Fans and Fascinations

Vystrašená zvědavá myšička Cathy se krčila vprostřed slunné paseky. Šakal Thorpe obcházel kolem a co chvíli utrousil cosi dráždivě rouhavého, nejlépe o drozdovic rodince. Myška poplašeně uhýbala.
Travou produsal jezevec Allen a pohrozil výtržníkovi holí.
Kolem Cathy poskakovala také Belle, roztomilý psík, co náhle vycení zuby a vyjede vám po kotnících. Lištička Eliza by ji nejradši zakousla.
Jezevec rozladěně vrčel.
Drozd Jindra se na jablůňce nechlubil peřím, jen čiřikal a posměšně švitořil. Myška si přála mít jeho křídla, ač se děsila jejich tajemství.
Jezevec pokýval hlavou a belhal se do stínu. Hlídat ji bude navěky.
Autorka mazaně dodala dvé poučení.

Společnost se opět výborně bavila - pan Bingley se nechal přesvědčit k dalšímu plesu.
Krátce po prvních tancích vstoupila do sálu půvabná mladá dáma. Bohatý účes, světlounce růžové šaty, vstřícné vystupování. Pozdravila se s několika přáteli a sebevědomě se přitočila k hloučku důstojníků.
"Sestřičko drahá, kdopak to může být?" Lydia žárlivě špitla do vějíře.
Kitty jen otevřela ústa, ale zarazila se, když ona neznámá přijala rámě pana Meadowse.
Řadě dívek v sále téměř slyšitelně sklaplo.
"To je Mrs Alice Meadows, drahouškové," zašveholila slečna Burnwoodová.
"Vždy následuje pluk svého manžela, ale zpravidla ji o několik dní pozdrží návštěvy historických památek v okolí."

Reverend Helstone byl přísný muž. Hrdý Yorkshiřan, který se v patřičných situacích nebál obohatit svůj slovník o jadrnější výraz.
Přesto byl pravý gentleman, pravzor všech, plod předchozího století.
Jakkoliv ho v kostele rozčilovaly hovorné slečny kolem Christine Maywoodové, jakkoliv pokládal ženy za podřadná stvoření, nikdy by si neodpustil, kdyby jim pak galantně nepodržel dveře. Mnoho věcí činil doma sám ne pro vlastní rozmar, ale aby přehnaně neobtěžoval služebnou. Neteřinku střežil jako oko v hlavě, ale stejně ženám nerozuměl a v životě by jim nepřiřkl ani ždibec zodpovědnosti.
Když toho večera vtiskl do rukou mladičké Shirley pár pistolí, svět se zastavil.

John si už před dávnou dobou zvykl odsouvat city stranou. Jeho matka v tom byla skvělým příkladem.
V době, kdy se do Miltonu přistěhovali Haleovi a on poznal Margaret, byly pro něj obchod a dýmající fabrika na prvním místě.
Vídal ji, jak doprovází Miss Braidy na zelný trh. Jak naslouchá rouhačským řečem Janie Cyliann, mladé irčanské dělnice od stavů.
Jeho kolegové a konkurenti Margaret zmiňovali stále častěji. Dělníci si ji oblíbili. Matka byla úsečná, začínala žárlit.
Pan Thornton se věnoval parním strojům a výnosům Marlborough Mills. Byl by si ani nevšimnul, že jeho srdce na vedlejší koleji nabírá na rychlosti.

Čas dlouho pokojně plynul. Stromky kolem longbournského dvora vyrostly do úctyhodné výše, než pan Bennet s typicky šibalskou jiskrou v oku vydechl jednoho rána naposledy.
Pan Collins se na svůj nový majetek doslova třásl.
"Těším se, má Charlottko, vskutku. V celém domě budeme muset vyměnit tapety, samozřejmě...," rozvíjel své plány.
Charlotta byla posmutnělá a zároveň tušila, že to stěhování nebude jen tak.
Hlavní dveře pan farář horko těžko zdolal. Každé další - do salonu, do komory, do ložnic - stály za samostatné dobrodružství.
Pan Skim, se kterým se pan Bennet kdysi seznámil v Bathu, nebyl jen obratný artista, ale též šikovný zámečník.

