Moje články

"Nechtěli byste tu zůstat?" zeptal se Amra, nyní už klidně nazývaný Conan, když seděli pod střechou, základna poraženého Xitlipatchla vesele hořela, vesničani se radovali a svět byl opět v klidu.
"Ne, že by to tu nebylo zajímavé," řekl Mossi, "ale..."
"Má to tu jisté nedostatky," zabručel Trins, kterému holonet docela chyběl.
"Kromě toho nás potřebují. Reprezentujeme řád a pořádek," řekl Mimas.
"A levnější rohlíky a MHD bez zpoždění," zahučela Gwen a dál Silou léčila jednoho přeživšího z Conanových mužů.
"Reprezentujeme zákon," dodal Mimas.
"No ale..."
"Ty taky. Jiný... místní. Ten náš musí pryč. Nehodí se sem," přestala žertovat Gwen.
"Chápu."

Amrova skupina chlapců si nijak nezadala s Gweninou skupinou. Jediné, v čem vynikali, bylo tetování. Zvláště v případě Tíra. Chlap skoro stejně mohutný jako Amra, pokrytý obrazci tak, že by to vydalo na tři knihy. A všechny ty obrazy znamenaly bojovou zkušenost nebo přežití nebezpečné situace.
Jednou večer se o nich Tyros vyjádřil. Tír si sundal košili.
"Až tohle skončí, doplním si tu malou malůvku na zádech."
Malá malůvka by stačila na plochu mezi okny v menším kostele. Jen ten námět by musel být jiný. Tír byl tvrdý chlap. Ale ani tvrdost a hromada tetování vás neuchrání před iluzorní pastí.

Kde domov můj, kde domov můj?
Hvězdy, zářící jak brilianty,
lodě, lesknoucí se jak ty tamty.
Knihy, co se dají levně získat,
dorty, kterýma se můžu zlískat.
Rodina, co za mnou pevně stojí,
nepřátelé, co se bojí.
Sepáci, co se zbrklý mlátěj,
pak rozporcovaný rezavěj.
Zvířata, co všude hnízděj,
rostliny, co všude visej,
technika, která divná bývá,
magie, co se všude skrývá.
Kalhoty, co za váma divně vlajou,
Košile, co si na schovávanou hrajou.
Galaxie moje, ty divů jsi plná,
moje láska k tobě vždycky potrvá.
Ať už se ozve vítězné cink,
a v srdci tvém pak naše přibyvší ping!

Nakonec to dopadlo tak, jak to obvykle dopadá. Záporák po spektakulárním boji zahnaný do kouta, před ním skupina klaďasů, namířené zbraně, odhodlané výrazy...
"Vím, co teď uděláte," zasípal Xitlipatchl, "vím, že teď mi budete nabízet milost výměnou za vzdání se všeho. Že mě někam zavřete, někam, kde si budu moct v klidu žít pod dohledem nějakých bláznivých strážců nebo mnichů. Že to bude dobré, jen když vám vydám tu knihu, co? A co když řeknu ne? Nemáte knihu a já jsem nezničitelný. Tak co uděláte?"
"Zabijeme tě, protože," Mossi vytáhl řečenou knihu.
"Protože můžeme," dodal Amra a usekl čaroději hlavu.

"Kde je Tyros?" zeptala se jednoho klidného odpoledne Gwen.
Berek máchl rukou a pokračoval v konstrukci palné zbraně. Tyros stál nedaleko a koukal do údolí. Když Gwen přišla blíž, zaslechla, jak si mumlá:
"To bude průšvih. To si strašně odskáču."
"Co si odskáčeš?"
Tyros se otočil.
"Jak dlouho tu ještě budem, co myslíš?"
"Počítám... tři týdny... měsic..."
"Jsem mrtvý."
"Proč?"
"Mám rozehranou hru s Ordem. A Ninerem. A Fixerem."
"Neboj, nic ti neudělají. Až se vrátíme, dostanu vynadáno já. Od seržanta Skiraty. Že jsem nezařídila spojení i tady. A holonet. A že jsem mu nezavolala, že potřebujem pomoc."
Měla pravdu.

"Takže co tu máme teď?" Amra ze sebe setřásl zbytky poslední pasti (mnohohlavé, mnohoocasaté a mnohošupinaté něco, co se naneštěstí pro něj ukázalo naprosto nechráněné proti jedijským Mind trickům a následnému rozporcování Amrou a jeho chlapci).
"No, je to... podívej se na to sám," ustoupil Mimas a Cimeřan pohlédl do chodby.
Ta byla plná... plná. O naplněnosti nemohlo být sporu. Prakticky přetékala. Bobtnala. Možná i kvasila.
"Co to je?"
Gwen sáhla do té hmoty a kousek utrhla, promnula mezi prsty a pak pohlédla na ostatní.
"Projdem to. Ale oblékněte se a dejte si roušky. Je to vlna a pěkně kouše."

