Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff (zavináč) gmail.com. V mailu prosím uveďte zejména to, pod jakou přezdívkou u nás chcete vystupovat!
"A maminko, kdy bude mír?"
"Až budeme moci vzít naše meče a překovat je v pluhy," řekla Gilraen. Aragorn tehdy nevěděl, co je pluh. Dúnadané zem neorali, neustále v pohybu. Elfové se živili tím, co jim země sama dala.
Poprvé pluhy viděl, když byl na stráži v Kraji. Pozoroval malé lidičky, jak se lopotí v poli a radují se z plodů své práce.
Trvalo ještě mnoho let, než měl to, co oni. Rodinu. Klid. Možnost odložit zbraně a začít se starat o vlastní zem.
Pak poslal dopis do Kraje panu starostovi Křepelkovi, jestli by mu neposlal nějaké knihy o farmaření.
Nevím tedy, jestli elfové orali nebo ne, ale nějak si je nedovedu představit, že to dělají.
Tales of Tavamara je třídílná fantasy série od autorky Megan Derr, ale drabble by mělo být pochopitelné i bez toho.
Poznámka: Polyamory
Návštěvník byl poněkud zmaten celou situací v království Tavarma. Jejich zvyky byly poněkud neuchopitelné.
"Dnes ráno jsem na chodbě potkal mladíka pouze v kalhotách a s rozpuštěnými vlasy," řekl svému průvodci.
"To byl jeden z choťů krále," vysvětlil průvodce, jako by se nechumelilo.
"Jeden z... Kolik jich má?"
"Král jich má právo na pět, princ na tři. I když v současné době je v paláci pouze sedm osob s tímto titulem, princ si ještě třetí nenašel! Jak skandální, už na to má věk."
"To je jenom politické, že?" zeptal se opatrně návštěvník.
"Co vás nemá, je to láska jako trám!"
Megan Derr často nepíše zamilované páry, ale zamilované skupiny... Nu, proč ne!
:D
První vločka spadla ze zašedlé oblohy. Eldarion pozoroval její cestu z balkónu a vzpomínal.
Když začalo sněžit loni, cítil se v Minas Tirith jako v kleci. Další a další povinnosti, pochybnosti, samota. Strach z toho, až rodiče pochopí, že se mu nelíbí žádná z gondorských dívek, která se na něj usmívá na plese. Zima znamenala, že nemohl nasednou na koně a pročistit si hlavu na projížďce.
Útěk byl jediné řešení, které našel.
O rok později se věci jevily jinak.
"Ono sněží!" ozval se nadšený hlas. "To jsem ještě nikdy neviděl!" Matumaini přímo zářil štěstím.
Loňské sněhy v Eldarionově duši roztály.
V Hadaru nesněží, je tam horko celý rok.
Původně jsem chtěla napsat, že Eldarion cítil potřebu jet někam do tepla, ale došlo mi, že to má takové implikace, že se to do vážného tónu drabblete nehodí. :D :D
Jestlipak už jste ji někdy potkali? Je to taková malá potvůrka, který sedí lidem na rameni. Málokdo by vám jí popsal, je totiž neviditelná, ale když vám buší srdce a potí se ruce, možná vás navštívila.
Velmi ráda tvoří začarované kruhy. Jak do nich jednou vkročíte, ven se dostanete jen nesmírně těžko. Snažíte se před ní utíkat, schovávat se, vyhýbat se. Ale čím víc se jí vyhýbáte, tím víc po vás jde a tím mocnější je. Je to neustálý závod o vaší duši.
Nejhorší je, že mnozí lidé nevěří, že existuje a nechápou, proč před ní utíkáte.
Ta mizera úzkost.
Úzkost není nervozita nebo strach. Strach je odpovědí na určité nebezpečí, zatímco úzkost často nemá racionální příčinu. Úzkostná porucha je duševní nemoc, která může lidem velmi zasáhnout do života. Dobrou zprávou je, že se dá léčit léky.
Dneska jenom BJB, inspirace mě opustila spolu s entusiasmem. To dělá ta sobotní škola...
Arwen se obrnila. Musela být tím zlý rodičem a vysvětlit svému synovi, jak se věci mají.
"Eldarione," řekla.
"Ano, mami?" Její syn vypadal myšlenkami někde jinde. Nebo spíš u někoho jinde.
"Je pravda, že Tinwiel se teď může stát královnou, ale dědic trůnu jsi pořád ty. Očekávám, že budeš plnit své povinnosti. Celý rok si je zanedbával."
"Ale mami, na to je přece času dost!"
"A dohánět to chceš kdy?"
"Tak ještě neumíráte, ne? Až budu starší..."
Arwen si povzdechla. Zdálo se, že se emancipovala nejen její dcera, ale i syn.
"Vidím, že ti bude muset promluvit do duše otec."
Eldarion byl dřív takový hodný a pracovitý a teď najednou odmlouvá rodičům a všechno! Asi na něj leze pozdní puberta. V kolika letech jí vůbec dlouhověké rasy Středozemě mají? :D
Každopádně kašle na své povinnosti kromě té, že má pomáhat Matumainimu a Arwen si dělá starosti.
Já vám ani nevím, jestli je to parodie. Nechám to na posouzení sosaček.
Je to každopádně takové meta-něco a jediné, co mě napadlo.
Někdo mu zaklepal na dveře velmi pozdě v noci. Vzal si svojí věrnou pušku a pohlédl skrze kukátko. Osoba za dveřmi měla obličej skrytý pod kloboukem.
"Kdo tam?" zeptal se.
"Přítel z Ameriky."
Věděl, že dělá chybu, ale nemohl si pomoci a otevřel. Vzápětí dostal ránu do hlavy.
"Já ti dám, žes byl v Americe! Víš o tom houby, mohl ses alespoň víc snažit!"
Další rána.
"Kdo sakra jste?" Zoufale se bránil, ale jeho útočník byl silnější.
"Nepoznáváš svého pokrevního bratra? To je mimochodem naprostá kravina, Šárlí!" zvolal Vinnetou a praštil svého autora ještě jednou.
"A to máš za Hitlera!"
