Moje články

Na středně velké loučce probíhal středně velký archeologický průzkum. Znáte to, vykopané jámy, přepravky se zajímavými střepy, kameny, rozbitými starodávnými světelnými meči a blastery, pazourkovými šicími stroji...
Mossi zrovna vydoloval cosi z útrob země, nadšeně to zhruba očistil a zrovna tak nadšeně to přinesl do stanu k dokonalejšímu čištění.
"To bude zajímavý, určitě náboženský artefakt," zamával s tím kouskem zabláceného něčeho klukům pod nosy.
"Tak určitě," mávl rukou Bennar.
Mossi se pustil do čištění. Objevily se znaky, pak nějaká čísla...
Nad poručíka se naklonil Mimas.
"To je skvělý, žes to našel. Mimza se po tý Punkovo známce shání tři dny."

Nový výrobek Sienar Fleet Systems, stíhačka ZYR 108 se měla stát novým TIE Fighterem. Lepším. Hezčím. Manévrovatelnějším. Rychlejším. S větší palební silou a chutnější kávou, uvařenou přímo na dosah ruky. SFS nešetřila na propagaci a reklamě. Bankety, úsměvy a úplatky padaly na všechny strany, nejvíce do bezedných imperiálních ouřednických kapes.
Se slávou, srovnatelnou s předáním Hvězdy Smrti, se uhnízdily v hangárech.
"Tak co jim říkáš?" poplácal jednu z nich technik Lup, "kočka, co?"
Což o to, ladné tvary stíhačka měla, srovnání s příslušníkem rodu Felis snesla, ale ani to nezabránilo, aby hned z prvního souboje nevyšly seřezané jak vrbový proutí.

Hospoda byla ve stavu opuštěnosti, smutku a rezignace. Hospodský a několik vesničanů seděli u stolu, nešťastní jak šafářův dvoreček.
"Prostě si už nevim rady. Nikdo z nás. Co můžeme dělat? Oni mají spoustu známostí. Až nahoře."
"A peníze," dodal jeden z vesničanů, "spousty peněz."
"Co můžeme dělat?"
Místní se beznadějně zadívali na člověka ve stínech, sedícího naproti nim.
Na ty, stojící za ním.
"Lidé, jako oni... společnosti, jako ta nahoře, mají hodně peněz, mají velkou moc. A využívají je, aby lidi jako jste vy... odklidili pryč. Právě teď trpíte pod nehorázným břemenem. My vám poskytneme..."
Pod kápí blýsknul úsměv.
"... páku."

Dokonce i bradavická knihovna je součástí K-prostoru.
"Oh, bohové díky," zamumlala Gwen, popadla Dva roky prázdnin od nakladatele Vilímka a s blaženým: "Hň, hň, hň," zapadla do pohodlného křesla.
Zrak jí padl na papír pod stolem.
"Co to...?"

"Herodesa na vás, vy patlalky, vy kazisvětky, vy šlejšky!"
San udiveně vzhlédla od svých obskurních obrázků. Tahkle naštvanou Gwen ještě neviděla. Ta nyní vyrvala z rukou Páté koleje všechny jejich papíry a hodila před ně štos čistých listů.
"Já vám dám! Moderní školství! Moderní rodičovství! Houby! Diktát! Pište, vy neumělé příšery!"
Pátá kolej, pravděpodobně vlivem šoku, skutečně začala psát.
"Sveřepí šakali zavile..."

