Moje články

Slavný pavoučí taekwondista na poslední chvíli zrušil svou účast na mistrovství světa. Spekuluje se, že za vším stojí jeho návštěva vinného sklípku den před zahájením turnaje.

Sportovec, který je náklonností k vínu proslulý – soupeři mu přezdívají Sklípkan – se ráno neudržel na nohou, přestože jich má osm, a byl slabý jako moucha.

Okamžitě se vyrojily konspirace, že sklepmistr dostal zaplaceno nejen za víno, ale i za zneškodnění favorita, a zabil tak dvě mouchy jednou ranou.

Svědkové viděli Slíďáka, který měl se Sklípkanem zápasit, slídit kolem sklípku. Sklepmistr s ním tak mohl dohodnout nějaký pokoutní obchod.
Pokoutník se mu jistě neříká nadarmo.

Hořkou porážku zažily koňské fotbalistky při zápase s týmem kamzíků. Přitom měly slušně nakročeno k výhře a někteří fanoušci se už radovali, že vsadili na správného koně.
Bohužel předčasně.

Deset minut před koncem zápasu musela za zraněnou hráčku zaskočit náhradnice. Vůbec první reprezentační start však bílé klisně pokazila prudká změna počasí, která způsobila, že se fotbalistky zanedlouho brodily vrstvou čerstvého sněhu.

„Kdybychom nehrály bosé, mohlo to dopadnout jinak,“ zlobí se jedna z hráček. „Trenér by nám měl konečně sehnat pořádné boty, zvlášť když radí s nákupem obuvi ostatním týmům!“

Prohru fotbalistky plánují pořádně zapít. Dostaly prý od fanoušků láhev absintu.

Na ptačím mistrovství ve stolním tenise se začaly množit podivné útoky na některé hráče.

Před utkáním ve čtyřhře se kosí tenisté vrhli na své vrabčí soupeře a zkoušeli je znehybnit. Posléze argumentovali tím, že jim trenér přikázal, aby nic neriskovali.

Jeden ze sovích reprezentantů zase pronásledoval lelčího tenistu cestou do hotelu. Potřeboval si prý před zápasem pořádně odpočinout, ale nedařilo se mu usnout, neboť byl právě večer.

„Pravděpodobně šlo o pouhá nedorozumění,“ komentuje události rozhodčí, pták kivi. „Řešením by bylo pro jistotu zakázat všechny slovní hříčky.“

Ví, o čem mluví.
Před turnajem se ho totiž pokusili ubytovat v hotelové kuchyni.

K ostré výměně názorů mezi sportovci došlo na atletickém mistrovství světa.

Slavná klokaní skokanka nařkla bezsrsté kočičí sprintery, že při běhu záměrně pohoršují diváky, když závodí nazí.

Kočky na oplátku obvinily skokanku, že při tréninku vždy nosí v kapse na břiše některého ze svých potomků, čímž je může ohrozit.

„Je to speciální tréninková metodu,“ brání se sportovkyně. „Když nacvičuji se zátěží, na závodech pak doskočím mnohém dál.“

I to, že obvinila zrovna bezsrsté kočky, a ne například morčata, však může mít jednoduché vysvětlení. Kdysi totiž v doskočišti dopadla do míst, které jeden z kočičích sportovců omylem zaměnil za veřejnou toaletu.

Červenčí veslařský tým, který zazářil na juniorském mistrovství světa, řeší bezprecedentní problém.

Poté, co jedna ze závodnic dvojnásobně přerostla ostatní, musela postoupit lékařskou prohlídku, kvůli podezření, že získává svalovou hmotu nelegální cestou. Výsledky vyšetření byly šokující. Z domnělé červenky se vyklubala kukačka.

Že něco není v pořádku, její kolegyně prý vycítily.
„Změnila se,“ vypověděla jedna z nich. „Chovala se příšerně. Kradla nám svačiny, když jsme se fotily, vytlačovala nás ze záběru, a po posledním závodě dokonce naházela celou posádku lodi do vody.“

Kukaččí sportovkyně je nyní obviněna z podvodu.

