Moje články

Hraboší hokejisté se po finálovém utkání s rejsky vracejí domů s pořádnou ostudou. Nejenže zápas prohráli, ale podle všeho se navíc dopustili i krádeže.

Zatímco rejsci slavili mistrovský titul, hraboši údajně navštívili jejich šatnu a odnesli vše, co jim přišlo pod tlapky — od hokejek, přes brusle, až po chrániče zubů. Navzdory tomu, že mají úplně jiný chrup.

Hraboši se sice brání, že vybavení shrábli omylem, ale rejsci mají jasno: „Prostě si chtěli aspoň něco nahrabat.“

Celý incident nyní vyšetřuje policie. Hokejistům však kromě možného stíhání hrozí ještě jiný problém. 

„Aby jim z té hamižnosti nakonec nehráblo,“ uzavírá jeden z rejsků.

Na hmyzím atletickém mistrovství letos reprezentoval sedmnáctileté cikády jediný sportovec – skokan o tyči, který se nedopatřením vylíhl o rok dříve. Ve své disciplíně zazářil a získal zlato.

„Moji příbuzní se ještě neobtěžovali vyhrabat ze země, takže jsem měl menší konkurenci,“ glosuje situaci mladý atlet. „Jenomže mi nikdo nefandil.“

Osamělost pocítil i ve chvíli, kdy si po vítězství chtěl zazpívat hymnu. Stál na stupních vítězů a smutně cvrkal do ticha. Naštěstí se ho zželelo přítomným cvrčkům a sarančatům, kteří se spontánně přidali, i když příliš neznali slova.

„Bylo to dojemné,“ dodává atlet. „I když spolu soupeříme, sport nás nakonec dokáže spojit.“

V letošní klání v akrobatických skocích na lyžích znovu zvítězila známá psí lyžařka, která ovládla vzduch náročnou kombinací salt a vrutů. Ta se k tomuto adrenalinovému sportu dostala, překvapivě, z obav o vlastní život. Už od malička prý totiž doma slýchala, že tam chcípl pes. 

„Bála jsem se, že podobný osud potká i mě,“ popisuje skokanka. „Proto jsem se začala věnovat sportu.“ 

Vždycky ráda dělala psí kusy, a proto pro ni bylo akrobatické lyžování jasnou volbou.

„Sport je psina – a to mě zachránilo. Uznejte, že je lepší kousat na mistrovství do medaile než se doma ukousat nudou,“ uzavírá sympatická sportovkyně.

S nečekanými problémy se museli potýkat zaječí florbalisté před zápasem s mývaly. Jejich brankář se totiž těsně před zahájením kamsi vypařil a nebyl k nalezení. 

„Měl jsem ze zápasu trochu bobky, a tak jsem vzal do zaječích,“ vysvětloval později brankář své zmizení. 

Zaječí florbalisté neměli za brankáře žádného vlastního náhradníka, a tak nakonec do brány postavili ochotného fanouška z publika. Přestože mývali náhradního brankáře ze začátku několikrát pořádně vykoupali, zajícům se nakonec podařilo skóre otočit. 

„Pomyslná koupě zajíce v pytli se nám tedy vyplatila,“ pochvaloval si jeden z florbalistů. „Ale stejně doufám, že našeho brankáře teď aspoň trochu hlodá svědomí.“

Trenérka myší plavecké reprezentace přišla s netradiční tréninkovou metodou. Nechala navařit celý bazén krupicové kaše, v níž doporučovala svým svěřenkyním plavat. Díky vysoké viskozitě kaše měly plavkyně rychle zesílit. Tato invence však závodnice příliš nenadchla.

Techniku nevzaly myši na milost ani po prvním tréninku. Naopak. 
„Dovedete si představit, jak špatně se od krupičné kaše čistí kožich?“ stěžuje si jedna z plavkyň.

Proto sportovkyně vymyslely plán. Přizvaly na pomoc své děti a jejich kamarády, aby před dalším tréninkem všechnu kaši vyjedli. 

Když trenérka přišla k prázdnému bazénu, zírala jako vyoraná myš – slíbila ale, že odteď se bude plavat jenom ve vodě.

