Moje články

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Jak cvičí netopýři

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ IDENTITA

    Hlásí se Mariella.

    Drabble: 

    Můj druh je náladový a vůči lidem asociální a nehodí se moc na ukazování lidem, říkali.
    Moje člověk je věděc, a tak hypotézu zkusila ověřit. Když už mám ráda návštěvy, proč bych nezvládla i předvádění se na stánku, že jo? Trvalo jí celý rok a tři čtvrtě, než na to přišla.
    Lidi jsou takové... tupé pomalé stromy. Musíte jim dávat jednoduché pokyny.
    Visení mimo úkryt: chci se nechat omatlat.
    Zalezení do úkrytu: nechci.
    Klidné sezení v ruce: můžete hladit.
    Zalezení pod druhou ruku: Nesahat.
    Nadávání: Chce se mi čůrat, máš přesně 0,3 s na to přendat mě do boxu.

    Závěrečná poznámka: 

    V 60% případů to člověk nestihne.

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Kytky ještě nerostou!

    Úvodní poznámka: 

    Vybírala jsem dlouho a nakonec vybrala nenápadné, pro mě osobně však velmi významné drabble. Jeho vypravěč projevil iniciativu, jejíž důvody jsem nerozluštila. Možná se mu jen ode mě nechtělo. Jak uvidíte z fotky (první odkaz v závěrečné poznámce), byl krásný a dobře připravený na zimování.
    Letos na jaře byl vypuštěn s ostatními několika desítkami netopýrů, které u nás zimovaly.

    Drabble: 

    Na zimu jsme letěli přímo do záchranné stanice. Byli jsme hubení a unavení. Nebyl čas hledat pořádné zimoviště.
    Lidi nás nacpali do boxů a odvezli velkou hlučnou smrdící věcí plnou hlučných smrdících lidí jinam.
    Tam nás jiná člověk krmila. Trochu. Pak víc. Pak hodně. Pak jsme pochopil, že se nakrmím sám z té kulaté věci!
    Pak nám vyrobili zimoviště.
    Moc se mi tam líbilo.
    Takže když jsem slyšel o odjezdu, vyplížil jsem se z boxu a zachumlal do deky. Měkké. Hebké. Hmmmm...
    Pak jsem byl najednou vytažen z postele. Ještě ani kytky nekvetly!
    Hrůza!
    Načež mě odvezli do oficiálního zimoviště.

    Závěrečná poznámka: 

    Kdo MĚ budí uprostřed zimy?
    Poznámka: Holá ruka není příliš dobrý příklad. Jsem očkovaná proti vzteklině, ale netopýr si zuby nečistí. V ten moment jsem ale byla tak překvapená, že mě ani nenapadlo vzít si rukavici. Ještě napůl vytuhlého nadávajícího netopýra jsem strčila do kapsy a okamžitě zavolala do stanice.

    Pohled z lidské strany najdete na Dedeníku.

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Souboj s dietou

    Drabble: 

    Další dramatický příběh budečského okřídleného štramáka!

    Čeká ho další souboj s periferním bicáčkem... po boku proti velkému společnému nepříteli!

    Dieta? Neslýchané!

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Jak si zkazit večeři

    Úvodní poznámka: 

    Podle skutečné události.

    Drabble: 

    Je to pořád dokola, jako kolovrátek.
    Zašustí zip.
    Pleskne lidská kůže o misku.
    Cvakne šuplík.
    Chrastí krabičky.
    Misky přistanou zpátky na zem tvořenou polstrovanou podložkou obalenou flísovou dekou.
    Zašustí mouční červi.
    Mariella vyťapká z úkrytu.
    Přiletět, skočit po hlavě do misky, odletět s červem do výšin, zbaštit.
    Přiletět, skočit po hlavě do misky, odletět s červem do výšin, zbaštit.
    Přiletět, skočit po hlavě do misky, odletět s červem do výšin, zbaštit.
    Cvakla pinzeta!
    To znamená, že za chvilku budou v mice zophobáci!
    Přiletět, sko... přistát člověku na ruce! Blé! Honem pryč!
    Čekám ve výši.
    Zašustí zip. Zavřeno.
    Jupí!
    Miluju zophobáky!

    Závěrečná poznámka: 

    Larvy potemníka brazilského jsou nejen mnohem větší, ale také tučnější než larvy potemníka moučného. Proto je lepší je dávat netopýrům jen občas jako pamlsek.

    Jak je známo i u lidského druhu, tuk dává jídlu chuť. Proto spousta odtučněných lidských jídel obsahuje přídavek cukru nebo kukuřičného sirupu, kterým se dohání ztráta chuti. Je to krok z bláta do louže. Lidé mají tendence k odezdikezdismu, ale je nutno říct, že díky nedávné paleo módě se spousta lidí naučila vařit a odnaučila jíst polotovary mizerné kvality.

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    K prameni!

    Úvodní poznámka: 

    Konečně se ke klávesnici dostal i Julián!

    Drabble: 

    Viděli jste někdy vrtulník nabírat vodu k hašení požáru?
    Tak tohle letouny trapně okopírovaly od letounů a ještě u toho ani neumí vypadat elegantně.
    To já si na eleganci dávám záležet.
    Plavně se snést k misce, bříškem se dotknout vodní hladiny a pak v letu slíznout vodu...
    Kdepak, to nejde, když je voda v malé misce a máte hezkou zkušenou ženu s ostrým jazykem.
    A tak se plavně snáším k jídlu, ulovím zophobáka a elegantně letím s úlovkem do úkrytu, ale když se chci napít, musím se snést k misce, nabrat vodu, uhasit žízeň, otřepat se a pak teprve odletět.

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Tak už opravdu hepyend

    Úvodní poznámka: 

    Toho drabble vzniklo, protože čtenáři remcali, že konec seriálu o souboji s dietou není moc šťastný. Tak tady to máte. :-D

    Drabble: 

    "Veršování je ode dneška mým denním chlebem
    abych se to pořádně naučil a dámu si našel
    musím cvyčtit jinak mi najednou
    verše a prasopys vůbec nepudou"

    "Ahojííík ty můj bicáčků, kdypak mě pozveš do svího domešku?"

