Moje články

  • Obrázek uživatele Tora

    Třetích a posledních, tentokrát šestnáct

    Drabble: 

    Do posledního drobet rozrostlého výběru jsem zařadila další autory, které jsem celou dobu ráda četla. Nestíhala jsem komentovat vše, ale početla jsem si.
    Tak zas za rok!

    Keneu Septárie nebude sedět v koutě
    Lady Peahen Temný a tichý proud
    Dede Podivná zakázka - ostatně celý příběh Tota je strhující
    gletí Honzíček Zajíček
    Tom Peterson Erbenova nutrie
    Alešandr_Veliký Snídaně nebude
    Chrudoš Brkoslav Štýřický Babo, raď
    Aries V kruhu - a vůbec celý letošní příběh o zrádném ametystu
    Killmann Posluchač
    Arenga Všímaví příbuzní
    Eillen Mlsný huby
    Mamut Pár je někdy málo
    neviathel Dáreček doporučuji celý příběh Příšeří
    Tess Nebude
    Kolma Puši Od ní
    Terda Rozdíl v přístupu a opět doporučuji celý letošní příběh Skřivánka.

  • Obrázek uživatele Tora

    Druhých patnáct

    Drabble: 

    Přidávám druhý výběr, bez ladu a skladu a dlouhých řečí.

    Kytka Prstýnek z pouti
    Myday Boomerovo vyznání
    zirafice Ztraceni v realitě
    krtinoh Ráj na Zemi
    Smrtijedka Garry
    Wolviecat Odokněno jest
    Skřítě Trable které nevychytá ani šalvěj přeslenitá
    Rya Jak to viděly kočky
    Dain Pravnuk svého pradědečka
    Netopýr budečský Doják II
    Aveva Strom
    Danae Osamělý havran
    ChaosPrince Krtek a smrtka aneb Pohádka pro prvňáčky
    Peggy Tail Sedla si ke mně
    Šmelda Do lavic

  • Obrázek uživatele Tora

    Prvních patnáct

    Drabble: 

    Těsně po skončení DMD (naštěstí) se mi rozsypal počítač. Teď mám zprovozněný starý historický (děsně pomalý kus), takže jsem zvolila raději větší počet vybraných drabblíků a pouze stručně.
    Ještě jednou díky všem za účast a psaní, bylo to bezva.

    Amaranta Velikonoční třeštění
    Ilian Když práce musí počkat
    mathej Oroduj za nás
    strigga Nevaž se, odvaž se
    Evangelista biolog Z divokého příboje
    Aplír Matka a dcera
    Kitsune’s Sun Závist
    ef77 Benátky, léto 1918
    Tenny Modrý jed
    eliade Kdo se straní kolektivní sváči, neporozumí si s ostatními hráči
    Elluška Jikry
    mila_JJ Epištola k elektronům
    Birute Třpytky
    Banepa Samhjana
    Regi Hledání

  • Obrázek uživatele Tora

    Pod povrchem

    Fandom: 
    Drabble: 

    Přiznám se, že letos jsem tak nějak nevěděla, co psát. Chvílemi jsem ani nevěděla, jestli vůbec psát budu. Pak se ale překulil březen, objevilo se zkušební drabble a já pochopila, že psát prostě budu, protože o DMD nechci přijít. Jenže co? Uvědomila jsem si, že začínám črtat první matné kapitoly nové knížky, a rozhodla se, že zkusím jednu dějovou linii napsat tak, že se nechám vést denními tématy. Příběh dlouho neměl ani vlastní fandom (díky Neviathel za pošťouchnutí), ale nakonec vzniklo cosi,
    co by možná zasloužilo rozpracovat. Uvidíme.
    Pokud máte chuť si celý ten bláznivý příběh přečíst ještě jednou, začátek je zde . Jednotlivé kapitoly jsou provázány, takže by neměl být problém si jej projít.

    Ještě si dovolím zopakovat úvod do fandomu Pod povrchem:
    Příběh ze světa, ve kterém se odehrává kniha Začarovaná sezóna.
    Ředitelky různých škol pro čarodějky jsou sezvány na setkání v coleeské Akademii. Ze školy v Třívodém království přicestovala lady Filippa, ředitelka školy, se svou zástupkyní Rózou. Doprovod jim dělají Dorian, známý autor divadelních her, a Amélie, schovanka lady Filippy a zároveň velmi nadaná švadlena.
    Pod povrchem pompézního setkání však bublají všelijaké proudy. Ještě níže pod povrchem, v místech, která nepamatují ani ti nejstarší obyvatelé ostrova Isla de Colée, se však budí cosi mnohem horšího...

  • Obrázek uživatele Tora

    Odjezd

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Zlom

    Drabble: 

    Stáli na zádi lodě. V dálce se v oparu ztrácel ostrov Isla de Colees.
    „Tady mě už nikdo neuvidí,“ řekla Róza. „Nebýt tebe…“
    Dorian se mračil. „Zabil jsem nevinnou holku.“
    „Nechala se v touze po moci posednout esencí zla. Kdybys nezasáhl, skončili bychom mrtví my všichni. Ta bytost byla nelítostná. Chtěla se mstít.“
    „Nestačilo jim, že zemřela.“ Hleděl před sebe nevidoucíma očima. „Spálily ji. Popel rozsypaly do moře…“
    „Musely. Nechtěly znovu riskovat. Ten jejich Sál…“ pohodila hlavou. „Už na to nemysli. Je to pryč. Historie. Čas všechno uhladí.“
    Sledoval, jak linie ostrova mizí za obzorem. „Snad,“ povzdechl.
    „Pomůžu ti,“ slíbila.