Asi bude třeba vysvětlení... Karl May byl svými díly tak posedlý, že o sobě tvrdil, že je Old Shatterhand a že všechny příběhy se opravdu staly a že se staly jemu. Ve skutečnosti ale v USA nikdy nebyl a všechny informace o indiánských kulturách měl napůl z druhé ruky a napůl vycucané z prstu. (např. celá ta záležitost s pokrevním bratrstvím)
Co se týče Hitlera, ten byl Mayovým velkým obdivovatelem a využíval Mayovi knihy k nacistické propagandě.
Aby bylo jasno, filmy i knihy byly součástí mého děství a mám pro ně slabé místo, ale stejně si nemohu pomoci a musím si rýpnout. :D
Jednou z povinností velvyslance bylo i pomáhat učencům vytvářet jejich výzkumy. Matumaini seděl v zatuchlé kanceláři, kde na něj ze zdí koukali vycpané zvířecí hlavy a cítil se vskutku nervózně.
"Takže mûmakilové jedí trávu? To je překvapivé, myslel jsem, že jsou masožravci... Tak krvelačná zvířata!" poznamenal učenec a zapsal si poznámku.
"Každý ví, že býložravci jsou mnohem nebezpečnější než predátoři. Lev vás nechá na pokoji, když je nažraný, ale když se mûmak rozčílí, není úniku."
"Nesmírně zajímavé!"
"Poslechněte a nebylo by lepší jít do Haradu osobně, když píšete bestiář? Podívat se vlastníma očima?"
"Cestovat do tak barbarské země? To nikdy!"
Chudák Matumaini...
Jinak to s býložravci je prosím pravda, nejnebezpečnější zvíře Afriky, které zabije ročně nejvíce lidí, je hroch.
Je také pravda, že z mnohých středověkých bestiářů je vidět, že autoři zvířata v nich popsaná nikdy neviděli a jenom o nich něco slyšeli z druhé ruky. Podle toho to taky vypadalo, že. :D
Nesoutěžní!
Toto sím není oficiální pokračování, nýbrž fanfikce na tento fandom! Tak doufám, že proti tomu autorka nic nemá a že to není příliš OOC....
A je to... 18+? Asi? Tedy, nic dospěláckého se tam neděje, ale rozhodně je to naznačováno. :D
Mohl to být perfektní okamžik, ale Wilhelm měl hlavou plnou starostí. Leželi všichni tři na posteli, z jedné strany k němu byl přitulený Alexander, z druhé Aneta, která tiše podřimovala.
"Spi už, je pozdě," zamlumlal Alexandr ospale. "Cítím tě, jak přemýšlíš."
Ale Wilhemova mysl se zaobírala tímto problémem a nechtěla ho pustit.
"Měli bychom koupit větší postel. Tohle už začíná být nepraktické," zašeptal. "Jenže kde takovou postel sehnat, aby se lidé netvářili podezřívavě?"
To vzbudilo i Anetu. "Ty máš ale starosti," zasmála se. "Asi jsme tě předtím málo unavili."
"Navrhuji to napravit," souhlasil Alexandr, který byl náhle mnohem víc čilý.
Do tónu originálu se tohle asi nehodí, ale je to fanfikce, takže proč ne. :D
Když byla generálka Éowyn v Minas Tirith, každý čtvrtek se scházela s královnou Arwen nad vínem.
"Já se z té mojí rodiny zblázním," povzdechla si Arwen. "Dvojčata jsou zase kdoví kde, Eldarion místo svých povinností dělá ocásek svému příteli a Aragornovi to přijde všechno hrozně vtipné. Aspoň že Tinwiel má trochu soudnosti."
"Ani mi nepovídej,"kývla Éowyn."Elborona jsem už neviděla nejmíň půl roku, vždycky akorát pošle dopis. A Finduilas pobíhá po městě s Pipinem a na svojí mámu nemá čas."
"Máme to těžké, co?"
"Na druhou stranu, co bych před Válkou za takovéhle krásné starosti dala..." zasmála se Éowyn.
Elboron je opravdu kanonický syn Éowyn a Faramira. Pokud vás zajímá, kde lítá, je na studicích po Středozemi a zkoumá různé kultury a tak.
Osobně si myslím, že tyhle dvě klidně kamarádky být mohli, takže jsem z nich kamarádky udělala.
Jinak Arwen je vždycky ten "zlý" rodič, Aragorn to bere s klidem.
To by mistr Tolkien koukal, co všechno zvládám do jeho univerza nacpat. :D
Na oslavu přijetí nového velvyslance se v Minas Tirith pořádal banket. Aby lidé poznali Haradskou kulturu, výzdoba byla udělaná v Haradském stylu a obsluhovali lidé navlečení v Haradských tradičních oděvech.
"Viděl jsi už toho Mûmaka udělaného z cukru? Kuchyně se předvedla," zeptal se Eldarion ve snaze rozptýlit Matumaniho. Ten vypadal nervózně a nadskočil pokaždé, když ho někdo oslovil.
"Všechno je tu špatně," brumlal Matumaini. "To oblečení takhle být nemá a všechno má být kořeněné!"
"Myslím, že opravdové Hadarské jídlo by způsobilo žaludeční problémy polovině Minas Tirith," podotkl Eldarion.
"Aspoň že ndizi jsou populární," povzdechl si Matumaini. "Budeme jich potřebovat víc."
Ndizi je svahilsky banán. :)
Přepokládám, že kuchyně gondoru se více podobá evropské kuchyni, tj. koření málo a je taková bez chuti. Když do toho přijde Haradská kuchyně, která je silně kořeněná, tak to chudáci Gondorští nevydýchají. :D
Navazuje na Otázka následniství. Tinwiel bojuje za to, aby koruna přecházela i na ženské potomky.
Otec jí řekl: "Nemusíš přesvědčovat mne, mé dítě. Ale toto rozhodnutí nemohu udělat bez souhlasu své rady."
Strávila celý týden přípravami. Prošla zaprášené městské archivy, překládala doklady, cvičila si projev před zrcadlem. Našla si záznamy o Tar-Ancalimë a jejích následovnicích, připravila si argumenty o Ar-Pharazônovi.