    "Domek mám ale spolublící bi se mohl zlobyt
    poť se mnou kočeno do lesa lovyt"

    "Přesně tak! Pravidla jsou jasná, ženské si sem tahat nebudeš!"

    "Já tutem zmutně veršýki skládám,
    tak rát bich nabídl pidlení dámám"

    "NE!"

    "Dvakrát víc ti nalovíme"

    "Moment, co jsi říkal? Jsem ochoten slevit, pokud přestanete plevelit echochat. Můžete se spolu učit pravopis!"

    "Pravopis je áut ale oukej, plavidla podržím!"

    Závěrečná poznámka: 

    Netopýří namlouvací rituály čtenář snadno nahlédne, případně vygooglí

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Hurá!

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Jako Fénix jsem vstal z popela...
    Tedy, šilhaje hlady se vypotácel z budky, jakmile jsem uslyšel lidské hlasy. Musí pochopit, jak trpím! Hlady už ani nevidím (nebo jsem hrůzou hystericky oslepl, protože bicásek začal skládat poezii).

    Byl jsem popadnut a odnesen. Kaaaam?
    Ošetřovna? Proč?
    Přistál jsem na nějaké věci, co byla nahoře rovná a studená.
    Lidé jásají?
    Cože?
    Co se děje?
    Už mám jen 29 gramů a to je prý pod hranici obezity?
    Dokázal jsem to?
    Cože jsem dokázal?
    Moment... takže žádné trápení hlady?

    Dostal jsem zophobáka.
    Důkladně jsem se rozpředl, aby si to lidi nerozmysleli.

    Ale miska zůstala malá.

    Závěrečná poznámka: 

    A toto je šťastný konec.

    Tak dobře, teď už opravdu hepyend!

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Bicáčkův poetický koutek

    Úvodní poznámka: 

    Varování: Mizerná pubertální poezie
    Navazuje na Dobrý konec?

    Drabble: 

    Hlad
    Žaludek nám svírá
    Hlad
    Za kou křídla nás drží
    Hlad
    Sníme kolik vážíme a máme
    Hlad
    Snědl bych i více
    Hlad
    Ale pak bych to musel vybl nechat na jindy
    Hlad
    Kolem voliéry se plýží plží plíží (Já z něj vylezu na strop)
    Hlad
    Děsyivě moc nás trápí
    Hlad
    Bití naše ohrožuje (To se píše s Y, ty lumene!)
    Hlad
    Štramák už je naštvaný
    Hlad
    Prý ty slinty po mňe opravovat nebude
    Hlad
    Ale já zkusít něco ulovit, takže nebudu mýt
    Hlad
    Štramák odmítá vylézt z pokoje, ale pořád má
    Hlad
    Takže tuhle žádost o ukončení diety asi
    Nedopíčšu

    Závěrečná poznámka: 

    Další: Hurá!

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Dobrý konec?

    Úvodní poznámka: 
    Drabble: 

    Jak lidé řekli, tak udělali.
    Naše voliéra byla večer přepažená napůl. Každý dostal vlastní misku, ale byla ještě menší než ta včerejší.
    Smutně jsem se pustil do jídla, vědom si faktu, že bicas si kdykoliv může nalovit. Bicas totiž nemá žádný hendikep, jen u mě bydlí. Nechtěl mě nechat na holičkách, ale přes pletivo se sem nedostane on a ani jeho úlovky.
    Vzpomínal jsem nostalgicky na staré časy, kdy jsem ještě mohl lítat a...
    ... a copak se to spouští ze stropu voliéry?
    Ham!
    Spokojeně jsem se olízl a zapředl.
    Ještě mám naději.
    Na mě si s nějakou dietou nikdo nepřijde!

    Závěrečná poznámka: 
  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Útok z hlubin

    Úvodní poznámka: 

    Více o zateplených budkách najdete zde.
    Přirovnání k odpadkovému koši jsem slyšela na vlastní uši. Od mláďat (lidských).

    Drabble: 

    Hlubina.
    Černá díra.
    Propast směřující nahoru.
    Hlasy.
    Spousta.
    Že by vchod do pekla?
    Hlásky! Mnoho hlásků!
    "Mamí, kde jsi!"
    "Mamí, mám hlad!"
    "Mamí, je mi zima!"
    "Mamí, on mi šlápl na křídlo!"
    "Mamí, ona mě dloubla křídlem!"
    "Mamí, jaktože nemáš cecík nad křídlem?"
    "Protože ho mám pod křídlem, miláčku!"
    "Mamí, ségra schválně pije z mojí bradavky!"
    "Mamí, už jsi zpátky z lovu?"
    "Mamí, ty jsi šla čůrat?"
    "Mamí, zahřej mě!"
    "Mamí, dneska nám sem koukali lidi! Prý naše budka vypadá jako odpadkový koš!"
    "Mamí, já chci jíst!"
    "Mamí, já nechci jíst!"
    "Mamí, podívej, jak si protahuji křídlo!"
    "Mamí!"
    "Mamí!"
    "MAMÍÍÍÍÍ!"

    Závěrečná poznámka: 

    Netopýří letní kolonie čítají desítky samic. Každá má 1 mládě, některé druhy mívají dvojčata.
    To je pěkně velká školka.
    Každá matka pozná své dítě, ale určitě vnímá cvrklikání ostatních.

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Lidem se krokužel někdy rozsvítí rychle

    Úvodní poznámka: 

    Navazuje volně na Neslýchané!

    Drabble: 

    Lidi jsou pro nás netopýry takové velké, pomalé stromy, které se ale přece jen hýbou rychleji než skutečné stromy (pokud zrovna nemyslíte ty z Mrazíka).
    Než člověk stihne mrknout, i takový bicas stihne zapřemýšlet, rozhodnout se a fofrem odstartovat.
    Na lov.
    Nejsprve se inspiroval poznámkou o porodu a přilepšení pro mě si nastrkal do ocasní blány a pod křídla. Načež zjistil, že takhle nemůže odstartovat.
    Byli krapet oslintaní, ale poživatelní.
    Bicas zvládl vylítat nadbytečné miligramy.
    Na mně si nikdo nepřijde! Křídla si akorát tak protáhnu a sem tam popoletím o metr.