Známý lví tenista, který sám sebe rád tituluje Král džungle i kurtu, má z ostudy kabát. Nejenže dovolil koňskému tenistovi, aby mu uštědřil nebývalý debakl, ale při následné tiskové konferenci neudržel na uzdě ani svoje nervy.

Během rozhovoru s novináři tenista střídavě řval a střídavě tvrdil, že za jeho prohru nese odpovědnost jeho kadeřník, protože mu špatně vyfoukal hřívu a ta mu překážela ve výhledu. Nakonec dodal, že jeho soupeř vyhrál jen s koňskou dávkou štěstí.

Trenér svému svěřenci doporučil, aby příště v podobné situaci raději rozhovory s novináři odmítl. Na celé ostudě měl ostatně lví podíl především tenista sám.

Vodními sporty otřásá nebývalý skandál. Ukázalo se, že cvrččí šampion, který získal několik zlatých medailí ve skocích do vody, byl ke svým odvážným výkonům donucen parazitem strunovcem.

Sportovec se nyní zotavuje z operace, při níž mu lékaři parazita odstranili. Nad jeho sportovní kariérou však visí otazníky. Není totiž jisté, zda se bez svého trenéra v utajení dovede i nadále věnovat skokům do vody. Někteří navíc začali zpochybňovat i jeho dosavadní úspěchy.

Spekuluje se, že by medaile mohly být zpětně přiděleny i strunovci, pravděpodobnější ovšem je, že cvrččí skokan nakonec o svá prvenství přijde, protože závodil pod vlivem dopingu, byť nezáměrně.

V synchronizovaném plavání na letošním mistrovství světa zvítězil tým klaunů očkatých, který si diváky získal sestavou plnou humorných prvků. Po jejich strhujícím výkonu zůstaly přihlížející želvy v němém úžasu a mlčely jako ryby a fanynky se mačkaly ve frontě na podpis jako sardinky.

Fanoušci si pro své oblíbence připravili i překvapení.
„Květinám mořská voda příliš nesvědčí, a tak jsme zvolili něco méně tradičního,“ uvedla jedna z fanynek. „Pronajali jsme pro klauny část korálového útesu, který taky vypadá, že kvete.“

Právě tam bude výkvět rybích sportovců moci pilovat své další sestavy – a kdo ví, třeba po některé z fanynek hodí očkem.

V posledních dnech začal vyplouvat na povrch skandál týkající se trenéra šimpanzí atletické přípravky. Ten měl podle několika nezávislých svědectví zneužívat moc, kterou mu pozice přináší, a své svěřence šikanovat.

Například prý nutil mladé šimpanze, aby mu vybírali parazity z kožichu a poté je pojídali. Také trval na tom, aby ho oslovovali „Alfo“. Když se sportovci proti jeho praktikám bouřili, nadával jim, že jsou drzí jako opice, nebo naopak, že jsou tak málo učenliví, až snad ani nejsou šimpanzi.

„Museli jsme skákat, jak on pískal,“ uvedl jeden z atletů. „Dělal si z nás cvičené opice – a to bohužel nejen doslova.“

Známý potkaní boxer dnes překvapivě nenastoupil k finálovému zápasu. Zatímco jeho veverčí soupeř už netrpělivě poskakoval kolem ringu, po potkanovi a jeho trenérovi nebylo nikde ani památky.

Jednomu z rozhodčích to bylo podezřelé, a tak se šel podívat do šatny. Tam nalezl potkana i jeho trenéra bezvládně ležet na podlaze. Naštěstí jenom tvrdě spali.

Ukázalo se, že na vině je bochník sýra prošpikovaný prášky na spaní, který kdosi boxerovi podstrčil. Nebylo to přitom poprvé, co potkana něco takového potkalo.

„Jednou na mě fanoušci soupeře dokonce poštvali kocoura,“ popsal zápasník. „To nebylo fér, kočky přeci zápasí v úplně jiné váhové kategorii.“

K nečekanému incidentu došlo během finále hmyzího turnaje v akrobatickém létání. Závěrečné číslo včelí letkyně narušilo několik dalších včel, které vtrhly na stadion, začaly sportovkyni v letu pronásledovat a pokřikovaly na ni. Podle všeho tak protestovaly proti tomu, že nepracuje pro blaho úlu a místo toho se věnuje tréninkům. 

