Moje články

  • Obrázek uživatele Julie

    Jsou zpátky

    Úvodní poznámka: 

    Malá odbočka od Dobrých znamení. Z určitého úhlu pohledu je Noc na Karlštejně skoro depresivní.

    Drabble: 

    Seděli pod hradbami a schovávali se. Poslední dobou se Karlštejn opravdu změnil.
    „Jsou všude,“ postěžoval si kuchtík Honzík.
    „To mi povídej,“ přikývl kovářský tovaryš Arnošt. „U nás by pořád chtěly zametat. Já chápu, že zametat se musí, ale snad to zvládnu sám, ne?“
    „Ty máš alespoň chlapskou práci,“ povzdechl si Honzík.
    „Tvoje koláče jsou ze všech nejlepší,“ prohlásil kovář a položil mu svalnatou paži kolem ramen.
    „Díky,“ pípl Honzík. „A co… co ona?“
    „Je tady zas,“ svěsil hlavu kovář. „A mistr mi chce předat kovárnu. Už dlouho se tomu vyhýbat nedokážu.“
    Dlouze se podívali jeden druhému do očí.
    Zatracený ženský.

  • Obrázek uživatele Julie

    Hateful

    Úvodní poznámka: 

    Varování: Obsahuje spoilery k filmu Kapitán America 2 a asi se moc nedá pochopit, pokud nevíte, jak se to má s Winter Soldierem. Popravdě se moc nedá pochopit ani s nimi. Sem holt experimentovala.
    Jedná se více méně o songfiction založenou na písni Hateful od Clash.

    Drabble: 

    „Koho jsi naštval, že ti přidělili zrovna Barnese?“ zeptala se Zuzana, když mu předávala složku. Azirafal věděl, že naštval úplně všechny.

    Jeho svěřenec se ukrýval ve stoce.
    „Dal mi všechno, co potřebuju,“ sdělil prázdnému vzduchu, jako by v něm dokázal Azirafala vidět, „ale ne zadarmo.“
    V ústech se mu zaleskly žluté zuby. Hydra nikdy moc nedbala na ústní hygienu.
    „Ztratil jsem přátele."
    „Jaký přátele? Nemám šajn.“
    Stočil se do klubíčka jako mokrá myš.
    „Ztratil jsem vzpomínky. Moje mysl? Támhle vzadu,“ pohodil hlavou k hromadě odpadků hemžící se krysami.
    „Nedokážu vidět jasně.“
    „Muž, co se stará, abych nebyl sám,“ řekl potichu.

  • Obrázek uživatele Julie

    Naruby

    Úvodní poznámka: 

    Varování: Toto drabble je přímým důsledkem mého středoškolského traumatu. Asi by ho neměli číst lidé, co mají rádi literární dekadenci.

    Drabble: 

    Démoni rozhodně nemají v popisu práce záchranu andělů a Crowley se to vážně snažil nedělat. Jenže někdy musel.
    Nejdřív tu knihu odsoudil jako bezvýznamný spisek o tom, jak si intouš zařizuje barák. Jenomže ono to mrcha mělo esteticko-filozofický přesahy. Až pozdě mu došlo, že tohle se Azirafalovi nesmí dostat do rukou.
    Bylo to špatný. Hodně špatný. Azirafal se zadumaně díval do dálky a unylým hlasem citoval Sartera, který se ještě ani nenarodil. Měl na sobě hedvábný župan. Okolo opojně voněly tuberózy.
    Crowley ho chvíli zoufale pozoroval. Pak mu jednu vrazil. Kognitivní rekalibrace. I on se uměl inspirovat velkými díly budoucnosti.

    Závěrečná poznámka: 

    Autorkou věty "vždyť je to celý o tom, jak si intouš zařizuje barák" je má kamarádka M. Ona i Crowley mluvili o románu Naruby, který je někdy také nazýván biblí dekadence.
    Sarterovi se omlouvám. Ocitl se tam čirou náhodou.

  • Obrázek uživatele Julie

    Démon křižovatky

    Drabble: 

    Stál na křižovatce dvou cest. Možná tří. Ta třetí byla jednosměrná a končila uprostřed křižovatky. Právě po ní přišel.
    Clint Barton, bývalý agent SHIELDu, bývalý poskok Lokiho, bývalý… Býval leccos. Teď nebyl nic. Proto stál na křižovatce a odříkával slova, v jejichž účinnost moc nevěřil.
    „Takže ty chceš obětovat svoji duší?“ zeptal se překvapivě civilně vypadající démon.
    Clint mlčky přikývl.
    „A co za ní chceš?“
    „Umíš vrátit čas?“
    „Ne.“
    „Oživit mrtvé?“
    „Ani náhodou.“
    „A co vlastně umíš?“
    „Jak tak na tebe koukám,“ zamyslel se Crowley. „Tak vůbec nepotřebuješ mě. Asi tě seznámím s jedním andělem. A pak zajedem na Tahity.“

    Závěrečná poznámka: 

    Pro neznalé - křižovatkový démon pochází ze Supernatural (Lovci duchů). Výměnou za lidskou duši plní přání. Vypadá trochu jako Crowley, chová se trochu jako Crowley, který už se dlouho nepotkal s Azirafalem, a jmenuje se Crowley! A já teď mám chuť napsat si zase jednou pořádnou dlouhou fan fiction:-)

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Julie

    Jak rozesmát princeznu

    Drabble: 

    „Co že potřebuješ?“
    „Vtip, Crowley.“
    „Panu strážnému andělovi už asi hodně teče do bot, když přišel pro pomoc za mnou.“
    „Crowley! Když ji nerozesměje, setnou mu hlavu.“
    „Tak ať to nezkouší!“
    „Ale on ji miluje.“
    „Ach ta láska. Že jsi to ty: Šli dva a prostřední upad.“
    „A to má být vtipné?“
    „Nejlepší, co znám.“

    ~

    „Jsem ti vděčný, ale vážně nechápu, čemu se smála.“
    „A ty sis myslel, že jsem ti vrazil kudlu do zad.“
    „Ne… dobře, myslel, ale byl to opravdu špatný vtip.“
    Byl to naprosto příšerný vtip. Však taky musel Crowley princeznu podplatit briliantovými náušnicemi, aby se zasmála.

