Moje články

Manželské děti jsou základ. A povedly se mi, ne že ne! Zkusit jiné bohyně je skoro povinnost. Pak smrtelnice. Po nějaké době vás to ale omrzí.

Tak jsem začal vymýšlet různý zpestření. Třeba vejce. Labutí, myslím. Ptáci, na ty jsem byl vždycky odborník.

Héra ale do mě pořád hučela, to se ti to plodí, když nemusíš rodit, co?

To jsem si nemohl nechat líbit a rozhodl jsem, že další dítě porodím sám! Ale chápete něco mi chybělo, něco přebývalo.. Dal jsem si ji místo toho do hlavy. Ale nemyslete si, že to bylo jednoduché! Celej měsíc jsem ji tam nosil!

Majitel hotelu přemýšlí, jak ubytovat hosty do svých 100 pokojů, aby rychle zjistil, kde je kdo.

Když si budu psát seznam všech lidí a k nim jejich číslo pokoje, budu muset vždycky projít celý seznam, abych našel daného člověka...

Už vím! Přiřadím každému písmenu ve jménu číslo, který odpovídá pořadí v abecedě, pak je sečtu a vezmu zbytek po dělení 100 a do toho pokoje ho dám.

Ale co když takhle vyjdou dva lidi do jednoho pokoje? Nebo dokonce víc?

Tak je prostě dám do dalšího a v tom původním nechám lísteček, který mi řekne v jakém ten človek je.

1) Který z následujících obyvatelů Ankh-Morporku je absolventem školy cechu vrahů? (Bonusová otázka: Jaká je odměna za jeho inhumaci?)
a) Samuel Elánius
b) Kolík Aťsepicnu
c) Havelock Vetinari

2) Kde stojí budova cechu vrahů?
a) ve Filigránské ulici
b) v ulici Melasového dolu
c) ve Stínově

3) Jaké je moto cechu vrahů?
a) Dvakrát měř, jednou řež.
b) Žádné zabíjení bez placení.
c) Černá není potmě vidět.

4) Napište pět jedů a popište jejich výhody a nevýhody.

5) Osoba, kterou máte eliminovat, bydlí v pátém patře a nikdy nevychází ven. Jak budete postupovat? Zaměřte se na minimalizaci škod na majetku.

Jednou z povinností bohyně Léthé bylo na jaře vyčistit řeku od vzpomínek, které se v ní za celý rok nahromadily. Hádes si myslel, že je hází do Tartaru. Nakonec tam skončily, ale předtím je odnesla na tradiční puzzle večírek se Styx a Acherón, kde se je snažily poskládat dohromady.

"Už jste našly nějakého násilníka? Já tu mám pořád samé oběti."

"Tady máš chybu, tahle vzpomínka je od muže a tahle od ženy."

"Myslíte, že by někdo mohl trpět hlady a zároveň se mu ostatní smáli, že je tlustý?"

Vzpomínky, které tam lidi nechávali, nebyly moc hezké, ale to jim nevadilo.

Hestia si povzdechne: "Jak mám být bohyně rodiny a domova, když Řekové o žádnou rodinu nestojí? Hrajou na lyru, aby uctili Appolona, chodí na lov, aby potěšili Artemis, ale že by plodili děti, to ne."

"Je to opravdu tak hrozné?" snaží se ji podpořit Deméter.

"Je, Athéna mi to spočítala. Poslyš, Deméter a nemohla bys s tím trochu pomoct? Když zvládneš přesvědčit rostliny..."

"Tak je pravda, že jsou ty mé mystérie trochu nudné, možná bych je mohla trochu zpestřit."

V tu si k nim přisedne Dionýsos: "Nechceš trochu mé speciální révy? Po ní vždycky nevím, na jakou nymfu dřív skočit."

Nejprve Persefona trucovala. Co si o sobě ten morous Hádes myslí? Unést ji do téhle hnusné díry?

Po týdnu se ale začala nudit a rozhodla se vydat na obhlídku svého nového panství.

Nejprve se skamarádila s Kerberem a pomocí bylinek, které dostala jako svatební dar od své matky, ho odblešila.

Zajistila převozníku Cháronovi přestávku na oběd.

Po dalším týdnu se opatrně zeptala Háda, jestli by nemohla někdy duše rozřazovat ona.

Hádes, potěšen představou, že bude moct trávit více času v Tartaru, jí s radostí vyhověl a tak začala Persefona na Elysijská pole kromě hrdinů pouštět také filozofy a další myslitele.

Midas jako každý den polehával na stráni a poslouchal písně svého nového přítele Pana.
"Hraješ dobře, ty starý kozle, žádný hudebník z mého paláce se ti nemůže rovnat."
Pan potěšeně pokračoval ve hře.
"Co lidský hudebník, ani samotný Appolon se ti nevyrovná!"
"Myslíš?" Pan byl sice na svoje umění hrdý, ale porovnávat se s Appolonem?
"Samozřejmě! Co kdybys poprosil Tmola, ať si vás poslechne? Určitě mi dá za pravdu!"

***

"Appolon je lepší?! S jeho kýčovitým brnkáním na lyru? Zbláznil ses?! Vyměnil sis snad uši s tímhle oslem?"
"Jak se opovažuješ znevažovat boží rozhodnutí?! Za tvou drzost narostou oslí uši tobě!"