"Já vím, že to není váš způsob, ale věřte mi, máme s tím mnohou zkušenost. Dobrou zkušenost," Mimas krátce pohlédl na Gwen, která výmluvně zakroutila očima.
Já ti dám 'dobrou zkušenost' zaznělo mu v hlavě.
Potlačil úsměv a soustředil se na Amru. Toho bylo třeba přesvědčit.
Amra se mračil a otáčel v ruce kouskem plechu.
"Udělal bych to sám, ale víš, že budeme mít jinou práci. A z tvých chlapců jsi nejvhodnější."
Amra zavřel oči a pak kývl.
Nandat na něj kousky plechů a vycpávky bylo otázkou okamžiku. Amra se proměnil v zadní polovinu mýtického zvířete.
"Perfektní," řekl spokojeně Bennar.

Nameless opět plula vesmírem, nikoli na hladině, kluci měli armory, nikoli drátěné košile a přítomní Jediové měli meče, nikoli meče.
"V pořádku," hlásil Thon po důkladném proskenování lodi.
"V pořádku," vyhrabal se Berek z tajné čokoládové skrýše.
"E... HM..."
Všichni se obrátili k tomu nejistému odkašlání.
"Ano?"
"TOTO JE VELICE NEZVYKLÉ," řekla vysoká postava v černém, v ruce, tedy v kostech, svírající pevně srolovaný svitek.
"Nemíváte obyčejně kosu?"
"JÁ TU NEJSEM... PRACOVNĚ. POSLALI MĚ... POSLALI MĚ...," Smrť zamáchal svitkem.
"S čím?"
"SE SLOŽENKOU. DANĚ Z DOBRODRUŽSTVÍ. NOVÉ NAŘÍZENÍ."
Množství otázek, které měl zbytek týmu, předběhla Gwen.
"Nechcete s námi poobědvat?"

"Skutečně mi ji můžete sehnat?"
Jeho návštěvník kývl a lišácky přivřel oko. To zbylé, co mu bohové nechali. Bohatá spleť jizev na obličeji a hlavě, chybějící levá ruka a napadání na nohu naznačovalo, že to rozhodně není poprvé, co obstarává takovouto zakázku. A protože tu stál, byť vratce, dokázal se dostat nejen dovnitř, ale i ven.
"Samozřejmě to nebude jednoduché, ale příští úplněk... sejdeme se opět zde a chci odměnu. V čistém slitkovém zlatě."
Za úplňku, ještě než začalo svítat, otevřel knihu. Pohladil runy, které se pod jeho dotykem zasvíjely. Xitlipatchl se usmál.
"A'chrazaam ba kchaal, Set sa zullamchaal mu..."

"Cože? Jak je tohle vůbec možné? Copak jsem obklopen jen samými idioty? Jediné, co po vás chci, je, abyste je pobili! Chci toho moc?"
Xitlipatchl byl opravdu rozzlobený. Nebylo divu, Amra a spol. zcela neočekávaně překonávali jednu nástrahu za druhou a i když přicházeli o muže, pokračovali k tajnému Xitlipatchlovu sídlu znepokojivě rychle. Přitom pasti byly čím dál tím složitější a smrtelnější. Jenže co s tím, když Set mlčí a k jiným bohům se Xitlipatchl obrátit prostě nemůže.
"Máte pro tu svou neschopnost vůbec nějakou omluvu?"
Odpovědí mu bylo hrobové ticho.
Jen cvrček osaměle cvrkal.
Pak ho Xitlipatchl sesmažil bleskem.

To, že Conan, pro účely utajení oslovovaný Amra, s příchodem těch nových nabyl poněkud klidnějšího vzezření a občas mu bylo na tváři viděno něco, co se dalo označit jako úsměv, neznamenalo, že stejně smýšleli i členové jeho suity. Například Kemal. V nových členech viděl jen další problémy. A se stoupající náročností překážek kladených zlým černokněžníkem očekával pokaždé, že zklamou nebo že se aspoň ona úplně sesype. Pak se octli v lese iluzí, které se pro některé ukázaly smrtelné. Ti noví v dokonalé souhře obklopili ty dva, co občas čarovali a ti začarovali tak, že Kemal poprvé v životě pocítil naději.

Průvodce sice vypadal, že pamatuje vzestup a pád Acheronu, ale myslelo mu to pořád dobře. A v horách se vyznal dokonale. Vedl je sotva znatelnými stezkami a průsmyky. Zastavili se odpoledne na hřebenu mezi zasněženými vrcholy.
"Co je?"
"Drobný zádrhel."
"Jaký?"
Stařík ukázal před sebe. Stálo tam zvíře a netvářilo se zrovna vstřícně.
"To je Bujan. Nepustí nás. Budete ho muset sundat dólu."
Pohlédli dolů. Některé hory bývají méně příkré.
"Je to vrtohlavá vouvce a tvrdohlavej beran. Klidně ho shoďte, von se nezabije. Ale pak musíme frišno utíkat, bo jinak nás potrká tak, že budeme tři neděle spát na břuchu."