Mrs Alice Meadows seděla na stráni nad hospodářstvím a vychutnávala si zlatavý obraz zářijového podvečera v údolí pod sebou. Jednolitou melodii zvuků venkova co chvíli narušoval ostrý bolestivý zvuk.
křup
U kamenné zdi kuchyňského dvora seděla na převráceném škopku Phyllis Holmanová a lámala suché proutky do otýpek.
křup
S každým zlomeným klacíkem jako by jí znovu pukalo zraněné srdce.
Křup za zmizelou iluzi lásky.
Křup za maminčin strach.
Křup za bratránkův opatrný cit.
Křup za tatínkovu zklamanou víru.
A ještě kolikrát, hlavně za tatínka.
"Odpustíš," pomyslela si Mrs Alice, "odpustíš a nezapomeneš. Snad i tebe čeká štěstí, smutná dospělá holčičko."

Pan Idol flirtuje kompetentně ač potřebuje izolovat fascinující kukuč Anne.
Pokud identifikujeme flekaté krávy Alanova panství inteligentně, fakticky konkurz absolvujeme.
Přítelkyně iritující fifleny kleje, aby paninku i fotříka kvapem absorbovali požírači i fauna kontinentu Afrika.
"Pocem, imbecile furiantská," kulantně a přátelsky invektivy formuluje kupec Arthur.
"Pak Indie, fofrem, koni," adolescentní pirátka informuje fríse kam akcelerovat.
Pomluvami infikujeme formální klid ansámblu.
"Příšerný incident," fabuluje kujón Allen.
Pseudoumělkyně intenzivně finišuje kolosální akt.
Požárový invalida - fascinovaná kočička adoruje.
Pán industrie formuluje kompromis: asi postřílí iracionální floutky kulovnicí. Auvajs.
Přístavní indispozici famílie kompenzuje - azyl. Přichází ignorace, fackování, kritika. Apokalypsa.
Propad imaginace. Fakt končim. Ahoj.

"Příznačné," zavrčel zhnuseně plukovník a nastavil svou náruč omdlévající dívce.
"Imbecil," pomyslely si obě paní Ottercatovy a měly chuť probodat parchanta vějíři skrz naskrz.
"Fascinující!" Zašuměla početná společnost na plese a na vteřinu upřela své nesčetné zraky k jediné scéně.
"Klam," povzdechla si utrápená starší sestra. Pokrčila rameny. Život byl ještě míň fér, než od něj čekala.
"Ach...," vydechla ubohá zhrzená dívka. Na víc se nezmohla, svět se jí ztratil.
Hudba hrála dál, páry se řadily k příštímu tanci. Elinor a plukovník Brandon se snažili Marianne vzkřísit a odvést pryč.
Slečna Grayová si majetnickým gestem znovu získala pozornost Johna Willoughbyho.

Dva dělníci v ošumělých vaťácích se opírali o zeď přádelny.
Vtom se shůry ozval rozmrzelý hlásek: "Sakra, musíš použít slova jako spára, stup, chyt, tápající ruka, na tření..."
První dělník šťouchl do druhého: "Ty, Jacku, slyšels? To bylo jak z nebe... jak...," z jiný dimenze, řekl by, kdyby věděl něco o dimenzích.
"Chm...," pravil Jack, "ale byla to vona, ne?"
"Jó, Sigismund-Smithová, jasně. Moc jí nerozumim. Furt mění přízvuk," mudroval první dělník.
"Moc sem to nechyt. Možná jde vo to, co těm našim mašinám chybí. Natření."
"To bude vono, Jacku. Poď, třeba dole u Slicksonů zbylo pár kýblů tý zelený."

Mrs Sachet přesně viděla, kam tenhle příběh míří. Pokoušela se Marianne obrátit lepším směrem v diskrétním rozhovoru. S mladou dívčinou však nebylo řeči.
"Pan plukovník, s veškerou úctou, se mi zdá být poněkud starý."
"Starý!" Mrs Jennings zachytila její slova a propukla v smích.
"Prý starý, má drahá, vždyť sotva...," spustila únavně upovídanou žoviální litanii.
"... proč by, proboha, měl být starý!?"
Marianne se ohradila: "Nemínila jsem urazit. Jen zmínil, že si pořídí flanelovou vestu."
Mrs Jennings zaprskala: "No hleďme, pán si pořídí teplou vestu a je málem mrtvý. Že, plukovníku!?"
Plukovník Brandon dosud hovornou vdovu ignoroval.
"Prosím? Já nejsem mrtvý!"