Letkyně musela v sestavě improvizovat, a i díky těmto manévrům nakonec získala zlato.

„Sport je práce jako každá jiná,“ uvedla vítězka po závodě. „A každodenní tréninky nejsou žádný med.“

„Takovým výjimečným talentem by bylo škoda plýtvat pro přelety mezi květinami,“ dodal její trenér. „Než aby sbírala med, ať radši sbírá medaile.“

Letošní savanový maraton poprvé v historii vyhrála sloní běžkyně, která porazila favorizované velbloudy a pštrosy. Atletka tvrdí, že za jejím úspěchem stojí především její špatná paměť.

„Sloni nezapomínají, já jsem ale výjimka,“ popisuje slonice. „A jak známo, co není v hlavě, musí být v nohách. Když jsem si nemohla vzpomenout, kde leží napajedlo, k němuž se skupinou jdeme, pořádně jsem se v savaně naběhala.“

Naběhla si ovšem i při rozhovoru po závodě, kdy se nevybíravě vyjádřila na adresu pštrosího soupeře. 

„Chová se před kamerou jako slon v porcelánu,“ okomentoval situaci pštros. „Ale já před urážkami strkat hlavu do písku nebudu.“

A potom ponožka ladně proplula před kamerou.

„Čau lidi, moc vás zdravim, díky, že mě posloucháte. Dneska vám chci ukázat jednu věc – tuhle ponožku. Normálně by byly dvě, ale druhou, vertě mi, prostě někdo ukradl. Nechci jmenovat přímo pana Kalouska, ale všichni víme, jak to tady fungovalo.

A teď si to predstavtě! Ještě před rokem bystě za takový pár ponožek zaplatili mnohem víc. Ale my makáme, makáme pro lidi, tlačíme ceny dolů. Staráme se o normální lidi, ne o kmotry nebo lobby. Takže vám říkám – brzy budeme nejlepší. Best in inflace.“

Ponožka se rozhodla, že se taky radši nechá ukradnout.

Víceboj družstev ve sportovní gymnastice na letošním Mezinárodním ptačím poháru má překvapivé vítěze. Nejvíce bodů v celkovém hodnocení získaly slepice, které byly považovány spíše za outsiderky. 

Porotu zaujaly především jejich komplikované sestavy na kladině. Ty prý gymnastky nacvičovaly po večerech i přímo v kurníku na hřadu. 

„Trénuje se poměrně těžko, když vás pořád nutí chodit spát se slepicemi,“ uvedla jedna z gymnastek.

To, zda spolu vítězné družstvo bude trénovat i nadále, však zůstává otázkou. Hned po finále na sebe totiž slepičí gymnastky začaly otvírat zobák, nejspíš proto, že jedna z gymnastek do médií vyzvonila několik citlivých informací o své kolegyni.

Do nečekaných potíží se dostala cateringová firma zajišťující občerstvení na hokejovém mistrovství malých šelem. Během úvodních zápasů šampionátu na svých stáncích nemohla prodávat kávu, protože neměla z čeho ji vyrobit. Před zahájením turnaje se totiž do jejích skladů kdosi vloupal a všechnu kávu odnesl.

Podezření padlo na cibetčí hokejisty a jejich fanoušky, především proto, že ve skladu byly uloženy ještě nezpracované plody kávovníku. Navíc se tým cibetek v úvodním zápase proháněl po ledě s nezvyklou energií. 

Mohlo se však jednat dokonce o spiknutí. Tomu by naznačoval i fakt, že liška dohlížející na toalety na stadionu v těchto dnech královsky zbohatla.

Nečekanou dohru měl zápas ledňáčků a papoušků v křídlobalu. Tým ledňáčků začal na turnaj v tomto florbalu podobném sportu, v němž hráči místo holí používají křídla, trénovat teprve po Novém roce, a nikdo mu proto nevěřil. Přesto nad papoušky senzačně zvítězil.