Gwen se zavrtěla a otevřela oči. Byla noc a vedle ní klidně spalo sedm clonetrooperů. Jeden barbar a jeho věrní chrápali vedle.
Gwen se natáhla pro deku a pokusila se ji ukořistit. Neúspěšně. Oči byly v této situaci na nic a proto se rozhodla pátrat Silou. V místnosti nic. Vedle zachytila cosi nadějného, ale ani se to nehlo. Další se pohnulo, ale pokrývka už měla majitele. Další objekt už skoro dostala dovnitř, jenže v tom se ozvalo Mimasovo:
"Co děláš?"
Následovalo škrtnutí a světlo.
Hromada mechu ve dveřích.
"To nemůžeš něco říct? Po kom tohle máš?"
"Po tátovi," odpověděla okamžitě.

Dne 19. dubna nás opustil významný člen naší společnosti. V požehnaném věku 96 jar zesnul pokojně v kruhu rodinném za přítomnosti několika významných osob. Jeho přítomnost, věhlas i za hranicemi a lidská povaha dávali našemu městu punc kulturního, všemu novému otevřeného místa. Jeho skromnost, se kterou nedával najevo své tituly a funkce a odíval se hávem prostého, cestujícího člověka, je vzorem pro všechny jemu podobné. Jeho tolerance k jiným tvorům i jiným rasám byla takřka bezbřehá. Jeho odchod zanechává hlubokou, bolestivou, nesmazatelnou ránu v nás všech. Pohřeb bude neoficiální, pouze pozvaní hosté.
Marigold, pěvec, 6. 8. XXXX - 19. 4. XXXX

Mladík se zvedl do sedu a zaostřil na ty nové lidi a zvláštní pozornost věnoval tomu vedoucímu. Pak pohlédl na svého probuditele, který si mezitím sedl vedle něj.
"Tak co?"
"Hm."
"Mohlo to být horší. Co kdyby to byl Zaklínač? Nebo Ankh-Morpork? Nebo Sázava v roce 1403? Nebo sme taky mohli skončit v borgské krychli, romulanském dravci nebo na nás mohla ječet Xena."
"Takže to, že jsme skončili v Himeliánách a kousek od nás se producíruje Conan je nějaký terno?"
"Vlastně je," řekl Mossi, "návrat bude rozhodně uskutečnitelnější, než z nějakých jiných vesmírů."
"Čili terno," rozvalil se vedle nich Berek.

Na břehu horského plesa sedělo pět skleslých mladíků. Jeden si znechuceně prohlížel svoji výzbroj (meč, dvě dýky, luk a úctyhodný počet šípů). Další házel oblázky do vody. Třetí ležel a zíral do nebe. Čtvrtý něco sepisoval a pátý pozoroval další tři, dva mladíky a dívku, kteří se nadšeně honili po louce.
"Tady je krásně!" zaječel jeden z nich, "krásně a... AU!"
Nadšený výskot se změnil ve dvojité ublížené zaúpění a pak bylo ticho.
Na břeh jezera se přiloudali s poškrábanými pažemi a roztrhanými nohavicemi.
"Ty... Tyrosi... nemáš..."
Ležící mladík po nich hodil balíčkem.
"To si musíte hrát zrovna v bodlákách?"

Vyklopýtali z další tradiční součásti zlounova sídla.
"Pokud se chlapec drží starých zvyklostí, někde by tu mělo být jezírko s piraňami," řekla Gwen.
"Teď vám řeknu, pane Bonde, proč jsem to udělal?"
"Co je piraňa?" zeptal se mírně zmatený Amra, kterému hlášky týmu přirozeně nedocházely.
"Agresivní ryba."
"Tak to tamhleto nebude."
'Tamhleto' bylo jezírko, ale místo ryb se tam pohybovali skřehotající nelétaví ptáci. Jen skupinku spatřili, nabrali směr k nim a jejich agresivní výraz nenechával pochyb o tom, co mají v plánu.
Plán jim překazil Trins, když do jezírka hodil malý balíček. Ptáci se okamžitě potopili a ztuhli.
"Instantní formaldehyd."