Jednou před začátkem vyučování přišel do třídy soudruh ředitel a řekl děti, vaše soudružka učitelka je nemocná, budeme vás muset rozdělit do jiných tříd a odešel.
A Mach povídá, ty, Šebestová, to přece nemůžeme dopustit, a Šebestová řekla, to se ví, a celá třída souhlasila. A ještě to dopoledne šli všichni, dokonce i Horáček a Pažout, soudružku učitelku navštívit do nemocnice. Soudružka učitelka ležela v posteli a nevypadala vůbec dobře a Kropáček řekl, ty, Machu, nemohl bys zařídit, abysme se zmenšili a porazili ty bacily, jako ste to udělali mně s tou angínou? A Čermáková řekla, ale to se musíme pořádně ozbrojit. A tak Mach řekl do sluchátka, prosím, my bychom potřebovali být zase malincí, abychom mohli bojovat s bacily soudružky učitelky a taky bychom potřebovali zbraně a ze sluchátka se ozvalo, prosím, prosím, jenom si dejte opravdu pozor, tihle bacily jsou ještě zákeřnější, než Kropáčkova angína, a najednou byli všichni malincí a v rukou měli různé zbraně a protože zrovna v dějepise probírali husity, tak sluchátko pořídilo cepy a kůsy a různé jiné věci. A celá 3. B. se pustila do těch zákeřných bacilů a mlátila je vším, co měla po ruce a i bílé krvinky soudružky učitelky pomáhaly, takže za chvíli bylo po boji. A pokoji zatím doktoři koukali, jak soudružka učitelka vypadá líp a líp a soudruh primář řekl, to je zajímavé, asi jí pomohlo, jak tu byli na návštěvě ty děti. A další den před vyučováním zase přišel soudruh ředitel a řekl, děti, nikam vás dělit nebudem, soudružce učitelce se udělalo dobře, zítra už zase bude učit.

Kopce okolo hradu jsou jako stvořené pro romantické horolezectví pro středně pokročilé.
Gwen, která si nestydatě napsala kromě klonů i jedijské schopnosti, trávila toho nedělní odpoledne ve společnosti jednoho z výše řečených na výše řečeném. Zbytek posádky Nameless, jejíž objevení se bylo jen otázkou času, okupoval okolní kopce a vymýšlel koniny.
"Co je vzít naplocho mečem?" navrhl Mimas.
"Pracné."
"Naostro mečem?" Mossi neměl Pátou kolej rád.
"Ale fuj."
"Mám lepší nápad."
Pátá kolej se právě objevila dole u jezera.
Stačilo jen Silou postrčit vosí hnízdo na nedalekém stromě na břehu.
"Leťte, mí drahouškové!"
"Gwen, jsi zlá."
"Beru na to prášky."

Berek... Berek ne, ten by prostě ten sklad zbraní vybrakoval. Mossi a knihy! Ne, ne... co takhle Trins? Nebo...
Zeměplocha? Výsměšek, Partricij, Smrť? Nebo... nebo že bychom použili Vlahoše von Rosreta? Nebo pana ze Slova? Teda Mikuláše? Tedy...
Harry Potter? A co s ním? Ten je úplně nepoužitelný, za to Sevík a jeho lektvary... třeba... čím koho otrávit, teda, čím zneschopnit Pátou kolej? Co takle vzít je naplocho mečem? Krutomorem? Hele Rogan! A co jako? Ten se má rozhodovat mezi čím? Jestli je rozpárat zleva doprava nebo odshora dolu?
Ale kuš!
Geralt? Marigold? Villentretenmerth?
Nebo co takhle Kedrigern?
Do háje!

"Jsem tam zkejsnul měsíc. Řeknu vám, co s tim pořád mají? Viděli jste to tam? To nikoho nenapadne pro začátek vykydat Strážci? Člověk je nejen mrtvej, ale první, na co narazí, je mega příšeří hromádka? A někdy narazí doslova? ***
A co tam máme dál? Řeka Duší? Uvažoval někdy vládce o lavičkách třeba? A co kachny? Teda, pravděpodobně by je něco sežralo, ale i kostřičky jsou občas malebné, ne? ***
A když jsme u těch kostřiček, co takhle občas utřít prach? Mátoh se tam potácí dost, stačilo by dát do rukou hadr, koště... to by to prokouklo! A aspoň by se nenudily. ***

To bylo poprvé, kdy Tyros omdlel. Složil se přímo ukázkově bratrům do náručí, vědomí v požehnané prázdnotě.
"Co teď?"
Kluci byli bezradní. To se ještě nestalo. Bezvědomí ano, ale vlivem ztráty krve.
"Položte ho na pohovku a přineste mi šátek a mísu se studenou vodou."
Gwen jako jediná zachovávala klid.
Když bylo vše zařízeno, pohlédla na ně, stojící u pohovky jako ustarané sudičky.
"Já se o něj postarám a vy vymyslete, co s nastalou situací. Teď kšá!"
Kluci zmizeli a Gwen jemně poplácala Tyrose po tvářích.
"Vstávej."
Kapitán zamrkal.
"Co se stalo?" zeptal se.
Pak si vzpomněl a omdlel nanovo.