    Závěrečná poznámka: 

    Děkuji všem, kdo mé drabble četli a dvojnásob těm, kdo komentovali.
    Jsem ráda, že se vám příběh líbil a třeba se ještě někdy zas s Filippou, Rózou, Amélií, Dorianem a ostatními setkáme.
    Krásný květen, červen a zbytek roku a nebude trvat dlouho a zas se uvidíme!

  • Obrázek uživatele Tora

    Zlom

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Střet

    Varování: 

    Smrt

    Drabble: 

    Dorian netušil, jak dlouho bloudili podzemím, než zaslechli výkřiky. Chytil Amélii za ruku a chvátali za hlukem. Za ohybem chodby spatřili podivný výjev.
    Uviděl Filippu. Ležela na zemi, oči v sloup.
    Vedle ní Róza a jakási místní čarodějka držely každá v ruce kus látky omotané kolem hrdla třetí osoby šíleného zjevu a snažily se jí uškrtit. Stvoření se jen bláznivě smálo. Pohledem fixovalo Filippu a ty dvě lehce odstrkovalo.
    Róza ho zaregistrovala první. „Pomoz! Všechny nás zabije!“
    Amélie zaúpěla: „Tetičko!“
    Nezaváhal.
    Skok, druhý.
    Naučeným chvatem (otec zápasník netrápil své syny v mládí nadarmo) chytil stvoření zezadu a zlomil mu vaz.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Odjezd

  • Obrázek uživatele Tora

    Střet

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Útěk

    Drabble: 

    Ty oči! Ty oči! Filippu přibodne jejich pohled ke stěně. Nemůže se hnout. Nemůže zvednout ruku, nedokáže zašeptat kouzlo, nic. Jen se víc a víc hrouží do hlubiny očí bytosti, která po staletí prahla po pomstě.
    Tebe znám, zaduní jí hlavou.
    Ne, chce zvolat, ale nemá hlas, nemá ústa, nemá vůli.
    Jsi jedna z nich! Zrádkyně!
    Já ne-
    Ticho!
    Ztuhne v křeči. Cití, jak jí cizí vědomí obtáčí mysl, zatíná ostny svých výhonků do její duše. Filippa se snaží postavit obrannou hráz, ale zbytečně.
    Jsi silná, zaslechne. Bavíš mě. Dostaneš privilegium. Budeš žít… pro mne.
    Až teď se čarodějka zhroutí.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Zlom

  • Obrázek uživatele Tora

    Rozvodí

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ! BEZ NÁROKU NA BOD

    Drabble: 

    Rozvodí bývá i opak soutoku. Na lužnickém jsem byla několikrát. Seděla v houpající se lodi a poslouchala dohadování ostatních, kudy dál.
    Novou řekou, rovnou jak střela?
    Dá se na ní soulodit!
    Je jednoduchá!
    Je nudná!

    Starou řekou, klikatějící se k Rožmberku?
    Bude plná kmenů!
    Bude plná komárů!
    Budem pořád přetahovat!
    Na konci je Rožmberk, uvědomujete si to? A dneska fouká!

    Kolébala jsem se na vlnkách, tvář mi hladily zlaté sluneční paprsky. Bylo mi jasné, že zase zvítězí Stará řeka.
    Vždyť kdo by se nudil na Nové…
    Netrvalo dlouho, kormidelníci odstrčili lodě od břehu a zanořili pádla.

    Ach, to byly časy…

  • Obrázek uživatele Tora

    Útěk

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Zdržení

    Drabble: 

    Stvoření, co bývalo Yaskarou, rozhodilo rukama. Provizorní pouta praskla. Prsty podobné drápům se zaryly do Cristellina předloktí. Strhly ji k zemi. Zbylé čarodějky neváhaly. Chytily Cristell v podpaží, trhem ji postavily na nohy a srazily zvedající se postavu.
    „Pryč!“
    Běžely za Cristell. Její lampa jen matně osvětlovala klenby chodeb. Za nimi zněl bláznivý smích.
    Róza zavrávorala. Vtom jí kolem hlavy prošlehl horký závan. Spalující kouzlo ji minulo, ale pobořilo chodbu před nimi. Měly co dělat, aby nespadly do průrvy, zející jim před nohama.
    „Odpadové šachty,“ vyhrkla Cristell. „Svedené z horních pater.“
    Ze soutoku stoupal odpudivý smrad.
    Bláznivý smích se blížil.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Kdo s koho

  • Obrázek uživatele Tora

    Zdržení

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Příchozí

    Drabble: 

    Cristell ustoupila o krok. „Co to… Kam vlečete Yaskaru? Vy… vy jste ji zabily! To je neslýchané!“
    „Není mrtvá. Je posedlá,“ vysvětlovala Filippa. „Má v sobě zlo.“
    Cristell nedůvěřivě koukla na bezvědomou dívku. „Není magicky nadaná!“
    „Možná právě proto, že není čarodějka, si ji zlo vybralo,“ namítla Róza.
    „Já… delší dobu cítím, že se něco děje, ale…“ Cristell skousla ret.
    „Musíme pryč. Dřív než se probere. Tady nemáme magii, a ona,“ kývla Róza bradou, „ji stále má.“
    „Zvládneme to?“ vydechla Cristell.
    „Jistě,“ řekla Filippa. „Vždyť jsme ty nejlepší z nejlepších. Jen ji musíme dostat nahoru co nejdřív.“

    Yaskara otevřela oči.