    Závěrečná poznámka: 

    A jelikož Crowley je můj životní vzor, máte u mě - pokud se zasmějete - obě pivo.

  • Obrázek uživatele Julie

    Proč se Crowley začal učit matematice

    Úvodní poznámka: 

    Pokorně přiznávám, že jsem zcela sprostě vykradla toto Garyho drabble.

    Drabble: 

    „Dobře, dobře,“ vzdal se Crowley. „Platím večeři.“
    Azirafal se samolibě usmál. Samozřejmě, že vždy bylo skvělé pomoci zachránit nesmrtelnou duši, ale zachránit duši a vyhrát sázku…
    „Jak se ti to ale povedlo?“ pokračoval Crowley, „Už jsem ho měl skoro v kapse. Podstrčil jsem mu důkazy, zasel jsem pochybnost… Taková krásná úvaha – planety se nepohybují po dokonale kruhových drahách, nejsou tedy stvořeny dokonale. A jestliže stvoření není dokonalé, nemůže být dokonalý ani stvořitel. Proč ho to nepřipravilo o víru?“
    „Crowley, Crowley,“ pokýval vševědoucně hlavou Azirafal. „Měl jsi dávat pozor, když On tvořil Sluneční soustavu. A nebo se alespoň naučit pořádně počítat.“

  • Obrázek uživatele Julie

    Pod hladinou

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Na okamžik odbočuji od Dobrých zmamení (každý chce přece udělat radost Nifredil). Nicméně, musím se omluvit, vím, že Nif nemá Pinky ráda a navíc si nejsem úplně jistá, jak moc je to pochopitelné.

    Drabble: 

    "Představ si, že stojíš na lyžích!" zakřičel na ni Lucas.
    Pinky napadlo, že tohle je možná poslední, co uslyší. Hustá hmota protkaná jemnými vlákny se jí zavřela nad hlavou. Pevně stiskla víčka, ale stejně cítila, jak se jí houby derou do očí. Do uší. Do nosu.
    Představila si svah pod nohama. Myšlenky se uvedly do pohybu. Přepnuly se. Je na lyžích. Nachází řešení dřív, než stihne přemýšlet. Ví, jak přežít. Je to o dost jednodušší než telefonovat.
    Vlákna se jí dostávají pod kůži. Do krevního řečiště.
    Kdoví jak dlouho už drží na živu hloupou, bázlivou Pinky. Zvládne velet pitomým houbám.

  • Obrázek uživatele Julie

    Skrz kůži

    Drabble: 

    Zvedl oči k nebi a ono mlčelo. Prázdno se táhlo hluboko do vesmíru. Samota se mu snažila dostat z těla a vylétnout hledat, co ztratil. Skrz maso a kůži. Vypalovala mu oči zevnitř.
    Přál si, aby jiní zažívali to samé. Aby jí vlastními nehty museli vyškrábat cestu skrz kůži. Nebo proříznout krásným lesklým nožem. To by je naučilo ho chápat. Nebo alespoň křičet hlasitěji než on.

    Azirafal se probudil se zpoceným čelem. Otevřel oči do daleko méně osamělé tmy. Nenáviděl sen o Pádu. Nutil ho mít soucit s bytostmi pekelnými. Nebo alespoň uvařit Crowleymu horkou čokoládu. S chili a tequilou.

    Závěrečná poznámka: 

    Existuje fascinující AU, ve kterém je namísto Crowleyho padlým andělem Azirafal. Je to jedna z nejdepresivnějších věcí, co jsem kdy četla, protože jestliže se Crowley vycházkovým tempem snesl k zemi, tak Azirafal hořel jak meteorit a když dopadl, roztřískal se na malé kousky, které už nikdo nedokázal složit dohromady.

  • Obrázek uživatele Julie

    Strukturovaný životopis (Azirafal)

    Úvodní poznámka: 

    Zahrnuje pouze období od vzniku vesmíru do roku 33 n. l.

    Drabble: 

    Nespočetné eony věků - den první
    - Důsledně se vyhýbal špatné společnosti
    Stvoření lidstva - den po prvotním hříchu
    - Ostraha v rajské zahradě (propuštěn za ztrátu ohnivého meče)
    Stvoření - 33 n. l.
    - Zapomněl zavřít vodu
    - Vynález komparativní lingvistiky (zhruba týden po pádu Babylonské věže)
    - Udělena přísná důtka za prohlášení, že zabít kvůli dvěma městům celé moře je nefér
    - Autorství knihy „100 + 1 rychlý a chutný recept z many“ (na žebříčku bestsellerů téměř čtyřicet let)
    - Instruktor hry na trubku (kurz ukončen ze seismologických důvodů)
    - Instruktor hry na lyru a základů poezie
    - Instruktor ohnivé kaligrafie se zvláštním důrazem na výzdobu interiérů
    - Strážný anděl Briana Kohna

  • Obrázek uživatele Julie

    Padesát odstínů...

