Moje články

  • Obrázek uživatele Aveva

    04 - Pepíček

    Úvodní poznámka: 
    V této kapitole si plním první - hmyzí překvapení.
  • Obrázek uživatele Aveva

    Ti, kdo pozorně poslouchají

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Původně jsem chtěla každému protagonistovi věnovat třetinu drabblu, ale nějak se to rozkecalo do tří samostatných drabblů. Ale ve zkušebním tématu se to snese ;o)
    Drabble: 

    Sněhurka

    Malá Sněhurka pozorně poslouchala na přednášce o rizikovém chování a tak, když se to stalo, věděla, že brát si od podezřelých cizinců jídlo není dobrý nápad. Jablko shnilo.
    Teprve když zlou královnu dohnal věk, vyšla Sněhurka beze strachu z chaloupky i z lesa. Podporována sedmi společníky se rozhodla vznést nárok a uplatnit své následnické právo. Návrat na rodný hrad měl být triumfální.
    Jenže v té chvíli už byla Sněhurka jen obyčejná žena ve středním věku. Nezapadala do představy, kterou si její poddaní vytvořili o krásné a mladičké zapuzené princezně.
    Státní převrat následoval téměř okamžitě po tom, co usedla na trůn.

    Jeníček

    Jeníček chodil s otcem do lesa odmala. Nosil čerstvou vodu, skládal větve, čistil nářadí. A při tom pozorně poslouchal všechno, co otec řekl o lese. O lišejníku, který roste na půlnoční straně. O potocích, které se vlévají do řek. O cestách lesní zvěře. Když před úsvitem odcházeli a s podvečerem se vraceli domů, vyprávěl mu o hvězdách.
    Jeníček byl pozorný posluchač. A tak, když se Mařenka v lese rozplakala, neztratil hlavu. On věděl, jak najít cestu zpátky.
    K chalupě došli o půlnoci. Jenže když jim ani ráno rodiče nechtěli otevřít, došlo jim, že od teď si cestu životem řídí sami.

    Prasátka

    Na přednáškách ze statiky sedávala tři prasátka vždycky vedle sebe hned v první řadě. Pozorně poslouchala a pečlivě si zapisovala poznámky. Nevynechala jedinou přednášku a byla v pohotovosti při každém cvičení. Během studia zjistila jak nejlépe postavit domeček, který odolá silnému dešti i divoké vichřici. Společně odhalila tajemství pevných základů, potřebných výztuh i vzpěr.
    Po úspěšně složených závěrečných zkouškách se s chutí pustila do společné práce.
    Jejich první projekt se rozvíjel slibně. Plánování, rýsování i počítání jim šlo od kopýtek skoro samo.
    Ale bohužel je vlk všechny tři sežral ještě předtím, než jejich projekt zaručeně vlkovzdorného domečku získal stavební povolení.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Jednorožci domácí


    Mohlo by se zdát, že Večerníček je dnes už překonaná forma. U nás doma ale ještě pořád funguje. Bez něj se přece nedá usnout! A tak si vyprávíme právě jeden příběh denně. Tentokrát o jednorožcích…

  • Obrázek uživatele Aveva

    03 - Jasmínka a Jarmilka

  • Obrázek uživatele Aveva

    02 - Kačka

  • Obrázek uživatele Aveva

    01 - Filip

    Úvodní poznámka: 
    Když večerníček, tak večerníček.
  • Obrázek uživatele Aveva

    Vedlejší účinky

    shrnutí: povídka převážně konverzační o nečekaném problému a jeho řešení
    přístupnost: všeobecná
    fandom: Budeč

  • Obrázek uživatele Aveva

    První krev

    Fandom: 
    Drabble: 

    V prvním dubnovém tématu navštívila jedna vesnická čarodějka kurník. A mně se zpoza hřadů nečekaně vynořil příběh o vychýlení rovnováhy.
    Obsahuje jisté množství nepříjemných scén a nějakou tu smrt, ale všechno v míře, která tak nějak patří k životu (obzvlášť, když jste vesnická čarodějka někdy na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století).

