Moje články

Vážení, dovolte, abych se představil, jmenuji se Krasavec a jsem nejchytřejší, nejkrásnější a nejstatečnější kocour na světě. Nevím proč, nedovtipní lidští služebníci mi říkají Křivonožko.

Svou současnou služebnou jsem si vybral v obchodě Kouzelný zvěřinec. S přáteli ho údajně navštívila za účelem pořízení sovy, ale když mě spatřila, zamilovala se do mě. Pochopitelně, kdo by mi odolal, když jsem se neohroženě vrhl na hlodavce, co nebyl cítit krysinou. Naneštěstí Nekrysa zdrhla a lidští samečci za ní, ale má vyvolená zůstala. Musel jsem jí ochránit.

Zrzavý sameček však proti mojí přítomnosti protestoval. Citlivka. Co bude dělat, až svět zbavím podezřelé Nekrysy?

Milé dámy,
Toužíte po svůdném pohledu, který by vašeho vyvoleného dostal na kolena s vytaseným diamantovým prstenem? Pak použijte naše řasové tonikum „Pohled bohyně.“

Kombinace známých bylin; přeslička, lopuch, kopřiva; se šťávou z tlustočervů, upravenou podle receptu mistra lektvarů Severuse Snapea, má nečekaný účinek. Řasy jsou hustší a černější.

Jak praví Zlatoslav Lockhart, pětinásobný vítěz Týdeníku čarodějek o nejkouzelnější úsměv: „Svým úsměvem jsem dobyl srdce téměř každé ženy, ale teprve po použití Pohledu bohyně mi podlehly i ostatní.

Pokud i vy toužíte po řasách dlouhých a výrazných, třikrát týdně naneste náš elixír na řasy. Firma „Krásná hned“ vám zaručí úspěch.

Matčino srdce je jako dům. Když se narodí dítě, k původnímu obydlí se přistaví další místnost, kterou naplní láskou. Aspoň tak to Molly Weasleyová cítila. Na tom se nic mezměnilo, ani když děti postupně opouštěly rodné Doupě. Naopak jako správná máma věděla, že je k sobě pro jejich dobro i to své, nesmí připoutat moc pevně. Dokonce ani tehdy, když si vyberou cestu, s kterou nesouhlasí. Tak jako Percy. I když ji jeho mylné názory bolely jako máloco, věděla, že mu nesmí bránit.

A tak s připravenou náručí čekala na jeho prozření. Nepochybovala, že dříve ci později k němu dojde.

Bylo léto, když v psí podobě utekl z Azkabanu. Což bylo jen dobře, jeho oděv po dvanáctiletém věznění doznal značné újmy, o botách nemluvě. Navíc měl namířeno na sever.

Šaty sehnal snadno, stačilo sebrat ze šňůry první vhodné. S obuví to jednoduché nebylo. Jedny malé, druhé velké, třetí sešlapané. Sice je mohl kouzlem upravit, podle magické stopy by ho však odhalili bystrozoři.

Aspoň se vydám za Harrym.
Dorazil do Zobí ulice právě, kdy se nad domy vznášela ječící koule a odulý panák.
Pak z tlusťocha něco spadlo. Boty.
Kdo by řekl, že Vernon Dursley má stejnou nohu jako Sírius Black?

Vincent Crabbe vzhlížel k chytrému Dracu Malfoyovi. Sám byv inteligence nevalné, počal blonďákovi závidět jeho intelekt a lehkost, s jakou se učil novým kouzlům. Přesto se jal chvástat, že nejbystřejší ze zmijozelů se s ním kamarádí.

S příchodem smrtijedských učitelů nadešel Crabbův čas. Pod dohledem sourozenců Carrowových nastudoval mnoho nebezpečných kouzel, včetně nepromíjitelných, aby se svému idolu vyrovnal.
„Jsem už stejně dobrý jako Draco?“ Svých spolužáků se vyptával po každé kletbě.
„Ne!“
„Ještě ne?“ ptal se opět.
„Ó ještě dlouho ne!“
I studoval zlá kouzla dál, bohužel nedostatečně. Když pak v Tajemné komnatě vykouzlil Zložár, nedokázal ho zastavit a zahynul.