    Úvodní poznámka: 

    Toto drabble věnuji Birute, která mě To donutila přečíst!

    Drabble: 

    Temný pohled ji spaloval jako oheň. Představila jeho ruce… nejen ruce…
    „Dáváš mi svou vůli, své srdce, své tělo… tohle je ale pitomost…”
    „Ano, můj pane,” vyhrkla. Snad si to nerozmyslí.
    „Kdybys věděla, co chci…” zvedl obočí tak vysoko, že vykouklo nad rámečkem černých brýlí.
    Odolala pokušení radostně zatleskat. Doufala v něco hodně zvráceného.
    „Odevzdej se temnotě a staň se hříčkou mých přání,” zarecitoval.
    „Ano, jsem celá tvoje! Rozkazuj, pane.”

    ~

    „Tys ho sehnal,” zaradoval se Azirafal. „Snažil jsem se ten recept dostat už z její praprababičky.”
    Crowley se samolibě usmál. Technicky vzato to nebyla smlouva s ďáblem. Jen inspirace literaturou.

    Závěrečná poznámka: 

    Já vím, že jsem trochu monofandomová. Když ona je s nima děsná zábava!

  • Obrázek uživatele Julie

    Dárek

    Drabble: 

    Kousky nebe vypadají jako očouzený střep. Na zem spadnou tak dva tři za tisíciletí. Azirafal je sbíral. Pro případ, že by se někdy mohly hodit.
    Využil je ke konci padesátého sedmého století (od stvoření světa). Stálo ho to nepříjemné jednání s majitelem továrny na módní doplňky, který prohlašoval cosi o „zpovykanejch teplouších” tak dlouho, až Azirafal spáchal dobrý skutek a opatřil jeho sekretářce (která jediná věděla, jak firma funguje) životní lásku.
    Crowley z nich byl samozřejmě nadšený. Zrcadlové brýle miloval a skrz tyhle na něj nemohly vidět ani duchovní bytosti. Příliš nadšený. Možná se mu po nebi přece jen stýskalo.

  • Obrázek uživatele Julie

    Andělé a ďábli

    Drabble: 

    Někomu prý na jednom rameni sedí anděl, který ho podporuje v dobrých činech, a na druhém ďábel, co svádí ke špatnostem. Ona měla Azirafala s Crowleym, kteří se zásadně shodli.
    Například o svaťáku se rozhodovala, jestli vyrazí na koncert nebo se ještě chvilku bude učit. Skončila v posteli s novým Ecem, který měl skoro tisíc stran a ani nebyl v povinné literatuře.
    Teď se ti dva objevili zas. Zrovna když přemýšlela jestli půjde na rande s Tomem - lékařem s vlastní neziskovkou - nebo s Trashem - metalistou s vlastní kapelou. Okamžitě jí bylo jasné, že skončí s Filipem - knihovníkem s vlastním foodblogem.

  • Obrázek uživatele Julie

    Test

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Lorem ipsum dolor sit iamet

    Drabble: 

    Lorem ipsum dolor sit amet, vel vidit libris ex, eu nisl cibo deleniti pri, sea te possim iuvaret indoctum. Movet volumus minimum eum ad, sea nostrum perfecto eu, ut sint sale congue nec. Tibique dolores scaevola per ne. Eam ex feugait denique delicata, per homero euismod in. Nonumes oportere torquatos ei est, ea sea homero verterem, mel id utroque vivendo eleifend. Iriure ornatus conceptam ne his.

    Cu vis amet assum menandri. Mundi recteque eos ne, cum populo nostrud democritum at, ius an senserit volutpat. Per te brute dolore, ex eum velit hendrerit voluptatum. Ex mel iisque copiosae evertitur, assum gubergren.

    Závěrečná poznámka: 

    Cu vis amet assum menandri. Mundi recteque eos ne, cum populo nostrud democritum at, ius an senserit volutpat. Per te brute dolore, ex eum velit hendrerit voluptatum. Ex mel iisque copiosae evertitur, assum gubergren.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Julie

    Význam vanilky ve vesmíru

    Obdarovaný: 
    Kleio
    Fandom: 

    Autor: Julie
    Fandom: Doctor Who, Znamení šneka
    Přístupnost: Asi pro všechny.
    Varování: Obsahuje stopové množství chapadel a zásadní porušení požárních předpisů (a proto by to neměla číst žádná moje spolubydlící).
    Shrnutí: Filip, Jáchym, Doktor a Marta se vydávají zachránit Vánoce. Nebo možná zničit (autorka si sama není jistá).
    Prohlášení: Povídka nebyla napsána za účelem zisku. Postavy "patří" různým lidem (kupodivu třeba i mně).

  • Obrázek uživatele Julie

    10 + 1 akční hrdina

    Úvodní poznámka: 

    Letošní DMD je už od začátku takové bojovné, takže si myslím zaslouží výčet drabblů, které nám nechaly nahlédnout do života hrdinů bez bázně a hany, odvážně se vydávajících tam... (pardon, špatnej fandom).