Konečně nadešel okamžik pravdy. Vzala si své nejvznešenější šaty a předstoupila před radu. Největší gondorší murdci, velvyslanci z Rohanu a od jiných spojenců, byla tam její matka i otec, správce a jeho žena, a i její bratr.
Když dokončila svojí řeč, napjatě čekala, kdo se první ozve.
"Proč se to nezavedlo už dříve?" zazněla otázka.
Tar-Ancalimë byla první vládnoucí královna Númenoru. Ar-Pharazôn byl jeho posledním králem. Vzal si dceru předchozího krále, která měla vládnout a usurpoval její trůn. (nejhorší je, že ta si ho chudák ani vzít nechtěla) Jak to dopadlo asi tušíte, s Númenorem v hlubinách mořských.
Ježkovi oči, kdo tohle téma vymyslel, přiznejte se dobrovolně. :D
Finduilas si potřebovala promluvit s Tinwiel. Opravdu řekla její přítelkyně svému otci, aby změnil zákony? Řekly jí, že je v zahradách a tak se ji tam vydala hledat.
U vchodu se zarazila, když si všimla, že se někdo skrýval ve keři.
"Mazanec je na své pozici, Mazanice ho vyslala do akce," sdělilo jí křoví.
"Mistře Pipine?" zaváhala.
"Sledujeme jejich pohyby."
"Kdo že je na své pozici?"
"Mazanec. Lord Ohtar. Používáme pro ně přezdívky, aby nikdo nevěděl, o kom se bavíme. Mazanice je jeho matka."
"Proč zrovna tyhle slova?"
"Protože všem mažou med kolem huby... a protože mi to přijde vtipné."
Ještě že máme ty hobity. Nezaručuju, že tohle drabble dává smysl. :D
"Tak jsem tě konečně dostal, Supermane," zašklebil se Lex Luthor. "Tohle pole je vytvořeno z kryptonitových paprsků, nikdy se odsud nedostaneš."
A opravdu, Superman cítil, jak ho jeho síly pomalu opouští.
"Jestli si myslíš, že tě přijde zachránit někdo z té tvojí Ligy, tak jsi na omylu," pokračoval ve svojí tirádě Luthor. "Tahle místo je obrněná proti všem druhům superschopností. Nikdo neprojde zdí ani zdi nerozbije..."
Superman si povzdechl. "Zdá se, že je čas na plán B."
"Plán B?"
Náhle se otevřely dveře a temně oděná osoba Luthora praštila tak, až omdlel.
"To B znamená 'Batman', blbče," řekl hluboký hlas.
Není nic horšího, než vymyslíte téma a pak na vlastní téma nemůžete nic vymyslet. Takže jdu s klasikou. :D
Drabble se odehrává ve výukovém středisku před tím, než se bude cestovat do nové galaxie.
"Naše senzory ukazují, že galaxie Andromeda je neobydlená, ale je možné, že situace se do té doby změní. Iniciativa proto vypracovala protokol pro první kontakt s případnými mimozemskými rasami, na které můžeme narazit. Dokáže mi někdo říct, co je prioritou?"
"Začít s nimi komunikovat a ujistit je o našich mírumilovných úmyslech."
"Správně. Ačkoliv budete vybaveni zbraněmi, můžete je použít proti inteligentním rasám pouze v okamžiku, kdy jste vy či vaše posádka v ohrožení života. Dokáže mi někdo říct, co je další prioritou, pokud se nám podaří navázat kontakt? Slečno Ryderová?"
"Uh... Zjistit, jestli jsou s námi sexuálně kompatibilní?"
"Slečno Ryderová..."
No, moje Ryderová už to aktivně zjišťuje! :D
Tohle je vůbec takový známý joke, že jakmile lidstvo potká mimozemšťany, první otázka bude, zda přišli v míru a druhá, zda s nimi můžeme mít sex.
Njn, lidi jsou lidi. :D
"Otče, musíme si promluvit. O mém věnu." Tinwiel měla na tváři vážný výraz.
"Nejsi na to ještě moc mladá? Lidé z našeho rodu se vždy berou později... Jsi sotva plnoletá."
"O to nejde. Až příliš mnoho mužů se uchází o mojí ruku proto, že doufají, že získají trůn. Eldarion možná nebude mít vlastní potomky a oni vidí šanci. Nechci, abych se stala pouhou figurkou pro muže, co se chce stát králem."
"Co navrhuješ?"
"Změň zákon ohledně následnictví. Nech ženy stát se vládnoucími královnami. Pokud se Eldarionovi něco stane nebo nebude mít děti, vládnout budu já a ne můj budoucí muž."
Nevím, jak přesně to mají v Gondoru ošetřené v tomhle ohledu, ale většina věcí v kánonu naznačuje, že ženy vládnoucími královnami Gondoru být nemohou a že koruna přechází na mužského potomka. Ovšem byly nějaké vládnoucí královny Númenoru, takže precedent by byl.
V naší historii to většinou dopadalo tak, že králem se stal manžel dcery předchozího krále, i když korunu mu to stoprocentně nezajistilo - pouze větší šanci na ní.
Aragorn měl opravdu kanonicky pouze jednoho syna, takže si myslím, že by od něj bylo moudré podnikout tento krok. :D
Věno v tomto případě označuje ne doslova věno, které Tinwiel dostane (a bude jistě tučné, protože je princezna), ale fakt, že svatba s ní dává jejímu manželovi možnost stát se králem.
BjB. Nějak mi dochází kreativní síly, asi je to tím, že se zároveň snažím psát bakalářku.
Kovové dráty se zarývají do masa. Slyšíš křik v neznámém jazyce, paniku, strach. Tvůj mozek praská ve švech, neschopen pojmout tok informací, pro jejichž přijetí nebyl stvořen.
Planety v rychlém sledu, monstrum zahaleno v rudé.
Blíží se... Jsou skoro tady... Proč nikdo neposlouchá? Proč nikdo nevěří?
Skrývají se v hlubinách vesmíru a jediným důkazem je děsivá vize v tvojí hlavě.