    K přečtení zde.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Konec

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    A úplný závěr letošního příběhu.
    Navazuje na Kroky v tichu

    Nahrazuji téma č.14 - Otrávené jablko

    Drabble: 

    Krev dávno umyl déšť. Markétka vyplakala poslední slzu. Zbývá zapomenout.
    Ale není to stejné. Už nikdy nebude. Mají to v sobě.
    Myšlenky naskládané jedna k druhé jako jablka uskladněná na zimu.
    Otrávená myšlenka je jako shnilé jablko mezi zdravými. Když ho nenajde, neodstraní, rozšíří se hniloba všude.
    Možná za to může Jakubíček, ale možná tam ten odpor, ta nenávist, byla vždycky. Neprojevují je navenek, mají strach.
    Čarodějka mezi nimi chodí. Pomáhá jim. Stará se o ně. Doufá, že s hnilobou lze bojovat. Kousek po kousku.
    Přestože ví, že Jakubíčkova smrt jen oddálila nevyhnutelné. Jednou se její lidé postaví proti ní.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Početí

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Možná bych měla napsat, že je to mládeži nepřístupné, ale máme tu vůbec nějakou mládež?
    Drabble: 

    Je mladá, žhavá a lákavá. Tak přitažlivá. Oblá na těch správných místech.
    Chce si prostě užívat. Potřebuje se vybouřit a nestydí se za to. Zatím z toho nic pořádného nebylo, ale ona nikam nespěchá. Má spoustu času a tak jí nevadí, že to jsou samé jednorázovky.
    A pak se to stane. Objeví se ON! Vesmír na okamžik zadrží dech, když se dostanou na dohled a setkání se stane nevyhnutelným. Pak už to jde rychle.
    ON, se svými póry plnými organických sloučenin, prolétá její atmosférou a nezapomenutelně se jí zarývá pod povrch. ON je její dlouhodobý závazek.
    Meteor, který oplodnil Zemi.

    Závěrečná poznámka: 

    To já jen tak, aby byla změna ;o)
    Vysvětlení teorie zde.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Aveva

    Vědomí plné pří

    Fandom: 
    Drabble: 

    To přece nemůžu. Nebo ano? Ale co když ho to raní? Jenže, měl by to vědět. Ale to přece musí vědět i sám. Nebo snad, že by nevěděl? To přece není možný. Copak nemá oči?
    Mám to být já, kdo mu to řekne? Co kdybych to hodil na někoho jiného? Ale mám přece svoji zodpovědnost. A stejně si myslím, že to ví. I výtahem jsme spolu jeli a tam je zrcadlo! Že by se do něj nepodíval?
    Tak já se odhodlám a řeknu mu to na rovinu!
    „Hej, Božidare, ta zelená barva na vlasech ti ale vůbec nejde k pleti.“

  • Obrázek uživatele Aveva

    Soutok

    Fandom: 
    Drabble: 

    Na začátku je jeden okamžik vášně.
    Následuje milující náruč. Nebo samota.
    A potom v různém sledu:
    Materiální dostatek. Nebo nedostatek.
    Setkání. Nebo setkání.
    A ano, záleží na tom.
    Poznámka zaslechnutá. Nebo přeslechnutá.
    Úspěch. Nebo neúspěch.
    Zahnout vlevo. Nebo zahnout vpravo.
    Nevíme, jaké nám osud rozdal karty.
    Zda talent rozvinem. Nebo přehlédneme.
    Cestu širokou a rovnou. Nebo horské serpentiny.
    Jasný den. Nebo temnou noc.
    Každý z nás je soutokem momentů a okolností.
    Některé jsou jen slabé pramínky.
    Jiné mají sílu povodně.
    Většinu z nich nemůžeme ovlivnit.
    Některými bychom se neměli nechat ovlivnit.
    Ale přiznejme si, kdo z nás je dost silný?

  • Obrázek uživatele Aveva

    Holčička, která si nezavázala tkaničku

    Fandom: 
    Drabble: 

    Byla jedna nepozorná holčička.
    Když si šla hrát, maminka na ni volala: „Zavaž si tkaničku, nebo zakopneš a upadneš!“
    Jenže holčička neposlouchala a o tkaničku zakopla. A protože byla nepozorná, tak zapomněla na přitažlivost zemskou a místo aby sletěla na zem, vyletěla mezi mraky.
    Svět se jí zplošťoval před očima. Mraky šimraly v nose.
    Naštěstí chytil její rozvázanou tkaničku do zobáčku holub a stáhnul ji zpátky k zemi.
    Při přistání škobrtla, upadla a rozbila si koleno.
    Neplakala, ani když jí maminka polévala koleno desinfekcí. Myslela na krásu světa z ptačího pohledu a byla přesvědčená, že některé následky za to stojí.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Romantický večer