    Drabble: 

    Jako první hidden_lemur a Statistikám navzdory. Musíte uznat, že tuhle akční hrdinku svět nutně potřebuje (ach jo, proč jen se ji můj mozek pokouší spárovat s Jakubem Vandrovcem?).
    Vydáme na opačný konec příběhu – hrdina v tiché meditaci zvažuje cesty svého života a konečně nalézá klid a pokoj (který si samozřejmě v žádném případě nenechá vzít). Aveva a Zde by měly kvést růže.
    A co samotný začátek? Křemílek: Zrození bojovníka od se.id.
    Abych to genderově vyrovnali, přidáme další hrdinku. Klasickou, komiksovou a zatraceně drsnou. Co jste ochotní obětovat? od Tenny.
    V antice ještě zůstaneme - Odysseus a Aiolos (remake) od mily_jj. Nikdo nemůže popřít, že Odysseus byl akční hrdina a navíc se mi líbí, že chápe, co je pro zrození legendy zdaleka nejvíc potřeba.
    Jestliže Wonder Woman je pro mě hrdinka zbrusu nová, tenhle je starý. Hodně starý. A jeden z nejmilejších. Za nocí od ef77. A k němu zrcadlová První noc od Sindual.
    Ale zpátky k zábavnějším záležitostem. Kde bychom byli bez superhrdinských týmů? Dokonalá jednotka od Ebženky.
    Správný bojovník musí také studovat! Hlava s srdce od Tess.
    I ten největší hrdina to občas schytá. A zrovna tenhle taky patří mezi moje oblíbence - Pravé poledne u Špinavého kaňonu od Tyto Alba.
    A na samý závěr, protože nemůžete mít výběr akčních hrdinů bez Něj (ovšem s pořádným varováním) – Kančí sázka od Rebelky.

  • Obrázek uživatele Julie

    Potom

    Úvodní poznámka: 

    Původně jsem tohle drabble chtěla věnovat slovutné Diktátoře k jejímu významnému životnímu jubileu, ale nějak mám dojem, že se to moc nehodí. Takže ho věnuji všem, kterým bude připadat, že alespoň trochu dává smysl.
    Varování - obsahuje mrtvou Zářnou Vzoru.

    Drabble: 

    „Ty jsi Zuzana,“ řekla Zářná Vzora. „Já tě napsala. Andělská sociální pracovnice, takovou blbost můžu vymyslet jen já. Jsem mrtvá? Ale já toho musím ještě spoustu dopsat!“
    „Bohužel,“ zavrtěla hlavou Zuzana. „Takhle to nefunguje.“
    „Ach jo,“ povzdechla si Vzora. „Co teď?“
    Přistrčila jí hromádku formulářů s hlavičkou „Soupis hříchů“.
    „To jako že si to mám vyplnit sama?“
    Zuzana jí mlčky podala propisku.
    A tak Zářná Vzora sepsala skoro všechny své hříchy a posoudila jejich závažnost. Bylo jich moc a snažila se na žádný nezapomenout. Ani na pokrytectví.
    „Co dál?“ zeptala se, když skončila.
    Zuzana se usmála a všechny formuláře roztrhala.

    Závěrečná poznámka: 

    Děkuji všem, co četli moje drabbly. Věřte mi, že si toho moc vážím.

  • Obrázek uživatele Julie

    Recyklační cyklus

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji DMD č. 28 pro 28. 4. 2013. Téma: Růže

    Drabble: 

    „Růže mají trny,“ prohlásila holčička. Seděla na postýlce. V tom, jak pohledem sledovala doktorku, byla trocha zvědavosti. Už tu byla týden a tohle byla první stopa zájmu o okolní svět.
    „Vezmu ti krev,“ informovala ji doktorka. „Trochu to štípne.“
    Byla unavená, nevyspalá a neměla už energii na soucit.
    „Růže mají trny,“ zopakovala holčička stejně prázdným a bezvýrazným hlasem, kterým tuhle větu opakovala většina pacientů na oddělení. Všechny je zasáhla jedna šarže snových zbraní.
    „Růže mají trny,“ znělo v hlavě doktorce, když večer zavřela oči. Ráno přišel Daniel, aby stočil její noční můry. Odboj potřeboval nové zbraně. Recyklační cyklus byl dokonalý.

  • Obrázek uživatele Julie

    Jak překonat vodu

    Drabble: 

    Přišel těsně před zavíračkou. Už byla tma. V tropech se smráká rychle.
    „Co si přejete?“ zeptal jsem se.
    „Chtěl bych jeden z těchto… surfů,“ prohlásil s povýšeným britským přízvukem. „Je možné je vyrobit na zakázku?“
    „Samozřejmě,“ zkusil jsem se usmát. Nějak to moc nešlo. Děsil mě navzdory tomu, že vypadal jak mladej Billy Idol.
    „Výborně,“ položil na pult plátěný pytlík. „Jednu z vrstev bude tvořit toto.“
    Tázavě jsem zvedl obočí.
    „Být vámi, raději se neptám,“ odpověděl a zvedl něco, co v tu chvíli ani vzdáleně obočí nepřipomínalo. Usmál se.
    Viděl jsem v životě dost hororů na to, abych se neptal.

  • Obrázek uživatele Julie

    Zabila jich málo

    Úvodní poznámka: 

    Varování: několikanásobná vražda

    Drabble: 

    „Bohužel,“ zavrtěl Saturnin hlavou, „tyto dokumenty sice dokazují, že můžete být s trochou dobré vůle považována za krejčíka, ale ať počítám, jak počítám, much je stále šest. A popravdě,“ nahnul se nad stůl, „mám dojem, že v jednom případě se dokonce jedná o vosu.“
    „Už je to tak, madam,“ poklepal jí dědeček soucitně na rameno, „tohle je váš třetí pokus a stále jste jich nezabila dost. Budete si muset slávu vysloužit jinak.“
    Dopad dědečkovy a Saturninovy práce na poli lidové slovesnosti byl vskutku neočekávaný. Musím přiznat, že jsem skutečně netušil, jak hluboce si jejich slova paní Podolská vezme k srdci.