Učitel lektvarů, známý svou nevrlostí, by měl rád u oběda klid, což se však ve Velké síni plné překřikujících se puberťáků jevilo nesplnitelně. Občas i kolegové ke zmatku přispěli.

„Představ si, co jsem se dočetla v mudlovském ženském časopise,“ obrátila se MacGonagallová na Prýtovou, zatímco si solila brambory.
„Kdes vzala mudlovský časopis?“
To by mě taky zajímalo.

„Od Charity, koupila jej jako školní pomůcku.“
Na co potřebují ke studiu mudlů ženskou drbárnu?
„Co tě zaujalo?“

Nějaká světoborná blbost.
„Překvapilo mě, jak otevřeně píšou o manželských problémech. Třeba s otěhotněním. Pokud nemohou počít, mají si dopřát několikadenní sexuální půst.“
Severusovi zaskočilo.

Včera byl Morffin Gaunt, přímý potomek Salazara Zmijozela, jednoho ze zakladatelů Bradavic, odsouzen na doživotí za vraždy tří mudlů, manželů Thomase a Mary Raddleových a jejich syna Toma Raddle. Tak smutně končí jeden z nejslavnějších kouzelnických rodů.

Tom Raddle mladší spokojeně odložil noviny.
Plán vyšel na sto procent. Strýce, který mámu šikanoval, omráčil. Jeho hůlkou zabil svého mudlovského otce a prarodiče za to, že zavrhli jeho matku. A z rodinného prstenu stvořil viteál.
Vítej nesmrtelnosti.
Kde jsou teď všichni ti mudrlanti s patentem na rozum, jako Brumbál, co ho nedoceňují?
Jednou jim ukáže! Stane se nejmocnější kouzelník, co kdy žil.

„Jak to sedíš! Vždyť z toho koštěte spadneš!“ řvala Rose na bratra, který se vznášel metr a půl nad zemí, v očích děs.
„Tati, on se to snad nikdy nenaučí,“ stěžovala si Ronovi a ten jí musel dát za pravdu.
Hugo na koštěti seděl jak pytel brambor. Na rozdíl od Rose, která zdědila nejen Weasleyovskou podobu, rusé vlasy a pihy, i nadání a létala dříve než běhala, Hugo byl po Hermioně, volný čas trávil raději v knihách než na hřišti.

Když chlapec přistál, Ron si ho vzal stranou: „nedrž se tak křečovitě, soustřeď více síly do stehen a do zadnice.“

Prázdniny u dědečka a babičky Weasleyových si všechny vnoučata pochvalovala. Babička každému vnoučátku uvařila oblíbenou dobrotu a dědeček připravoval hry.

Harry a Ginny se nechali zlákat tichou atmosférou domu a s lahví vína spěchali do ložnice. Na podestě Potter chytil manželku do náruče a vášnivě ji políbil. Ložnice je daleko, usoudil a vrhl se na knoflíčky.

Hlas z krbu jej vyrušil:
„Jsme u svatého Munga. Přijďte za námi.“

Urychleně se přemístili do nemocnice, kde nalezli zasádrovaného Arthura a vedle něj nazlobenou Molly s dětmi.
„Tvůj otec je blázen, Ginny! Chystal pro děti bojovku se zabitou schránku a spadl ze střechy.“

„Máme novou klientku,“ bez pozdravu vyjekla Alice Spinnetová, „paní Robinsonová hledá ženicha pro Demelzu.“

Romildy Vaneová obrátila oči v sloup, když před rokem zakládala sňatkovou agenturu předpokládala, že o práci nebude mít nouzi, ale počet čarodějek, co neovládají jemné umění svádění a potřebují pomoci ji zaskočil. Sotva zprostředkovaly jednu svatbu, už jim na dveře klepala další zájemkyně.