V jiné galaxii, o mnoho let později:
"Přísahám, SAMe, jestli mi ještě jednou řekneš, že klesá teplota nebo že můžu vydolovat místní minerály, tak si ten implantát vyrvu z hlavy!"
"Tato akce se nedoporučuje."
"Tak mi přestaň bouřit v hlavě!"
Téma jsem brala doslova a ne jako brainstorming.
Aby bylo jasno, mám ráda původní trilogii i Mass Effect Andromeda a tohle není pokus MEA nějak shodit. Naopak se mi líbí optimističtější, lehčí tón této hry. :) SAM je umělá inteligence napojená na hlavního hrdinu, btw.
Už od dětství věděla, že je jí souzeno něco lepšího. Měla tvář gondorské krásky a mířila na nejvyšší mety.
Nejprve doufala, že se jí podaří svést Denethorova nejstaršího syna. Jenomže Boromir odešel pryč do divočiny a ze své cesty už se nevrátil. Pokoušela se dělat oči na jeho bratra, ale ten se dal dohromady s tou rohanskou... divoženkou.
Pak přišel král. Že by tohle konečně byla její šance? Avšak s elfskou kráskou, kterou si přivedl, se prostě nemohla rovnat.
Nakonec si vzala hlupáka, který měl peníze a nechal se omotat kolem prstu. Nebude královnou, ale bude matkou krále, rozhodla se.
Ona svou minulost jistě vnímá jako tragickou, ale mužské osazevstvo Minas Tirith si hluboce oddychlo, když se konečně vdala. :D
Tenhle nápad vznikl tehdy, když jsem si říkala, že gondorské dámy museli být dost zklamané, když si nejlepší "úlovky" přivedli manželky odjinud.
(a pokud uvažujete, proč se nepokoušela balit Eoméra, ten je sice král, ale ona všechny rohanské považuje za barbary a nekňuby :D )
Tak trochu crack, protože ve Středozemi asi nemají novinařinu... No, možná jí mají! Pro účely tohoto drabblete byla ve Čtvrtém věku zavedena, kapišto?
Naši gondorští novináři odchytly nového velvyslance a následníka trůnu v ulicích Minas Tirith a podařilo se jim získat tento exkluzivní rozhovor!
Jak se vám podařilo získat Haradského velvyslance, pane Matumaini?
Byla to spíše náhoda, byl jsem ve správnou chvíli na správném místě.
Takže jste to nečekal?
Ne, král mě tím velmi překvapil. Ale vždy jsem toužil vidět Bílé město, a proto jsem souhlasil.
A cítíte se připraven na vykonávání této funkce?
Popravdě, cítím se trochu jak mûmak snažící se plížit, jestli mě chápete...
To budete muset blíže vysvětlit.
(následník trůnu náhle vstupuje do rozhovoru) Jsou to velmi tišší predátoři. Velvyslanec tím chce říct, že lepšího člověka můj otec nemohl vybrat. A teď nás prosím omluvte, velvyslanec je po cestě velmi unavený.
Mûmak je jednotné číslo od Mûmakil. A jsou to olifanti aka mega velký sloni. Eldarion fabuluje jako o závod, aby bylo jasno. :D
Nesoutěžní.
Navazuje na Kdo je zvědavý.
To jsou taková krásná témata a mě napadají samé blbiny a neznámé fandomy. Tak posílám další blbůstku z rodinného života naší oblíbené královské rodiny.
"Mami, mami!" Dvojčata se přihnala jako povodeň, rychle, nečekaně a bylo jich všude plno. "Brácha se pusinkoval s tím novým velvyslancem! Viděli jsme ho!"
Arwen si povzdechla. "A neřekla jsem vám náhodou, že máte být ve své komnatě a nesledovat svého bratra?"
"No..."
"Takže marš do svého pokoje a nesmíte ven, dokud vám to nedovolím!"
"Ale mami, musíš přece-"
Arwen se zvedla ze židle a sjela své dcery pohledem. "Já nemusím nic, musím jenom umřít. Možná pak si budete moc dělat, co chcete, ale do té doby budete poslouchat, co vám řeknu."
"A stejně mu tu pusu dal!"
"Do pokoje!"
Nemyslím si, že by Arwen byla autoritářský rodič, ale když oni jsou tyhle dvě holčiny tak zlobivé, že jí občas ujedou nervy. :D
Hláška "já nemusím nic, jenom umřít!" je převzatá od mé vlastní mámy, i když u Arwen nabývá trochu jiného, hořkosladkého významu.
Spíš BJB, ale tenhle fandom se hezky hodí k tématu.
Bylo pro něj jednodušší neoznamovat svoje přežití a nechat všechny v domnění, že onu osudnou bitvu nepřežil. Mrtví nemůžou být souzeni ze zrady. Nikdo jim nebrání ve vstupu do hlavního města, ve stycích s císařem. Nikdo je nepodezřívá, že se snaží otevřít starý případ a napravit zapomenuté křivdy.
Nechal sám sebe zemřít. To, co bylo jím, stejně shořelo v plamenech. Zůstalo jen srdce, chladné jako led, a mysl ostřejší než břitva.
Ale mrtví nemluví a živí musí mluvit místo nich. Mluvil za tisíce promarněných životů včetně toho svého. Bojoval za pravdu.
A i jeho srdce pomalu roztálo, pro jedny oči.
Eldarion má kromě sestry Tinwiel ještě (již dříve zmíněné) další dvě sestry, dvojčata. Tak se o nich konečně něco dovíte... :)
Navazuje na Spolu.
Faerveren byla z nich dvou vždycky ta, co vymýšlela nové skopičiny a tahala do nich svou sestru. Stejně tak i tentokrát.
"Musíme Eldariona sledovat!"
"Ale Faerveren, máma nám to zakázala."
"Copak nejseš zvědavá? To je poprvé, co se brácha s někým takhle vytratil!"
Slovo dalo slovo a za chvilku se plížili úzkými uličkami.
"Koukej, tamhle!" sykla Faerveren.
Eldarion a nový velvyslanec stáli ve stínu jednoho z domů a cosi si šeptali. Drželi se za ruce.
"Brácha mu dal pusu na tvář!" hlásila Faerveren.