  • Obrázek uživatele Julie

    Tak to chodí

    Fandom: 
    Drabble: 

    Pamatoval si, že když byl malý, schovávali se s Alexejem pod dekou a tajně si prohlíželi americké baletní časopisy. Všichni na akademii chtěli být jako Baryšnikov a Kosťa se rozhodl, že zrovna jemu se to povede.
    A tak dřel, dřel a dřel a nevšímal si bolavých prstů, přes které ho madame Romanovová praštila pokaždé, když mu to při piruetách ujelo a vypomohl si magií.
    Dřel ještě víc a snil. Nechtěl nic než tančit a být slavný. Slyšet potlesk.
    Pak mu to ovšem ujelo i při absolventském představení a z akademie ho vyhodili. Od té chvíle šel jeho život do háje.

    Závěrečná poznámka: 

    Prý to sem nemám psát, aby to zbytečně nemátlo, ale kupodivu toto drabble spadá pod Znamení šneka.

  • Obrázek uživatele Julie

    Z temné strany duše

    Fandom: 
    Drabble: 

    "Co to má znamenat?" nevěřícně zíral na tablet.
    "Neznám lepší test odolnosti, než strčit něco Hulkovi," zašklebil se Tony. "A ukázalo se, že Starkpad 4 je naprosto nezničitelný."
    Na tabletu byla slova. Opravdová smysluplná slova. Vzkaz od temné strany duše, od Toho druhého, od monstra ukrývajícího se v doktoru Bannerovi.
    "Měl by sis to přečíst," šťouchnul do něj Clint. "Hulk se s tím mořil celý odpoledne."
    "Ty jíst ne moc kulatá věc," stálo na tabletu.
    Bruce tázavě zvedl obočí.
    "Hulk má… no řekněme, že je na něj v tvojí vegetariánský dietě moc luštěnin. Přivádí ho to do rozpaků," vysvětlil Clint.

  • Obrázek uživatele Julie

    Král, co se stal králem dvakrát

    Úvodní poznámka: 

    Druhá polovina drabblu Král, co ještě nebyl králem.
    Popravdě řečeno je to svým způsobem pořád stejně ohavné.

    Drabble: 

    Král, co ještě nebyl králem, dobyl velikou říši, posadil si na hlavu korunu, ve zralém věku zemřel přirozenou smrtí a jakmile lidé tak trochu pozapomněli, jaká jeho vláda vlastně byla, vstoupil do legend.
    Láhev s jeho sny opatrovali jako vzácnou relikvii tak dlouho, až o ni omylem zavadila služebná. Láhev se rozbila na malé kousky a sny se rozlily.
    Služebná čekala dítě. A o několik desítek let později se, přesně jak pravily legendy, vrátil král, co ještě nebyl králem, dobyl velikou říši, posadil si na hlavu korunu a ukázal lidem, že toužit po návratu legendárního panovníka je velice špatný nápad.

    Závěrečná poznámka: 

    Uznávám, že téma nemusí být moc zřetelné, ale vykládám si to jako invazi králových snů do mysli nenarozeého dítěte.

  • Obrázek uživatele Julie

    Pohádka stonožčí maminky

    Úvodní poznámka: 

    Pro Avevu, která chtěla hanopis.
    Varování: Jedná se o pohádku/bajku v klasickém pojetí, která je tím pádem velice drastická.

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Dnes vám budu vyprávět pohádku o jednom velice zlém stonožčím strašidle, kterou mi vyprávěla už moje babička,“ řekla maminka stonožka malým stonožčatům. „Jak určitě víte, my stonožky to máme těžké, protože potřebujeme strašně moc ponožek. Proto si při věšení prádla musíme dávat obzvláštní pozor, abychom je nevěšely nepořádně, aby se daly – až uschnou – hezky skládat. Je to moc důležité, a tak na každé malé stonožčátko, které si špatně věší ponožky, přijde zlá tetička Evička a ukousne mu přesně tolik nožiček, kolik ponožek špatně pověsilo. Takže až příště budete věšet ponožky, myslete na to, že tetička Evička na vás už číhá!“

    Závěrečná poznámka: 

    Předpokládám, že laskavé zadavatelky v zájmu genderové neutrality uznají tetičku namísto strýčka. Navíc připomínám, že pohádka se očividně vypravuje již po generace, tetička Evička je tudíž nesmrtelná:-)

  • Obrázek uživatele Julie

    Cesta dovnitř

    Drabble: 

    Z války se vrátil jako někdo jiný. Celé dny proseděl na zápraží a každému na potkání vyprávěl o snu, co se mu zdával každou noc.
    Denně ho stáčela a v rohu zahrady, kam sny chodila vylévat, už ani nerostla tráva, ale pořád tomu nemohla přijít na kloub. S Antonem bylo něco špatně a ona nevěděla co. Pak ale dostala nápad.
    Strčila do sklepa sud. Ve tmě a zimě se sny kazily pomaleji.

    „Poslyš učitelskej, uměl bys nakreslit mapu?“

    Když byl sud plný, utěsnila pečlivě dveře a převrhla ho.
    Okolo Barbory i mladého učitele se začalo rozkládat město z Antonových snů.

  • Obrázek uživatele Julie

    Král, co ještě nebyl králem

    Úvodní poznámka: 

    Drabble se mi urodilo jakési delší, takže mu byla druhé polovina bez milosti uštípnuta. Pokud to ale alespoń trochu půjde, dodám ji v některém z dalších témat.
    Asi bych vás měla varovat, protože obsah je poměrně ošklivý.

