Moje články

Ocitl se v koutě. Všichni kloni z El-Hréranu na něj mířili blastery, puškami, případně granáty připravenými k odjištění. Tess na něj mířila svým příručním minikanónem a dvě rytířky Jedi s jednou padawankou tasily světelné meče.
Generál Grievous tasil zase svoje meče a spustil světelnou šou. Meče mu vířily, jiskřily a míhaly se jako šmouhy.
Jedi se připravily ke skoku.
"Počkat," ozvala se Tess a cosi kutila s minikanónem. Zbraň vypálila. Proud energie proletěl skrz Grievousovy čepele a zasáhl velké červené tlačítko na jeho hrudi. Zabzučelo to, zajiskřilo a potom to celé zhaslo.
"Ale podívaná to byla pěkná," zhodnotila záležitost Tess.

Ta planetka tam podle mapy vůbec neměla být. El-Hréran vletěl rovnou do ní. Nic netušící posádka prožívala své poslední minuty.
Tess srkla a spolkla slinu plnou chuti obřího lízátka zastrčeného na pravé straně úst. Zvedla pohled od pušky v klíně k Sevovi. "Takže, když se to tady upiluje, jak říkáš..."
Scorchova tvář se ocitla těsně u ní. Teď nebo nikdy, pomyslel si a našpulil rty...
Yanna zavřela oči...
Gwen se opírala zády o hruď Mimasovi, jenž jí prsty hladil vlasy. "Představ si, že mi vážně naservíroval vesmírnýho slimáka..."
Lea seděla sama v kajutě. Doufám, že mě příště pustí do akce...

Mistr Windu je na znamení příměří pozval na páteční večeři.
"Ty štěnice vám jen tak nezapomenu," nechala se slyšet Tess, ale to už mistr Windu pokládal před Gwen talíř.
"Vesmírný slimák alá bažant. Váš oblíbený, jak jsem slyšel, mistryně."
Gwen spokojeně zamručela. "Ale běda vám, jestli jsou v tom pistácie!"
"Pro padawanku jeden dušený vesmírný slimák."
"Ale já jsem vegetariánka," protestovala Lea. Windu na ni přísně pohlédl. "Kromě pátků, samozřejmě," dodala honem.
"Medailonky z vesmírného slimáka pro slečnu Tess a pečený slimák s brambůrky pro mistryni Yannu."
"A co to máte vy?" zeptala se zvědavě Gwen.
"Zbytek brambor od oběda."

Kdyby se kdokoli podíval na mistra Qui-Gona Jinna, jistě by první věcí, která by mu přišla na mysl, nebylo cosi dlouho uskladněného v láhvi. Ani cosi, co touží zůstat skryto všem smyslům. Ačkoli se vzdor své výšce opravdu dokázal pohybovat velmi hbitě a nenápadně, své jméno si proto nevybral.
Pokud chceme pochopit skutečný důvod výběru jeho jména, musíme odkrýt další význam slova Jinn, a tím je ochránce, strážný duch. A právě tak Qui-Gon Jinn žil a jednal coby rytíř Jedi. Chránil a ujímal se i těch nejubožejších tvorů v nouzi, i když to bylo v rozporu s příkazy rady Jediů.

Mistr Windu se chystal k pravidelné očistě v koupelně ve druhém patře. Stačilo několik patentovaných winduovských pohledů na padawany a stala se z ní výlučně jeho koupelna.
Naložil se do vany a sáhl po novém přípravku.
MOŘSKÁ PĚNA Z ALDERAANU. Obsah jednoho víčka nalijte do vany. Upozornění: může obsahovat stopy korýšů.
Mistr nalil do vany předepsané množství. Potom trochu přidal. Trochu víc.
Pěna ve vaně nakynula a dostavilo se strašlivé svědění. Jakoby mu po těle běhaly tisíce malých krabů a štípaly ho klepítky.
Padawani zažili pocit zadostiučinění, když ho spatřili na chodbě nahého a zuřivě se škrábajícího po celém těle.