    Úvodní poznámka: 
    pro kytku, za to že mě inspirovala :o)
    Varování: 
    No, je to Chrám, co čekáte?
    Drabble: 

    První kněz Chrámu Slunečního Boha stojí sám. Silueta se rýsuje proti planoucímu obzoru. Zapadající Slunce plní mysl mírnými myšlenkami. Jeho světlo je měkké, všeobjímající. Hřeje tak, aby neublížilo.
    Než Slunce zcela zapadne, objeví se druhá silueta. Přijde k Prvnímu, přátelsky mu položí ruku na rameno.
    „Sraž k zemi nehodného!“ rozlehne se náhle nad Chrámem. První se skácí. I tak probíhá převzetí moci.
    Ti, kterým se zdál První příliš slabý, si vyvolili favorita.
    První, který klesl k zemi, náhle nikdy neměl žádné následovníky.
    Ráno zase vyjde slunce. Nezmění se nic. Bohu nezáleží na tom, kdo ho uctívá, dokud teče dost krve.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Strom

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Ehm, já jsem si nemohla pomoct :o)
    Drabble: 

    ..........................kmen...................................
    ..........................kmen....větvička.......................
    .........................kmen větev..............................
    .....větvička.......kmen....................................
    ...........větev kmen kmen..........větvička.................
    ..........................kmen kmen větev větev..................
    ............................kmen kmen...............................
    ............................kmen kmen větev větev...................
    ..vrána vrána........kmen kmen..............................
    ...větev větev větev kmen kmen...........větvička...........
    .............................kmen kmen větev větev větev............
    ............................kmen kmen......větvička.................
    .........................kmen kmen...............................
    ....větvička........kmen kmen...............................
    ...větev větev větev kmen kmen..............................
    ..............................kmen kmen...........větvička...........
    ..............................kmen kmen kmen větev větev větev.......
    ..............................kmen kmen kmen.........................
    ..............větev kmen kmen kmen..........................
    .........................kmen kmen kmen..........................
    .........................kmen kmen kmen..........................
    .........................kmen kmen kmen..........................
    ..........................kmen kmen kmen.........................
    ..........................kmen kmen kmen....Jednorožec...........
    tráva tráva pampeliška tráva tráva tráva tráva tráva tráva
    tráva tráva tráva tráva tráva tráva svízel přítula tráva tráva

  • Obrázek uživatele Aveva

    Kroky v tichu

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Dvě srdce.

    Drabble: 

    Jakubíček padá k zemi. Ostré zuby potrhaly kůži těla i látku šatů na cáry. Krev teče pomalu.
    Čarodějka vykročí. Její kroky se rozléhají tichem, které na návsi panuje.
    Snaží se našlapovat lehce, skrz tenkou podešev cítí každý kamínek, každou nerovnost. Boty si šila sama. Do jejich kůže už se toho vepsalo hodně. Studená ranní rosa a ostré trny ostružiní, blátivá ornice a čerstvá kravská mrva. Teď je poznamená Jakubíčkova krev.
    Když pokleká vedle mrtvého těla, cítí čarodějka v zádech pohledy. Ví, že jsou plné strachu a odporu. Nesoustředí se na ně. Zatlačí mrtvému oči a odříká modlitbu. Pokoj jeho duši.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Dvě srdce

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Duchové.

    Drabble: 

    Čarodějky obvykle mají dvě srdce.
    Jedno patří ženě, která chce docela obyčejně žít. Jen tak mluvit s lidmi a nehledat za jejich slovy skryté motivy. Podívat se na kvetoucí louku a užívat si barev a vůní. Bezstarostně se smát.
    Druhé patří čarodějce, která ví, že má své povinnosti.
    Teď se dvě srdce spojená v jedno dívají čarodějčinýma očima. Tři neklidní liščí duchové krouží kolem svého kata. V denním světle jsou duchové téměř neviditelní i pro ni.
    Kruhy se zmenšují. Vrčení je zlověstnější.
    Když první liška skočí, chce žena zavřít oči. Čarodějka zatíná zuby a dívá se. Až do hořkého konce.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Duchové

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Obklíčení.