    Lidi mají nápad.
    "Přepažíme voliéru, aby k sobě nemohli."

    Závěrečná poznámka: 

    Další

    Netopýr nemůže jen tak vzlétnout a ukázkové odletět bez tréninku. Stejně jako se lidské mládě zničehonic nezvedne a nezačne chodit. Je třeba trénink.
    Mláďata si první týdny života protahují křídla a občas jimi mávají, jako kdyby letěla. Pak musí vzletět na první pokus a pokud přistanou na zemi, zvládnout vzletět (ne každý netopýr to umí) nebo vyšplhat vysoko a odstartovat znovu.
    Hendikepovaní netopýři mají daleko menší nutriční požadavky, protože nepálí energii létáním. Někteří snědí pětinu toho co potřebují divocí na udržení váhy. Na svém vzorku celých dvou netopýrů, z nichž jeden je létavý, jsem zjistila, že stačí zvětšit bezpečný prostor pro šplhání/létání a najednou vzrostou výživné potřeby na dvojnásobek. (Julián totiž nikdy jídlu moc nedal. Už po nastěhování do upravené dětské ohrádky ale začal jíst dvojnásobek než dříve, když bydlel ve velkém boxu.) Mariella se naopak zbavila nadváhy a nemusím jí už omezovat jídlo. Ani jednoho příliš nevidím dělat přes den jakoukoli fyzickou aktivitu, ale jakmile se zhasne a člověk jde spát, začne život. (Pleskání křídel je taková ukolébavka...)

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Neslýchané!

    Drabble: 

    Jídlo! V misce! Jedné! Pro dva!
    Musím křídlem dloubnout bicase do žeber, aby jedl z druhé strany než já. Zase nedomyslel, že se jinak budeme neustále srážet čenichy. Jako kdyby mu nestačilo, že včera při pokusu o vzlet spadl jako hruška a patrně na hlavu.
    Naše nožky jsou určené k zavěšování, takže se jimi nakopává špatně. Zato paže máme svalnaté! Vždyť nás nadnáší.
    "Není toho nějak málo?"
    "Je!"
    Tentokrát měl kupodivu krátké vedení, ale co se týče jídla, vždycky má rychlý start.
    Sedíme u prázdné misky a vyčítavě koukáme na krmiče.

    Cože?
    Jak že vypadáme jako před porodem?
    Jak dieta?

    Závěrečná poznámka: 

    Tentokrát jste se dozvěděli, jaké netopýři mají osobnosti, jejich ego dosahuje tam, kam zvládnou doječet (díky, Millo).
    Taky mimochodem už víte, jaké mají nožky. Protože pro netopýra je klidová pozice visení, také pro jeho prsty na nohou je klidovou pozicí být důkladně zaklesnuty do vhodného povrchu. A tak netopýr opravdu může klidně spát ve visu.

    Bude pokráčko! Vypadá to na sérii Souboj s dietou!

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Kytky ještě nerostou!

    Úvodní poznámka: 

    Nový vypravěč. Jen se mihne.

    Drabble: 

    Na zimu jsme letěli přímo do záchranné stanice. Byli jsme hubení a unavení. Nebyl čas hledat pořádné zimoviště.
    Lidi nás nacpali do boxů a odvezli velkou hlučnou smrdící věcí plnou hlučných smrdících lidí jinam.
    Tam nás jiná člověk krmila. Trochu. Pak víc. Pak hodně. Pak jsme pochopil, že se nakrmím sám z té kulaté věci!
    Pak nám vyrobili zimoviště.
    Moc se mi tam líbilo.
    Takže když jsem slyšel o odjezdu, vyplížil jsem se z boxu a zachumlal do deky. Měkké. Hebké. Hmmmm...
    Pak jsem byl najednou vytažen z postele. Ještě ani kytky nekvetly!
    Hrůza!
    Načež mě odvezli do oficiálního zimoviště.

    Závěrečná poznámka: 

    Pohled z lidské strany včetně fotek naštvaného probuzence najdete na Dedeníku.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Den mého života

    Drabble: 

    29.8.2021
    Blíží se podzim! Zpěv, ženy a zpěv!
    Dneska jsem vstal brzy a můj přestárlý nelétavý spolubydlící mi vynadal, že straším ještě za světla. Ale já se nemohl dočkat. Loni měl pořád kecy, že mečím jako čerstvě zmutovaný puberťák, ale já mu ukážu! Jdu cvičit.
    Někdo se blíží!
    Nalákal jsem holku!
    Dvorně jí uhýbám, svádivě jí očistím a drsně spolknu blechu z křídla, nabídnu jí schovaného zophobáka a moučňáky (od včerejška, ale ujdou.
    Pak jí ukazuji svůj bejvák. Štramák má větší, ale to jí neřeknu.
    Poděkovala a odletěla.
    Prý se dozvěděla, že se u nás dá dobře najíst.

    Závěrečná poznámka: 

    Uhodnete, kdo si píše deníček?

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Jak lovíme lidi

    Úvodní poznámka: 

    Mariella popisuje svou práci pro lidstvo a netopýrstvo.

    Drabble: 

    Netopýraři jsou sorta fanoušků sama pro sebe. Když začnou žvanit o netopýrech, neví, kdy přestat, mobily mají plné našich fotek, jsou kvůli krmení vzhůru do tří do rána a na podzim rádi seznamují veřejnost s výraznými atributy kluků v říji, ale to je prý společný znak všech praštěných lidských zvířátkařů.
    Ale nejen oni se činí v popularizaci. My makáme taky.
    Bereme si od lidí jídlo. Děkujeme nadšeným písknutím.
    Necháváme se omatlávat.
    Předeme.
    Roztomile vykukujeme z ustřižených džínových kapes.
    Visíme na oblečení.
    Necháváme se fotit.
    Většinou.
    Julián loni poprvé a naposledy exhiboval. Zavěsil se návštěvě na očích a začal efektně protahovat.