Tess si hověla v kokpitu, když se tam za ní přišoural Sev.
"Tohle jsem našel za recyklační jednotkou," řekl a ukázal jí drobný předmět.
"Co to je? Vypadá to jako čidlo na detekci kouře."
Sev zavrtěl hlavou. "Štěnice."
"Cože? Někdo šmíruje moje velbloudy?"
Se Sevem prohledali celou loď a našli čtyři další štěnice. Jedna byla dokonce ve sprše.
Tess svolala mimořádnou schůzi do společenské místnosti a oznámila všem ten objev.
"I ve sprše?" vyjekla zděšeně Lea.
"Nehoráznost," souhlasila Gwen.
"Ukaž," řekla Yanna a zvedla štěnici. "Tenhle model se přece dodává do Chrámu pro jedijské účely."
"Windu!" zasyčela Tess. "Ten prasák!"

V radě Jediů panovala vážná atmosféra. Výjimečně tu seděla i Tess, neboť s Yannou doručily hlášení o novém sithovi. Mistr Windu přecházel středem místnosti a analyzoval jejich hlášení.
Yanna mu naslouchala, když v tom jí Tess zacloumala paží.
"Hele, Yanno..."
"Teď ne, Tess."
Tess se odmlčela, ale nepřestávala se vrtět. Brzy už jí zase klepala na rameno. "Nemohla bys zařídit..."
"Pšt!" umlčela ji opět Yanna, ale mistr Windu už si jich všiml.
"Chtěly jste něco dodat?"
Yanna vehementně zavrtěla hlavou, ale Tess spustila: "Jenom kdybyste mohl přestat s tím přecházením. Váš účes na mě hází prasátka."
Yanna jen tiše zaúpěla.

Gwen s Yannou obezřetně postupovaly vpřed tunelem.
"Bylo to rozumné pustit ji tam samotnou?" zeptala se Yanny Gwen.
"Určitě je v pořádku. Poznala bych přece, kdyby nebyla."
Mlčky pokračovaly dál. Když zabočily do dalšího tunelu, naskytla se jim děsivá podívaná. Všude se povalovaly mrtvoly nebo jejich části. Tu ruka, tam noha. O kus dál dokonce tykadlo. Uprostřed toho všeho stála se světelným mečem a šťastným výrazem ve tváři Lea. Když je uviděla, vypnula meč a usmála se. "Konečně jsem si trochu protáhla svaly," prohlásila.
"Asi jsem ji podcenila," zamumlala si pro sebe Gwen a zamyšleně čutla do useknuté hlavy geonosiana.

Tess seděla u stolu v palubní jídelně a soustředěně se mračila. Bylo jich víc, než potřebovala. Vezla jedenáct pasažérů! Jedenáct! Jak jen rozhodnout? Měla je ráda všechny stejně. No dobře, některé z nich měla přece jenom o trošku radši, ale to neznamenalo, že jí to výběr usnadnilo! Naopak. Když se sobecky rozhodne podle oblíbenosti, bude se pak cítit provinile a Yanna jí to taky dá pěkně sežrat.
Vzdychla a zavřela oči. Poslepu sáhla před sebe. Celofán zašustil. Nugát. Mňam! Otevřela oči. Na stole leželo rovných jedenáct bonbónů. Tess vstala a shrnula si zbytek bonbónů do kapsy. Nic! Nebude se dělit!

Bylo po boji. Všichni svorně hleděli přes zábradlí dolů na obří kotel s roztavenou plastocelí, v němž to zlovolně bublalo.
"To šlo dobře," pronesla Gwen.
"Tos ho nemohla pořádně držet?" uhodila na Leu Tess.
"Já? Co já? Proč pořád všechny nudný věci musím dělat já?" ohradila se Lea. "To je pořád: Lea poletí na misi, protože ji tady nepotřebujeme. Lea bude čekat venku před barákem, protože je nezkušená. Vždycky přijdu o všechnu zábavu."
"To je fakt," uznala neochotně Yanna. "Příště tě musíme pustit k nějaké akci."
"No," vydechl Scorch, "aspoň má Tarkin prima novej vohoz."
"Jdu ho vytáhnout," zabručel Sev.