    Závěrečná poznámka: 

    S Yaskarou už jsme se setkali v drabbleti Nespokojenost. Je to pobočnice ředitelky Akademie lady Sinitry, spíš tedy děvče pro všechno.

    Následuje: Útěk

  • Obrázek uživatele Tora

    Obr BRRR a zlý trpaslík TRRRP

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Jsme hravá rodina. Kdykoliv mají přijet vnoučata, chystám jim nějaké hry. Hra o obrovi a trpaslíkovi vznikla před lety, a prošla už několika variacemi (vždy s jiným osazenstvem, samozřejmě).
    A obr je velký, takže samozřejmě píše velkými písmeny, že.

    Drabble: 

    Milá děvčátka,
    představte si, co se mi stalo. Dostala jsem dopis. Byl veliký a trochu špinavý.
    Stálo v něm:

    JSEM OBR BRRR. ZLÝ TRPASLÍK TRRRP MI UKRADL MOJE BRÝLE.
    JÁ TEĎ NIC NEVIDÍM.
    HODNÁ ZVÍŘÁTKA MI NABÍDLA POMOC.
    KÁNĚ Z VÝŠKY VIDĚLO, ŽE TRRRP BRÝLE ROZLÁMAL NA OSM KOUSKŮ.
    SOJKA ŘÍKALA, ŽE SE SCHOVÁVAL NA VAŠÍ ZAHRADĚ.
    MYŠKA MI PŘINESLA Z TRPASLÍKOVY SKRÝŠE MAPU S NĚJAKOU PODIVNOU ŠIFROU.
    TÉ ZVÍŘÁTKA NEROZUMÍ. A JÁ NA NI NEVIDÍM.
    NAVÍC KDYBYCH K VÁM ŠEL OSOBNĚ, ROZŠLAPAL BYCH VÁM CELOU ZAHRADU…
    POMOHLI BYSTE MI?

    Co říkáte, holčičky? Až zítra přijedete, najdeme obrovi jeho brýle?

    Závěrečná poznámka: 

    Brýle jdou opravdu rozdělat na osm kousků. Ty poschovávám buď po domě či zahradě, nebo, pokud hrajeme "šipkovanou", někde cestou. A děti běhají od nápovědy k nápovědě, luští šifry, hledají součástky brýlí. A za odměnu, že je našly, složily, a nechaly obrovi před domem, druhý den místo nich vždy najdou krabičku sladkostí...
    Podobných her máme plno. Třeba Plyšákožrouta. Ale jeho popis si schovám na jindy, pro jistotu...

  • Obrázek uživatele Tora

    Příchozí

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Rukou společnou

    Drabble: 

    „Dorian s Amélií?“ šeptla Filippa.
    „Doufejme,“ odpověděla Róza.
    V temnotě před nimi zablikalo slabé světélko. Pomalu se přibližovalo. Po chvíli už bylo zřejmé, že se světlem kráčí jen jedna osoba.
    „To nejsou naši,“ sykla Filippa. „Až řeknu, tak ho uhoď!“ Stáhla světlo.
    Róza pustila svázanou ženu na zem. Shýbla se pro kámen z rozpadlé zdi.
    Čekaly ve tmě a tichu, Róza s provizorní zbraní v ruce.
    Kroky se blížily. V matném světle se začala rýsovat jakási postava.
    Róza se napřáhla. Čekala na povel, ale místo toho Filippa rozsvítila hůlku.
    „Zadrž!“
    Ze tmy se vyloupla tvář lady Cristell, zástupkyně ředitelky Akademie.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Zdržení

  • Obrázek uživatele Tora

    Návštěva od Apatyky

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ, BEZ NÁROKU NA BOD!

    Věnováno Apatyce, s díky za drabble Následkem přestávky

    Drabble: 

    Ten večer jsem se dívala po kočkách jako obvykle. Než jdu spát, je ráda všechny zahlédnu. Vím, že jsou doma, že jsme nikoho nezapomněli venku nebo zavřeného ve sklepě.
    Ten večer jsem ale chrastila dobrotami marně. Nepřišla ani Rozárka, ani Sára, ani Zuzana, ani Goliáš. Znervózněla jsem. Co se děje?
    Přešla jsem do obýváku a strnula. Seděli tam všichni, v kruhu, jeden vedle druhého. A s nimi… protřela jsem si oči, ale vidina nezmizela. S nimi seděl jednorožec. Velký asi jako oni. Třpytně bílý, s lesklým rohem.
    Než jsem se vzpamatovala, mrkl na mě a zmizel.
    Asi běžel k Dede.

  • Obrázek uživatele Tora

    Rukou společnou

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Zoufalství

    Drabble: 

    Ve chvíli, kdy čelo stvoření zasáhla těžká bota, udeřila ho zezadu do týlu i Róza. Kamenem, o který předtím neustále zakopávala.
    Žena upadla, oči obrácené v sloup. Škubnula sebou a strnula.
    Koukly po sobě.
    „Díky,“ obula se Filippa.
    „Myslíme stejně,“ přikývla Róza. „Spoutat a ven s ní?“
    „Ano.“ Filippa už odtrhávala kanýr sukně. „Tady ji nezvládneme. Naši magii saje Sál, zatímco její funguje. Je se Sálem nějak propojená. Čím dál od něj, tím lépe!“
    Popadly svázanou postavu a vlekly ji chodbou.
    „Kruci,“ zaklela Róza. „Je těžká. A cesta je dlouhá. Jestli se vzbudí…“
    Nedopověděla.
    V dálce se ozvaly chvatné kroky.