    Závěrečná poznámka: 

    Je Mariella fanynka lidí, nebo loví nové fanoušky netopýrů? Samé otázky!

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Přes hranice

    Drabble: 

    Když se řekne "přes hranice", lidi myslí na Schengen, případně pasy, případně ostnatý drát a bratry Barešovy. Případně na očkování nutné k cestování do exotických zemí.
    Nám je to jedno.
    Lítáme si kde chceme. Hranice států nás nezajímají.
    Zima na jižní Moravě, léto v Estonsku? Vy lidi přece taky sníte o letních bytech.
    Očkování taky neřešíme. Vzteklinu chytit můžeme.
    Nemusíte plašit. Drtivá většina z nás je zdravá. Nemocní mají jasné příznaky.
    Ale zuby si nečistíme, takže žádné matlání holýma rukama.
    Když se k nám něco velkého blíží rychle shora, obvykle to znamená, že nás to chce sežrat a ne omatlat.

    Závěrečná poznámka: 

    Vzteklina je u nás zcela vymýcená, co se týče nelétavých netažných zvířat. Na Sibiři se ale najdou kolonie, kde je spousta netopýrů nakažená vzteklinou. Takové zvíře má neurologické příznaky a chová se divně. Netopýři mají unikátní organismus a vzteklinu můžou přežít - možná se díky jejich výzkumu jednou povede najít na ni lék.
    V Čechách se naposledy pokousání vzteklým netopýrem vyskytlo v 90. letech na jižní Moravě (výzkumní pracovníci při monitoringu v jeskyni). V novém století byly odborníky zaznamenány jen dva nálezy netopýrů s jasnou vzteklinou. Případy úmrtí na vzteklinu po pokousání netopýrem se vyskytují spíš v oblastech, kde se také vyskytuje netopýří vzteklina - namátkou Sibiř, jižní Amerika...
    Všichni dobrovolníci v záchranných stanicích a pracovníci s netopýry jsou očkováni proti vzteklině. Tím získáte pasivní rezistenci, takže pokud vás pokouše jasně vzteklý netopýr, stejně ještě musíte na pár vakcín do nemocnice. Za desítky let se to, co vím, tady v ČR nikomu nestalo. Z jediného podezřelého případu se vyklubala otrava pesticidy.

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Sametový zázrak

    Úvodní poznámka: 

    Konečně téma, které mi umožní vyřešit popularizační rest z nultého tématu!

    Drabble: 

    Zrzavec?
    No děkuji pěkně!
    Obvykle mi říkají zrzoune nebo rezoune. Nebo nyktale, tak mi říkají nerdi, kteří když začnou mluvit o netopýrech, neví kdy přestat.
    Jsem sametově hebký a hladký.

    Všichni takhle nevypadáme.
    Pár druhů netopýrů je dlouhosrstých. Třeba velcí, hvízdaví, večerní, nejmenší, parkoví, vrápenci ... no dobře, mnoho druhů.
    Zatímco my rezaví a parkoví máme hladkou srst svádivě sotva skrývající pěkné tvary, chlupatci vypadají jako chlupatá koule s křídly. Lidi je musí o to víc omatlávat, aby zjistili, zda nejsou hubení.
    Huňatost nemusí být výhra.

    Navíc jsou nudně blond a brunet, zatímco my rezaví jsme ve všech odstínech krásně zrzaví.

    Závěrečná poznámka: 

    Netopýří druhy mají skutečně různě dlouhou srst. Navíc díky rozdílům v tělesné stavbě u některých (n. rezavých a n. velkých) stačí pohladit oblast za krkem a nahmatáte zimní tukový val, zatímco u jiných musíte hladit mezi lopatkami a nenahmatat tam příliš hlubokou mezeru. Nezkušeným se to dost špatně odhaduje, zvlášť když jsou tyhle druhy zpravidla dlouhosrsté a vám radí zkušenější na telefonu.
    Modří už asi vědí - ano, mluvím o pipouších a hlavně o obzvlásť chlupaté Pipoušce.
    Hladký netopýr rezavý
    Huňatý netopýr hvízdavý

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Růžovka

    Drabble: 

    Netopýří mimina se rodí holáí, růžová a slepá. Hned po narození je máma, otočená zrovna hlavou nahoru, chytí do ocasní blány a pomůže mu pod křídlo. Tam se mládě důkladně přichytí k bradavce a následující dny stráví pod křídly mámy, v přechodové komoře mezi dělohou a světem.
    Po pár dnech už je mimino tak velké, že je máma nenosí na lov. Taky začne černat.
    Proč?
    Chlupové folikuly se totiž začínají činit a skrz kůži pak prosvítá budoucí netopýří heboučká (u některých druhů až huňatá) srst.
    Ve dvou týdnech má mládě pár chlupů, ale ve třech už hladkou tmavohnědou mláděcí srst.

    Závěrečná poznámka: 

    Fotky růžovek uvidíte třeba tady.
    Mimino pod křídlem

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Otřes!!!

    Úvodní poznámka: 

    Varování pro netopýry: fujlidi

    Drabble: 

    My netopýří se probouzíme na různých místech.
    V zimě v jeskyni, nebo v dutině stromu (my rezouni jsme zrovna otužilci), v boxu v záchranné stanici. Obvykle jen na půl jednoho oka, to nám na otočení se a vykonání potřeby stačí. Na jaře a na podzim všude možně. V létě v letním bejváku.
    Jsou však místa, kde se jednoho krásného dne probudíte a víte, že tady jste spali naposledy.
    Obvykle za to můžou lidé.
    Třeba tihle chiropterologové nám procvaknou křídlo, prý kvůli nějaké DNĚ!
    Někteří nás dokonce okroužkují!
    A ti ostatní - protože máme huňaté heboučké kožíšky - nás omatlávají uprostřed dne!
    Děs!