Yanna četla stížnost od mistra Windua stále dokola. Už je to tady zase, vzdychla.
Zanedlouho dorazila Tess. Yanna jí zastoupila cestu a natáhla ruku. "Tak davaj."
Tess se nadechla a chtěla zapírat, ale vzdala to. Vytáhla z batůžku světelný meč a odevzdala ho Yanně.
"Byla jsem v chrámový kantýně a náhodou tam ležel opuštěnej na stole," vysvětlovala.
"To si šel mistr Windu přidat brambory. Co to bylo včera?"
"To úplně náhodou ležel u jezírka."
"Mistr Windu se rád potápí. Umí zadržet dech hodně dlouho. Předevčírem jsi ho zase náhodou našla na pánských záchodcích, viď? Takhle by to dál nešlo, Tess."

"Můžeš mi vysvětlit, proč na sebe navlíkáme tyhle hadry?" hudroval Varric balancující na jedné noze a snažící se trefit do nohavic tepláků.
"Mysli na to jako na mimikry, Varricu."
"V tomhle budeme nenápadný asi jako druffalo v kozí ohradě."
Hawke se usmála a natáhla si legíny, které jí tak těsně obepnuly nohy a hýždě, až se Fenris při pohledu na ni neubránil uznalému hvízdnutí.
Varric mezitím dál statečně zápasil s tepláky, jež nebyly zrovna v trpasličí velikosti. "Au!" postěžoval si nahlas, když se guma přetrhla a švihla ho do nosu. "A kam, že se to vlastně chystáme?"
"Do veřejné noclehárny."

"Vítám vás v Galenově obchodě. Je libo náhrdelník pro slečnu?"
"Ne, ale rádi bychom navštívili tvoje sklepení," sdělila trpasličímu obchodníkovi Hawke.
"Moje... Cože?"
"Věděl jsi, že se v tvém podniku praktikuje krvavá magie?" uhodil na něj Fenris.
V trpaslíkově obličeji se mihlo několik různých výrazů. Moc dobře věděl, o čem je řeč.
"To musí být omyl. Mám v podnájmu pouze pár chudých studentů."
"Studentů, co obětují bezbranné elfky?" zavrčel Fenris.
"Občas si přivedou dámskou návštěvu, to ano."
"A nemrtví, co ti v noci vylézají ze sklepa tě netrápí?" Hawke ho odstrčila. "Máš sklep plný krys, Galene. A město vyslalo deratizátory."

"Ty mrcho! Poznáš nekonečnou bolest, jakou jsi ještě nezažila!"
Hawke pohlédla na Varrica. "Proč tak vyvádí? Ještě jsme se ho ani nedotkli?"
"Nejspíš to bude mít něco společnýho s tím, že jsme mu překazili plány na ovládnutí města."
"Uříznu ti chodidla!" řečnil dál mág.
Hawke povytáhla obočí. "To je nový."
"Vyrvu ti střeva a pošlu je svaté matce do chrámu!"
"Hawke? Neměli bychom už...? ozvala se nejistě Merril.
"Počkej, chci si to poslechnout celý."
"Vyrvu ti srdce!"
Hawke se zatvářila znuděně. "Tohle už znám. Varricu?"
"Jasný, šéfko."
Zadrnčela tětiva kuše a mág se skácel k zemi se šipkou v oku.

"Neříkal jsi, že znáš lepší cestu zpátky?" reptala Hawke, když odsekávala šlahouny sápající se jí po nohou.
"Vždyť je lepší. Nechtěla jsi žádné pavouky," opáčil Varric a pomocí Biancy úspěšně ustřelil obzvlášť silný šlahoun, aby uvolnil cestu Fenrisovi.
"Nějak ses zapomněl zmínit o téhle havěti."
Merril udržovala rostliny z dosahu ohnivými kouzly a všichni se společně probíjeli ven z houští. Jakmile byli venku, začali si ošetřovat šrámy.
Vtom Varric procítěně zaklel. Ostatní k němu zvědavě otočili hlavy.
"Ty mrchy mi sežraly ten dračí jazyk."
Chvíli bylo ticho a pak se Hawke bláznivě rozesmála. Merril s Fenrisem se k ní přidali.