    Drabble: 

    Svět není plný neklidných duchů. Každého nakonec rozfouká vítr, odnese voda, pohltí země, či spálí oheň. Nejrychlejší způsob jak ducha přivést k pokoji? Pomsta.
    Neklidný duch touží po pomstě. S tím mu někdo může pomoci. Někdo ho může kouzlem svázat s vhodnou bylinou a osvobodit ho až poblíž toho, na kom chce svou pomstu vykonat. Právě v tomhle okamžiku se kouzlo nejspíš zvrtne.
    Když čarodějka láme snítku šalvěje, zadrží dech. Mohou se vrhnout na ni, na někoho z davu. Musí být připravena zakročit. Ale Jakubíček svou pýchou a sebevědomím přímo září. Tři liščí duchové se bez zaváhání rozběhnou k němu.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Čtrnáctá kapitola

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 
    Drabble stojí úplně samostatně a nevztahuje se k žádnému příběhu.
    Drabble: 

    Hluboko v budečských sklepeních leží kniha, kterou nemá nikdo dovoleno číst. Vypadá skromně, je vázaná jen v plátně, nemá ozdobné kování. Skrývá se v ní však netušená síla.
    Přečtení každé kapitoly vám něco dá.
    Moudrost.
    Lásku.
    Štěstí.
    Zdraví.
    Jenže když začnete číst, nedokážete přestat. Puzení obracet stránku za stránkou je příliš silné.
    Toho, kdo přečte třináctou kapitolu, postihne neštěstí. Šílenství. Smrt. Apokalypsa.
    Jenže za kapitolou třináctou je ještě jedna. Nikdo neví, co se stane po jejím přečtení.
    Knihu lze číst jen list po listu a čtrnáctou kapitolu ještě nikdo nečetl.
    Existuje si na konci knihy jen tak, sama pro sebe.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Obklíčení

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na První krev.

    Drabble: 

    Jakubíček bez dechu zírá na krvavé rány, které zčistajasna vykvétají na jeho ruce. Něco prokousává jeho dlaň ostrými zuby. Něco svou vahou táhne jeho ruku k zemi. S křikem se ohání a něco se pouští jeho ruky a odlétá. Něco při dopadu na zem zakňučí.
    Jakubíček zatíná zuby a balí svou dlaň do cípu košile, aby zpomalil krvácení. Nejsou vidět, ale slyší je. Obcházejí kolem něj a temně vrčí. Jejich pohyb prozrazují jenom náhodně zvířené obláčky prachu.
    Jakubíček je ve střehu. Poslouchá každé štěknutí, zakňučení, odhaduje další pohyb neviděných přízraků.
    Jejich hlasy křičí, ale nejsou to hlasy lidské. Nerozumí jím.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Pád

    Fandom: 
    Drabble: 

    Tak nakonec jsme tady. Ty a já.
    Nevěřil jsem, že to zvládneš. Jsi tak malý a nevýznamný. Nejsi mě hoden. Nikdy jsi nebyl.
    Myslíš, že tady se naše cesty rozejdou? Neee. To se pleteš. Nenechám tě odejít.
    O tomhle rozhoduju já. Jenom já. Ty nemáš poradní hlas. Jsi můj. Celý můj.
    Dotkni se mě. Cítíš to? Sevři mě v dlani. Dej mě, kam patřím. Vstup do mě.
    Jsme jedním. Mizíme. Nikdo nás už neohrozí!
    Co se to děje? Zuby?
    Tuhle mysl znám!
    Nechci být v těchhle špinavých prackách.
    My padáme!
    „Milášššku!“
    To vedro.
    To strašné vedro!
    Já se snad roztav…

    Závěrečná poznámka: 
    Jedná se samozřejmě o scénu, kdy nebohý jeden prsten spadl do sopky.
    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Aveva

    První krev

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Souboj.

    Drabble: 

    „Základem všeho je úcta,“ říká čarodějka. Mluví tiše, ale v tichu návsi se její hlas nese. „Úctu si zaslouží ten, kdo je ti roven i ten, ke komu vzhlížíš. Ale zaslouží si ji i ten, kdo vzhlíží k tobě. Každý živý tvor.“
    Pozorný divák by si všiml tří obláčků prachu, které se přesouvají od čarodějky k Jakubíčkovi.
    „Jenže tys na to zapomněl. Zapomněl jsi na úctu, na ohledy, ke kterým tě vedli už jako dítě. Zahleděl ses sám do sebe. Sebe postavil nejvýš. Teď budeš platit.“
    Čarodějka zavírá oči.
    Jakubíček křičí bolestí. Ze hřbetu levé ruky mu začíná téct krev.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Souboj

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Obvinění.