„Co Finnigan?“
„Paní matince se nezamlouval, smíšený původ, zjizvená tvář.“
„Husa, ty jizvy má z boje se smrtijedy. Co Creevey?“
„Gay!“
„Scamander?“
„Toho ulovila Láskorádová, doslova. Zasekl se ve zvěromágské podobě.“
„Ti se k sobě hodí, magozoolog a holka, co vidí neexistující tvory.“

Byl krásný letní den. Den jako stvořený pro hledání muchlorohého chropotala. Tatínek prý jednoho zahlédl v lese za domem a tak se Lenka vydala na výzvědy.

Aspoň to tvrdila, ve skutečnosti chtěla vypadnout z domu. Přestože Harry ani Hermiona s Ronem tatínkovi nevyčítali, že je zradil Smrtijedům, vždyť chtěl zachránit Lenku, jeho to stále trápilo. Bohužel to musí zvládnout sám.

Kráčela lesem, když kolem ní proletělo něco pestrého. Exotický motýl velký jako dlaň. Nalétal na ní, divoce třepotal křídly.

To není jen tak.
„Finite incantatem!“
„Díky za pomoc, zasekl jsem se ve zvěromágské podobě. Dovolte abych se představil, Rolf Scamander.“

K rukám Albuse Percivala Wulfrica Briana Brumbála, ředitele Školy čar a kouzel v Bradavicích

Vážený pane,

doslechl jsem se o Vašich potížích se zajištěním bezpečnosti Školy čar a kouzel v Bradavicích a bezprostředního okolí, a proto Vám nabízím své služby. S podobnou prací mám dostatek zkušeností, jak dokládá přiložené potvrzení mého předchozího zaměstnavatele, u něhož jsem hlídal vchod do jeho říše.

Jsem jeden z nejproslulejších strážců, známý svou rázností, nebezpečností a neúplatností. Nebojím se ničeho, ani draků a Pány Zla si dávám k snídani.
Za odměnu požaduji pouze dostatek jídla, hlavně medových koláčků.

S pozdravem, trojhlavý pes Kerberos alias Chloupek.

Pro spisovatele je autogramiáda oslavou jeho práce. Aspoň pro Zlatoslava Lockharta to tak bylo. Zahrnut obdivem svých fanynek, házel úsměvy na všechny strany. Nádherný den, liboval si.
Najednou ho vyrušila hádka. Zvedl hlavu, kousek vedle něho stála konkurence.
Toho mi tu byl čert dlužen, ještě mi ukradne všechnu slávu, ale potlačil nevraživost a nadšeně se vrhl k soupeři.
"Vždyť to je Harry Potter!"
Avšak chlapec jeho opojení nesdílel, jako by mu pozornost byla na obtíž.

„Harry, Harry! Přežitím smrtící kletby jsi přišel o právo zmizet v propadlišti dějin. Když už musíme čelit humbuku kolem nás, tak proč si to neužít.“

Byla jsem nasraná, jak zákon káže. Pán si na tvrzi vesele černokněžničí a já abych mu sháněla komponenty do temných lektvarů. Prý potřebuje někoho mladinkého, nevinného. Jenže ti nejsou běžně k mání, tyhle čisťounký osůbky jsou hlídaný, ty rodiče jen tak nepustí z očí.

No nic, nasypala jsem nehty na podnos a přemístila jsem se do Obrtlé. Samozřejmě nikdo z té opečovávané sebranky nebyl v dohledu. Prošla jsem jí celou tam a zpátky. Jednou, dvakrát.

Konečně. U obchodu s jedovatými svícemi stál klučík s brýlemi. To bude úlovek jedna radost. Teď hlavně nenápadně, ať ho nevyplaším. „Snad ses neztratil, milánku?"