Na sirých blatech hořel oheň pod začernalým kotlem... nebo ne. V útulné kuchyni Stařenky Oggové plápolal oheň v kamnech, na plotně stál prádelní hrnec a okolo stolu debatovaly (čti 'hádaly se') čarodějky.
"Takže oko, palec a vnitřnosti bychom měly... Gyto, co to je?" Bábi zamávala něčím, co kdysi možná sloužilo k letu.
"To je křídlo sýce, Bábi."
Křídlo "sýce" bylo červené se žlutými konci.
Bábi chvíli zírala a pak ho mrštila do hrnce.
"Dál. 'játra z žida obřezance, z Huna nos a z Turka pysky'... Magráto???"
Magráta stydlivě posunula vpřed tři slepičí vejce.
"Proč já se vůbec... hoď to tam!"

-"Nechtěla... nechtěla by sis mě vzít?" (pěšec na D4)
+"Proč?" (kůň na C6)
-"No, ve světle současné politické situace nebo spíš v současném světle nastávající katastrofy je třeba jistá stabilita..." (několik tahů)
+"Chápu, ale to není třeba řešit tak drasticky." (zastavení postupu soupeře)
-"Ale pochop, že i pro tebe by to znamenalo klid a bezpečí." (malá rošáda)
+"Klid a bezpečí si zařídím i sama." (velká rošáda)
-"Ale vždyť seš těhotná..." (věž dává garde)
+"No a to je nějaký problém?" (střelec blokuje věž)
-"Máme o tebe strach." (šach)
+"Hmmm..." (přesun krále)
-"Mám tě rád." (šach mat)
+"To je jiná." (král padá)

Vysoký, hubený, nažloutlá pleť, skobovitý nos, nerudná povaha.
Vysoký, hubený, našedlá pleť, nemá nos, o povaze nemluvíme.

Vysoký, hubený, černý plášť, kosa, mluví TAHKLE.
Vysoká, hubená, drdol vlasů pevností použitelný coby kovadlina, modré oči (pravděpodobně generace safírů mezi předky).

Vysoký, hubený, jizva tu i tam, oči hadí.
Kupodivu nevysoký a nehubený (konečně), za to strašlivě ukecaný, bez loutny nedá ani ránu.

Vysoký, hubený (do háje práce), bledý, meč se zakovaným démonem, po boku přerostlý zásvětní vlk.
Přerostlý zásvětní vlk, který mluví!

No myslím, že to by snad stačilo. Zvláštní znamení? Mám je všechny v hlavě, a celý další vesmír navíc.

Jupiter se před nimi objevil zcela očekávaně. Ostatně tuhle kouli, co se nedokáže rozhodnout, jestli je hvězda nebo ne, těžko v soustavě minete a kromě toho by Com trefil i poslepu.
"Takže... co vlastně hledáme?"
"Na Jupiteru přímo nic. Budeme muset obletět všechny měsíce."
"Chceš říct 'vyslat sondy na všechny měsíce'"
"Tak nějak."
"A pak se přesuneme k Saturnu?"
"Asi... pravděpodobně... hergot, že ti emzáci nenechali adresu!"
Nameless obkroužila početnou Jupiterovu rodinu, učinila totéž u Saturnu a pak zamířila k Zemi.
"Já sem tak ráda, že nejedeme na plutonium. To by sme tam poletovali určitě ještě za pět let. Minimálně."