    Drabble: 

    Upírají se na ni oči celé vesnice. Nastražené jsou vrásčité uši starých žen i hladké uši dětí. Nikdo nechce přeslechnout jediné slovo. Čarodějka mlčí. Dívá se přes náves přímo na Jakubíčka. Ten stojí pevně a pyšně. Věnuje jí opovržlivý pohled.
    Čarodějka stojí klidně. Není z ní cítit nebezpečí. Je to jen drobná, nevýrazná žena s rukama skrytýma v bohatých záhybech suknice. Tak si nikdo nevšimne, že v ruce drží snítku šalvěje svázanou dvanácti stébly trávy.
    Jakubíček si myslí, že nikdo není na její straně.
    Čarodějka zlomí snítku šalvěje. Než dopadne na zem, trávové uzlíky se všechny rozvážou.
    Jakubíček se plete.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Z hlíny

    Fandom: 
    Drabble: 

    Ostří kříslo o kámen, až skončím, budu ho muset nabrousit. Teď prostě kopu. Musím Ji dostat ven.
    Zvyšuju tempo, hlína létá kolem. Už je skoro venku, když se kopeček hlíny sesune zpátky do vykopané jámy. Zaskučím, ale nepřestávám pracovat.
    V temnícím soumraku Ji táhnu domů. Musím Jí věnovat péči, aby se vzpamatovala.
    PROBOHA! Ve světle lampy si konečně uvědomuju, že to není Ona. Co dělat?
    V záchvatu zděšení Ho vyhazuju oknem. Zavřeným.
    Takže zítra musím ještě za sklenářem.

    Šel zahradník do zahrady s motykou.
    Vykopal tam rozmarýnu velikou.
    Nebyla to rozmarýna byl to křen.
    Vyhodil ho zahradníček z okna ven.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Aveva

    Obvinění

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Odejít?

    Drabble: 

    Náves má tvar bochníku chleba. Domy se řadí kolem ní a své lány schovávají za sebou. Uprostřed stojí lípa.
    Vesničané postávají okolo. Starší sedí na lavicích pod lípou. Čekají.
    Jakubíček shromáždění nesvolal, ale všichni ví, že jsou tu kvůli němu. Když se objeví na horním konci, zmlknou.
    „Čarodějka utekla!“ zahřímá. „Opustila povinnosti! Opustila nás!“
    Hodí před sebe ledabyle svázaný šátek. Když dopadne na zem, cípy se rozevřou. Na slunci se zalesknou hliněné střepy.
    „Tohle nám nechala! Nápovědu! Výhružku! Bosorbaby milujou jedy. Musíme zkontorolovat studně, jestli je všechny neotrávila!“
    Zděšené ticho protne jediné slovo.
    „Ne,“ pronese čarodějka z dolního konce návsi.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Nebezpečná rychlost

    Fandom: 
    Drabble: 
    Nervydrásající drama!
  • Obrázek uživatele Aveva

    Odejít?

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma 9 - Jsi-li sobec, opusť obec!

    Navazuje na Osm.

    Drabble: 

    Čarodějka sedí u Pěsti a opírá se o skálu. Skála tlačí do zad. Nebe je plné hvězd, měsíc jako úzký srp připravený požnout plevel. Nemůže usnout. Možná nechce usnout. Protože dokud neusne, nepřijde zítřek. Čarodějka sleduje pomalu se pohybující hvězdy. Přemýšlí o následcích.
    „Pokud se nedokážeš zbavit hořkosti, která přichází s pocitem, že dost neoceňují, co pro ně děláš, odejdi rovnou,“ říkávala její babička. „Protože oni nikdy nepochopí, cos pro ně obětovala. Tvá pomoc pro ně bude stejně samozřejmá jako sluneční svit. Pokud to nedokážeš přijmout, odejdi včas.“
    Čarodějka zavře oči. Ví, že svůj kraj a své lidi opustit nedokáže.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Osm

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Pěst.