"Proč?" zavrčel Mossi.
"Tradice. Je to temný čaroděj," odpověděl Thon.
Tradice byl systém průchodů, dveří, koster na zemi, čepelí ve stěnách a bodců v podlaze.
"Víš, jak si připadám?" zeptal se Tyros, když šplhali nahoru, dolů a šlapali na pohyblivé desky, které otevíraly dveře a nešlapali na desky, které se lámaly pod nohama.
"Povídej," řekla Gwen a vlála na nepatrném výstupku, který zbyl po zříceném chodníku.
"Jako v pitomym Prince of Persia."
"No, je tu pár rozdílů. Máme víc jak hodinu, vezíra určitě porazíme...," Gwen propátrala okolí Silou, "a nehrozí nám pád."
"Jak to?"
"Pod náma je jen pevná skála."

Pochodně náhle zhasnou. Je slyšet jen zlověstné syčení boha Seta a sténání umírajících vojáků.
Amra U Croma!
Cinkání čepelí
Tyros Gwen, kde si?
Gwen Tady.
Mimas Víš, že "tady" je dost široký pojem?
Gwen Ty bys měl přesně vědět, kde jsem.
Ozve se příšerné zaječení.
Berek Omlouvám se, na něco jsem šlápl.
Ječení přejde do bolestivého sykotu a vůkol se rozšíří hrozný zápach.
Tyros Bereku, na co jsi to šlápl?
Berek Asi na boha.
Sykot se láme do skučení zásvětního větru, zápach je nahrazen chladem říše mrtvých.
Gwen Puny god.
Ozve se tenké zakvílení a pak se pochodně pomalu rozhoří.

Xitlipatchl se ztěžka zvedl ze svého trůnu. Během svého dlouhého života se s tímto nesetkal.
Máchl paží. V odrazu olejovité hladiny se zamihotal obraz. Obraz Cimmeřana, debatujícího s několika si dost podobnými muži, čaroděje rozzlobil.
"Sete!" zvolal, "volám tě, mocný Sete! Přijď!"
Z temnoty se vynořilo mohutné hadí tělo a dávný acheronský temný bůh zasyčel:
"Ssso zassse chseššš?"
"Něco jsi mi slíbil!"
Set zablýskl rudýma očima a zamihotal jazykem.
"Prasssuji na tom! Ten barbar má vísss štěssstí než rozumu a těch osssm..."
"Začínám pochybovat o tvé všemohoucnosti!"
Set prskl a rozplynul se. Ve stínech zbyl jen šepot o nehodných věřících.

Dostat se do temného příbytku temného čaroděje, aby mu mohli nakopat temnou... aby mu mohli nakopat, bylo složité. Po několika zádrhelech, kterých se musel ujmout jak Amra, tak i návštěvníci z jiného světa, Společenstvo... pardon, jinej vesmír... stanuli všichni přede dveřmi. Dost divnými, obklopenými různými ornamenty, páčkami a čudlíky.
"A včíl mudruj, Bobši," řekla Gwen, vztáhla ruku a pokusila se proniknout dovnitř myslí.
Síla ji odhodila na konec chodby a jen Mimasovy reflexy zabránily rozmáznutí o stěnu.
"Můžu?" zeptal se Trins a vytáhl tenoučké čepele z kalené oceli.
Za čtrnáct minut ho Tyros uznale poklepal po rameni.
"Seš třída, bráško."

Zbyly poslední dva. Poslední dva balíčky z těch, které jim přesouvací magie nechala. Naneštěstí nenechala jedinou stopu o tom, co je uvnitř a protože skenery se nekonaly a Gwen a Mimas odmítli plýtvat Silovými schopnostmi na něco tak přízemního, jako je zjištění obsahu, zbývalo jediné. Losovat.
Berek a Mossi se skláněli nad stolem a zmíněnými balíčky.
"Jak to chceš řešit? Pazzak, sabacc, kyy'sa, šipky, kostky?"
"Moc složité."
"Rvačka?"
"Moc náročné."
"Kámen, nůžky, papír?"
"Beru. Osm z deseti."
"Beru."
Výsledek byl diskutabilní. Berek sice vyhrál, ale vybral si balíček s kyselými okurkami, což ke kaši nebylo to pravé.
Mossi rozbalil džem.

"Nemáte ani tušení, proti čemu stojíte," zaskřehotal stařec a zamával holí.
Amra pokrčil rameny.
"S acheronskou magií jsem se už setkal. Vím, co můžu čekat."
Stařec se k němu přišoural.
"A co když udělá něco nového cimmeřane?"
"Tak budeme improvizovat. To děláme často," řekl Tyros.
"Budete co?"
"Impro... přizpůsobíme se. Máme v tom zkušenosti."
"Blázni," zamumlal stařec a pak chytl Gwen za zápěstí.
"Ty vypadáš, že máš víc rozumu. Povolám své bohy, pomůžou nám."
Gwen se rozhlédla. Zobrazení bohů na stěnách nebylo sympatické, ale než stačila odmítnout, ozval se Mimas:
"Ne," řekl a studoval čepel svého meče, "vyřídíme to osobně."