    Drabble: 

    Král, co ještě nebyl králem, zaklepal na dveře chatrče, aby požádal o přístřeší, a otevřela mu krásná dívka.
    „Ustelu ti na slamníku a ukrojím pro tebe chléb i sýr,“ řekla. „Slib mi však, že se mě po celou noc nedotkneš. Pokud ten slib dodržíš, stočím ráno tvé sny do lahve a daruji ti ji, aby sis je jednou mohl připomenout.“
    Co slíbil, dodržel. Počkal až skončí noc a teprve potom si ji vzal.
    Když stáčela jeho sny, měřila si ho očima plnýma slz, ale i ona svůj slib dodržela.
    Očividně to byla čarodějnice, a tak ji zabil, aby ho neproklela.

  • Obrázek uživatele Julie

    Probouzení mrtvých

    Fandom: 
    Drabble: 

    Noviny se ve čtvrti Sta bran lepí na stěnu. Proto každý mohl slyšet jeho vzteklý výkřik. Přestože židé jsou národem slov, podobal se zvuk, který vydal, spíš krákorání havrana. Popravdě řečeno i sám ctihodný rabi se podobal havranovi, ale to rozhodně není vhodné zmiňovat.
    „Ten hlupák Ben Jehuda snad uspěl,“ oznámil všem a nikomu.
    V úzkých uličkách Mea Šarim se jeho hlas rozléhal víc než zvony ve Starém městě.
    „Z té vesnice vedle Jaffy udělali hebrejské město. Takové zneuctění svatého jazyka!“
    Nevěřícně zavrtěl hlavou.
    „Hebrejština by se měla nechat spánku a modlitbám,“ dodal potichu. „Probouzení mrtvých může přinést jen smůlu.“

  • Obrázek uživatele Julie

    Cesta není cíl!

    Úvodní poznámka: 

    Drable je fandomem spíš inspirované, než aby do něj zapadalo, ale inspirace je tak silná, že jsem ho musela uvést. Knihu doporučuji všem cestovatelům bez ohledu na to, v jak daleko jejich cesty vedou.

    Drabble: 

    Cesta je vedlejší kolejí života, kam je možné uhnout, pokud je na hlavní velký provoz.
    Poutník cestuje tím, co se zrovna namane, protože s cestou se nediskutuje. Nevynucuje si úctu sedačkou v první třídě, ale nahřátým ručníkem nepohrdne. Neprokazuje svou skromnost kodrcáním se v rozvrzaných autobusech, ale pokud jsou tlumiče staré a silnice špatná, strčí si do uší sluchátka a dívá se ven.
    S sebou (nebo v sobě) si vozí pár věcí, které ze života dělají život a myslí na to, že si má nabrat vodu pokaždé, když může.
    Věci, které ze života dělají život, se vejdou do třicetilitrové krosny.

  • Obrázek uživatele Julie

    Poruchy

    Úvodní poznámka: 

    Mám nejasný dojem, že by tohle nikdo neměl číst. Tahat reálný život do DMD je holý nerozum.

    Drabble: 

    Podezírá každé slovo z toho, že jí chce ublížit. Kdyby alespoň pro jednou poslouchala…
    Id a superego bojují o nadvládu a není mezi nimi nic, co by je vyvážilo. Takže se otáčí a otáčí, dokud jí centrum rovnováhy neodumře.
    Filmuje, přehrává, fňuká. A nikdy neřekne, co ji bolí doopravdy.
    Kasá se nad ostatní. Oni nedohlédnou k ní a ona k nim.
    A nakonec ubližuje. Občas – pokud má dobrý den – těm, které má nejraději. Ale většinou sama sobě.
    Poruchy osobnosti jsou v MNK označeny F60 - F69. P.I.F.K.A. by byla o dost hezčí zkratka. Pokud si ovšem něco takového zaslouží hezkou zkratku.

  • Obrázek uživatele Julie

    Masky

    Fandom: 
    Drabble: 

    Pro Tallis byly masky důležité a Zámečník byl zřejmě nejdůležitější, protože ho okatě přehlížela. Jednou ho „zapomněla“ u Claire na zahradě a pak už se nikdy nevrátila.
    Claire masky chápala. Masky mají vnitřní a vnější stranu. Když si je přiložíte na obličej, díváte se na jejich vnitřní stranu a musíte se smířit s tím, že to jste vy a že vnější strana je všechno, co vidí ostatní. S obličejem je to podobné.
    Zámečník dokázal navždy uzavírat cesty a Tallis se ho bála. Claire si ho párkrát nasadila. Až když byla dospělá. Až když chápala, že některé cesty je třeba zamykat.

  • Obrázek uživatele Julie

    Vody se rozestoupily...

    Úvodní poznámka: 

    Mám takový nepříjemný pocit, že je to možná crossover s Torchwoodem.

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Ehm...,“ odkašlal si agent B. ze Sekce ekologických katastrof Časové agentury, „máte prosím vteřinku?“
    Mojžíš k němu obrátil planoucí oči. Měl chuť vysvětlit tomu drzounovi, že vede svůj lid za svobodou, ale nakonec v něm převládlo dobré vychování.
    „Ano?“
    „Zkuste prosím nešlapat na korály, jsou to schránky podivuhodných živočichů a trvá dlouho než dorostou zpět do své původní krásy.“
    Mojžíš svraštil obočí, ale pak zvolal k synům Izraele:
    „Ať vaše kroky nerozdrtí obydlí božích tvorů žijících na dně mořském.“
    „Velice vám děkuji,“ přikývl spokojně agent. „A jejich vlastním zájmu jim ještě poraďte, ať si dají pozor na kameny s očičkama.“

    Závěrečná poznámka: 

    V Egyptě nám vždycky kladli na srdce, že se na korály nesmíme pomalu ani křivě podívat. Z tohoto úhlu pohledu pokládám přechod Rudého moře za mírnou ekologickou katastrofu.
    Přírodovědecký dodatek: Odranec neboli stone fish je velice (prakticky smrtelně) jedovatá ryba, která žije mimo jiné i v Rudém moři a vážně vypadá jako kámen s očíčkama.