Pozorovala, jak maminka pomáhá bratrům chystat věci do Bradavic; „Jamesi, máš dost ponožek? Albe, zlato, vem si nové kalhoty, tyhle máš malé,“ a smutnila.
„Kéž bych už byla velká!“
„Vidíš, Lilly, a já bych občas chtěla být malá,“ usmála se Ginny na dceru.
„Proč?“ nechápala, vždyť dospělí mohou dělat tolik úžasných věcí; lítat na koštěti, kouzlit; jíst na co mají chuť....
„Třeba proto, že se mi stýská po tom, jak mě babička Molly budila - políbila mě na čelo a řekla: Vstávej, Zlatunko, je nový den.“
„Dobře, tak až vyrostu, vymyslím kouzlo, abys byla zase holčička a budu tě tak budit.“

Je príma mít dědečka, říkal si Hugo Weasley. Dva jsou ještě lepší, zvláště když jeden je kouzelník a druhý mudla. Mudlovský dědeček Granger obdivoval létající košťátko (pochopitelně s dětskou pojistkou aby létalo jen metr nad zemí), cínové vojáčky, samozřejmě pohyblivé, s kterými sváděli líté bitvy. Dědeček Weasley byl zase unešený z Lego stavebnic, vydržel si s nimi hrát celé hodiny. Stavěl hlavně auta, která k vnukově radosti kouzlem rozpohyboval.

Jak Hugo rostl, mudlovské hračky se stávaly sofistikovanějšími a problematičtějšími aspoň pro dědečka Arthura. V jeho rukách přestávaly fungovat. A tehdy se rozhodl, že všechny ty zázraky moderní techniky kouzelníkům zpřístupní.

Můžete se postavit největšímu černokněžníkovi své doby, můžete zabít obrovského hada, stejně vás zaskočí situace, kdy vám ani Merlinův řád nepomůže. Patří k nim i první setkání s otcem své vyvolené. Zvláště když jste čistokravný kouzelník a nastávající tchán je mudla jak poleno.

„Pojďte dál, Neville! Jste Neville, že?“
„Aaano, prosím, pppane Abbote.“
„Dáte si čaj, kávu nebo něco silnějšího?“
Potřeboval bych panáka, ale nebude si myslet, že jsem alkoholik?
„Ččččaj, prosím.“
„Hannah, udělej nám čaj. Tak vy jste chodil s Hannah do školy?“
„Aaaano, ale dddo jiné kkkoleje.“
Bože, to je dnes koktavá mládež. To za mých časů nebývalo.

Crabbe je mrtvý! Vincent Crabbe je mrtvý! Běželo Dracovi hlavou stále dokola.

Ztráta přítele a spolužáka vyhloubila díru v jeho nitru. Jasně choval se k němu povýšeně, občas až arogantně, vždyť byl Malfoy, vyrůstal s vědomím vlastní nadřazenosti, nemůžete však vedle někoho strávit třetinu života, aniž by se vás jeho tragická smrt nedotkla. A to přesto, že se o to sám zasloužil.

Pitomec jeden! Když neumím zaklínadlo zrušit, nemám ho používat. Zvláště tak nebezpečné jako Zložár. Ještěže mě Potter zachránil, jinak bych v Komnatě uhořel s Crabbem. Ale jak ho mám teď odevzdat Pánovi Zla, když mu vděčím za život?

Zaradovala jsem se, když mi řekli, že pojedu na Kouros dělat orákulum. Jen mi bylo líto, že maminka nemůže jet se mnou. Nakonec jsme nejeli, ale pluli, protože Kouros je ostrov. Zpočátku mi bylo na lodi zle a zvracela jsem, ale pak mi léčitelka dala čaj co mě vyléčil. Byl moc hořký.

Po čtyřech dnech jsme uviděli v dálce obrovskou horu se zasněženým vrcholkem. Mám moc ráda sníh, když v zimě napadl v Rhíminee stavěla jsem sněhové mužíčky. Ale v Hlubokém přístavu, kde jsme vystoupili z lodi sníh nebyl. Druhý den jsme vyjeli do jeskyní v Menosi, kde budu bydlet.

Když poprvé spatřil ve dveřích Velké síně Potterovic kluka, Snape si zoufal.
Tohle tintítko má porazit Pána Zla? Doufám, že se Albus s Voldemortovým návratem plete, jinak jsme v loji, tohle nedochůdče Raddle slupne jako malinu.
Čím víc chlapce poznával, zklamání rostlo. Disciplína žádná, intelekt průměrný, jen na koštěti to klukovi šlo, ale co s tím?