    Závěrečná poznámka: 

    Netopýři se v minulosti kroužkovali na předloktí. Takový kroužek jim ale překáží a když se jej zbaví, zůstávají jim velké jizvy. Místo kroužkování se tedy začíná používt odběr vzorku DNA pro porovnání s databází. Provede se "vycvaknutí" malého terčíku z létací blány. Netopýrovi taková malá dírka nevadí a rychle mu zaroste. Netopýří létací blána je totiž jedna z nejrychleji se hojících savčích tkání.

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Mňamka

    Úvodní poznámka: 

    Štramák se vrací!

    Varování: entomofágie :)
    Věnováno Tomině k jejím dnešním druhým narozeninám a její mamině, která byla labužnice na zophobáky. (Minulý čas, protože teď už si dávno loví sama.)

    Drabble: 

    Copak jí netopýr?
    Ovoce (takoví u nás nežijou), drobné živočichy (tihle taky ne), tři druhy olizují krev (u nás nežijou a krev nesajou, vy hlavy dubové!), a pochopitelně v neposlední řadě hmyz (ti u nás žijí, to byste neřekli, že?). Všechny možné druhy (hmyzu).
    Bicas domutoval a někde se nakazil hudebním sluchem. Budčižel má stále nejradši tučné pavouky, přesně jako já.
    Doufal jsem, že ho přeučím na zophobáky. Jsou chutnější a tučnější než moučňáci a rezouni se po nich obvykle můžou utlouct.
    Mám vytříbený vkus. Pavouk je pavouk.
    Bicase zophobáci taky netankujou!
    Věřili byste, že mám takovou smůlu na spolubydliče?

    Závěrečná poznámka: 

    Člověk prohlašuje, že červy neochutnávala. Ale pavouka jednou snědla. Prý omylem. Jasněěě.

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Nebudit!

    Úvodní poznámka: 

    Z tohohle si prosím neberte příklad.

    Drabble: 

    Spíme v jeskyni, tělo na tělo, kožíšek na kožíšek, křídla složená.

    Najednou kolem chodí lidé, vzduch je vlhký od jejich dechu, hádají se o místa a nesvítí na nás baterkou, aby nás prý nerušili. Probouzíme se pomalu. Když jsme vzhůru, lidé jsou pryč.

    Pár dní, další procesí. Probouzíme se. Jsme hubenější.

    Hned den nato další lidé. Radují se, že se dostali na prohlídku ještě poslední únorovou neděli. Dva spoluspící letí ven hledat jídlo. Už je nikdy neuvidím.

    První březnová sobota. Další nadšení lidé, spokojení organizátoři s těžkými pokladnami. Vím, že už se příště neprobudím. Letím hledat jídlo.

    Držte mi palce.

    Závěrečná poznámka: 

    Ať už je sebevíc cool a top a exkluzivní akce, na kterou se dostanou jen nejrychlejší, tohle se dít nemá. Jestli jste se k něčemu takovému naskytli, ohlašte to organizaci ČESON.
    Hibernující netopýři se neruší. Tečka. Když jim náhodou vlezete na zimoviště, okamžitě je opusťte. Probuzených hibernantů, kteří v záchranné stanici vykrmí a zazimují, je jen část. Mnozí nemají to štěstí, že se o ně někdo postará, a spousta jich nepřežije i přes veškerou péči.
    Pokud vám zimují ve sklepě, zkuste to s nimi vydržet do jara. Odborníci z téže organizace vám poradí, co dělat pak. Určitě vám poradí, i kdyby to bylo akutní a nevydrželi jste s nimi do jara.

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Popularizace

    Drabble: 

    Samice. Holka.
    Samec. Kluk.
    Nyctalus nyctalus. Nyktal. Rezoun.
    Myotis myotis. Myoťák.
    Pipistrellus pipistrellus. Pipouš.
    Pipistrellus nathusii. Nathusiák. Parkouš.
    Vespertilio murinus. Vespík. Pestrák. Syčák.
    Epsteticus serotinus. Netopýr večerní. Serotin. Netopýr vzteklý.
    Hypsugo savii. Netopýr Saviův. Saviák.
    Rhinopolus hipposideros. Vrápenec malý. Vrápouš. Hruštička. Pytel. Ksichtíček.
    Tolik jmen, kdo si to má pamatovat? Co hůř - kdo to má všechno zapomenout? Popularizace mimo vlastní bublinu může být pěkně složitá!
    Stačí si vzpomenout, že netopýr nemá štětiny, na čůrání se otočí a zvedne ocásek, nesnáší vejce, kojí mláďata a nosí je pod křídlem, nemotá se lidem do vlasů a místo krve baští obyčejný nudný hmyz.

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Divoké mládí

    Úvodní poznámka: 

    Užuž to vypadalo, že duben ovládne Štramák. Ale nějak se o slovo přihlásila Mariella.

    Drabble: 

    Narodila jsem se na teplé letní půdě lidského domu. Spala jsem máme pod křídlem, přisátá k bradavce a mléku. Za chladných nocí a čekání na mámu jsem se tulila se spolužáky ze školky. Po pár týdnech jsem roztáhla křídla a na první pokus vylétla do vzduchu, honem za mámou, abych ji neztratila.
    První brouk mi utekl. Další už ne.
    Podzimní motely. Zimoviště. Jarní motely. Zpátky do letoviska. Další rok po vlastní ose... a za klukama.
    A pak léto, dámská kolonie a první dítě.

    Teď je mi snad patnáct, snad dvacet. Na děti už nemám věk, nelétám a lovím z misky.

    Závěrečná poznámka: 

    Netopýři se dožívají desítek let, záležína druhu. Nejstaršímu známému netopýru velkému bylo přes 37 let.

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Pořád dokola

    Drabble: 

    Pííííísk! Pořádné hlasité echo! Startující stíhačka hadr!