    Drabble: 

    Jde jich osm. Pohybují se jako svázaní pevným, pružným poutem. Jakubíček je v čele. Markétka za ním vyběhne z chalupy, chytí ho za ruku, aby ho zastavila. Vytrhne se jí, pokračuje v cestě, ale věnuje jí pohled. Neplodná pustina v jeho očích ji vyleká. Klopýtne a zůstane stát.
    Osm jich otevřenými dveřmi vejde do čarodějčiny chalupy. Na stole chléb, sůl a džbán vody. Lavice zve k usednutí. Světnice je prosycena duchem pohostinnosti.
    Chléb může nakrmit hladovějící. Voda napojit žíznivé. Pohostinnost může pustinu změnit v kvetoucí ráj, ale zbydou po ní jen střepy v loužičce vody rychle se vsakující do podlahy.

    Závěrečná poznámka: 
    Pro kontrolora - Skupina osmi je naplněna touhou pustošit, tudíž jsou metaforickou pouští a jsou vzájemně spojeni pevným a pružným poutem, což je přiměřeně přesný popis gumičky ;o)
  • Obrázek uživatele Aveva

    Na lůžku

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Omlouvám se. Ta scéna se mi objevila v hlavě a já si nemohla pomoct.
    Inspirační epizodu možno shlédnout zde.

    Drabble: 

    „Jak se dnes cítíte pane Bingu?“
    Tohle byla ta milá sestřička, někdy se neudržel a oslovil ji Flope.
    „Už to není co to bývalo,“ usmál se na ni.
    „Málo návštěv?“
    Přikývl. Syn tu byl včera, každý den to nezvládal.
    Kamarádi… Dlouho na ně nemyslel.
    Pando umřel v autě ještě před třicítkou.
    Coco kvůli tuctu vnoučat neměla čas.
    A Sula… no, řekli si ošklivé věci. Teď už se neusmíří.
    „Naštěstí mám na co vzpomínat,“ zasmál se.
    Tenkrát ve školce.
    „Zastavte ten vlak!“ zazpíval, „Já musím na záchod se hnát! Ču-ču-ču-čůrat!“
    Sestra se zasmála s ním.
    Hadička se naposledy naplnila močí.
    A pak byl konec.

    Závěrečná poznámka: 
    V nemocnici, támhle kousíček, na lůžku umírá králíček...
  • Obrázek uživatele Aveva

    Pěst

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Kouzelná slova

    Drabble: 

    Za vesnicí je skála. Tvarem připomíná zaťatou pěst. Taky se jí tak říká. Lesem k ní vede několik pěšin a po jedné z nich teď pomalu kráčí žena.
    Jakubíček pije se svými kumpány. Už kolik dní mluví a ponouká. Každý den přidá pár slov navíc. Už brzy musí přijít ten okamžik, kdy se v nich něco zlomí.
    Čarodějka si myslí, že ten okamžik přichází právě teď. A tak obstarala zvířata, nechala pohostinně otevřené dveře a vyrazila na Pěst. Tam je pod sevřeným palcem útulná jeskyně, kde dnes přespí. Nestojí o to, přivítat ve svém domě dav s vidlemi a pochodněmi.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Kouzelná slova

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Třetí.

    Drabble: 

    Jakubíček zakrýval mrtvé tělo kameny a pečlivě si opakoval každé slovo, které mu umírající řekl. Když mu je šeptal do uší, zněla tak slibně a sladce. V srdci se mu usídlila chvějivá jistota, že vykročil po cestě k velikosti.
    V těch slovech se skrývala kouzla, malá i větší a všechna směřovala k tomu mást, zastírat a klamat.
    Jakubíček věděl, že teď uloví víc. Získá si větší vážnost. Bude stát nad lidmi a oni k němu budou vzhlížet.
    Bylo jen trochu zvláštní, že si neuvědomil, že ten, kdo mu ta skvělá kouzla předává, právě umírá sám a opuštěný uprostřed cizí země.