"Nic nevidím, uhni! Co povídáš, pusu na tvář? Pusu na pusu!" vyhrkla Faervel. "A to se řekne!"
Oběma děvčatům je 13 let
Faervel - silného ducha
Faerveren - radostného ducha
Navazuje na Spolu a Ti, co se skrývají ve stínech.
"Nemůžu uvěřit tomu, že můj syn je takový idiot!" zahřímala lady Ohtar. "Kolik že jsi jim zaplatil?"
"Byla to investice, matko! Až se zbavíme dědice, nic už nebude stát v cestě ke koruně."
"Investice, která byla k ničemu, protože Eldarion je pořád naživu. A vypadá to, že v Minas Tirith v blízké době zůstane."
"Nehoda se může stát kdekoliv. Ve městě to bude těžší, ale..."
"Tak nehoda. Za kolik? Druhou polovinu našeho jmění? Na to zapomeň. Od teď veškeré záležitosti spravuji já."
"Matko-"
"Mlč. Zkazil jsi, co jsi mohl. Soustřeď se na svádění královské dcery, ať ti ji někdo nevyfoukne."
Nestíhám číst a komentíkovat, což je mi fakt líto. Snad to ještě zpětně doženu... :(
Navazuje na Nebýval jsi jinačí.
Otec Eldariona požádal, aby se postaral o jejich nového velvyslance a tak vzal Matumainiho na prohlídku městem.
"Tohle je úžasné místo! Máma mi vyprávěla o Bílém městě, ale myslel jsem, že přeháněla... Akorát nevím, co přesně tahle pozice velvyslance obnáší."
"Velvyslanci chodí na různé slavnosti, třesou si rukama s lidmi a vysvětlují, že to u nich doma není zdaleka tak barbarské, jak se zdá," vysvětlil Eldarion suše.
"Slavnosti?"
"No, bály, večírky a tak."
Matumaini ztuhnul na místě a Eldarionovi došlo, že jeho přítel je mnohem vyděšenější, než se tváří. Chytl ho za ruce. "Já ti pomůžu... Jsme přece tým, ne?"
A rozhodně je při téhle procházce nikdo nešpehuje, jenom tak polovina Minas Tirith. :D
Pojmenovala jsem našeho prozatímního hlavního hrdinu Dušan. :D Ale nic není definitivní, že...
"To jsem já!" ozvalo se zpoza dveří. "Měla to být dvě nebo tři zaklepání?"
Dušan si hluboce oddechl a otevřel dveře. Na prahu stál starý překupník, nervózně se rozhlížel po okolí a mnul si ruce.
"Máte zboží?" zeptal se Dušan. Teď již nebylo cesty zpět.
"Ano. Nevím, co s tímhle starým kobercem chcete dělat, ale dalo mi hrozně práce ho sehnat! A teď mě někdo pronásleduje."
"Když mi ho prodáte, už se nemusíte bát. Sledují vlastníka."
Dušan překupníkovi zaplatil a pak jí konečně držel v ruce. Tapisérii Času. Ten, kdo jí rozmotá, prý může měnit minulost a vytvářet novou budoucnost...
Tak snad se vám líbí, jakým směrem to vedu. Snažila jsem se zapracovat téma, aby ho mohli pak využít i další pisatelé. :)
Tohle téma fakt na Pána prstenů roubovat nebudu... :D
Bral bezpečnost letového provozu velmi zodpovědně, takže když nějaká mladá holka lítala se vznášedlem jako pominutá, musel to rozhodně nahlásit.
"Občane, okamžitě zastavte se svým vozidlem! Porušila jste zákon o-"
Dívka zabrzdila tak prudce, až se praštila nosem o řízení. Krev vystříkla až na něj.
"Tak pardon," zahuhňala a dřív, než stačil získat její jméno, zase odsvištěla.
Ale on to tak nenechá! Její jméno neměl, ale genetickou informaci zadal do planetové databáze. K jeho překvapení vyskočil na obrazovce pouze otec. Chvíli trvalo, než volání zvedl.
"Ano?"
"Vaše dcera- uhm. Erhm. Pardon, to musí být omyl. Velmi se omlouvám, lorde Vadere."
Bail pak rozhodně svojí dceru řádně pokáral za to, že lítá po Corusantu jak blázen.
Asi měli to genetiku nějak ošetřenou, aby nedošlo k něčemu takovému... Nebo největší ochrana byla, že nikdo s pudem sebezáchovy by s něčím takovým Vadera neobtěžoval. :D
Teprve poté, co se všichni uvítali a nejdůležitější záležitosti byly vyřešeny, mohl král odejít odpočívat do svých soukromých komnat. Královna Arwen ho doprovázela.
"Jsem ráda, že vás už mám oba doma," řekla. "Popravdě, předtím jsem si myslela, že Eldarion má chození v krvi, že potřebuje vidět divočinu dříve, než se usadí. Ale potom, co jsem si přečetla tvůj dopis..."
"Bojím se, že jsme našeho syna zklamali. Opravdu si myslel, že bychom mu to zazlívali? Po tom, co jsme si sami zažili se zakázanou láskou?"
"Taky ses bál, co ti můj otec řekne."
"Stává se ze mě na stará kolena Elrond?"
Rodiče vědí, respektive Aragorn ví a hned to Arwen napsal. :D A ano, Eldarion neodešel z Minas Tirith proto, že by si chtěl protáhnout nohy, ale proto, že se bál, co mu rodiče a jiní řeknou na to, že ženské se mu nelíbí.
Král a jeho doprovod vjeli do městských bran za hlasitého jásotu. Mezi jistou skupinou lidí však tento nečekaný příjezd vzbudil paniku. Královi poradci se vyrojili jako podrážděné hejno vos, nervózně bzučících před Citadelou.
Ale nejvíce překvapený byl Eldarion, který s otevřenými ústy pozoroval, kdo přijížděl.
"Synu!" Aragorn seskočil z koně a objal svého potomka.
"Tati! Četl jsem tvůj dopis, ale nechápu..."
"Nu, vzal jsem to trochu do vlastních rukou. Vážení poradci, má drahá rodino, představuji vám našeho nového Haradského velvyslance."