HARD IN HIGHTOWN
Nové vydání knižního bestselleru slavného Varrica Tethrase.
Donnen a Jevlan
Jediní městští strážní, které budete milovat.
Jediní městští strážní, kteří dělají svou práci pořádně, i když jim v tom překážejí zákony.
Kdo nečetl HARD IN HIGHTOWN, nejde s módou a je společensky odepsán!
Žádejte u svého knihkupce!

Cole se seděl na střeše se zavřenýma očima a naslouchal.
Když potkal velitele poprvé, nedokázal vnímat jeho slova, protože slyšel jen bolest. Slyšel píseň v Cullenově hlavě. Píseň o žízni poutající jeho myšlenky k dřevěné schráně s lahvičkou modré tekutiny v jeho kanceláři. A také slyšel píseň o staré bolesti, o nočních můrách plných démonů, zešílivších mágů v chodbách magické věže, o mrtvých přátelích a svůdném šepotu démona touhy.
Ale dnes v noci slyšel jen ticho. Dnes s ním byla ona a utišila modrou píseň i zlé sny. Cole otevřel oči a usmál se. Tady už není jeho pomoci zapotřebí.

"Naši noví rekruti jsou připraveni, veliteli."
"Výborně. Hned budu dole. Mlátička je také připravena?"
"Připravena, pane," zazubil se poslíček.
V ohradě, do níž postupně vstupovali čerství rekruti s cvičnými zbraněmi, čekali Iron Bull, Cassandra a Blackwall. Podle toho, jak dlouho se jim nováčci dokázali bránit, byli po opuštění ohrady rozdělováni do tréninkových skupin. Velitel Cullen vše pozoroval, mračil se a sem tam vyštěkl nějaký povel. Třídění rekrutů trvalo celé odpoledne.
Když konečně zařadili posledního nováčka, trio tvořící "Mlátičku", rovněž opustilo ohradu.
"Díky za pomoc," řekl Cullen.
"Byla to docela zábava," křenil se Iron Bull. "Ne jako zabíjení draků, ale skoro."

"Říkala jsem ti, ať ho tam necháš a nevyřezáváš ho," křikla Hawke na Varrica a pomalu couvala k ústí jeskyně.
"Nechat tam takovou pochoutku? Ani nápad!" Varric jednou rukou nacpal dračí jazyk do brašny a druhou sundával ze zad Biancu.
"Jakoby nestačilo, že jsme museli projít přes tu hromadu pavouků a bojovat s drakem," reptala Hawke.
Fenris jen vzdychl. Postavil se před ostatní, obouruční meč připravený, lyriem napuštěné tetování se mu rozsvítilo jako výstražné znamení. Znamení, které ovšem blížící se tvor, vydávající vlhké mlaskavé zvuky, naprosto ignoroval.
"Co to, sakra, je?" zaklela Hawke.
"Nevím, ale chce to ten Varricův jazyk."

Téměř všichni se dívali do talířů s různým stupněm znechucení. Pouze Cullen a Cassandra se pustili do jídla bez výhrad.
"No ne, mrkev. Dnes jsem to opravdu nečekal," prohlásil bodře Varric.
"Prej je dobrá na potenci," komentovala to Sera, načež se Cullen silně zakuckal. Dorian si promnul knír a zadíval se na mrkev s větším zájmem.
Viviene si držela u úst kapesníček a mumlala, že k něčemu tak skandálnímu, jako je mrkev k večeři celý měsíc, by ve Val Royeaux dojít nemohlo.
"Jsme v horách, snad jste nečekali, že zásobovací cesty budou sjízdné i v zimě?" zařehtal se Iron Bull.

"Zahrajeme si?" navrhl Ďábel a přichystal hrací desku, černé a bílé figurky.
Bůh zahájil hru a umístil na plán Adama a Evu.
Ďábel odpověděl hadem. A tak to pokračovalo. Brzy bylo zřejmé, že černá má navrch. Ďábel kradl a likvidoval bílé figurky a podváděl. Bílá Johanka z Arku uhořela. Ďábel hodil tři šestky, poslal do hry Hitlera, nacisty a "vypůjčil si" Oppenheimera.
"To už je vážně trapné, nemyslíš?" ucedil Bůh, když protivník hodil další šestku a zlikvidoval Kennedyho.
Jakmile Ďábel vyslal apokalyptické jezdce, Bůh udeřil pěstí do hrací desky a rozlomil ji.
Ďábel vytáhl z kapsy balíček. "Karty?" usmál se.