Kapitán papoušků, kterého po prohraném zápase odchytila opičí reportérka, byl viditelně rozčarovaný.

„Čím vás ledňáčci překvapili?“ zeptala se reportérka, načež papoušek odpověděl otázkou: „Čím vás ledňáčci překvapili?“ Reportérka svou otázku zopakovala, papoušek také.

Nekonečný cyklus papouškování a opičení se trval několik minut, pak televize přenos rozhovoru přerušila.

„Vysílání plné zbytečných vět máme vyhrazené jen pro politiky,“ vysvětlila mluvčí televize.

Slavná sportovní reportérka se odhodlala ke kroku, k němuž se obvykle uchylují investigativní novináři. Požádala o policejní ochranu. Důvodem ovšem nebyl žádný zhrzený sportovec, nýbrž dotěrný fanoušek.

Kozí novinářka, která proslula zábavnými reportážemi z fotbalových a hokejových utkání, si získala přízeň vlčího fotbalového fanouška. Ten ovšem ve svých projevech oddanosti časem dost zvlčel.

„Sice tvrdil, že žere jen moje články, ale nikdy jsem si nebyla jistá, že jeho zájem opravdu skončí jen u duševní potravy,“ popsala novinářka.

Neodbytný vlk si tak pravděpodobně vyslouží zákaz přiblížení. Žrát sportovní reportáže samozřejmě bude moci i nadále – jejich autorka však díky tomu zůstane celá.

Jedna z kandidátek na funkci předsedkyně Mezizvířecího olympijského výboru budí značné kontroverze. Pokud by tato kobra byla zvolena, jednalo by se o historicky první zástupkyni hadů ve funkci a zároveň jednu z mála, která se nikdy nevěnovala žádnému olympijskému sportu.

Mohla by excelovat leda v rychlostním plazení, při tom je prý její tempo opravdu vražedné.

Kromě toho kandidátka nemá nejpříjemnější povahu. „Pořád na někoho syčí a někdy kolem sebe dokonce plive jed,“ popsal pod podmínkou anonymity jeden ze členů výboru.

Není tedy příliš pravděpodobné, že se kobra skutečně předsedkyní stane. To by se musela před členy výboru doopravdy pořádně plazit.

Poprvé v historii se na ptačí mistrovství světa v atletice probojoval zástupce tučňáčí reprezentace. Přestože se ve své disciplíně, běhu na 1500 metrů, umístil mezi posledními, svou účastí jednoznačně zanechal dojem.

Na rozdíl od ostatních závodníků totiž trval na tom, že místo pohodlného sportovního oblečení poběží ve smokinku. Ten podle vyjádření spoluhráčů navíc příliš nevoněl.

„Když jsem ho na trati míjel, bylo to, jako bych běžel skrz rybí trh,“ popsal pštrosí atlet, který v závodě nakonec získal stříbro. „Asi si myslí, že ve svém fraku vypadá nóbl, ale dokud ho neodnese do čistírny, bude to spíš nó… blé!“ dodal pštros. 

Do problémů se dostal jeden z kustodů psí fotbalové reprezentace. Před přátelským zápasem psů s týmem lišek si zdříml na hromadě dresů, které měl připravit hráčům do šatny. Když se probudil, byly dresy natolik zmuchlané, že se je fotbalisté zdráhali vůbec obléknout.

„Bylo to příšerné,“ popisuje brankář. „Ty dresy byly zmačkané víc než obličej kdejakého mopse.“

Situaci se nakonec podařilo vyřešit nezvyklým způsobem. Hroši, kteří se přišli na zápas podívat, nabídli své hřbety k vytvoření provizorního mandlu. Díky nim byly reprezentační dresy znovu i reprezentativní. 

„Měli jsme štěstí, že našemu týmu nefandí jen samé čivavy,“ uzavírá jeden ze psích útočníků.

Nečekaný chaos zavládl na tchořích závodech v orientačním běhu. Tchoři se na trase ztráceli a nedařilo se jim najít kontrolní stanoviště, především v části vedoucí přes město. Letošní závod proto nedokončil rekordní počet běžců. 

Později se ukázalo, že za incident nesou odpovědnost mývalové od městských technických služeb. 