Matumaini vrávoravě seskočil z koně a obezřetně hleděl na shromážděný dav.
"Taky jsi mohl zmínit, že tvůj táta je král."
"Faramir se mi svěřil s tím, že někteří Gondorští se chovají nadmíru podezřele... A nikoho nikdy nenapadne zkontrolovat malé skříňky," usmál se Pipin. "Nakonec se ukázalo, že v tom má prsty Lord Ohtar."
"Ohtar? Ale vždyť ten má místo hlavy makovici!" zvolal Eldarion. "Ten by nějaké plány proti koruně jen těžko vymyslel..."
"Je pravda, že Ohtar není zrovna z nejchytřejších. Což znamená, že mu někdo radí. Otázka je, kdo?"
V místnosti zavládlo ticho.
"Je to nejspíše někdo, kdo se ještě neodhalil," usoudila královna. "Musíme ho překvapit, donutit ho se ukázat."
"Ale jak?"
"Myslím, že tuhle část už vymyslel tvůj otec."
Pořád se jenom kecá, ale myslím, že už v příštím drabbleti v této sérii bude nějaká akce. :)
Záhony, na kterých se tyčí fialové květy. Po čase opadnou a z kvítku se vyloupne zelená hlavička. Slunce praží, zelená se pomalu mění v hnědou...
Tvé vrásčité ruce stříhají makovice do bílého prostěradla. A pak klepat, všechny poklady dostat ven. Černá semínka se sypou.
Dáš je do pytle, schované pro den, kdy dozrávají švestky. Pak vytáhneš prastarý mlýnek a točíš, točíš, točíš.
Černý prášek mícháš s cukrem a bohatě posypeš knedlíky. Předstíráš, že nevidíš, když tvá vnoučata ujídají samotný mák lžící.
Už roky jsi makovice netrhala, záhony stojí ladem a na mlýnek padá prach. Zbyly nám jen vzpomínky a slzy.
Moje babička měla velkou zahradu a mák byla jedna z rostlin, kterou pěstovala. Už není mezi námi, ale pořád nám chybí.
Navazuje na Konečně doma a Ti, co se skrývají ve stínech.
Druhý den ráno se všichni sešli v králově pracovně. Byla tu královna, Tinwiel, správce Faramir a i jeho dcera Finduilas.
"Tvoje vyprávění mě velmi znepokojuje, synu," řekla Arwen. "Nemyslím si, že to, co se událo, byla náhoda."
Správce Faramir přikývl. "Zdá se, že naši nepřátelé přešli na sofistikovanější zbraně, než dříve..."
"Zbraně? Nepřátelé?" zeptal se Eldarion zmateně.
"Špionáž. Šíření pomluv. Boj ze stínů. Ví, že se nám nemohou postavit v otevřeném boji a tak se snaží podkopat naši pozici," vysvětlila královna.
"Co se týče nepřátel, už jsme na dobré cestě je odhalit. Nejsou jediní, kdo umí špehovat. Pipine?" pokynul Faramir.
Aragorn je pořád na cestě, ale v Minas Tirith bude každým dnem. Trochu skáčeme po časové ose.
A chudák Eldarion pořád neměl čas si přečíst ten dopis od něj, protože se mi to nehodilo do krámu a do tématu. :D
Jedno nesoutěžní navíc. :)
Navazuje na Konečně doma
Lord Ohtar zkoumal plány, rozeseté po jeho stole. Pečlivě rozložené, překrývající se na správných místech... Až bude králem, nastane hodně změn.
Dveře se náhle otevřeli a papírové kruhy se rozlétly po místnosti.
"Řekl jsem, ať mě nikdo neruší!" zahřímal Ohtar.
"Lorde, princ Eldarion se vrátil!" volal posel.
"Nemožné! Vždyť jsem jim zaplatil-" Lord Ohtar se zasekl uprostřed věty a rozhlédl se po místnosti. "V Minas Tirith i zdi mají uši. Pojď se mnou a pověz mi všechno, co víš," pokynul poslovi.
Když odešli, otevřely se dvířka malé skříňky, do které by se sotva vešlo dítě. "Zajímavé... Tak Lord Ohtar, co?"
Dokáže si někdo tipnout, kdo je třetí osoba zmíněná v drabbleti, která se skrývala ve skříni? :)
Tenny a její obskurní fandomy... Nirvana in Fire je čínský historický seriál, který mi vyrval srdce z těla. Doporučuji.
Snad je tam téma vidět.
Byla to návštěva bez ohlášení a sluhové ho poslali do zahrady, kde právě probíhala hodina. Dostalo se mu vzácného okamžiku, kdy mohl pozorovat záhadného pana Su bez jeho vědomí.
Připadal si, že překračuje jakousi nepsanou hranici, vidí věci, které by vidět neměl. Pan Su se usmíval, zatímco jeho žák ze sebe soukal odpovědi. Byl to jiný úsměv, než který nosíval, když byli spolu. Upřímnější. Vyvolával vzpomínky, které byly dávno zapomenuté.
"Měl by Buvolovi říct," zašeptal žák.
"Nemůže to vědět. Neumí skrývat své pocity a to by narušilo všechny naše plány," odpověděl pan Su. "Jeho nevědomost je otázkou života a smrti..."
Nevím, jak moc je to pochopitelné bez vysvětlení, takže: pan Su je hlavní hrdinou seriálu, učenec, který přichází do hlavního města. Ve městě princové soupeří o to, kdo se stane následníkem trůnu a po té císařem. Právě jeden z princů přichází pana Su navštívit. (a pan Su a jeho žák mu přezdívá Buvol, protože je nesmírně tvrdohlavý...)
Co ovšem princ neví je, že pan Su je někdo, s kým se dříve dobře znal a o kom si myslí, že je mrtvý.
Mělo by to být pochopitelné i bez znalosti fandomu. Pokud fandom znáte, jedná se o nejnovější hru, ale v drabble nejsou spoilery, pokud jste viděli třeba trailer.
"Bude to jako znovu se narodit, co?" řekl její bratr s úsměvem. "Pár let se prospíme, a pak budeme někde úplně jinde... Nová galaxie. Nový domov."