Poté, co ji prohlásili obránkyní Kirkwallu, Marian Hawke často jednala s velitelkou místních templářů, Meredith Stannard. Neužívala si to, Meredith nebyla příjemná.
S úlevou opustila její kancelář a vyšla na nádvoří. Vnitřně se připravila na to, co bude následovat.
Na nádvoří, svlečený do půli těla, cvičil s mečem kapitán Cullen.
Nedívej se tam, Marian. Víš, že se tam nemáš dívat!
Jenže rozum dávno vysadil a neposlušné oči se pásly na té podívané. Cullen precizně útočil na neviditelného nepřítele, svaly pod kůží se mu vlnily a blonďaté kudrny se mu lepily na zpocené čelo. Marian zjistila, že zapomněla dýchat.
Byla ztracená.

"Já tam nejdu! Proč tam nemůžeš jít jednou ty?"
"Mám jiný úkol a na tebe už jsou zvyklí."
"Vůbec ne. Minule se na mě díval úplně stejně nevraživě jako poprvé. Vydržel jsem ten jeho pohled jen o tři vteřiny dýl. Já se snad radši někam zašiju a tu zprávu mu tam strčím pode dveřmi až v noci."
"Chceš vysvětlovat lady Nightingale, proč jsi mu ji nedoručil včas?"
Při té představě se první mluvčí viditelně otřásl. "To radši vydržím Cullena. Víš určitě, že tam je teď s ní?"
"Jo. Služka tam nešťastně vpadla, když ji líbal na stole."
"Stvořitel mě ochraňuj!"

Římané po nich brzy přestali pátrat. Toho, pro nějž přišli, už chytili.
Petr, skrývající se v lese, se rozhlédl a vklouzl na mýtinu. Měl hlad a rozhodl se opéct si svůj úlovek. Rozdělal oheň a dal se do škubání kořisti.
Vyrušilo ho hlasité zapraskání. Z houští se vypotácel rozcuchaný Jidáš s oprátkou kolem krku i s kusem větve. Petr si ho kriticky změřil. "Ty poděláš úplně všechno, co?" utrousil.
"My všichni jsme to podělali," zachraptěl nepovedený oběšenec.
Petr s ním neochotně souhlasil. "Nemáš hlad?" zeptal se a zvedl za nohu nedoškubaného kohouta. "Tenhle to taky podělal a už si nezakokrhá."

1. V Totálním týpkovi od Simbaccy je tolik drsnýho punku, až vám z toho naroste číro. A možná umřete. Smíchy.
2. Špatný vliv od Suzanne; chybující Hermioně a klející McGonagalové nelze odolat.
3. Z krajiny vod a strání od Ryi je prostě povedeně vtipné.
4. Tón v tónu od Zuzky, protože dostat punkovou nutrii do světa Jane Austenové musela být pořádná challenge.
5. Myocastor coypus pankensis od Danae, neboť i nebohým pánům vědcům dala punková nutrie pořádně zabrat.
6. Punková nutrie - recept od P.M.d.A. aneb kdo se chce pustit do čtení drabblů, měl by se napřed posilnit.
7. Jak se nestali punkery od se.id, jelikož mám ráda všechny drabble s Horáčkem a Pažoutem, ten vyprávěcí styl je milej.
8. Hudební vkus od Gwen, protože i na její loď už pronikla hudba heavy-izotopových Ocelových rancorů, a to nemůžu nechat bez pochvaly.
9. Přesně dle zadání od Ness vás vezme do světa tvůrců televizních večerníčků a přiblíží jejich těžký úděl.
10. Oběd od Lady Vader, protože je v tom hudba a humor, jasné?