„Několik obyvatel nám hlásilo znečištění zapáchající tekutinou na různých místech,“ popisuje jeden z mývalů. „Samozřejmě jsme hned vyrazili do akce a všechny skvrny vyčistili.“

V dobré víře tak zničili tchoří značení, ani jeden toho však prý nelituje.

„Třeba se tchoři konečně naučí orientovat podle mapy a nebudou příště obtěžovat ostatní zápachem,“ uzavírá mýval.

Fantastický obrat předvedli králičí volejbalisté při zápase s favorizovanými hranostaji, když otočili skóre z 0:2 na 3:2 na sety.

„Trenér k nám během přestávky promluvil,“ popsal králičí volejbalista, „a my si jeho rady zapsali za uši.“

Vyplatilo se. Byť s odřenýma ušima, králíkům se podařilo nepříznivý vývoj zápasu zvrátit. I když hranostajové po zbytek utkání hráli na hraně pravidel, k vítězství jim to už nepomohlo. Králíci tak mohli i se svými fanoušky po zápase skákat radostí.

„Všichni fanoušci touží po nějaké pohádce – a my jsme jim ji nabídli,“ uzavírá králičí volejbalista. „I když tahle nebyla plná králů, ale jenom králíků.“

Štíří sázkař žaluje televizní astroložku kvůli finanční újmě poté, co na základě její předpovědi vsadil na vítěze krasobruslařského šampionátu a přišel o nemalou částku peněz.

Horoskop zněl následovně: „Štíři si budou nejlépe rozumět s Raky, jejichž energie je pod silným vlivem Luny a dovolí jim nečekaně zazářit. Dnešní konjunkce Marsu se znamením Raka navíc přináší specifickou energii, kdy se ohnivá bojovnost Marsu střetává s vodní, pozornou povahou Raka. Toto spojení naznačuje možnost finančního zisku pro ty, kteří se rozhodnou důvěřovat své intuici.“

Račí krasobruslař však skončil beznadějně poslední, nepomohla ani jeho vyhlášená jízda pozpátku. 

Nejspíš se retrográdně pohyboval i Merkur.

Podivnou situaci museli řešit noční hlídači atletického stadionu. Při obchůzce objevili prasečího běžce, který tam dříve téhož dne nečekaně získal zlatou medaili ve sprintu na 200 metrů. Závodník zběsile ryl svými kly v místech cílové rovinky a poškozoval povrch běžeckého oválu. Hlídačům tvrdil, že cítí lanýže a musí je vyhrabat. 

Později se ukázalo, že za incident nese odpovědnost kancův trenér. Ve snaze namotivovat svého svěřence k lepším výkonům totiž natřel tartan v cíli lanýžovým aroma. Trik zjevně zafungoval, atleta však čekají potíže. Kromě toho, že bude muset zaplatit škodu, bude komise zkoumat, zda při závodu nebyl pod vlivem nepovoleného dopingu.

Známý zebří automobilový jezdec předevčírem podal životní výkon. Nestalo se tak ovšem na trati Formule 1, nýbrž uprostřed města za běžného provozu. Zběsilý trénink zebřího závodníka museli ukončit až policisté.

„Čekal bych, že zrovna zebra bude pruhy respektovat,“ uvedl jeden z nich, „a také, že si všimne zebry na silnici a způsobně u ní zastaví.“

Situace však možná není tak černobílá, jak vypadá. Závodník se prý městem řítil proto, že prchal před gepardem, který ho pronásledoval. Ten zase tvrdí, že chtěl pouze autogram.

Možná by se tedy zebřímu jezdci vyplatilo při příštím závodu pustit gepardího fanouška co nejblíže k trati.

Dva sokolí akrobatičtí letci si kromě sportovních úspěchů připsali i hrdinský čin. Během tréninku zahlédli veverku, která vyskočila z letadla, ale její padák se neotevřel. 

„Takhle vysoko kolem vás veverky obvykle neprolétávají,“ vysvětluje jeden ze sokolů. „Proto jsme se za ní okamžitě vrhli.“

Veverka tak zažila další šok. „Měla jsem skvělý výhled, ale neveselé vyhlídky – buď skončit rozsekaná na zemi, nebo jako sekaná na něčím talíři,“ popisuje.