  • Obrázek uživatele Julie

    Otcovské starosti

    Úvodní poznámka: 

    V listopadu jsem se přidala k akci ještě šílenější než DMD, díky které jsem napsala něco jako první nástřel knihy. Tohle je taková malá odbočka od hlavního příběhu.
    Kotě byla moje asi nejoblíbenější postava:-)
    Varování: Obsahuje násilí na zvířátkách.

    Fandom: 
    Drabble: 

    Kotě se otřelo obědvajícímu muži o kotník a zamňoukalo. Plnou silou ho odkopl.
    Felix na člověka vztekle zavrčel, sebral si své mládě a poponesl ho za roh. Jemně mu olízal bláto z kožíšku a teprve potom na sebe vzal lidskou podobu.
    „Proměň se,“ nařídil.
    Poslechlo.
    „Po tom, co se stalo tvojí matce, bys mělo vědět, že na lidi si máš dávat pozor,“ poučil ho.
    Dítě popotáhlo a i v lidské podobě se mu pokusilo otřít o ruku.
    Felix si povzdechl. Začínal chápat, že takhle to nepůjde. I kdyby se snažil sebevíc, tohle domácí zvířátko se mezi toulavými kočkami přežít nenaučí.

    Závěrečná poznámka: 

    Pokud teď někdo z vás chová nepřátelské city vůči obědvajícímu muži, vězte, že naštvat Felixe je velice špatný nápad a dotyčný toho jistě bude litovat.

  • Obrázek uživatele Julie

    Poslední rozhodnutí monstra

    Úvodní poznámka: 

    Varování: Zcela kanonický patos.

    Fandom: 
    Drabble: 

    Ani v této nehostiné, ledové pustině nejsem schopen zemřít. V tomto ohledu bylo mé tělo sestaveno až příliš dokonale.
    Prosil jsem Boha o smrt a potom jsem o ni prosil i Ďábla. Ale ani jeden se neslitoval. Nepovažují mne za své dítě. Můj stvořitel leží zde. Na dosah ruky. Jeho mrtvola je hrůzně krásná i ve své ledové nehybnosti. Oněmělý pomník mých i jeho zločinů. Možná že právě on by mi byl schopen darovat smrt, stejně jako mi daroval život. Možná kdybych mu vdechl zpět tu bezcennou jiskru...
    Ne, připravil jsem ho o vše, nevezmu mu i dobrodinní věčného zapomnění.

  • Obrázek uživatele Julie

    Žádost o ruku

    Úvodní poznámka: 

    Varování: Obsahuje lstivě maskovanou romantiku!

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Starku, věřím, že rozhodně nechceš, aby se opakoval loňský debakl,“ Coulson významně poklepal na složku ležící před ním na stole. „Tyto desky obsahují několik návrhů na dokonalý narozeninový dar pro Pepper.“
    „Co za to?“ odtušil Tony.
    „Milion dolarů,“ opáčil Coulson.
    „Nějak si nejsem jistý,“ ozval se Clint, „jestli je vydírání tak úplně kolegiální."
    „Ty mlč,“ vyštěkl Coulson. „Snažím se nám tu sehnat peníze na svatební cestu.“
    „Ty a Clint?“ podivil se Bruce.
    „No konečně!“ oddechla si Nataša.
    „My se budeme brát?!“ vyjekl Clint.
    „Pokud souhlasíš,“ pokrčil rameny Coulson.
    Steve se tiše dusil snídaňovými cereáliemi.
    „A kam pojedeme?" zeptal se Clint.

    Závěrečná poznámka: 

    Osobní poznámka: Asi jsem hodně divná, ale takováhle žádost ruku by se mi líbila. Samozřejmě včetně toho milionu:-)

  • Obrázek uživatele Julie

    Trofeje

    Úvodní poznámka: 

    Nejsem si úplně jistá fandomem. Nemůžu se totiž zbavit dojmu, že se ve skutečnosti jedná o alternativní verzi Aveviny totality.

    Drabble: 

    Dmul se pýchou. V bitvě trvající několik dlouhých dní slavně zvítězil. Dokázal svou odvahu, lstivost a sílu. Teď byl konečně právoplatným pánem ostrovů. Nikdo další se neodváží proniknout do jeho lovišť.
    Hrdým pohledem přehlédl uřezané hlavy svých nepřátel. Vyjmul jim lebky a sešil oči i ústa. Odstranil tuk a vysušil kůži horkými kameny a solí. Teď byly malebně rozvěšeny nad vchodem do náčelnické chýše.
    Z chatrče vyšla jeho první žena. Věděl, že ho přivítá slovy plnými obdivu a úcty. Zvedla oči a pohlédla na řadu hlav.
    „Jak jsi to pověsil, proboha?“ rozkřikla se. „Vždyť se ti to vysuší úplně křivě!“

  • Obrázek uživatele Julie

    Jedna paní povídala

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji DMD č. 9. pro 9. 4. 2013. Téma: Vrzavé panty

    Drabble: 

    Začalo to nenápadně. Tvrdila, že v bytě slýchá skřípat dveře. Jako by někdo procházel z jedné místnosti do druhé. Ale nikdo tam nebyl. Stupňovalo se to. Věřila, že se jí stará Voráková snaží přivést do hrobu. Prý jí trubičkou pod dveřmi pouští do bytu zlé sny. Jednou zazvonila u syna jen v županu a museli ji týden přemlouvat, aby se vrátila. Tehdy to příbuzní začali řešit. Z blázince přišla závislá na prášcích a prakticky nesvéprávná. Syn někoho podplatil a našel jí pěkný domov důchodců. Byt dostala Voráková. Nakonec ho podědil její prasynovec. Ten Vrána, co zbohatl na technologii konzervování snů.