    "Co jsííííí?"
    "Můra!"
    "Jak tlustá jsíííí?"
    "Vůbec ne, nestojím za to!"
    "Kde jsíííí?"
    "Nikde!"
    "Kde jsííí?"
    "..."
    (Mlčení je ti málo platné, stejně vím, že je to 32,689 metru!)
    "Kde jsííí?"
    "..."
    "Kde jsííí?"
    "..."
    "Marcóóóó!"
    "Polo! Ups..."
    "Kde jsíííí?"
    "..."
    "Kde jsi, kde jsi, kdejsikdejsikdejsi?" (Rychle pár rychlých ech do zásoby)
    "Vykašli se na to, ulov si nějakou tučněj -"
    "Mlaskkřupkřup." (Fofrem polknout, ať zase můžu pískat a vidět!)
    "Kde jséééém?"
    (Tři celé osmnáct metru od stromu, vyhnout se)
    "Kde jsíííí jídloooo?"

    Hodina, pořád dokola. Pak se rozhlédnout, zjistit kudy se letí domů a letět spinkat.

    Závěrečná poznámka: 

    Netopýr těsně před ulovením kořisti zrychlí echolokaci, aby si udělal dobrý přehled o okolí, než bude žvýkat a nebude moci echolokovat. Říká se tomu potravní bzukot, protože je z něj jasné, že je netopýr vteřinu od svačinky.

    Netopýři spí přes 20 hodin denně.

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Jak správně lovit?

    Úvodní poznámka: 

    Varování: Strašně moc ťuťuňuňu

    Drabble: 

    Jak loví netopýr?
    Inu, složitá otázka.
    Pro případ, že si pletete netopýry a kaloně a ve skutečnosti myslíte letouny, pak část otázky je jasná. Kaloni lovit nemusí. Ovoce totiž zpravidla nikam neutíká. Ale je potřeba je najít, proto má každý kaloň vyvalená očka, jež lidé považují kdovíproč za roztomilá.
    Jak loví netopýr? Vyšle zvuk, najde hmyz, přiletí a chňapne?
    Chyba lávky!
    Netopýr je mnohem elegantnější.
    Za letu udělá piruetu, bací kořist křídlem, chytí ji do ocasní blány a ham!
    Já lovím na zemi. Poslouchám pozorně, tiše se připlížím, hop, hodit do ocasu, zabít!
    ... i kdyby to byl zophobák v misce.

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Zuby!

    Drabble: 

    Netopýry každou chvíli lidé přirovnávají k myškám.
    Myškám!
    Přitom podobností mezi myší a netopýrem je určitě méně, než mezi myší a člověkem.
    Myš má přední a zadní packy. Člověk nohy a ruce. Netopýr nožky a křídla.
    Zuby máme taky. Všichni. Myši mají dva páry velkých přední hlodáky a někteří lidé mají taky čtyři pěkně velké řezáky! Sice jsou všechny nahoře a ne proti sobě, ale to je detail.
    Naopak netopýr má všechny řezáky hezky srovnané (jako většina lidí), pak douhé špičáky a jídlo kouše ostrými stoličkami.
    Naše zuby jsou na kousání hmyzu, ne nábytku.
    A co vy lidé, okusujete židle?

    Závěrečná poznámka: 

    Netopýři mají společné předky s rejsky a ježky. S myší je opravdu spojuje jen příslušnost k savcům a velmi přibližně velikost, která se zpravila měří v jednotkách centimetrů.
    Netopýří zoubky (v tomto případě možná ještě mléčné) můžete vidět třeba zde: https://www.youtube.com/watch?v=x6_kB5nFUmQ

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Mám já vůbec řasy?

    Úvodní poznámka: 

    Toto drabble je nakouknutí pod pokličku autora. Fázi zděšení nad tématem následuje fáze brainstormingu, či spíš zoufalé snahy zachytit aspoň polovičatý nápad. V tomto případě překvapení, že po dvou letech pravidelné péče o netopýry nemám tušení, zda mají řasy.
    Nejprve jsem kupodivu sáhla po zástupci netopýra velkého, tedy mém miláčkovi Marielle, pak teprve po knize (ve které jsou spíš praktické informace) a nakonec zkusila strýčka Google.
    (Mají i na očích. Zjistila jsem po dlouhém zírání do detailních fotek netopýřích ksichtíků.)

    Drabble: 

    "Řasa? Mají netopýři řasy?"
    Zrovna jsem dřímala po vydatné večeři, stylově uložená na flísové dece, která hezky kontrastovala s mou stříbřitě blond srstí.
    Najednou mě popadla člověk, vytáhla z bejváku a začala mnou otáčet a pidlooce na mě mžourat. (Chytila totiž nějakou záhadnou oční chřipku. Nebo si nasadila kontaktní čočky naopak.)
    Prý hledá moje řasy.
    Začala jsem nadávat. Ona přestala omatlávat a radši se podívala do netopýří příručky.
    Lidi!
    Lidi!!
    Lidi!!!
    Někdy jsou fakt neuvěřitelní.
    To se nemohla jednoduše zeptat?
    My netopýři máme jemné kožní řasy mezi prsty rukou. Říká se tomu křídla (pro případ, že jste padlí na hlavu.)

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Prekérka

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Pozn.: Tady máš toho prasáka, Faobe

    Drabble: 

    My netopýři trávíme většinu života zahákovaní. To ovšem neznamená, že si čůráme (nebo hůř!) na hlavu! Umíme se elegantně zahákovat za konce křídel a po úlevě zůstaneme čistí.
    Když jsem však utrpěl úraz křídla a měl je zafačované, nastal problém.
    Jak to udělat?
    Umím se frajersky zavěsit za jednu nohu, ale za jedno křídlo?
    Nejprve jsem se začal vzpírat na jednom křídle, abych si nepočůral břicho.
    Pak jsem zjistil, že stačí sednout na větev. Co nezachytí kůra, to putuje balistickou křivkou na zem.
    Nejpohodlnější nakonec bylo ulevit si na člověka. On se očistí sám a vy to máte bez práce.

    Závěrečná poznámka: 

    Více se dovíte v tomto obšírném článku.

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Spokojenost

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Drabble: 

    Julián
    Zavěsím se na lidské tričko. Přikrývá mě fleecová mikina. Fleece já rád, teplo taky. Když se člověk nehýbe, dá se tam dobře podřimovat.
    Jídlo v misce, na kterou můžu nalétnout a zaútočit!
    Úkryt, do kterého můžu zaběhnout sníst kořist.