Nejužitečnější z naší party byly Dina a Raki. Dina se vždycky dokázala prohackovat, kam bylo potřeba, a Raki, ta prostě uměla přežít. Už jsem vám říkala, jak se svázaná dokázala dostat ze zamčenýho kufru jedoucího auta? Jo, fakt. Já nic zvláštního neuměla, trošku s nožema, když jsem nebyla moc ve stresu, ale aspoň jsem nepřekážela. Ne tak jako Jarik. Nevím, proč jsme ho s sebou vlastně pořád tahaly, akorát dělal naschvály. Tak jsem všem prokázala službu. Obětovala jsem svý prachy pro dobro nás tří.
Stalo se to na autobusový zastávce. Místo autobusu se toho dne Jarik dočkal chlápka od Yakuzy.

"Když já nevím," váhala Eva, když ji Adam táhl za ruku do křoví. "Pořád se mi zdá, že nás při tom někdo pozoruje."
"Nesmysl, nikdo tady přece není," opáčil Adam a chytil Evu za zadeček a postrčil ji za keř.
Evu nepřesvědčil. "Nemůžu se toho pocitu zbavit, můžeš tomu třeba říkat šestý smysl. Určitě nás někdo sleduje, povídám."
"Tak ať," pronesl Adam, vzal ji do náruče a položil ji do hebké trávy. Umlčel její protesty polibky a něžnými doteky. Brzy přiměl Evu zapomenout na její šestý smysl, nebo jak to vlastně nazvala.
Mezitím se na nebi nad nimi otevřela špehýrka.

"Co, že chtějí?"
"Enterprise," vysvětloval doktorovi trpělivě Spock. "Podle dokumentů za ni zaplatili. Nenechají nás odletět a brání kapitánovi v návratu. Požadují, abychom všichni loď opustili."
"Co je to za nesmysl?" rozčiloval se doktor.
Spock mu pustil záznam z jednání, na němž obtloustlý muž jedl a popíjel s obyvateli planety, živě gestikuloval a ukazoval jim holografický model Enterprise.
"To je přece..."
"Ano, Harcourt Fenton Mudd," dokončil za doktora Spock.
"Jak se tomu darebákovi, u všech čertů, podařilo prodat nám loď pod nohama? Copak uvěřili, že ji vlastní?"
"Řekl jim, že ji od Federace dostal za své hrdinství při záchraně prezidenta."

Scorch fascinovaně zírá do nitra mraveniště. "Podívej se na to, Seve. Těch tam je."
"Tak kdo si dá?" ptá se Yanna.
Lea nakrčí nos odporem.
"Jak to chutná?" ptá se Tess.
"Jako med," odpovídá mistryně Jedi a na ukázku vezme jednoho mravence s nalitým zadečkem a strčí si ho do pusy.
"Já se na to nemůžu dívat," vypískne Lea a odvrátí zrak.
"Není to nejhorší," prohlašuje Tess, olizujíc si prsty. "Vlastně je to skoro stejně dobrý jako lízátka."
"Jdeme do toho, Seve?" hecuje kolegu Scorch.
"Jen počkej, až jednou někdo ukousne prdel tobě, Scorchi," zamumlá Sev a sáhne do mraveniště.

Drželo je to na místě. Poručík v červeném tričku, jehož jméno si Jim Kirk ke své hanbě nevybavoval, se pokusil osvobodit a teď ležel v bezvědomí na zemi.
Mihotalo se to ve vzduchu, mizelo to a opět se to zhmotňovalo, podobno několika olověným kruhům poskládaným na sobě. Před chvílí se s tím pokusil komunikovat. Bezvýsledně. Spock entitu nepřestával skenovat. Doktor už dávno ztratil trpělivost a vyštěkl na něj: "Dělejte něco vy zelenokrevnej ušatče!"
"Fascinující," pronesl omámeně Spock. "Kapitáne, myslím, že je to ve skutečnosti rostlina, která chrání své mladé výhonky! Vyprovokovali jsme její reakci, když jsme na jeden nevědomky šlápli."