„Máme přísného výživového poradce, který svačiny při tréninku nepovoluje,“ vtipkuje sokol. „Takže jsem tu nešťastnici pouze odnesl do bezpečí.“ 

„Aspoň se ukázalo, že ani nemusím být vakoveverka, abych mohla být létavá,“ dodává zachráněná.

Slavný medvědí tenista se nedávno probudil z hibernace a ihned se pustil do tréninků. Spekulace, že ho ze zimního spánku probudila polibkem některá z oddaných fanynek, rázně odmítá.

„Nebyla to fanynka, ale sluneční paprsky,“ vysvětluje.

To, že všechny zimy prospí a pokaždé zmešká Vánoce, prý tenistovi nijak nevadí. 

„Nedávno jsem se doslechl něco strašného. O Vánocích se prý tradičně připravují medvědí tlapy nasladko, takže je rozumnější přečkat nebezpečí v brlohu. Bez tlap by se mi přeci špatně hrálo,“ vysvětluje.

Trochu ho však prý mrzí, že si nemůže vyzkoušet zimní sporty. Kromě slunečního polibku by tak možná ocenil i sněhovou pusinku.

Jako již tradičně se sobí vytrvalostní běžci i letos zapojili do rozvážení vánočních dárků. 

„Se vzrůstající oblibou konzumního trávení Vánoc a zvyšování počtu dárků přestalo Santovo sobí spřežení zvládat své povinnosti, takže jim vypomáháme,“ uvedl jeden ze sobích dárkonošů. „Je to pro nás zároveň i trénink a vítaná propagace sportu.“

Kromě sobů se tentokrát této charitativní akce zúčastnili i losi, a dokonce několik koní s falešnými parohy. Zapojení koní přitom ještě před svátky budilo kontroverze. Proslýchalo se, že by mohli něco zkonit. Svou úlohu však nakonec zvládli naprosto bezchybně.

„Dárky nosícímu koni na zuby nehleď,“ uzavřel trefně jeden z nich.

Trenérka pakobylčího tanečního družstva, které na loňském hmyzím mistrovství v moderním tanci ohromilo diváky choreografií, v níž dokonale napodobovalo různé tvary rostlin, popsala nečekané trápení s počítáním tanečnic před začátkem tréninku.

„Je to jako počítat jednotlivá stébla v kupce sena,“ stěžuje si trenérka. „Nejhorší je, když si sednou na strom a předstírají, že jsou větve. To jsem z toho úplně na větvi.“

Problém je i s příbuznými.

„Představte si, že se na trénink přijde podívat dvacet sester některé mé svěřenkyně a vypadají všechny jako přes kopírák,“ popisuje. „Na druhou stranu, možná bych toho mohla nějak využít v příští choreografii,“ uvažuje.

Neuvěřitelný skandál otřásl atletickým mistrovstvím pavouků. Reprezentace pokoutníků nečekaně excelovala ve skocích do výšky a svými výkony najednou porážela i favorizované skákavky. To rozhodčím přišlo zvláštní.

„Měli jsme podezření, že za vším stojí nějaké pokoutné jednání,“ uvedl jeden z nich. 

A skutečně. Pozorný osmioký rozhodčí brzy odhalil na stropě atletické haly trenéra pokoutníků připojeného ke členům svého týmu pavučinovým vláknem, díky němuž je mohl při skoku zvedat do výšky.

Tahání za pomyslné nitky osudu se nevyplatilo trenérovi ani jeho svěřencům. Ti byli ze závodu do jednoho diskvalifikovaní.

„Nechtěli skákat poctivě, ale stejně si to nakonec odskákali,“ dodal k situaci rozhodčí.

Nepříjemné překvapení čekalo nosatce, reprezentačního vzpěrače, který se rozhodl navštívit tělocvičnu svých soupeřů vrubounů, aby odpozoroval jejich taktiku. Zjistil, že úspěchy vrubounů jdou na vrub neotřelé tréninkové technice.