    Závěrečná poznámka: 

    Pokud by nebylo na první pohled zřejmé - ty "vrány" jsou Róza a Filippa, mají stejné nápady, ve stejnou chvíli udeří...

    Následuje: Příchozí

  • Obrázek uživatele Tora

    Zoufalství

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Cosi ze tmy

    Drabble: 

    Filippě letěly myšlenky rychlostí blesku.
    Doufat, že budou přehlédnuty? Utéct? Kouzla tu nefungují, co teď?
    Stvoření se blížilo. Pocit zmaru sílil.
    Strhané rysy mladé ženy v čarodějce vzbudily lítost. Kdoví, proč a jak se ocitla v dosahu entity, proč jí poskytla tělo i duši. Teď není čas zkoumat důvody. Je nutno řešit důsledek. Ale jak? Nemá zbraň! Snad... Jehlice do vlasů? Ne, nesmí ji jen rozzuřit. Uspat, přivést do bezvědomí, pak snad by si poradily...
    Zoufale se rozhlédla. Kámen!
    Nikde nic.

    Pak - nápad. Hloupý, určitě. Zafunguje? Možná.
    Bleskurychle se shýbla, zula těžkou botu a okovaným podpatkem udeřila stvoření do hlavy.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Rukou společnou

  • Obrázek uživatele Tora

    Cosi ze tmy

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Podivné místo

    Drabble: 

    Přitisknuté u stěny zkusily čarodějky kouzlo zahalení. Neuvědomily si ale, že Sál shromáždění je příliš blízko. Zmizelo bez účinku.
    Tmou se blížilo mdlé světlo. Vycházelo ze stvoření, pomalu kráčejícího chodbou. Filippě naskočila husí kůže.
    Vzhledově mladá žena se stařecky šourala. Cosi si mumlala, tělem jí občas proběhl nekoordinovaný záškub. Nejstrašnější však na ní byly oči. Strnulé, vypadající jako nevidoucí, ale přesto plné zla.
    Čarodějka odvrátila hlavu. I tak ale zahlédla rozervané cáry aury barvy krve a zaslechla tlukot srdcí. Srdcí? Soustředila se.
    DUP DUP. DUP DUP. Dup dup. DUP DUP. DUP DUP.
    Vyděsila se. Dvě osoby v jednom těle?
    Kdo?

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Zoufalství

  • Obrázek uživatele Tora

    Podivné místo

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Dorian

    Drabble: 

    „Ke všem kulhavým kobylám,“ zaklela Róza a tak tak chytila rovnováhu. „Co je? Už potřetí mám pocit, jako by mi někdo podrazil nohu!“
    Filippa se zamračila. „Motáme se v kruhu. Tady jsme už byly.“ Ukázala svítivou špičkou hůlky na tmavý stín u zdi. „Tenhle kámen si pamatuji.“
    Róza se rozhlédla. Pak přimhouřila oči. „Hele, asi máš pravdu! Já si zas pamatuju tuhle prasklinu, vypadá jak vřed na nose báby Cukrový!“
    Filippa neodpovídala. Zírala do tmy před nimi.
    Róza natáhla krk. „Co je?“ sykla.
    „Něco je před námi. Nebo někdo,“ zašeptala Filippa. Opatrně ruku s hůlkou stáhla.
    Světélko na špičce zhaslo.

    Závěrečná poznámka: 

    Doufám, že z drabble vyplývá, že místo, kde se motaly v kruhu a kde Róza vždy zakopla, je ten příslovečný úsek častých nehod...

    Následuje: Cosi ze tmy

  • Obrázek uživatele Tora

    Dorian

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Co to tam dělají?

    Drabble: 

    Dorian byl vždycky svůj. Bavil ho život. Bavilo ho pozorovat lidi kolem sebe, z drobných střípků rozhovorů si skládal vizi jejich životů. Ve svých divadelních hrách – mimochodem velmi úspěšných – svá pozorování vždy dobře zúročil. Diváci se bavili, diváci se smáli, diváci plakali.
    Teď však ale s překvapením shledával, že objevil novou kapitolu svého života.
    Dobrodružství. Kam se hrabe turné s divadelníky! Toto je ono!
    Plížil se temným podzemím čarodějné Akademie a nadšení v něm stoupalo. Konečně prožívá, co psal do her svým hrdinům. Je ve středu dění.
    Nebezpečí! Zlo! Krásné ženy – ehm, dobře, čarodějky!
    Litoval jen jednoho. Že nemá meč.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Podivné místo

  • Obrázek uživatele Tora

    Co to tam dělají?

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Cristell, zástupkyně ředitelky Akademie de Colees, byla znepokojena. Nic nešlo podle plánu. Faux pas při zahájení, dohadování čarodějek…
    Přes křížení chodeb zahlédla dvě postavy. To jsou ti dva, co přijeli s ředitelkou z Trojvodí. Lidi. Bez nadání. Zamračila se. V Sále shromáždění nemají co dělat! A vůbec tu nemají co bloumat! Už už je chtěla odeslat do příslušných prostor, když v tom se zarazila.
    Ta ženská se shýbla, chlap se opřel o rám zrcadla a zmizeli!
    Když doběhla k zrcadlu, bylo už zpátky na místě.
    Ať se shýbala k zemi a opírala o rám jak chtěla, vstup se jí neotevřel.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Dorian

  • Obrázek uživatele Tora

    Úlek

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Kdesi ve tmě

    Drabble: 