  • Obrázek uživatele Julie

    Rodinná večeře

    Úvodní poznámka: 

    Nemám žádnou omluvu. Fakt ne!

    Drabble: 

    Původně si myslel, že návštěva Bathu bude vítaným zpestřením, ale nyní měl pocit, že se spíš jedná o zcela novou a obzvláště krutou formu mučení.
    Rozloupl jedno klepítko a podezřívavě k němu přičichl. No jistě, citron. Znechuceně tvora odhodil zpět do mísy.
    „Maminko, nechte toho,“ durdila se Samantha. „Moc dobře víte, že pana O`Neilla považuji za povýšeného, předpojatého a krajně nesympatického. Bez ohledu na to, kolikrát se mnou tančil.“
    Vždy považoval Sam za nejrozumnější ze svých sester. Očividně už byl připraven i o tuto útěchu. Rodney Bennet si zoufale povzdechl. Usoudil, že dnes večer bude na piáno hrát obzvláště falešně.

  • Obrázek uživatele Julie

    Imprint

    Úvodní poznámka: 

    Já jsem věděla, že jakmile propadnu svému originálnímu fandomu, nebude už návratu zpět.

    Drabble: 

    Zavrzala židle. Někdo si naproti němu sedl. Nevýhoda práce v kavárně. Jenomže Petrovi se už nechtělo sedět v kanclu.

    ...opakované vystavení vlivu snové konzervy nižší intenzity, vede k vytvoření poruchy vnímání reality. Pokusný subjekt jej popisuje jako imprint snových zážitků do reality vnímané v bdělém stavu...

    Pálily ho oči. Měl jen jednu šanci publikovat. Jakmile to bude venku, vyrazí ho etická komise z ústavu.
    „Nejspíš tě vykopnou ještě předtím,“ ušklíbl se muž z protější strany stolu.
    Petr zvedl oči a pak je zase sklopil. Poznal ho okamžitě. Otisk vzorku č. 8. Tohle byla pro změnu nevýhoda experimentování na vlastní osobě.

  • Obrázek uživatele Julie

    Odstřelovač

    Úvodní poznámka: 

    Tímto se zařazuji do skupiny, která si píše své vlastní originální fadomy. V tomhle případě se jedná o povídku, která v tuto chvíli dokonce i existuje (jo, Julie něco dopsala:-)) a v pravou chvíli bude vyslána do boje.

    Drabble: 

    Za starejch časů se hrálo na smrtící výstřel. Jedna hezká kulka do malýho mozku a bylo. Jenomže to byla konzervativní doba, zatímco teď máme dobu konzervovou. Zkurvený pasterizovaný noční můry udělaly z války krásnou a klinicky čistou záležitost. Namočíte do toho svinstva miniaturní šipku, střelíte jí nepřátelskýmu veliteli do krční tepny a on už si pak vlastní jednotku zlikviduje sám.
    Teď tu ležím v bahně, schovanej za kořenem a čekám, až budu mít čistej výhled na chlapa, kterej je více méně stejnej jako já a kterýho jedním výstřelem pošlu do pekla uvnitř jeho vlastní hlavy.
    Mám zatracenou chuť se netrefit.

  • Obrázek uživatele Julie

    Levé poledne

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Máme tam být v pravé poledne,“ ušklíbla se Martha. „Zajímalo by mě, co nám má zrovna Newmanová co diktovat.“
    „Nemluvě o tom, že pravé poledne je jako časový údaj naprosto nepoužitelné,“ přisadil si Jack, který ji taky nemohl vystát. „Nikde ve vesmíru opravdu pravé poledne neexistuje.“
    „Jen levé,“ zavtipkovala Martha. Byla strašně unavená. Nic lepšího ji nenapadlo.
    „Nesměj se,“ napomenul ji Doktor. „Levé poledne je vážná věc. Levé poledne je chvíle před tím, než přijde změna. V levé poledne se věci nadechují, aby se mohly přeskupit.“
    V Agentuře jsme na levé poledne měli seminář,“ doplnil Jack. „Zápočet nikdy nikdo nedostal.“

  • Obrázek uživatele Julie

    Písek v hlavě

    Fandom: 
    Drabble: 

    Připadalo mu, že se svět zastavil. Ne ten okolní. Něco uvnitř v něm zmrzlo a navzdory tý šlupce do hlavy, kterou ho Nataša zbavila nutnosti poslouchat cizí slova v hlavě, to odmítalo roztát. Kdyby byl ochotnej myslet ve velkejch slovech, řekl by, že cítí vinu. Samozřejmě věděl, že za to vlastně nemůže. Jenomže Loki neovládal. On přemlouval. A jeho hlas odmítal zmlknout.
    Bylo to jak písek zadřenej v mozku. Potřeboval, aby mu někdo dal přes držku i na jiný než fyzický úrovni. Pak by se možná zase věci začaly hejbat. Jenomže měl neodbytnej pocit, že nestojí ani za ten kopanec.

    Závěrečná poznámka: 

    Ostatně soudím, že Lemur by měla dopsat Clinta!

Stránky

-A A +A