Počítače nespí a lodní počítače stoprocentně naprosto a rozhodně nikdy. Com spal rád. I když u něj se o spánku nedá vlastně ani mluvit. Dalo by se možná mluvit o hlubokém úsporném režimu, kde byste u klasického počítače museli zmačknout Ctrl, Alt, Delete, aby něco provedl. Tady to nebylo třeba, už jen proto, že na celé lodi nebyl Ctrl, Alt ani Delete.
Nameless svištěla hyperprostorem kamsi za pochybným cílem, posádka spala a na hlavním monitoru problikávaly v kombinaci s hypervíry náhodné kombinace znaků a slov. Poslední zůstala na monitoru i po vystoupení z hyperprostoru.
Com občas prostě mluvil ze spaní.

Barbarič nedokázal odolat úsměvu. Kapitán se totiž, podle očekávání, tvářil naprosto nenaloženě.
"Dílo ďáblovo, že?" naklonil se notář ke Steinovi.
Stein kupodivu mlčel a jen zíral na omladinu, poskakující, pobíhající a objímající se okolo vatry. Dav tančil, motal se a přeléval kolem dokola. Ve stínech se tančilo trochu jinak, ale zář ohně tam nedosáhla. Naštěstí. Kapitána by pravděpodobně trefil šlak.
"No, my vás tu necháme. Máte tu chromou nohu, tančit byste stejně nemohl."
Matěj to ani nestačil doříct. Agátka ho odtáhla mezi rozjívenou mládež a zabránila tak tím vraždě.
Vedle stojící Jaroš přešlápl.
"Snad tam nechcete jít taky?"
Jaroš přikývl.

Do hor Beraní hlavy přicházela dlouhá zima. Přicházela mílovými kroky a rozhodně nečekala, až si obyvatelé najdou pohodlné pelíšky a nasbírají dostatek zásob a topiva. Na druhou stranu ani místní tvorové nebyli žádná ořezávátka. Zimovat se dalo všude a kdo dřív přijde, ten dřív mele.
"Máš jediný štěstí, že se tu netopilo už hodně let," prohlásila Bábi k probuzenému ježkovi, který dával svoji romrzelost patřičně najevo.
Čarodějka si promnula popíchanou ruku a hodila na ježka další hrst listí.
Bodlináč přestal nadávat a znovu usnul.
Ve Stařenčině prádelně, zrovna pod kotlem na vyváření prádla. Aspoň přišla ta pícka zase k užitku.

"Zajisté si myslíš, že máš pravdu, ale abych tě vyvedla z omylu. Jak říkal Seneca violae sunt purpurae, sed non submergunt etiam si steterint in capite tuo, tudíž, dle slov neméně velikého Plútarcha sicut viridis visci, volvitur quercus messor. Vím přesně, co chceš namítat. Posloužím ti slovy Tla'sskala, filozofa z planety Ryloth. Loonala kwee nio rella ri eeta. Ambrosius v podobných případech používal zcela neotřesitelný argument, který, jak přepokládám, bude i u tebe naprosto fungovat. Ubi est securis? Vide quid mihi isti caligae fecerunt! Illi prorsus detuned meum citharam! A pak je tu Patricij a jeho Quia ego sic dico."

13. dubna, Solis Lacus, Mars

"Co tu děláme?" zeptala se Gwen, když Nameless přistála a prach se usadil.
Bennar se vynořil s rybářským náčiním.
Trins s iontovým dělem.
Thon s odchytovou klecí XXXXL velikosti.
"No?"
"Jdu lovit thursy. Aspoň jednoho," řekl Thon.
"Seržante?"
Trins pokrčil rameny.
"Můžu doufat v plecháče, ne?"
"Dobrá, tedy lovecký výlet."
Po sbalení dalších nezbytností se všichni vydali k řece.
Mimas zíral na vodu. Tedy na prach, plující rychle z jihu na sever. Voda pod ním nebyla ani vidět. Řeka sama byla tichá jako hrob. Ani bělice, ani grundle neplácla o hladinu.
"Tohle bude dlouhý výlet."