Pak Potter a jeho parta zpacifikovali trola. Na prváky působivý výkon, připustil Snape.
Avšak teprve vyřešení hádanek, které vymyslely nejlepší mozky školy, a likvidace Quirello/Voldemorta v něm zažehly jiskřičku naděje. Ta se následující rok, když Potter opět porazil Pána Zla, rozhořela v mírný optimismus.

Ten obraz visel u Blackových na půdě a nehýbal se. To je zvláštní, kde se v domě čistokrevné kouzelnické rodiny, zakládající si na svém původu, vzal mudlovský obraz, žasla Hermiona. Na druhý pohled se divila ještě víc. Umělec totiž namaloval tři staré ženy v temné jeskyni, kterak připravují lektvar.

„Síriusi, co to máte na půdě za obraz?“
„Jaký obraz?“
„Vypadají jako tři čarodějnice z Mackbetha.“
„Ty myslíš Staré Mistryně? Matčina oblíbená čmáranice, tvrdila, že jsou to pratetičky Burkeové. Furt dokola mleli Klopotem se kouzlo dař, ohni hoř a kotle vař! Otravovalo mě to, tak jsem na ně seslal umlčovací kletbu.“

„Ne, Albusi, nechápu to. Black Snapea ohrozil na životě, kdyby to udělal nějaký Zmijozel, už by seděl v Azkabanu. Ale Nebelvírům vše promineš. A co Severus? Je to jeden z nejlepších lektvaristů, jací kdy na tuto školu chodili. Jeho úprava Doušku živé smrti je famózní. Co musí ten chlapec udělat, abys ho vzal na milost a dopřál mu spravedlnost? Vymyslet nový lektvar? Antikoncepci pro veverku?“ soptil Křiklan.

Přestože byl výstup učitele lektvarů neobvyklý, ředitelův přístup neovlivnil. Brumbál, který sám věděl, jak nebezpečné mohou být teorie o výjimečnosti čistokrevných kouzelníků, jeho oblibu Severuse Snapea nesdílel. Příliš mu připomínal jeho mladické chyby.

Zima. Tma. Mozkomoři.
Zpočátku jsi doufal, že tě Brumbál příjde vysvobodit. Uplynul týden, druhý, nic. Uplynul měsíc, začal jsi zoufat.

Přece mě tady nemohou nechat. Bez soudu. Bez možnosti dokázat nevinu.

Po čase, dávno jsi přestal počítat, jeden den stejně depresívní jako druhý, beznaděj stala se tvou družkou.

Copak všichni uvěřili, že jsem zradil Jamese a Lilly? I Remus?

Naštěstí, na rozdíl od ostatních spoluvězňů, tě nad vodou drželo nejen vědomí vlastní neviny, ale i tvá znalost zvěromagie. Psí podstata je pro mozkomory nečitelná.
Naštěstí, protože žít s vědomím, že jeden den jsi hrdinou, druhý den zrádcem, by tě zničilo.

Jak rozeznáte Mistra lektvarů od obyčejného lektvaristy?
Je to jednoduché. Pokud se otrocky držíte receptů jste pouhý uživatelský lektvarista. Abyste se mohli honosit titulem Mistra, musíte k tvorbě lektvarů přistupovat kreativně. Ostatně to by vám potvrdila i kapacita na poli lektvarologie, Severus Snape.
Je známá jeho úprava Doušku živé smrti, k níž ho inspirovalo pozorování matčina vaření.
„Všiml jsem si rozdílu mezi drceným česnekem oproti krájenému, kdy drcení efektivněji naruší slupku, a vyzkoušel to na dřímalce. Výsledek byl ohromující.“
To však není jeho poslední inovace. Když u Lektvaru na léčení vředů použil šest identických hadích zubů, léčba se výrazně zkrátila.