    Filippa odtáhla hlavu ode zdi v němém úžasu.
    „Co je?“ zneklidnil její výraz Rózu.
    Čarodějka však znovu přiložila ucho k otvoru.
    „Slyším… já slyším Doriana! A Amélii!“ zašeptala udiveně.
    „To zařízení vede i nahoru do Akademie?“ udivilo Rózu.
    Filippa soustředěně poslouchala. Pak odskočila, jak kdyby ji bodli.
    „Jsou tady, dole!“
    „Tady? Jak by se sem dostali?“
    „Nevím. Ale baví se o lampách a…“ polkla.
    Róze se sevřelo srdce. „Myslíš, že je sem něco přitáhlo? Protože se neumí bránit? Že to cosi, co vnímáš, si vybralo ty, co nejsou nadaní magií?“
    „Nevím. Vím jen, že je musíme najít, než bude pozdě.“

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Tora

    Výchova na zámku Milotice

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Při naší prohlídce zámku Milotice vyprávěla průvodkyně, že před pár lety zámek navštívila dcera posledních majitelů - hrabat Seilern-Aspang, žijící nyní v Litschau v Dolním Rakousku. Popsala jim, jaký byl běžný den hraběcí rodiny. Rodina nebyla moc bohatá a hraběnka byla opravdu šetrná žena. Výchova dětí (čtyři dcery a jeden syn) vypadala podle toho. Zda byla výchova respektující, to netuším. Ostatně, posuďte sami.

    Drabble: 

    Vzpomínky mladé hraběnky:

    Jídlo bylo skromné. Co jsme nedojedli k obědu, bylo k večeři. Co jsme nedojedli k večeři, bylo k snídani. Třeba i ryba.
    Vstávalo se denně v šest, šlo do kostela na mši, v osm matka rozdělila práci služebným a nám učivo.
    Každé dítě mělo nárok na jednu hračku, my panenku, bratr koníka. Rozbitá hračka se vždy poslala opravit. Nová byla až tehdy, nešla-li stará opravit.
    Měli jsme čtyři vychovatelky – Češku, Němku, Francouzsku a Italku. Celý týden naše rodina vždy hovořila jedním z těchto čtyř jazyků. Po týdnech se jazyky střídaly.

    Děti, přítomné na prohlídce, jen valily oči.

  • Obrázek uživatele Tora

    Kdesi ve tmě

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Objev

    Drabble: 

    „Ještě, že ses vrátila pro lampy,“ pronesl Dorian do ticha chodeb. „Možná jsi mohla vzít nějakou navíc.“
    „Nechtěls ani jednu, že nebudou potřeba,“ odsekla Amélie.
    „Taky jsem chtěl, abys zůstala nahoře.“
    „Nechci tam zůstat sama!“
    „Byla bys v bezpečí!“
    Amélie pohodila hlavou. Vtom zahlédla stranou temný stín.
    „Hele,“ sykla. „Dveře!“
    „Počkej,“ snažil se ji zastavit Dorian. „Půjdu první!“¨
    „Já je našla!“
    „Ženská, kdo tě vychovával? Do nebezpečí jde první chlap!“
    „Tetička. Říkala, nejvíc má spoléhat člověk sám na sebe a pomocnou ruku najdeš na konci svého ramene!“
    „Čarodějky!“ povzdechl si Dorian a pospíšil za Amélií, ztrácející se pomalu ve tmě.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Úlek

  • Obrázek uživatele Tora

    Objev

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Vize

    Drabble: 

    Tmu ředí jen svit hrotu kouzelné hůlky.
    „Filippo, nemá to cenu. V tomhle labyrintu nic nenajdeme…“
    Oslovená jen netrpělivě mávne rukou. „Ticho,“ sykne. Zastaví se.
    Róza zmlkne.
    Filippa přiblíží světlo až ke zdi. Nerovná omítka vrhá pokroucené stíny.
    Lady spokojeně přikývne. Prstem se dotkne precizně vykroužené spirály.
    „Co…“
    „Tiše! Celé podzemí je protkáno babským uchem.“
    Róza údivem otevře ústa. „Ale…“
    „Ano,“ zašeptá Filippa. „Úzké trubičky. Vedou zdmi. Stačí sedět na jejich konci a slyšíš, co se kde říká.“
    „Ale…“
    „Správně. Když budeme potichu, můžeme něco zaslechnout taky.“
    Přiloží ucho k otvoru.
    „…. Kdo jsi… kdo jsi… kdo jsi…“ zarezonuje kdesi tiše.

    Závěrečná poznámka: 

    Časově se toto odehrává ve stejné chvíli, jako toto drabble Příliš mnoho minulosti, ne dost přítomnosti

    Následuje: Kdesi ve tmě

  • Obrázek uživatele Tora

    Sebedefenestrace

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ, BEZ NÁROKU NA BOD

    Abych nepsala jen pořád samé děsy, tak jedna vzpomínka na doby minulé. Dnes už jen úsměvná.

    Drabble: 

    Po rekonstrukci chalupy je nutno všechna okna pořádně umýt. Jsou stará, kastlová, horní část vyklápěcí. Ta se myje nejhůř.
    Stojím na parapetu, dcera mi podává vyždímané hadry.
    Vyklopím, umyju zevnitř. Zaklopím, umyju zvenčí. Vyklopím, umyju zevnitř. Zaklopím, umyju zvenčí.
    Nevšimnu si, že když dělníci dávali okna zpět, pořádně je neprošroubovali.
    Najednou zjistím, že přední okno vyklouzlo z usazení. Držím ho v ruce, překlápí mě do zahrady. Představa, že spadnu do střepů, mě děsí. Z posledních sil odhazuju okno od sebe a skáču dolů.
    Rána.
    Zaječení. To dcera vevnitř zjistila, že jí zmizela matka.
    Já přežila bez úhony. Okno bohužel ne.