Jeztliže se kterýkoliv z kluků pustil do výzkumu čehokoliv, bylo o zábavu postaráno. Ale když běs zvědavosti zachvátil Mossiho, stálo to za to.
"Tedy Mossi. Kolik krámů s laboratorními potřebami jsi vykoupil?"
"Nevím. Asi sedm?"
Hangár byl plný regálů. Regály bobtnaly policemi. Police přetékaly kádinkami. Kádinky byly plny...
"To je oves?"
"Oves," ukázal Mossi a pokračoval:
"Čirok, ječmen, kukuřice, proso, pšenice, rýže, žito, žitovec, slzovka, dochan, kalužnice, korakán, milička, tef, paspal, lesknice, ježatka, rosička, troskut, ovsucha, amarant, quinoa a pohanka."
"A co..."
"Zkoumám, kolik vody pojmou naklíčená zrna jednotlivých druhů."
"Protože..."
"Mě to zajímá?"
"A pak uvaříme piva?"
"No ovšem."

Isidor s Gustavem odpočívali u lesa, když zalechli smutné krákání.
"Co to je?"
Na pařezu seděla vrána a plakala. Ale jaká! Bílá jako mléko, dočista jako Gustav. Vlk k ní přišel a zeptal se:
"Co se ti stalo?"
Vrána popotáhla.
"Nikdo mě nechce, rodina mě vyhnala."
"Proč?" zeptal se Isidor.
"Proč asi? Podívej se na mě!"
Vrána roztáhla křídla.
Vlk i beránek ji pečlivě prohlédli.
"Já nevím, co je špatně," řekl Isidor.
"Nejsem černá! A nikdy nebudu!" vrána se znovu rozplakala.
Gustav se podíval na Isidora. Isidor na Gustava.
"Nechceš k nám?"
"K vám?" vrzla vrána.
"No, k nám. Domů."

Teploměr ukazoval 3276 K. Vetřelec klidně kráčel chodbou. Profesor Squrirrelstein zmáčkl tlačítko. K životu se probudil tlakoměr a zastavil se na gigapascalech. Nic.
"To není možné..."
Následovalo zmáčknutí dalších tlačítek. Nakonec všechna měřidla skončila s ručičkami vpravo dole a někde ještě v červené zóně. Teploměr se pokusil ukázat -1 K. Skoro se mu to povedlo. Hladiny různých druhů záření tak vysoko nevystoupaly od Velkého třesku. Jenže co to bylo platné, když ten mladík kráčel dál a dokonce si pískal!
"Máš být mrtvý!"
Gwen vědce soucitně potlapkala po zádech.
"Jak to?"
"Síla, vole," osvětlila mu to, načež ho Berek uzemnil polenem.

128. (3 body) Postuprovsův měniný magiát:
a) se nesmí aplikovat ve vlhkém prostředí
b) způsobuje ošklivou vyrážku jehličnanům
c) rozdělí čočku a hrách na dvě oddělené hromady

129. (3 body) Závěsnicovo poškrnuté pobavení:
a) je na většině Plochy zakázané
b) dovedou zakouzlit pouze na Prašnekově univerzitě
c) jsme si vymysleli

130. (3 body) Když zkombinujeme Váhalův výstřel s Objednačovým odrazem:
a) místnost a mág vybuchne
b) nastane rychlý průběh ročních období v kruhu o průměru 6,8 metru
c) objeví se Vrchní Pán Pekel a začne hrozně nadávat

131. a poslední (30000 bodů - to není překlep) Jaké je Knihovníkovo jméno?

Bylo to trochu trapné. Zírali na sebe, jako kdyby se viděli poprvé a bylo až zarážející, jak moc si nejsou podobní. Naposled se viděli, když bylo Bobovi dvanáct a vypadal na ně. Teď mu bylo sedmatřicet a vypadal...
"Vypadáš...," Mimas hledal vhodný výraz, popisující sedranost rysů nájemného lovce.
"Unaveně," vypomohl Trins.
Boba nenaloženě zavrčel.
"Skoč si do sarlacca. Chci tě pak vidět."
"No ale zase na to vypadáš dobře!" snažil se pomoci Berek.
Fett si odfrkl. Znechuceně.
"Že byste zářili mládím..."
Mossi si prohrábl epesně prošedivělou hřívu a usmál se.
"Jenže ty naše vrásky jsou z těch lepších důvodů, víš?"