Nejspíš jí nepomůže ani skutečnost, že ji k činu navedli rodiče.

Většina hal a stadionů přijala opatření zakazující všem blechám vstup na sportovní akce. O úplném zastavení prodeje vstupenek blechám rozhodli pořadatelé proto, že si stále více diváků stěžovalo na svědivé štípance.

„Není to spravedlivé, nikdy jsem nikoho během zápasu nepokousal,“ dušuje se jeden z bleších fotbalových fanoušků.

„Já jsem se k tomu několikrát uchýlil,“ přiznává neochotně druhý. „Ale kdyby nám ochranka před vchodem nesebrala lahve s pitím, nemuselo to tak dopadnout.“

Podle kritiků se jedná o zbytečnou diskriminaci, která problém stejně nevyřeší. Téměř okamžitě se totiž mezi medvědy či veverkami objevili podnikavci, kteří za úplatu nabízejí blechám převoz do hlediště.

Ovčí ragbyovou ligou hýbe nebývalý skandál. Při boji o míč jednomu z hráčů upadla hlava, on ale pokračoval ve hře. Překvapení hráči zjistili, že jde o vlka v přestrojení.

Mezi sportovci vypukla panika, avšak zbytečně. Vlk prý hrál za jeden z týmů již dva roky – a po celou dobu byl příkladným členem stáda.

„Odmalička se cítím jako ovce, dokonce jsem se ani nenaučil výt,“ vysvětlil ragbista. „Denně trávím hodiny před zrcadlem, aby můj zevnějšek korespondoval s mou osobností.“

Že by měl postranní úmysly, sportovec odmítá. Na otázku, co by dělal, kdyby na něj při tréninku přišel vlčí hlad, však neodpověděl.

Po výhře nad týmem gepardů měli prasečí fotbalisté co slavit. Před zápasem je soupeři uráželi, že si na tréninku jen válí šunky. Oni však nakonec posměváčkům vytřeli zrak a získali historicky první mistrovský titul.

Oslavy hráči spojili s relaxací – společně vyjeli na týden do lázní.
„Měli jsme se jako prasata v žitě,“ pochvaloval si trenér. „Jen si to představte – tolik jídla! A ty bahenní koupele! Všichni jsme doslova chrochtali blahem.“

Personál hotelu byl s pobytem fotbalistů spokojen o poznání méně.
„Takový chlívek na pokojích jsem ještě neviděla,“ postěžovala si jedna z uklízeček. „Už je tu nechceme – ani za zlaté prase.“

Tým netopýrů utrpěl v prvním zápase na mistrovství světa ve vzdušném volejbale drtivou porážku.

Netopýři si vyžádali odložení začátku zápasu až na desátou hodinu večerní, aby byli dostatečně bdělí. Přestože hráli proti týmu skřivanů, k vítězství jim to nepomohlo.

Osudným se jim podle všeho stalo osvětlení hřiště. Netopýři tak místo míče odbíjeli přes síť hmyz, který poletoval v blízkosti reflektorů, a v utkání nezískali jediný bod.

Bez incidentu se neobešel ani minulý ročník mistrovství. Tehdy jeden z upířích volejbalistů na tiskové konferenci prohlásil, že mu koňský rozhodčí svými verdikty pije krev natolik, že mu to nejspíš někdy po zápase oplatí.

Sportovní fanoušci jsou v šoku. Slavný pandí zápasník, který svými výkony dokazuje, že i medvěd na čistě rostlinné stravě může vrcholově sportovat, zrušil plánovanou účast na olympijských hrách. Nechce prý svými výraznými monokly nabádat k porušování pravidel fair play.

Proslýchá se však, že důvody jsou úplně jiné. Medvědí zápasnická organizace nejspíš odmítla platit přemrštěnou částku za to, aby trenéři pandu do reprezentace vůbec pustili.

Ať tak či onak, je pravděpodobné, že se díky tomuto rozhodnutí ostatní sportovci dočkají nevšedních kulinářských zážitků inspirovaných asijskou kuchyní.
Objednávku na více než sto kilogramů bambusových výhonků pro pandího zápasníka už totiž nejspíš nepůjde zrušit.