Říct, že byl zmatený, je slabé slovo.
Žili si spokojeně, přes týden praxe, o víkendech výlety, divadla, večeře s přáteli. Jen občas měli pocit prázdnoty. Zvlášť Jane trápil, neustále se jí vracel sen o děvčátku s kučeravými vlasy.
Až jednou narazili na mladou ženu. Místo pozdravu spustila:
„Soumrak soumarů;
sombréro somráků;
smrákání smrků.“

Zaplavila je vlna vzpomínek. Podobné hříčky si hráli s Hermionou. Hermiona! Jejich dcera.
Nevěřícně naslouchal, když jim vykládala o válce mezi kouzelníky, o nebezpečí, jež jim hrozilo, a o tom jak jim vymazala paměť.
Chápal, proč to udělala, ale že rozhodla o nich bez nich, ho hněvalo.

Hagrid se může zlobit, jak chce, ale co je moc, je moc. V ZAKÁZANÉM LESE v noci hlídat prváky? Kdo to kdy viděl.
Proto jsem byl celý večer jak na trní, zvláště když jsem doprovázel Malfoye s Potterem, ti dva tak zaujatí rozmíškami mezi sebou, by si nevšimli nebezpečí, ani kdyby je kouslo do zadní části těla.
Vím, že jsem větší než ti mrňousi a měl bych je chránit, ale to neznamená, že musím čelit zhmotnělé hrůze, co pije krev jednorožců.
A přestože prvotní psí rozkaz zní jasně bránit člověka, v tomto případě, kdo uteče, vyhraje. Jakože se Tesák jmenuju.

Byznys dvojčat Weasleyových jen vzkvétal. Kratochvilné kouzelnické kejkle přetékaly zákazníky, kteří si nemohli vynachválit záškolácké zákusky nebo žertovné hůlky. Mimořádný úspěch slavili i s Patentovanými kouzelnými vzdušnými zámky. Stačí jednoduché zaklínadlo a ocitnete se ve vysoce realistickém třicetiminutovém snu. Ne, na nedostatek inspirace si dvojčata Weasleyovi opravdu nemohla stěžovat.

S příchodem sezony plesů a maškarních bálů všichni napjatě očekávali, s čím přijdou tentokrát. Bratři nezklamali.

Už vás nebaví být třetí Merlin na maškarním bále? Hledáte něco nového neotřelého? Vyzkoušejte náš elixír ZDIVOČELÝ MULET. Na bázi Mnoholičného lektvaru, bez jeho vedlejších účinků.
Všechny novou podobou překvapíte, zaručen šok při půlnočním odhalením.

Přestože práce na oboru Zneužívání mudlovských artefaktů nepatřila k nejnebezpečnějším, vyžadovala plné nasazení. To jí Arthur Weasley věnoval, vždyť mu umožňovala rozšířit jeho sbírku mudlovského náčiní, a tak byl v práci pečený vařený.

Tím více si užíval nedělní siestu. Molly byla vynikající kuchařka i obyčejné jídlo, jako je jehněčí na česneku, dokázala proměnit v manu nebeskou. Ani rozhovor, který vedla krbem s pratetou Muriel, nerušil jeho pohodu, dokud neuslyšel:
„Ano tetičko, v létě letíme do Egypta za Billem. Myslím, že se vracíme koncem července...“
„to tam ještě budem“ vskočil jí do řeči manžel. I kdybych si měl vzít neplacené volno.

Banánovník je největší bylina na světě. Veškerá nadzemní část rostliny vyrůstá z jednoduché cibule. ... dosahuje i několik metrů výšky (3-7 m), kořen může být hluboký do 1 metru. Listy spirálovitě uspořádány a ....
Pastorek nevěřícně zíral na rozevřenou složku.
„Weasley!!!“
Ve dveřích zazářila zrzavá hlava.
„Ano, pane?“
„Weasley, když jsem po vás chtěl Akta banánového háje, měl jsem na mysli tohle,“ ukázal na mudlovské noviny, „a ne fakta o banánovnících. Takže o tom zjistěte vše!“ mrštil tiskovinou po asistentovi.
Percy rozevřel noviny a užasle četl:
Uprostřed banánové plantáže byla nalezena mrtvola muže v podivném hábitu, nedaleko těla se našlo rozlámané koště.