Zpovědník v Imperialním Centru (dříve Coruscantu) zažil opravdu těžké časy. Pravidelně ho navštěvoval jeden mocný sithský lord a ulehčoval u něj svému svědomí. Netřeba říkat, že tento zpovědník měl velké potíže dát tomuto kajícníkovi rozhřešení.
Pondělí: "Nechal jsem mučit svou dceru."
Úterý: "Včera jsem vám to nějak zapomněl říct, ale vyvraždil jsem všechny Jedie."
Středa: "Zničil jsem planetu."
Čtvrtek: "Zabil jsem svého bývalého mistra. Tenhle Jedi už byl poslední."
Pátek: "Nechal jsem svého budoucího zetě zamrazit do karbonitu."
Sobota: "Usekl jsem ruku svému synovi."
Neděle: "Zabil jsem svého mistra. Ne, neříkal jsem to už ve čtvrtek. Tohle byl jiný mistr."

Když vyrostl z chlapce v mladíka, byl to už pěkný zmetek. Choval se jako každý pubertální klacek. Chtěl do všeho mluvit a naneštěstí za jeho nitky tahal ošklivě mocný člověk. To pohánělo jeho vzdor vůči mentorům. Ale jeden okamžik vyvstává před očima víc než jiné. Ten na té louce, kdy během romantických řečí trhal hlavičky pampeliškám. Tam se prozradil. Od toho už byl jenom krůček k utínání hlav malým dětem. Měl umřít v lávě. To, co z něj zbylo, už nikdo neměl lepit dohromady. Mělo to zůstat mrtvé tam na Mustafaru. Galaxie by bez něj byla lepším místem k žití.

Tess procházela obchodem a prsty láskyplně přejížděla po povrchu vystaveného zboží. Byly tam ruční blastery, blasterové pušky, plamenomety, granátomety, kuše, šipkomety, všechno, na co si jen dokázala vzpomenout. Na dvoře za obchodem si zase mohla prohlédnout laserová děla, iontové kanóny, protitanková i protiletadlová děla. Ve vitrínách se skvěly termální detonátory všech velikostí, vibronože i obyčejné dýky, dokonce tam měli i vzácný kortosisový meč, který dokázal odolat meči světelnému. A obchodník řekl, že si může odnést úplně všechno. Zadarmo!
Tess se vznášela v říši snů.
"Nechápu, proč se ta Tess ze spaní tak usmívá," zabručela Lea, která se ukládala vedle ní.

Před mocného Jabbu Hutta byl předveden obchodník.
"Mocný Jabbo, přišel jsem ti nabídnout své zboží." Cizinec před Jabbu vyskládal krabičky a ampulky všemožných velikostí.
Jabba po nich loupl očima a cosi huttsky zabublal.
"Můj pán si přeje vědět, jaké mají tyto nové drogy vlastnosti," tlumočil Bib Fortuna slova slavného zločineckého lorda.
"Drogy? Ne, ne. Žádné drogy. Tohle jsou produkty zdravé výživy. Určitě už jste o Herbalifu slyšeli. Ne? Pomohu Jabbovi sestavit individuální stravovací plán. Bude nadšen."
Jabbův majordomus na něj zůstal hledět. "Ty... nabízíš mému pánovi... dietu?"
Muž horlivě přikyvoval. Ale jen do chvíle, než se pod ním propadla podlaha.

"Musíme zaletět na Tatooine," nechala se slyšet Tess hned u vlezu do lodi, když po týdenní misi vyzvedávali klony. "Potřebuju koupit pár nových velbloudů."
Kloni nechápali.
"Myslí novou vyvažovací hřídel," vysvětlovala Lea.
"Ta stará už tam drží jen na jedijský slovo," dodala Tess. "Půjdeš se mnou nakupovat, Fixere. Máš radost?"
Klon s přezdívkou Fixer se příliš radostně netvářil.
* * *
"Okradli stařenku!" úpěla po návratu Tess.
"Kolik to stálo?" zajímala se Lea.
"Dvě stě tisíc kreditů," odpověděl za Tess Fixer.
Lea vytřeštila oči. "Za jednu hřídel?"
"To by si od těch Jawů nesměla koupit ještě laserové dělo."
"Okradli stařenku!" úpěla dál Tess.