"Nová šance. Pro nás oba. I pro tátu."
Objala ho.
"Uvidíme se na druhé straně, bráško. Nezaspi!"
"Po 600 letech si budu určitě chtít protáhnout nohy, neboj!"
Naposledy se na sebe podívali a pak se za nimi zavřely dveře kryo komory.
Když pak stála mezi troskami, ohněm a zoufalstvím, napadlo jí, že některým zázrakům se má člověk podívat na zoubek dříve, než se do nich vrhne po hlavě. Její bratr se stále ještě neprobudil.
Nebojte, na mojí sérii ze Středozemě myslím taky, ale musí být téma. :D
A aspoň víte, koho že to mám na ikonce.
Pamatuje si ještě někdo mojí sérii na Pána Prstenů, kterou jsem psala minulý rok? Nu, čas psát jí v celku jsem bohužel neměla, ale tak aspoň budu drabblit... :)
***
Cesta k Minas Tirith byla dlouhá, zvlášť pro někoho, kdo na koni seděl jen párkrát v životě. Ale když se bílé věže objevily v dáli, Matumaini cítil, že ho únava opouští.
"Vypadá to, že nám jdou naproti," řekl spokojeně Aragorn.
Opravdu, z města vyjela skupina vojáků na koních, praporec s bílým ptákem na modrém pozadí vlající ve větru.
Matumaini na skupinu nervózně zamával, ale hned spustil ruku, když viděl, že je jediný. Zkusil svojí chybu zamluvit: "Mají ve znaku hezké..." Jak se říkalo v obecné řeči těm vodním ptákům? "Kachny!"
Aragorn vypadal, že jen těžce zadržuje smích. "Jsou to labutě."
Labutě v Africe nemají, a jelikož můj Harad je na Africe založený, píšu to z předpokladu, že Matuimani nikdy labuť neviděl, chudák. :) Hlavně doufejme, že se o tom nedozví Imrathil, toho by to asi nepotěšilo.
Pokud si neupamatujte, kde jsme minule skončili - Eldarion byl po dlouhých útrapách zachráněn a dovezen kapitánkou Finduilas zpátky do Minas Tirith.
Situace v Haradu byla víceméně vyřešena, Gondorská vojska se vrací domů spolu s králem a nový přírůstkem v podobě našeho Matumainiho. :)
Tenhle rok možná nebyl tak plodný jako minule, ale rozhodně jsem stvořila drabblata, na která jsem pyšná.
Snad nejvíce na svojí první navazující příběhovou sérii, fanfikci na Pána prstenů aka Příběhy Čtvrtého věku.
Ale máme vybírat jedno drabble, ne celou sérii, takže nakonec vyhrálo drabble, které ve mě silně rezonuje a ač se to možná nezdá, je osobní.
Téma bylo Sedm kulí.
Šla, vyzbrojena pouze svým hlasem a odhodláním.
Do boje.
Do boje proti těm, co drželi naleštěné pušky, na tváři nosili arogantní úšklebky.
Kéž by slova dokázala odvrátit kulky, změnit kurz, kam směřuje svět.
Ale když vám drží hlaveň u hlavy, jak můžete být klidní? Jak můžete předstírat, že je vše v pořádku?
Křičela. Bude křičet, dokud se neotřesou základy světa, dokud světlo neprorazí tmu, dokud kulky nenajdou svůj cíl.
Sedmkráte vystřelili. Sedmkráte zasáhli.
Když jí život vytékal z žil, ptali se jí: "Mělo to smysl?"
"Pokud jsem svými slovy zachránila byť jednoho člověka, změnila jen jeden život... Mělo to smysl."
Můj táta mi řekl, že se nemám tolik rozčilovat a že prý stejně svými slovy nezachráním svět... Je těžké zůstat v klidu a neřešit to, když se vás věci osobně týkají.
Nehodlám mlčet, když musím poslouchat, že lidé jako já si nezaslouží vzdělání, svobodu nebo právo na život. A pokud moje slova změní život aspoň jednomu člověku... No, mělo to smysl.
Jak jinak změnit svět, než tím, že se ozveme?
Každopádně, snad se s některými z vás uvidím na FFku, možná na pikniku a rozhodně se plánuji zúčastnit i příští rok. ;)
Nejen heterosexuální romancí je člověk živ a mé srdce vždy zaplesá, když vidím nějaká drabblata, kde se mají rádi pánové.
Zde je dvanáct drabblat a jeden seriál na pokračování, kde k tomu došlo... V náhodném pořadí.
V plamenech od Karin Schecter, protože knížka Carry On si zaslouží více pozornosti a drabblat z toho fandomu taktéž, zvlášť když jsou tak boží jako tahle.
Závody od Dobi, protože tenhle fandom Mladých biologů mi možná trochu uniká, ale z tohohle drabblete se nesmírně culím.
Pozdě od Julie, protože o její verzi nové generace Potterů a všech kolem nich chci vědět víc a nesmírně se mi líbí co zatím vzniklo.
Skici denního života od Dii, protože o těchle dvou je trestuhodně málo materiálu a přitom se k sobě tak hodí!
Noční pokušení od Saphiry, protože Spirk je klasika, ke které se vždy ráda vracím, zvlášť když o nich píše Saphira.
Poděkuj bouřce od Roedeer, protože tohle drabble je přímo nabité elektřinou a doufám v pokračování!
Jen další dlouhý den od Sapfó, protože úplně cítím tu vůni moře a ... námořníci. *zasněný pohled*
Hovory u vína od Ryi, protože kvůli tomuhle drabbleti jsem se rozhodla udělat tenhle seznam a náhoda to opravdu není. ;)
Plané výhružky od Keneu, protože tenhle pairing ve mně vyvolal nečekané pocity...
Srdce v ocelové kleci, od nettiex protože je to můj oblíbený fandom a nettiex ho zpracovala nádherně.
Otázka ceny od Iantoucha, protože všechna jeho drabblata s "oblíbeným teplým párem" jsou boží a já si nemohla vybrat, tak jsem vybrala tohle sladké.