    Závěrečná poznámka: 
    Poznámka pro kontrolora: Zmiňovaná kouzla jsou kočičím zlatem, neboli falešným pozlátkem.
  • Obrázek uživatele Aveva

    Třetí

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Bezbrannost

    Drabble: 

    Tři přátelé šli spolu světem. Dělili se o dobré i zlé. Občas je odněkud vyhnali. Jeden vždycky musí být nejpomalejší. Ten dostal největší nakládačku.
    Nebyli to velcí přátelé. Když u ohně pod skalami dodýchával, pobrali z jeho věcí všechno, co mohlo být užitečné.
    Dva přátelé jdou spolu světem. Dělí se o dobré i zlé. Snaží se být vždycky o trochu rychlejší než ten druhý.
    Třetí leží u vyhaslého ohně. Tělo pokryté kamením.
    Kámen za každé slovo, které umírající pošeptal lovci, který ho to ráno našel. Kámen za každé tajemství. Kameny, aby mrtvý mohl klidně spát. Kameny jako počátek Jakubíčkova konce.

    Závěrečná poznámka: 
    Poznámka pro kontrolora: Místo, kde leží mrtvé tělo je místem, kde začal celý příběh, který se mi dubnem vypráví.
  • Obrázek uživatele Aveva

    Bezbrannost

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma 6 - Já sama!

    Navazuje na Mlčení

    Drabble: 

    Vesnická čarodějka se nikdy pořádně nezastaví. Nemá vždycky čas. Tak se každý naučí nějaké malé kouzlo. Jak na chvíli zahnat bolest. Která bylina přináší spánek. Čím usmířit lesní duchy.
    Každý umí trochu čarovat, takže když někdo přijde s myšlenkou, že čarodějku vlastně nepotřebují, nevypadá to jako hloupost hned. A on to ani neřekne přímo, kape jim do uší jed a nechává je, aby si to domysleli sami.
    Čarodějka sama umí vyléčit polámané tělo. Dokáže pomoci na svět děcku i teleti. Pozná, kdy usmiřovat živly i kdy před nimi raději utéct. Ví, jak mocná jsou slova. Ale nedokáže se sama bránit.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Mlčení

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Souznění

    Drabble: 

    Lidé jsou zvědaví. Sejdou se dva a během chvilky protřepou vesnici z jednoho konce na druhý. Kdo, komu a co.
    Najednou každý ví, že Jakubíček vyhodil čarodějku z chalupy. Nikdo neví proč. Čarodějka mlčí. Jakubíček zamlouvá. Zmíní se o přespolních, co se dostali do pranice s trojicí vandrovních. Začne hádat jaká bude sklizeň, když tak dlouho ležel sníh. Nakonec si postěžuje, že se ženě zase srazil chléb. Pak se jen dívá. Snad čeká na znamení, tajné slovo, které mu rozváže jazyk, aby mohl mluvit.
    Lidé jsou zvědaví, rádi by se zeptali přímo, ale jsou věci, do kterých se radši nemíchat.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Souznění

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Úklid.

    Drabble: 

    Nebyl výjimečný. Ani krasavec. Ani mudrc. Ale pamatovala si jeho laskavý úsměv, když jí jako malé žábě pomáhal z té veliké třešně.
    Když dospěla do sňatečného věku, mohla si vybírat. Byla dobrá partie. On se k ní hodil. Rodiny měly dobrý vztah. Pole sousedila.
    Rodiče jí ho nenutili, ale on udělal správně všechno, co se sluší. Věděla, že u něj bude v bezpečí.
    Jenže Teď její Jakubíček s kletbami vyhodil z domu vesnickou čarodějku. Sám přišel domů k půlnoci a tvář, kterou ona sleduje v mihotavém světle ohně, má i ve spánku staženou vztekem. Markétka se bojí.
    O něj? Jeho?

  • Obrázek uživatele Aveva

    Komik

    Fandom: 
    Drabble: 

    Zářivě se usměje do publika a hbitě se chopí mikrofonu.
    „Vítám tu dnešní báječné publikum!“
    Hosté se mají cítit příjemně a pobaveně. Řekne jim vtip.
    „Tři čarodějky přijdou do baru…“ věta mu zaskočí, když se u pultu vztyčí tři špičaté klobouky.
    „Poustevník přijde do baru…“ opraví se rychle, ale v tu chvíli se rozsvítí světlo v doposud temném VIP boxu a na pódium upře zrak zarostlý muž v bederní roušce.
    „Minotaurus přijde do baru…“ vyhrkne v posledním zoufalém pokusu, ale když se z temného kouta ozve výstražné zabučení, vzdá to.
    Co se jim snaží namluvit? On přece není žádný komik!