„V posilovně mě hned udeřil do nosu neobvyklý zápach. Pot to rozhodně nebyl,“ popisuje nosatec. Příčinu objevil vzápětí. Ukázalo se, že vrubouni kromě činek posilují i s medicinbaly, vlastnonožně vyrobenými z nevábné hmoty. V případě nouze mohou prý své náčiní dokonce posvačit.

„Nad takovou dobrotou klidně ohrnu nos,“ dodává nosatec znechuceně.

„Říkal jsem mu, že bych tam nechodil,“ komentuje příhodu nosatcův známý, brouk bázlivec. „Jenže on musí nos strkat jednoduše do všeho.“

Několikanásobný medailista v plaveckých soutěžích, okoun říční, se ani po ukončení závodní kariéry nenudí.
Začal se totiž věnovat podvodnímu disco tanci, při němž se vlní ve vodě do rytmu hudby.

„Vždycky jsem rád plaval proti proudu a navíc nejsem zvyklý jen tak okounět,“ vysvětluje okoun. „Tak jsem si vymyslel tanec. Jsem nejspíš jediný rybí tanečník disco na světě, a tudíž i nejlepší.“

Jeho vystoupení se setkávají s velkým úspěchem a ve svém stříbřitém kostýmu s černými pruhy se pokaždé blýskne. Bývalý sportovec proto uvažuje o tom, že bude pořádat kurzy akvaaerobiku.
„Aspoň bych trochu rozvířil vody místního stojatého rybníčku,“ dodává.

Ke kuriózní situaci došlo během fotbalového zápasu mezi plchy a burunduky. V druhém poločase kvůli zdravotní indispozici odstoupil rozhodčí, kterého neměl kdo nahradit.
Do funkce byla jmenována myš z publika, která se sebevědomě přihlásila sama. Uvedla, že pískat přeci umí.

Na hřišti brzy zavládl chaos.
„Koukala jako vyoraná myš,“ popisuje rozhořčeně jeden z plchů. Myš pískala zcela náhodně, hlavně když se k ní přiblížil některý z hráčů. „Jako by šlo o zápas kočičích týmů."
Utkání se proto nejspíš bude opakovat.

Svou úlohu by si však chtěla zopakovat i myš.
„Příště mi to určitě půjde lépe,“ vysvětluje s nadějí v hlase.

Mravenečník, který býval profesionálním atletem, přišel se zajímavým konceptem propojujícím sport a seznamovací agenturu.
„Princip je jednoduchý – necháváme prosti sobě soutěžit dvoučlenné týmy ve sprintu. Členové mají příležitost se seznámit na startu a při samotném běhu. Pak dvojice promícháme,“ vysvětluje mravenečník. „Je to vlastně rychlé rande ve dvou významech.“

K založení agentury ho přiměly vlastní nepříjemné zkušenosti ze speed datingu určeného pro mravenečníky, kde seznamování probíhalo při lovení termitů v jednom termitišti.
„Každému není příjemné olizovat svou polovičku hned na prvním rande,“ vysvětluje mravenečník.

„Navíc partneři spolu musí umět udržet krok,“ dodává. „Těžko to bude klapat například gazele s lenochodem.“

Nečekaného zvratu se dočkala kariéra slavné kočičí tenistky. Někteří diváci a sportovní komentátoři už dlouho upozorňovali na netypický vzor její srsti, který podle nich naznačuje, že tenistka patří spíš do kategorie kocourů než koček.
Její tlapky jsou totiž zrzavé, kdežto její hřbet želvovinový.

Na naléhání médií tenistka podstoupila genetické testy.

„Zdá se, že moje zadní tlapky jsou opravdu spíše kocourem,“ přiznává tenistka. Její další soutěžení by však výsledek ovlivnit neměl. Podle vědců se nedá prokázat, že by kocouří genom v nohou ovlivňoval například rychlost běhu.

Trenér tenistky situaci zlehčuje. „Přinejhorším zápasy přesuneme na noc. Potmě je přeci každá kočka černá.“

Loňský vynález stroje času mění všechny oblasti života. Prehistorická zvířata, která přicestovala z minulosti, tak zamíchala i sportovními disciplínami a turnaji.