Jediný vychucholí cyklista začal jezdit na kole, aby zapůsobil na dívku svých snů.
„To byla holka vychucholka!“ vzpomíná. „Abych ji získal, potřeboval jsem se věnovat nějakému originálnímu sportu. Vychucholové jsou dobří jenom v plavání, takže cyklistika byla mým esem v rukávu.“
První vystoupení se mu však nepodařilo, zamotal si totiž ocas do řetězu.
Jeho vyvolená o něm složila báseň začínající slovy: „Podívej na vychuchola – machruje a spadne z kola!“ a vzala si vítěze plaveckého závodu na 200 metrů motýlkem.
To však nebylo jeho jediné životní zklamání.
„Na prvním světovém šampionátu mě zařadili do kategorie hlodavců. Řekněte – vypadám snad jako myš?“

Provozovatelé lyžařského areálu, kteří si nechali novou lanovku navrhnout architektem ptáčkem moudivláčkem, se nestačí divit. S přicházejícím jarem se v kabinkách stále častěji objevují bílá vejce. Není jasné, zda je tam zanechávají fanynky, či milenky známého architekta.
Pokud se prokáže, že se jedná o druhou možnost, padne zřejmě celá architektova výplata na alimenty.
„Doufáme, že jim to rozmnožovací šílenství nezůstane navždy. Stávající situace by byla během sezóny neúnosná. Kabinky by bylo potřeba neustále kontrolovat, aby se zabránilo neštěstí.“
Majitelé navíc zřídili v kuchyni jedné horské chaty provizorní líheň.
„Je snad pochopitelné, že během zimy tam potřebujeme ohřívat úplně jiná vejce.“

Dětským snem nejslavnějšího fotbalisty mezi vačicemi bylo stát se šermířem.
„Od malička jsem byl fascinován meči a kordy. Rodiče mi však neustále opakovali, že by všechny meče měly být přetaveny v pluhy. Pochopil jsem, že mi radí zvolit si výnosnější zaměstnání.“
To se bezpochyby podařilo. Je jedním z nejlépe placených fotbalistů současnosti.
Jeho jméno je však spojeno i s několika skandály. Hned na počátku kariéry si vysloužil zákaz hraní na deset zápasů, protože po sebemenším střetnutí se soupeřem předstíral bezvědomí.
Pro popis provinění hráče, který často předstírá, že byl faulován, se díky tomu ustálilo slovní spojení „hraje si na vačici“.

Bezsrstí morčecí hokejisté požadují změnu rozložení přestávek během zápasu. Navrhují rozdělení zápasu do šesti šestin po deseti minutách.
„Aby nám nebyla na stadionu zima, musíme i během zápasu jíst. Jenže pak často máme problém vydržet do přestávky s návštěvou toalety. Pokud se přemáháme a nejíme, nastydnou nám močové cesty a výsledek je stejný. Je to začarovaný kruh,“ říká nešťastně jeden z hokejistů.
Upozorňuje i na další nepohodlí, která musí hráči vytrpět. Častá zranění způsobená pouhou nepadnoucí výstrojí či studené končetiny jsou jen špičkou ledovce.
„Nejvíce nás trápí urážky od fanoušků soupeře. Nestydatí nudisté či prasečí exhibicionisté jsou těmi lichotivějšími označeními.“

Mistrovství světa v synchronizovaném plavání zcela ovládl smíšený tým akvarijních rybek. Volná sestava s názvem Bestiář si vysloužila speciální uznání poroty. Obsahovala totiž vysoce náročné figury, díky nimž diváci mohli spatřit roztodivná bájná zvířata – duhového jednorožce, hada požírajícího vlastní ocas nebo pegase v letu.
Mistrovským kouskem byla saň chrlící hejno neonek, fénix rozpadající se v prach tvořený černými tetrami či kentaur vystřelující nad hladinu paví očka.
Tým využil přirozeného nadání ryb pro tvorbu obrazců. V minulém roce tyto akvabely navíc dokázaly, že jim kromě uměleckého a pohybového nadání nechybí smysl pro humor, když předvedly surrealistickou choreografii jménem Příprava rybí polévky.