    Závěrečná poznámka: 

    Na obrázku je ono inkriminované místo, abyste si to dovedli představit.

  • Obrázek uživatele Tora

    Vize

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Ten hlas ve vlastní hlavě už nemůže vystát. Už nechce vládnout, už nechce být tou, kterou všichni poslouchají, už chce jen být pryč. Opatrně udělá první krok. Druhý. Nenápadně, tiše. Vtom se s ní zatočí svět. Myslí jí proletí střípky dějů.

    Vidí ženu. Má dlouhé černé vlasy Je štíhlá, vysoká, krásná.
    Ucítí její moc.
    Sílu.
    Obraz střídá obraz, pocity jsou temnější a temnější.
    Hádky.
    Vzdor.
    Nepřátelství.
    Intriky.
    Rozostřený obraz chaosu a zmatku.
    Věž.
    Okno.
    Pád.
    Bolest, hrůza, strach.
    Plameny.
    Bolest, hořkost, bolest, vztek, bolest.
    Tma.
    Dotek magie.
    První krůpěj naděje.
    První vzedmutí nenávisti.

    A pak… pak už to není ona.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Objev

  • Obrázek uživatele Tora

    Příliš mnoho minulosti, ne dost přítomnosti...

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Do temnoty

    Drabble: 

    Proti temnotě, kterou měla za sebou, se i ten slabý svit zdál ženě, pomalu odsunující těžké okované dřevo, jako světlo nejjasnější svíce.
    Vklouzla do místnosti. Hrůza ji přitiskla zády ke stěně.
    Kdysi to bývala honosná rakev. Dnes už jen rozpadlé dřevo rámovalo zbytky černých šatů, ještě stále spočívajících na holých kostech.
    Tak přece jsi přišla…
    Hlas, rezonující v její hlavě, byl najednou mnohem zřetelnější.
    Polkla.
    Bojíš se?
    Nebyla schopná vydat ze sebe ani hlásku. Až po chvíli sama sebe slyšela, jak se roztřeseně ptá:
    „Kdo jsi?“
    Napovím ti. Příliš mnoho minulosti, ne dost přítomnosti. Až dosud žádná budoucnost. Až dosud…

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Vize

  • Obrázek uživatele Tora

    Do temnoty

    Fandom: 
    Drabble: 

    Dorian se sklonil pro gumičku. Kolenem mu projela bolest po starém zranění, zapotácel se a zachytil rámu zrcadla. Moc opory mu nesposkytlo. Zřítil se do temné chodby. Otřeseně vstal.
    „Co…“
    „Hele, tohle poznávám!“ zajásala Amélie. Prosmýkla se kolem něj. „Batistový kapesník mé tety! Šly tudy! Ale–“ zarazila se, „proč?“¨
    „Zas se do něčeho namočily,“ povzdechl Dorian. „Tenhle výlet mi byl čert dlužen. Čarodějky…“ odfrkl si.
    Amélie ho tázavě sledovala.
    „Já vím.“ Oprášil si šaty a vykročil. „Připadám si jak červík v jablku. Vše kolem vypadá sladce a chutně… ale na konci je možná jed. Rózu tam prostě bez pomoci nenechám!“

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Tora

    Příprava na nejoblíbenější kočičí hru

    Drabble: 

    Co je nejoblíbenější kočičí hra? Spánek, samozřejmě.
    Ale abychom nechodili spát jak šupáci, připravila pro nás Zuzi krátký návod na to, jak se udělat po celém namáhavém dni opět krásným.

    Pečlivě návod prostudujte, ať neděláte chyby.

  • Obrázek uživatele Tora

    Pod povrchem

    Příběh ze světa, ve kterém se odehrává kniha Začarovaná sezóna.
    Ředitelky škol pro čarodějky jsou sezvány na setkání v coleeské Akademii. Ze školy v Třívodém království přicestovala lady Filippa, ředitelka školy, se svou zástupkyní Rózou. Doprovod jim dělají Dorian, známý autor divadelních her, a Amélie, schovanka lady Filippy a zároveň velmi nadaná švadlena.
    Pod povrchem pompézního setkání však bublají všelijaké proudy. Ještě níže pod povrchem, v místech, která nepamatují ani ti nejstarší obyvatelé ostrova Isla de Colée, se však budí cosi mnohem horšího...

    Fandom: 
  • Obrázek uživatele Tora

    Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině…

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Něco je ve vzduchu

    Drabble: 

    „Kdo tohle stavěl, to musel být blázen!“ Dorian vztekle zíral do Sálu shromáždění. „Tady už jsme přece byli! Ale přišli jsme druhou stranou nebo kudy!“
    Amélie zavrtěla hlavou. „Takhle je nenajdeme. Můžou být kdekoli. Je to jak hledat zrnko písku v poušti.“
    Dorianovu pozornost upoutalo cosi na podlaze, ležící u jednoho ze zrcadel.
    „Co je to?“ strčil špičkou boty do malého předmětu. „Není to Rózy? Nebo Filippy?“
    Amélie zavrtěla hlavou. „Kdepak. To je přece jedna z těch kouzelných cingrtských věciček. Flexie. Ehm…“ dodala, když viděla mužův rozpačitý výraz, „kouzelná gumička do vlasů. Zneviditelní tě. Žádná čarodějka by ji přece nepotřebovala…“

    Závěrečná poznámka: 

    Název jsem si vypůjčila od Wiliama Blakea, anglického romantického básníka. I když Dorian samozřejmě tvrdí, že je to jeho citát...