    Mariella
    Věším se na rameno, schovávám pod mikinu. Nechávám se vyhřát na provozní teplotu. Zívnu, zamlaskám, někdy dokonce zapředu. Stočím se do klubíčka , hlavičku schovám mezi křídly a bříškem. Je ze mě chlupatá kulička.
    Jídlo! Hodně jídla v misce! Miska tak široká, že do ní můžu skočit po hlavě a ulovit si jídlo!
    Fleecová deka, do které se můžu zachumlat.

    Závěrečná poznámka: 

    Mariella téměř v klubíčku - byla vyrušena focením

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Tichý večer?

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Drabble: 

    Letní noc.
    Ptáci usínají. V dálce u vody cvrkají cvrčci, jednou zahouká sova. Vysvitne maličký měsíční srpek. V kempech spokojeně usínají lidé, na které se měsíc jásavě neusmívá skrz celtu. Potok šumí. Padá vlhký noční chlad.
    "Romantická noc," šeptá si páreček milenců na noční procházce a neromanticky si musí svítit mobilem.
    Noc je tichá.
    Téměř.
    Slyšíte-li ultrazvuk, nestačíte se divit.
    Červi, brouci a pavouci šustí na zemi.
    Ticho prořízne vřískot hlasitosti startující stíhačky v kratičkých pulzech a vyděsí všechny můry v okolí. Možná i ty noční.
    Přilétá temný postrach všech členovců.
    A ten na rozdíl od lidí slyší úplně všechno.

    Závěrečná poznámka: 

    Ultrazvuk je zvuk od 16 kHz, tedy nad hranici lidského sluchu. Naši čeští netopýři echolokují na frekvencích mezi přibližně 20 kHz a 100 kHz.

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Ci a ci a ci eště víc

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Tentokrát za nápad děkuji Toře

    Drabble: 

    Netopýr je prý zvíře, které žere prakticky neustále.
    To je ošklivá pomluva. Jíme pouze v pauzách mezi ranním vyspáváním, poledním šlofíkem, odpolední siestou a večerní únavou. Ty zbylé tři hodiny denně se musíme pěkně otáčet, abychom se pořádně najedli. Když je jídlo, neváháme.
    Takže jsem se nenechala pobízet a fofrem slupla třetí misku červů, kterou mi krmička přisypala.
    Jenže pak už se můj žaludek nezvládl dál roztahovat a prudce se smrštil.
    "Blé," sdělila jsem misce a s očekáváním pohlédla na krmičku.
    Místo aby mi nasypala čistou čtvrtou misku, řekla "Fakt ne" a strčila mě zpátky do boxu.
    Lidi jsou divní.

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Fujlidi

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Drabble: 

    "Lidi mají tělesnou teplotu trošku nižší než plně probuzený netopýr. Ale když se ještě probouzíš a jsi jako rampouch, příjemně hřejí! A nezačne jim být zima, protože jsou opravdu velcí. Ale asi je jim zima, když nejsou oblečení, nemají totiž srst. Někdy nosí na sobě příjemné látky! A jejich ruce krásně hřejou. Umí je stočit a jsi jako u mámy pod křídlem."
    "Ale pak na tebe začnou matlat. Fujtajksl."
    "Nebuď taková princezna. Na to si zvykneš. Když jsi podrobená po jídle, očistí tě a máš to bez práce."
    "Já bych se očistila člověku pod tričkem a nadrobila mu tam."
    "Potvoro."

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Mám já vůbec řasy?

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Představuje se tajemná dáma Mariella.

    Drabble: 

    "Řasa? Mají netopýři řasy?"
    Zrovna jsem dřímala po vydatné večeři, stylově uložená na flísové dece, která hezky kontrastovala s mou stříbřitě blond srstí.
    Najednou mě popadla člověk, vytáhla z bejváku a začala mnou otáčet a pidlooce na mě mžourat. (Chytila totiž nějakou záhadnou oční chřipku. Nebo si nasadila kontaktní čočky naopak.)
    Prý hledá moje řasy.
    Začala jsem nadávat. Ona přestala omatlávat a radši se podívala do netopýří příručky.
    Lidi!
    Lidi!!
    Lidi!!!
    Někdy jsou fakt neuvěřitelní.
    To se nemohla jednoduše zeptat?
    My netopýři máme jemné kožní řasy mezi prsty rukou. Říká se tomu křídla (pro případ, že jste padlí na hlavu.)

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Dilema to nebylo

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Děkuji Dede za nápad, nebo všechny moje sežrala krysa třetího týdne.

    Drabble: 

    Teplý zahřívací kámen. Jídlo v misce, ze které jsem se nikdy nenaučila jíst. Jídlo do tlamky dvakrát denně; časem jsem se naučila rozpoznat, kdy se ta chvíle blíží, a už jsem byla připravená, vzhůru a rozehřátá. Příjemné hlazení, teplo lidského těla. Vlastní fanklub. Box, ve kterém si protáhnete křídla. Ohrádka plná úkrytů, ve které bych párkrát mávla křídly. Nejsem zajatec, nejsem volná.
    Volný prostor, přátelé, známý životní koloběh, celý svět je můj. Každé jídlo si budu muset ulovit. Zahřejeme se navzájem s kamarádkami, děti se zahřejí navzájem ve školce. Podzimní rojení...
    Dilema?
    Kdepak!
    Vzlétla jsem z ruky, zakroužila a letěla!

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Spolubydlič na zabití

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Drabble: 

    S mým mladým spolubydlícím to nebylo vždycky růžové. Půlkou jedné nohy byl pořád ještě v pubertě a občas vystrkoval hřebínek nebo bicáčky.
    Ne, rozhodně tou škvírou proleze a já nemám odhad. (Vyprostili ho kolemjdoucí lidé.)
    Ne, určitě ještě při zimování uloví dámu a já závidím. (Na jaře měl natržené ucho, tři díry v křídle a na zádech dvě lysiny. Odmítl se k tomu vyjadřovat.)
    Ano, tohle ještě zvládne sníst a já patronizuju. (Naštěstí nazvracel jen do misky, kterou lidé promptně vyčistili.)
    Ne, konkurenci vykáže z rajónu a já jsem srab. (Oba skončili na ošetřovně a já jim přebral všechny dámy.)

