím celý jeho vesmír tvořil ten kus salámu a fakt, že na něj prostě MÁ chuť. To, že salám ležel nad kbelíkem s vodou, jaksi nehrálo roli.
Kdyby aspoň ty zatracené stěny tolik neklouzaly.
Šmudla proklel Děda Vševěda i celý pohádkový les a dál statečně šlapal vodu.
Však on něco vymyslí.
Ano.
Určitě.
Každou chvíli na to přijde.
Ehm...
„Pomóóóóóóóóóc!!!!“
Chvíle ticha.
Dupot sedmi párů nožiček.
Žbluňk! Žbluňk! Žbluňk! Žbluňk! Žbluňk! Žbluňk! Žbluňk!
„Ehm... ahój, klucí... je tu trochu těsno, co?“
Chvíle ticha.
„Šmudlo, ty seš takovej vůl!“

Fandom: na konci
Poznámka: silně ovlivněno tímhle videem
Femslash

Jako dítě nebyla nešťastná. Měla rodiče a sourozence, kteří ji milovali.

Když začala pomýšlet na budoucnost, zjistila, že nechce žít jako zbytek rodiny.
Úspěch znamená štěstí.
Tak odešla. Zbavila se svého příšerného etnického jména a dřela jako kůň, aby se dostala někam výš.

Když poprvé políbila ženu, cítila se šťastně. Přešlo to, když pochopila, že pro takové jako ona se lesbická láska nehodí.
Třikrát se vdala a rozvedla.

Sama v sobě už nedokázala najít tu dívku z Londýna, která snila o úspěchu.
Nelíbilo se jí, co se z ní stalo.

Když políbila Andy, děkovala Bohu za štěstí.
Zasloužila si ho.

Fandom: Ďábel nosí Pradu/Devil wears Prada

Není lásky bez slz…
Není přátelství bez bolesti…
Není rozhodnutí bez chyb…

Stojím na útesu divokého severního Irska.
Mám pocit, že se dotýkám oblohy.
Vlny divoce narážejí do skalisek.

Dýchám. Volně dýchám.

Matka je mrtvá. Otce jsem udal. Majetek mi zabavili. Sídlo je pod stálým dohledem bystrozorů.
Nedostudoval jsem. Nevyhrál jsem válku. Jen jsem proklel otce. Udal otce. Utekl… zbaběle.
Potom, co vám matka umře v náručí, leccos si uvědomíte. A já si uvědomil, že takovou budoucnost nechci.
Jediné co mi zbylo, je to oblečení, co mám na sobě. Hrdost zemřela s mou matkou.

Ale dýchám. Volně dýchám.

Nový život…

Fandom: Harry Potter AU

„A dál za Dolním městem?"
„Kamenné zahrady," zavrzal Porub. „Rostou na nich balvany jako ten náš, plovoucí. Na stejném balvanu ostatně stojí Svatý Frax, podívej."
„Dost řečí! Porube, potřebuju tě v lanoví. Snítku, k pákám."
„A co je za Kamennými zahradami? Poletíme tam?"
„Ne. Nic tam není."
„Jak, nic? Je tam poušť? Nebo moře?"
„Vůbec nic. Končí tam svět."
„Svět nemůže jen tak skončit! Odkud fouká ten vítr?"
V Bouřliváku zaskřípělo a zapraskalo. Zavadil o věž mrakozpytců. Mračný vlk se honem vrhl k pákám, aby zabránil škodám.
„Pamatuj si jednou provždy: Nezáleží na tom, odkud vítr fouká. Důležité je kam!"

fandom: já vím, že je to asi decetně anti-pravidlové, ale když ona je to součást pointy...
rating: pro všechny, pro změnu

Rozhlédl se.
Všechno byla jeho vina.
Mea culpa.
Desítky mrtvých: pod dvěma původními vůdci věřila každá skupina v něco jiného.
Strach. Pronásledování.
Nekonečné spory.
Tresty.
Nevíra.
Staré krvavé pohanské rituály – to mělo cenu.
Proč?
Ten, který hlásal lásku, před nedávnem zahynul.
Opět jeho vinou.
Zradou.
Nevinný odpustil jim všem. Věděl, že je to nutné.
Stále ještě zbývalo mnoho jeho stoupenců a ti hovořili o...
Zmrtvýchvstání? Nemožné.
On se vzdal cenné víry v zázraky a –
- chabá náhrada byla to, co obdržel oplátkou za mír.
Před patnácti lety se ho vzdal.
Pozvedl si k očím svou stříbrnou ruku.
Vážila třicet uncí.

odhalení fandomu: Harry Potter