    Následuje: Do temnoty

  • Obrázek uživatele Tora

    Něco je ve vzduchu

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ, BEZ NÁROKU NA BOD

    Drabble navazuje na Ve tmách

    Drabble: 

    Dorian zadumaně sledoval loď, vyplouvající z přístavu. Kampak asi míří… Možná by se s ní dostal domů. Zatřásl hlavou, aby zahnal podivný pocit, který se ho poslední dobou zmocňoval. Necítil se tu dobře, mezi všemi těmi ženami. Jejich moc ho děsila. A když se všechny sešly, měl pocit, že ve vzduchu je tolik napětí, že stačí jedna malá jiskérka a celá Akademie vyletí do povětří.
    Ještě jednou se toužebně podíval za lodí, mizející v dáli, a odvrátil se od okna.

    Neudělal ani pár kroků, když do komnaty vtrhla Amélie.
    „Nemůžu najít Rózu a Filippu. Nikde nejsou. Nevíš, kam mohly jít?“

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele Tora

    Když se čas vleče jak hlemýžď

    Drabble: 

    Noční nádraží v Brně. Nedá se popsat, musí se zažít. V pátek bylo plné lidí, odjíždějících na víkend za známými, na párty, na tahy. Potkala jsem partu mladých mužů, z nichž jeden z nich měl na hlavě masku holuba. Jeli, jak jsem pochopila, na holubovu rozlučku se svobodou.
    Což potkat holuba, to je sranda. Bohužel potkat tam partu podivných existencí – špinavých, s flaškou v ruce – to je jiný kalibr. Přes den vysedávali v podchodu, na noc se sunou do tepla.

    Očima popoháním ručičky hodin.
    23:00.
    Poslední vlak mi jede ve 23:04.
    Nikdo by nevěřil, jak dlouhé mohou být čtyři minuty.

    Závěrečná poznámka: 

    Pro kontrolora: podle pravidel počítám čas 23:00 za jedno slovo, 23:04 také za jedno slovo. Systém každý čas počítá za slova dvě, proto počet slov je 102.

  • Obrázek uživatele Tora

    Ve tmách

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Tak kudy?

    NESOUTĚŽNÍ! BEZ NÁROKU NA BOD (jen pokud by neprošlo drabble kočičí, tak prosím započítat)

    Drabble: 

    Procházela podzemím, aniž by cokoli vnímala. Mihotavý plamen lucerny stejně do temných zákoutí nedosáhl. Raději si nepředstavovala, co všechno v nich může být. Tady nic žít nemůže, přesvědčovala se. Není tu světlo, voda ani jídlo. Nic. Prostě nic a nikdo…
    Tak kdo tě volá?
    Potřásla hlavou, aby zahnala ten pochybovačný (a jak dobře tušila i rozumný) vnitřní hlas, který ji celou dobu nabádal k návratu. Věděla, že nesmí podlehnout. Nesmí zastavit, ani na minutku, ani na okamžik. Pochyby by zvítězily a ona by vzala nohy na ramena.
    Pak v dálce zahlédla slabý svit.
    Těžké okované dřevo.
    Dveře.
    Na pěst pootevřené.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Něco je ve vzduchu

  • Obrázek uživatele Tora

    Zlato kočičí

    Úvodní poznámka: 

    Ne, nespletla jsem si téma :)

    Drabble: 

    Samozřejmě, že mám všechno spočítané tak, abych stihla vlak v půl.
    Samozřejmě, že maličko zaspím.
    Jenže vlasy už mám šíleně mastné, suchý šampon došel, tak honem, aspoň rychlé umytí. Mrknu na hodinky. Když sebou hodím, vlak v pohodě chytím.
    Šampon, kondicionér, sprcha, jupí, stíhám!
    Teď už jen vlasy vyfoukat.
    Prásk!
    Rána jak z děla, vyhozené pojistky.
    Zírám tupě na fén. Tam, kde z šňůra vybíhá z přístroje, je ohlodaná. Barevné drátky se na mě vesele smějí.
    Goliáši!
    Po kabelu k počítači a sluchátkách si připsal bod za fén. Kdyby mi v tu chvíli přišel pod ruku…

    Vlak mi samozřejmě ujel.

    Závěrečná poznámka: 

    Pro info - fén bývá schovaný v košíku, vypnutý, takže o život mu nešlo. Ale už si dávám pozor, abych ho schovávala komplet, i se šňůrou, aby nic netrčelo ven a neprovokovalo toho našeho zrzavýho převlečenýho králíka.

  • Obrázek uživatele Tora

    Tak kudy?