Římané po nich brzy přestali pátrat. Toho, pro nějž přišli, už chytili.
Petr, skrývající se v lese, se rozhlédl a vklouzl na mýtinu. Měl hlad a rozhodl se opéct si svůj úlovek. Rozdělal oheň a dal se do škubání kořisti.
Vyrušilo ho hlasité zapraskání. Z houští se vypotácel rozcuchaný Jidáš s oprátkou kolem krku i s kusem větve. Petr si ho kriticky změřil. "Ty poděláš úplně všechno, co?" utrousil.
"My všichni jsme to podělali," zachraptěl nepovedený oběšenec.
Petr s ním neochotně souhlasil. "Nemáš hlad?" zeptal se a zvedl za nohu nedoškubaného kohouta. "Tenhle to taky podělal a už si nezakokrhá."

Tessiny modlitby byly konečně vyslyšeny. Kloni odfrčeli na týdenní misi. Lea přes Holonet objednala vstupenky na koncert jejich oblíbené heavyizotopové kapely Oceloví rancoři.
Obě Jedi a pašeračka se tísnily v kotli fanoušků a nedočkavě vyhlížely své hudební bohy. V jednu chvíli musela mistryně napomenout svou padawanku, aby nepoužívala Sílu k protlačení se dopředu.
Na pódium vyšel pořadatel. Přistoupil k mikrofonu a oznámil: "Vážené dámy a pánové, omlouváme se, ale členové kapely se zdrželi v dopravní zácpě. Náhradní program zatím zajistí kapela Punková nutrie.
"Coooooo?" Fanoušci pobouřeně hvízdali. "Da fuck!" "My chceme svoje rancoryyyy!"
Dvě Jedi a jedna pašeračka protáhly obličeje.

Potřeboval cítit, chutnat, dotýkat se. Vrhal se do všeho, co mohlo jakkoli rozbouřit jeho smysly. Potřeboval se povznést, vydestilovat to nejlepší ze své duše a tvořit. Ach, jak jen potřeboval tvořit. Vyjádřit esenci svého žití poezií. Jeho vnitřní já nutilo tělesnou schránku držet s ním krok, umožňovat mu všechny ty prožitky. Strhl do tohoto víru žití za účelem získávání smyslových zkušeností i svého drahého Paula. Co na tom, že kvůli němu opustil ženu a dítě? Vždyť jen svazovali jeho ducha. S ním se stal větším. Ach ano, jakým úžasným básníkem se vedle něj Paul stal. Arthur ho naučil skutečně létat.

Těšila se na měsíc drabble, jak pobaví sebe i druhé. Kdo by odolal zábavným příběhům pašeračky Tess, udatných Jediů a sexy klonů? Kdo by se nezasmál u parodie na Bibli? Snad jen přísný řeholník. Každý den kontrolovala komentáře ke svým malým výtvorům a radovala se z nich. Nejinak tomu bylo i tento den, kdy přibyl komentář nový. Tento však nehodnotil obsah drabblu. Kritizoval nesmyslné vytvoření dvou nových fandomů. Jako autorka cítila, že její výtvor potřebuje kategorii vlastní či nespadá do svazujících hranic fandomů stávajících. Proč mít možnost založit fandom? Prý má víc přemýšlet, a tak přemýšlí, proč vůbec psát dál.

"Hej, klone," dí Tess,
"V mé lodi se svez,
Odevzdej zbraň svou,
pak šplhej za mnou."
Klon v bílé zbroji,
výšky se bojí.
Závrať ho chytá,
Vtom Jedi ho vítá.
Klonů je více,
nemáme lžíce!
Kloni jsou všude.
Těsno tu bude.
Pašerák jásá,
kloni jsou spása,
mají dost zbraní,
k volnému hraní.
Mít zbraní kopu
lepší je mopu.
Jedi se mračí,
jim prý meč stačí.
Ze sprchy nazí
kloni jdou drazí.
Trochu se stydí,
když Lea je vidí.
Yanna se dívá,
naoko zívá.
Těm by tak ráda
umyla záda.
Velbloudi čilí
ženou loď pílí.
Létat si lodí
klonům se hodí.