Mít na starosti jedenáct škvrňat ve věku sedm až čtrnáct let (standardních galaktických) je věru až nadklonní úkol, leč Bennar, tento harcovník Klonových i jiných válek se jen tak něčeho nezalekl.
Avšak když si po několika hodinách přišli příslušní rodičové pro příslušné ratolesti, vyčerpaně se zhroutil na trávník.
"Dobrý, Ben'ika?"
"Ne... nebo vlastně jo. Je to... únavné."
"Ale prosim tě. Vést několik konverzací najednou, udržovat myšlenky z oborů diametrálně odlišných, skákat od tématu k tématu nejlépe stereo..."
"Hele, vim, co je mentální gymnastika, s Gwen to ani jinak nešlo, ale tohle..."
"Tohle je olympijská verze. A ty si uspěl, bráško."

Jsme v nové soustavě ohlásil Com ospalé posádce.
Zkoumání Divokého vesmíru bylo... nudné.
"No? A co máme?" zeptal se Thon.
Centrální hvězda třídy K, jedenáct planet, z toho tři v obyvatelné zóně...
"A jak to vypadá?" přerušil výčet palubního počítače Berek.
Nad jídelním stolem se zobrazil hologram soustavy. Několik planet malých, nějaké velké, měsíce, asteroidy...
"Když to je tak... obvyklé!" zaúpěl Thon a rozplácl se na stole.
A co bys chtěl? zeptal se Com.
"Něco nového, neotřelého..."
Popiš to konkrétně.
Thon popadl datapad a začal horečnatě kreslit.
Ani nemusel malovat všechny slony. Už při želvě to bylo všem naprosto jasné.

"Přestaň přešlapovat a sedni, Obi-Wane."
Gwen zcela nevzrušena pozorovala tok řeky. Ani se neohlédla. Obi-Wan Kenobi trochu neorabaně usedl na lavičku vedle ní.
"Doneslo se mi, cos udělal. Poněkud dramatické."
"Vlezl jsem ti do zelí?"
"Cha! Já bych se takhle teatrálně rozhodně zabít nenechala. Ani jinak. Mám spoustu práce."
Kenobi protáhl svoje nyní průhledné a namodralé tělo.
"Je to zajímavý. Vůbec mě už nebolí klouby."
"Jsi mrtvý, nemá tě co bolet."
"Omyl, drahá přítelkyně. Jsem svobodný! Můžu se v okamžiku přenést, kam chci."
"Výborně. Tak buď od té lásky a zaškrť Císaře."
Kenobi schlípl.
"To už jsem zkusil. Nejde to."

It's a period of civil war!... ále houby...
It's a period of Clone Wars. (no, to je lepší)

V nicotovém meziprostoru válčí Republika vs Separatisti. Plecháči dostávají na frak, lodě vybuchují, přemnozí efektové a opodál jedná ochitónovaná dívka, sedící na stoličce a zuřivě si píšící poznámky.

Planeta. Bitva Republika vs Separatisti. Lightsabery bzučí a krájejí droidy na kousky, kloni rozstřelují droidy na kousky, někteří droidi raději sami odcházejí po kouscích... jiná starořecká děva, v jedné ruce popcorn, v druhé kameru.

A tak podobně.

Múzy mlčí. Dělají si totiž poznámky, aby to pak mohly všechno vykecat Genndymu Tartakovskymu a Davemu Filonimu.

"No a pak ho sejmul elegantním levým hákem..."
"Pravym."
"Kuš... Plecháč se složil jako leporelo. Dalšího fláknul nohou toho prvního..."
"Rukou. Vlastně horní končetinou. Plecháči nemaj ruce."
"Říkám kuš! A nepřerušuj porád! Kde jsem to... jo! Na další tři shodil balvan a ten se odkutálel tak šikovně, že srazil další čtyři a nadělal z nich náhradní součástky."
"Balvan shodil na dva a ten se navíc nikam neodkutálel. Musel si pomoct Silou, aby ho rozhejbal. Ale pak jich převálcoval vosum."
Berek se naježil.
"Ty..."
Tyros omluvně pozvedl ruce.
"Promiň bráško."
"Až budeš vzpomínat na staré časy ty, taky tě budu přerušovat!"