    Závěrečná poznámka: 
    Použité postavy: Čarodějnice, Poustevník a Minotaurus
  • Obrázek uživatele Aveva

    Úklid

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Hněv

    Drabble: 

    Lov je souboj mezi lidskou zručností a zvířecím instinktem. Není to nepřirozené. Obvykle.
    Čarodějka rozplétá zaříkáním svázané cestičky. Je jich v lese tolik, kolik jich Jakubíček zvládl vyznačit krví jedné slepice.
    Krev vyschla, ale kouzlo brní pod nohama. Svazuje krok a nutí nesejít z vyznačené cesty. Všechny cesty vedou k srdci. A na každé číhá past.
    O některé cesty ještě liščí tlapka nezavadila. Na těch druhých čekají další dva neklidní duchové.
    Čarodějka pasti odstraní. Přeruší krví zpečetěná kouzla. Slepičí srdce, které je středem a svazuje kouzla k jedinému bodu, spálí.
    Rovnováhu obnoví.
    Ale otázky proč a jak ji stále děsí.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Hněv

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Popření

    Drabble: 

    Vít vaří nejlepší pivo, tak se chlapi většinou schází tam.
    Jakubíček nejdřív mlčí. Poslouchá. Nechá si stoupnout do hlavy. Pak zaslechne její jméno.
    „Čábrnice,“ odplivne, „Povyšuje se, protože si o sobě myslí kdovíco. Nedopeřený kuře, který ani neví jak správně kvokat.“
    „Že ti vyléčila haksnu? Vo bylinách ví něco každej z nás. Co už ať si je sbírá, ať se stará o babicí věci. Aspoň budou mít naše ženský víc času na hospodářství.“
    „Ale vona se prdelí do mužskejch věcí, to bysme jí trpět neměli!“
    Jakubíček nadává na vesnickou čarodějku a v srdci ho pálí vzpomínka na její vyčítavé oči.

  • Obrázek uživatele Aveva

    Popření

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Navazuje na Tajemství hřadů

    Drabble: 

    „Liščí duch? Hloupost. Ten kurník prostě někdo proklel,“ vrčí Jakubíček.
    „Prokletí vypadá jinak,“ odpoví čarodějka mírně.
    „Pfff, chcíplá liška je prostě chcíplá liška, taková nepoleze do kurníku plašit slepice. To spíš Vondra vod dlouhý stráně nemohl přenýst přes srdce, že moje slepice nesou víc než jeho.“
    „Neobviňuj bez důkazů,“ zavrtí čarodějka hlavou, „Slovo může zranit hůř než nůž.“
    „Můj táta lovil lišky furt. Jeho táta taky. V čem je rozdíl?“ vzteká se Jakubíček a zatíná pěsti.
    „Rozdíl je v rovnováze,“ podívá se na něj čarodějka. „Tvůj otec, ani jeho otec nevyvrhli černou slepici a neodnesli její srdce ke starému dubu.“

    Závěrečná poznámka: 

    Protože je téma přítomno možná až příliš subtilně, přidávám vysvětlení.
    Konstantou, která se vznikem ducha stává nejistou je smrt. A to se za starých dobrých dob nestávalo!

  • Obrázek uživatele Aveva

    Tajemství hřadů

    Fandom: 
    Varování: 
    násilí na zvířeti
    Drabble: 

    Smyčka se stahuje příliš pomalu. Bolest vystřeluje do tlapek i k čenichu. Tělo se škube strachem. Konec… ne tak docela konec.
    Když vesnická čarodějka vyjde z kurníku, neznatelně se jí podlamují nohy. Jakubíčkova Markétka jí podává džbánek.
    „Víš, proč zanášejí?“ zeptá se Markétka když čarodějka dopije.
    Jakubíčkovic slepice jsou vyhlášené. Před týdnem se začaly vzpouzet, když je hospodyně zaháněla do kurníku.
    „Tvůj muž klade pasti,“ řekne čarodějka.
    Markétka přikývne. Každý v lese občas položí oko.
    „Už týden vám pod přístřeškem visí liščí kůže.“
    Markétka to překvapeně potvrdí.
    „Ta liška není se svou smrtí smířená. V kurníku máte jejího neklidného ducha.“

Stránky

-A A +A