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Vábení

    Drabble: 

    Filippa procházela chodbami, vnitřně soustředěná na temnou linku zloby, vycházející odkudsi zezdola.
    „Musíme do sklepení.“
    „K vinným sudům a zásobám?“ podivila se Róza.
    „Hlouběji.“ Filippa zahnula do Síně shromáždění.
    „Vchod je někde tady. Jenže… Kde?“
    Od sloupu k sloupu, od ostění k ostění, kde nic, tu nic.
    „Podívej,“ vydechla Róza. „Tohle zrcadlo… Je jiné!“
    Mezi umně proplétanými figurami se rozbíhaly téměř neviditelné černé praskliny. Filipa přejela prsty po zlatém rámu a vytáhla nožík.
    „Zvláštní,“ konstatovala po chvíli. „Pravé zlato. Ty další jsou jen pozlacené dřevo. Myslím, že jsme vstup do podzemí našly.
    Róza pokrčila rameny. „Snad. Ale… Dokážeme ho otevřít?“

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Ve tmách

  • Obrázek uživatele Tora

    Vábení

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Vize

    Drabble: 

    Seděla u okna, hleděla nepřítomně do dálky. Prsty nevědomky vyťukávala jakýsi rytmus. Myšlenky jí letěly hlavou rychlostí trysku drahého koně. Moci tak ukončit nadvládu té protivné sobecké ženské!
    A co ti brání?
    Zamrkala.
    Chceš mít moc to udělat? Můžu ti ji dát!
    Vyděšeně se ohlédla. Místnost byla prázdná. „Co… Je tu někdo?“
    Já.
    Před očima jí prokmitl nevýslovně hrůzný obraz. Roztřásla se.
    Neublížím ti. Naopak. Chceš ji vyhnat? S mou pomocí to bude hračka. Hlas teď přímo hladil.
    „Ale… je čarodějka! Jedna z nejschopnějších!“
    Smích. Řezavý, jízlivý. Ne, není. Věř mi, vím, co říkám.
    „Ale... co za to?"
    Jen maličkost…

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Tak kudy?

  • Obrázek uživatele Tora

    Vize

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Rozhodnutí

    Drabble: 

    Svět, co Filippa znala, zmizel. Pryč jsou zdi, stropy, zrcadla.
    Změnily se v oblou stavbu z kamenných balvanů.
    Portál vstupu ozdobený vytesaným reliéfem tmavě zívá.
    Dovnitř vchází pět postav. Zaslechne bubny, temný rytmický zpěv.
    Výkřik.
    Zpěv přechází do hypnotického rytmu, bubny zpomalují.

    Houstnoucí tmou se stíny vrací.
    Jeden.
    Druhý.
    Třetí.
    Čtvrtý.

    Vize se mění. Čas se posunul, Filippa zahlédne budovy Akademie. Okrové kvádry, kamenné dveřní ostění, lesklé střechy.
    Pak konečně dokáže pořádně soustředit svůj vnitřní zrak.
    Hluboko pod zemí, tam, kde byla zabita jedna z těch, které si slíbily nekonečnou věrnost, tepe pochmurný kokon nenávisti, zloby a touhy po pomstě.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Vábení

  • Obrázek uživatele Tora

    Rozhodnutí

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Naděje

    Drabble: 

    Filippa opatrně protřepala neprůhledný roztok ve sklenici.
    „Nemíchat!“ zesinala Róza. „A vůbec, opravdu to chceš udělat?“
    „Nechci, ale pokud máme vědět, co se děje, musím.“ Čarodějka postavila hotové dílo na stůl.
    Pohlédly na sebe.
    „Nepleť se do toho,“ zaprosila Róza. „Odjedeme! Co je nám do ostrova!“
    „Když já mám pocit, že by se to mohlo dotknout nás všech. A ne jen tady. Potřebuju nějaké informace!"
    Róza vzdychla. „Máš pravdu. Vždyť já to taky cítím. Mé sny jsou den ode dne horší, temnější, víc zlé.“
    Filippa opatrně zvedla sklenici. Pohlédla na Rózu, pak na pableskující lektvar a jedním douškem ho vypila.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Vize

  • Obrázek uživatele Tora

    Naděje

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Pochyby

    Drabble: 

    Hluboko pod budovami coleeské Akademie, ve sklepeních, na která už všichni zapomněli.
    V tmě černé jak obsidián, ve vzduchu zatuchlém tlením a rozpadem.
    Tam, kde byly před dávnými věky s velkou slávou pohřbeny první mocné čarodějky.
    Tam, kam puklinou kamene, trhlinou ve zdi pronikala kapku po kapce magie, koncentrovaná Sálem. Neměla cíl, proudila jen tak.
    Pak narazila na NI. Jednu z prvních. Mrtvou rukou družek, nesmířenou s odchodem ze světa živých.
    Strunka pomstychtivosti zakletá do času se potkala s kapkou magie, jejíž přísun neustával.
    V dávno mrtvém těle ženy se cosi probudilo. Naděje.
    Dokážu to! Jako první! Já!
    VRÁTÍM SE.

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Rozhodnutí

  • Obrázek uživatele Tora

    Pochyby

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble navazuje na Nespokojenost

    Drabble: 

    „Něco se děje, Rózo. Pod povrchem té pompéznosti a nádhery, kterou nás zahrnují. Dorianovo vidění v aule to jen potvrzuje. Ze Sálu shromáždění jde hrůza. Je prastarý, vystavěný z kamene, který nasával magii tak dlouho, až se sám magickým stal. V nesprávných rukou…“ Filippa se odmlčela. „Proč nás sem sezvali?“
    Róza polkla. „Myslíš, že ho přestávají zvládat? Že potřebují naši pomoc? Proč to neřeknou rovnou?“
    „Čarodějky nežádají. Čarodějky si berou.“
    Róze přejely po páteři mrazivé prsty.
    „Buď obezřetná. Nevěř nikomu. Sleduj, co se děje. Hlídej Doriana.“
    „Ale… my si snad můžeme věřit, ne?“
    „Ano. My ano. Nicméně… buď opatrná. Neustále.“

    Závěrečná poznámka: 

    Následuje: Naděje

Stránky

-A A +A