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Hledání

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Drabble: 

    Letěl jsem, házel echa do všech stran a hledal. Bejvák. Pořádný a dobře umístěný.
    Můj silný zpěv totiž brzy přiláká spousty dam, a nějak je musím ubytovat. A abych přilákal co nejvíce dam, musím mít bejvák strategicky umístěný.

    Ha! Díra ve stromě!
    Lezu dovnitř.
    Vybíhá na mě jakýsi periferní bicáček. Následuje lítý boj a jedno natržené ucho.

    Ha! Další krásný bejvák!
    Žádný konkurenční zpěv, jen... a jéje. Netopýr velký. Ti vypadají jako my rezaví, ale jsou blond a mají za krkem zdivočelé mullety.
    Málo místo pro dva plus mnoho.

    Ha!
    Konečně!
    Budka a v ní úplně prázdno!
    Mám odkud zpívat!

    Závěrečná poznámka: 

    Některé netopýří budky používají na jaře k přespávání sýkorky, v létě v nich hnízdí rorýsi a netopýři se v nich rojí na podzim. V budkách to žije!

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Křídla netopýří

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Drabble: 

    Naše křídla jsou krása a dokonalost sama.
    Křídlo je ruka. Palec volný a zakončený drápkem, prsty dlouhé a tenké.
    Věděli jste, že netopýří křídlo je nejrychleji se hojící savčí tkáň? Nic jiného nám nezbývá. Je velmi snadné křídlo natrhnout nebo jinak poškodit.
    Díry v křídle hojí dobře. S menšími dokážeme bez problémů létat. Poraní-li se ale okraj křídla, blána nemusí srůst do původního tvaru a pak se nám může hůř lítat. Možná uplachtíme pár metrů, protože díky skvělé koordinaci prstů dosáhneme negativní klouzavosti (sic!).
    Blána křídla je navíc pružná a můžeme do ní zabalit mimino.
    Který jiný druh tohle má?

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Líbesbríf

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ IDENTITA

    Volně navazuje na Sedmičku

    Drabble: 

    Vážená slečno či snad paní,

    již třetí ráno na vás myslím.

    Jsem dobře živený (tak dobře, za pár dní trpělivé lidské péče budu), silný (sice jsem při poslední rvačce dostal pěkně na frak, ale až se vykrmím, dám jim co proto!), inteligentní (vím, že už je prosinec, a protože ostatní nezpívají, je mně o to víc slyšet) a mužný (zpívám, i když ostatní spí a jí... moment, jí? Já chci taky!).
    Sejděme se zítra večer v mém pohodlném flísovém úkrytu!
    Zn.: Romantika, zpěv, založení rodiny.

    Váš
    neúnavný zpěvák

    PS: Až se plod naší lásky narodí, nebudu už dávno v trapu!

    Závěrečná poznámka: 

    Netopýří námluvy trochu připomínají ty ptačí. Samci si najdu pěkný kvartýr, tam se nakvartýrují a usilovně zpívají, aby přilákali kolemletící samice. Genetické průzkumy ukázaly, že nejvýkonnější zpěváci mívají nejvíce potomků.
    Ostatně, silný hlas je pro netopýra nespornou výhodou.

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Sedmička

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ IDENTITA

    Některé party netopýrů jsou plaché. Některé jsou oprsklé. Některé jsou ostřílené a lidskou péči zvládají levou zadní. Některé jsou žravé, jiné ne. A některé jsou opravdu speciální

    Drabble: 

    Sedm je magické číslo. Tvrdí lidi. Doufáme, že je to pravda, protože nám pomůže opravdu jen kouzlo.
    Nějaký ten týden jsme nespořádaně hibernovali v umělém zimovišti, byli vzhůru, šmejdili po boxu, převraceli misky a hubli. A tak nás poslali na vykrmení.
    Jeli jsme autobusem, což se nám nelíbilo, takže jsme nažhavili pachové žlázy a začali prskat. Spolucestující naštěstí nosí respirátory a protihluková sluchátka.
    Jsme u krmiče. Bere nás do ruky a zvedá nám ocásky, cudně zakrývající rodinné klenoty! Skandál!
    Jediná holka mezi námi je odhalena a dostane vlastní garsonku.
    Člověk se nás snaží naučit jíst z misky.
    Pak to vzdá.

  • Obrázek uživatele netopýr budečský

    Dost divná historka

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ IDENTITA

    Drabble: 

    "Uprostřed největší zimy zmizíš, tři měsíce po tobě není ani vidu ani slechu a najednou jsi tady, živá a zdravá! Mám radost, ale kde jsi celou tu dobu byla?"
    "Musela jsem vypadnout na vzduch. Bylo mi blbě. Našli mě nějací přespolní lidi a odvezli mě do nemocnice. Jídlo hnusné, zato až do postele, hnusné léky, ale udělalo se mi po nich lépe, individuální péče jako v lázních... hihi, nadrobila jsem člověku pod tričko a pak do podprsenky! Ale letos mi nějak neroste bříško, asi jak jsem byla nemocná, neotěhotněla jsem... myslíš, že to ještě stihnu?"
    "Myslím, že si děsně vymýšlíš."

    Závěrečná poznámka: 

    Netopýři se páří na konci léta a na podzim, ale ovulují a otěhotní až na jaře, když je hezky a dost jídla, zpravidla během dubna. Netopýřice může nejen těhotenství odložit, ale dokonce i dočasně pozastavit.
    V záchranné stanici mají netopýři jídlo a teplo stabilně během celého roku (kromě zimování), a tak můžou počít a porodit kdykoliv (pokud stihly předtím obstarat genetický materiál od samců). Moje loňská svěřenkyně (viz fandom Rostu s DMD) počala někdy na konci února a porodila začátkem dubna.

Stránky

-A A +A