Noční schůzka od Mordomor, které sice úplně nezapadá mezi ostatní, ale záleží na vaší interpretaci... :D
A na závěr Na krásném modrém Dunaji od Ancient Coffee, seriál, který již byl doporučen, ale já ho doporučuji znova, protože si to zaslouží a protože ho jakožto věrný čtenář prostě doporučit musím. ;)
A co vy, narazili jste na nějaké drabble z podobného soudku, které je doporučení hodné? Určitě mi něco uniklo... :D
Navazuje na Královo rozhodnutí a Rozpolcené srdce.
Když konečně došli k branám Minas Tirith, jediná emoce, kterou Eldarion ještě cítil, byla únava. Toužil si lehnout do postele a měsíc se neprobudit.
Ale když se před ním zjevila jeho sestra s rozcuchanými vlasy, uvědomil si, jak moc mu všichni chyběli.
"Ty jsi ten největší blbec ve Středozemi," řekla mu a objala ho.
Jeho matka a dvojčata se objevily o chvilku později.
Když dotekly slzy a byla rozdána všechna objetí, zeptal se: "Kde je otec?"
"Ještě se nevrátil. Poslal ti dopis," odpověděla královna s úsměvem. "Ale nejdřív si jdi lehnout, ono to počká. Bude to hezké překvapení na ráno."
Dvojčata jsou Eldarionovi nejmladší sestry, které ještě nemám pojmenované. Vzhledem k tomu, že dvojčata byla v Arwenině rodině častá, říkala jsem si, že i její děti by mohly být. :)
Samozřejmě, příběh ještě uzavřený není. Jeden z plánu kultu byl zmařen, ale kult pořád existuje a lord Ohtar zuří.
Děkuji všem, co věrně sledovali tento příběh a dodávali mi svými komentáři chuť pokračovat. Teď, když už nejsem omezená tématy, ráda vám napíšu nějaké krátké příběhy, o postavách které by vás zajímali. (třeba jak to bylo s tou Éowyn a povolením žen ve vojenství ;) )
Věci k této fanfikci a případná pokračování budu házet na můj blog - http://slecnaztemnot.tumblr.com/tagged/p%C5%99%C3%ADb%C4%9Bhy-%C4%8Dtvrt...
A uvidíme se tady příští DMD! Byla to rozhodně jízda! ;)
Nesoutěžní.
Pro jistotu - burrito je druh mexického jídla, většinou zatočená tortilla s náplní
"Ale jak to poznám?"
"Můžeš uprostřed noci vstát a jít si udělat třeba burrito v mikrovlnce, prostě protože máš hlad nebo chuť?"
"V ústavu mi řekli, že když nebudu v posteli do deseti večer, seberou mi permanentně telefon a přijdu o veškerý kontakt s vnějším světem."
"Když jsem si stěžovala, že sociální pracovník čte všechny moje emaily, řekli mi jenom, že se ujišťuje, že nedělám blbosti na netu. Bylo mi 22."
"Četla jsem studii o kvalitě života lidí s Downovým syndromem a ve skupině ve věku 45-70 let většina vyjádřila přání, aby mohla chodit spát, až když se jim chce."
Úvodní výměna v kurzívě je takzvaný Burrito test, který popularizoval postižený aktivista Dave Hinsburger. Týká se postižených lidí, především lidí s různými druhy mentálních postiženích.
Zde si můžete přečíst článek, který adresoval právě lidem, co s postiženými lidmi pracují: http://vitacls.org/pdf/vita_newsletter_v2i7.pdf
Všechny věty, které nejsou v kurzívě, jsou opravdové zážitky.
"Nechápu to. Pokud jsou Haradští nevinní, proč se neozvali dřív?" rozčiloval se mladý velitel.
"Protože si mysleli, že náš důvod byl jenom záminka, abychom mohli udělat z Haradu další Gondorskou provincii."
"I kdyby ano, měli by být vděční, generálko! Ty jejich roztroušené kmeny a barbarské praktiky - "
"Možná je na čase uznat, že nejsme o nic lepší než oni. Historie jim dává za pravdu - byly by nejspíš jen druhořadými obyvateli Gondoru."
"Co tedy navrhujete?"
"Uděláme z nich spojence. Nabídneme jim stejné podmínky, jako jsme nabídli elfům a trpaslíkům," rozhodl Aragorn. "Vytvoříme pozici Haradského velvyslance... Věděl bych o někom, kdo se hodí."
Na poradě se toho řešilo víc, ale do drabblete se to už nevejde, tak aspoň to nejdůležitější. :)
Jinak, zajímavost a když už je takové téma - v mém příběhu slouží v Gondorské armádě i ženy. Po válce byl velký nedostatek vojáků (až příliš mnoho zemřelo ve Válce o Prsten) a nebyl dostatek mužů k udržování strážnic, pořádku, apod.
Takže Aragorn povolil vstup žen do vojenství, pokud si to přáli.
Když někteří protestovali, říkal jim něco jako: "Víte, poradila mi to paní Éowyn, takže pokud si chcete stěžovat, že ženy jsou příliš křehké, vyřiďte si to s ní."
Pokračování a závěr: Konečně doma
Drabble pro Julii, za to, že vyhrála soutěž! :)
Tohle drabble je mimo naší časovou linku, odehrává se někdy po Otočme list.
"...protože zlá čarodějnice jejich lásce nepřála, začarovala mladíka do olifanta a řekla jeho milé, že jediným lékem je vzácná květina. Ovšem ta rostla až na druhém konci světa. Dívka poprosila svého náčelníka, aby jí tam poslal-"
"A to se nebála?" pípnul jeden z chlapců.
"Bála se moc. Musela přejít poušť, ve které žili štíři a hadi, přeplavat široké řeky plné krokodýlů, přelézt hory... Ale její láska jí dávala sílu a naději."
"A ty bys přešel pro Ela svět?" zeptala se holčička. Všechny děti zbystřily.
Matumaini zčervenal. "Celý svět. Třeba i dvakrát."
Teprve potom si všiml, že děti nebyly jedinými posluchači.
Eldarion je sice hezké jméno, ale je tak děsně dlouhé... Takže si myslím, že lidé, co ho znají, to zkracují. :)