Kapitán kudlančích basketbalistů zajistil svému týmu skvělým výkonem ve finále olympijského turnaje drtivé vítězství nad družstvem sarančat. Šestkrát obral soupeře o míč a vzápětí poté skóroval.
„Uloupit míč, to by nám kudlankám šlo. K tomu jsou naše končetiny přeci stvořené.“
„Je to náš nejlepší a nejskromnější hráč,“ uvádí na pravou míru trenér. „Mám o něj však tak trochu obavy, za týden se bude ženit. Neustále ho přemlouvám, aby si to rozmyslel. Bojím se, aby tahle zlatá medaile nebyla rozlučková.“
„Vím, že trenérovi přidělávám starosti. Ale uznejte, že jsou to vlastně krásné starosti. Za pár měsíců bude mít do týmu posily!“

Mistrovství světa v atletice žije kauzou banánových slupek na běžecké dráze. Ty se na trati záhadně objevují hlavně před běhy na krátkou vzdálenost, v nichž jsou tradičně nepřekonatelnými šampiony gepardi. Množí se proto spekulace, že někdo plánuje gepardím sprinterům jejich výkony překazit – ať už z toho důvodu, že sám tajně pomýšlí na vítězství a chce si ho tímto podvodem zajistit, nebo z osobní zášti. Druhá možnost však není pravděpodobná. Zebry a gazely se na stadionu v době gepardích závodů totiž raději nevyskytují.
Vysvětlení však může být mnohem prozaičtější. Velkými fanoušky běžeckých závodů jsou opice. A rády sedávají v první řadě.

Organizátoři prvního mistrovství světa v přetahování lanem nejspíš podcenili přípravu události. Neustále přibývající stížnosti se týkají především ubytování.
„Večer jsem si chtěl zaplavat nebo alespoň dopřát bahenní koupel,“ popisuje jeden z přítomných krokodýlů. „Na pokoji však byl k dispozici pouze sprchový kout.“
„A co teprve strava! K snídani jsme dostali mazance!“ zlobí se druhý. „Naštěstí my krokodýli vydržíme dlouho hladovět.“
„Hlavně, že tu mají na stěnách ty mazanice, kterým říkají moderní umění. Osobně bych ocenil spíše fotografie delty Nilu,“ podotýká třetí.
Organizátoři vydali omluvné prohlášení, pro příští rok slibují nápravu.
„To jsou jen krokodýlí slzy, příště nejedeme,“ dodává trenér krokodýlů.

Odjíždějí domů bez medaile, přesto jsou hrdiny letošní olympiády. Dva axolotlí sáňkaři sice ve své disciplíně skončili na posledním a předposledním místě, drží však to nejvzácnější prvenství. Jsou totiž zcela prvními vodními živočichy, kteří závodili na zimních olympijských hrách.
„Všichni nám start na olympiádě rozmlouvali, že to za takové riziko nestojí. Rodiče říkali, že jsme hrozně nedospělí. Ale když jsme u toho – to oni přeci taky.“
Jejich start se dvakrát nevydařil kvůli speciálně vyrobenému vodnímu skafandru a příliš krátkým končetinám. Nástup do saní byl pro ně tak doslova malým krokem. Jednalo se však o velký krok pro všechny vodní živočichy.

Cesta zcela prvního termitího golfisty k úspěchu byla trnitá. I v hmyzí kategorii byl jedním z nejmenších, zásah tehdy používaným golfovým míčkem by pro něj znamenal ohrožení na životě. Hole si musel nechat zhotovit na míru. Všichni se mu vysmívali, nikdo mu nevěřil. Přesto pokračoval v tréninku dál.
„Na začátku jsem neměl vůbec žádné peníze. Abych si mohl koupit golfovou výbavu, musel jsem prodat celé věno své ženy. Mé kariéře byly přineseny příliš velké oběti na to, abych se po prvním neúspěchu vzdal.“
Manželka mu totiž jeho čin nikdy neodpustila.
„Ani nemohla. Prodal jsem tehdy naše termitiště mravenečníkovi,“ přiznal sportovec.