Například mamutí fotbalisté už hráli několik přátelských zápasů se slony a jednají o zařazení do sloní ligy.
„Pokud budeme soutěžit, asi si budeme muset holit srst,“ popisuje kapitán mamutího družstva drobné komplikace. „Dnešní klima už není žádná doba ledová.“

S mnohem většími potížemi se kvůli stroji času potýká plazí atletika. Dinosauři, kteří se rozhodli přestěhovat do současnosti, bez milosti drtí bývalé ještěří šampiony téměř ve všech disciplínách.
Nejspíš tak bude potřeba zavést nové váhové kategorie nebo samostatné dinosauří turnaje.

Nečekaného vítěze má letošní olympijský turnaj v boxu. Doposud neznámý mladý klokan, který na olympiádě soutěžil poprvé, nakonec doskákal až na stupeň vítězů.
Porazil dokonce i obávaného gorilího boxera přezdívaného King Kong. Ten přitom nebyl zdaleka jediný, kdo ho podcenil.

Klokanovi podlehl například i známý zaječí zápasník.
„Myslel jsem, že je to nějaké ucho,“ komentoval zajíc prohraný zápas. „Ale to jsem se mýlil.“
Na klokanovi vyzkoušel svůj proslulý úder zadními běhy, ale nakonec musel odběhnout do zaječích.

To, že působil nezkušeně, klokanovi nejspíš pomohlo.
„Před turnajem mě každý podceňoval, ale nakonec jsem všechny soupeře strčil do kapsy,“ dodává klokaní medailista.

Do nečekaných potíží se dostal florbalový tým osmáků degu kvůli nevyhovujícím nápojům podávaným během turnaje hlodavců.
Osmáci, kteří mají kvůli svému atypickému metabolismu zapovězený cukr, dostali na turnaji slazené iontové nápoje.
„My osmáci jsme sladcí už dost,“ vysvětluje jeden z florbalistů. „Takže si naše krev nedovede s dalším cukrem poradit.“

Záměnu nápojů florbalisté brzy odhalili, museli však navštívit nemocnici.
„Podstoupili jsme kolotoč vyšetření,“ popisuje další osmáčí sportovec. „Naštěstí kolotoče máme celkem rádi.“
Krevní testy hráčů byly v pořádku, a tak záměna nejspíš nenadělá žádnou zlou krev. Organizátoři turnaje se také poučili – jako omluvu neposlali osmákům bonboniéry, nýbrž balíčky čerstvého sena.

Trenérka vydřích reprezentantů ve vodním póle má co vysvětlovat. Byla totiž přistižena na tréninku rosomáků, jak se krčí ve křoví.

„Vydry vždycky ve vodním póle excelovaly. Letos najednou všechny drtí rosomáci, tak jsme si říkali, že tu něco smrdí,“ popisuje trenérka s tím, že na jejich tréninku chtěla odpozorovat jejich taktiku. Žádné kompromitující informace prý sbírat neplánovala.
„Nejsem přeci žádný vydřiduch,“ dodává.

Špionáž by se jí nejspíš vydařila, kdyby k maskování nezvolila zrovna šípkový keř, o který se popíchala tak bolestivě, až vykřikla.
„Chtěla jsem vytrhnout svému týmu trn z paty, a zatím musí tahat trní z tlapek mně,“ uzavírá.

Noční zápas ve vzdušné házené mezi můrami zelenými a přástevníky medvědími přinesl spoustu nečekaných zvratů.

Ačkoliv přástevníci spřádali komplikované strategie a rvali se udatně jako medvědi, můry je nakonec výrazně přehrály. Na jejich vítězství však měla velký podíl štěstěna, která létala celé utkání po boku můřích sportovců. Zdálo se tak, že každé mávnutí můřích křídel způsobilo hurikán na opačné straně hřiště a pokaždé nepravděpodobným způsobem dopravilo míč do branky.

„Dneska nebudeme zelené jen my, ale i přástevníci,“ komentuje zápas jeden z můřích házenkářů. „Zezelenali totiž závistí.“
„Ten zápas nebyla jedna velká noční můra, ale celé jejich hejno,“ souhlasí brankář přástevníků.