Leonardo da Quirm nesl lordu Vetinarovi ukázat svůj nejnovější vynález.

"Takže, jak se ta věc jmenuje?"
"Říkám tomu Malý strojek, který změní barvu podle emocí člověka, co ho drží."
Vetinari kývnutím přivolal opodál stojícího komorníka. Ten opatrně převzal přístroj od Leonarda a přístroj začal okamžitě svítit šedě.
"To znamená strach, pane." Přístroj začal svítit ještě o něco jasněji.

Patricij ho od komorníka převzal a přístroj okamžitě zhasl.
"To je zvláštní, že by přestal fungovat Malý váleček, který dodává energii? Ale dával jsem dneska nový..."
"Vše je v pořádku, můžeš jít." Vetinari se nepatrně usmál a strojek vydal slabou oranžovou záři.

Žil byl jeden vir. Nevznikl ale žádnou mutací, nýbrž ho vytvořil jeden hacker a místo kapének dával přednost e-mailovým přílohám. Navenek se tvářil jako roztomilé video s koťátky, ale ve skutečnosti se snažil zahltit celý počítač. Nic strašlivého, měl i horší příbuzné, ale pár nadávek díky tomu vždycky vyloudil. Nadávky, to bylo jeho.

Jednou takhle dorazil do schránky dalšímu člověku a po stažení se začal množit. Ve chvíli, kdy zaplnil celou kapacitu se ale stalo něco neočekávaného. Nejen, že se člověk, který ho spustil, vůbec nenaštval, ale navíc ho něco vymazalo. Chudák vir byl totiž vypuštěn pouze na malé pískoviště.

Nepatří metoda RSA či patří tam mezi naše nejmilejší a nejstarší oblíbence?
Způsoby, které jsou u šifrovaného sdělení, přenosu a zprávy důležité:
Dat nesmí být mnoho. Tady se využívá především toho, že zpráva je kratší a že to tak je. Rozložení slov velkých drabblat je sto čísel. To zde není vůbec podstatné.
Na vyluštění bude třeba znát hlavně prvočísla. Teď je to už jednoduché. Nebo stále těžký, složitý ba nevyřešitelný problém? Tak na to se podívejme! Zázračný způsob, který by nám pomohl, neexistuje. Vem n-tá slova, žádný trik, efektivní při počítání musíš být. Vlastně jen jednoduchý algoritmus.
Tak do toho!

Tonička Bolavá postavila na zídku před domem Zvláštní mazání na ovce a ještě se vrátila do domu pro kousek chleba.

Najednou se od krkavce kroužící nad domem odpojila malá modrá tečka a rychle se začala snášet na zem. Těsně předtím, než se piktomužík zaryl hlavou do země, srazil láhev s mazáním, která spadla na zem a rozbila se.

Tonička vyběhla z domu jen o pár okamžiků později, že se celá zem pokryla Nac mac Fígly.
"Neboj sa paňo, my sa o mazadlo na béhovada postaráme."
"Ajto, ajto, nae kapka sa neztrati."

"Hamiši! Neříkal jsi, že už jsi se naučil mířit?!"

Společnost Sueh Temorp jistě všichni dobře znáte.
Nejprve jsme bojovali proti plýtvání potravinami, především živočišnými výrobky. Určitě si vzpomínáte na náš populární slogan: "Palte kosti a tuk, ne maso!"
Poté jsme se naplno pustili do energetických dodávek široké veřejnosti.

Nyní jsme se rozhodli rozšířit naše pole působnosti o marketingové služby. Jako první vám přinášíme nabídku reklamní plochy pro ukázku vašich chirurgických dovedností.

Nabízíme:
* Neopakovatelná příležitost pouze pro vás.
* Smlouva na dvanáct generací.
* Reklamní plocha umístěná na skále v pohoří Kavkaz.
* Bilboard se každý den obnovuju, vhodné tedy i pro výuku a zdokonalování se.
* Nejvhodnější pro extrakci vnitřních orgánů, např. jater.

ŠOKUJÍCÍ ODHALENÍ Z DELFSKÉ VĚŠTÍRNY!!!!!

Chodíte si pro rady k věštcům? Dejte si pozor!!! Náš zdroj, který má blízký vztah se samotným Apollónem, nám prozradil, že každý smrtelník má povoleny jen TŘI VĚŠTBY ZA ROK! Všechny další věštby budou automaticky NEGATIVNÍ!!!
Pýthia odmítla naší zprávu komentovat, je tedy jasné, že o tom ví a chce si pouze NAMASTIT KAPSU! Dokonce zlevnila její nabídku 5 PLUS 1 VĚŠTBA ZDARMA!!!

Exkluzivní vyjádření udatného Hérakla: "Dvanáct let jsem strávil plněním těch pitomých úkolů! Kdybych věděl, že mám na rok jen tři věštby, nevyplýtval bych si je na zjišťování zájmů dívek a hledání sandálů!"

Sestavit vhodný jídelníček za co nejmenší cenu je hračka.

Pro každou potravinu zavedu proměnnou, která bude vyjadřovat její množství. Zřejmě musí být aspoň nula.

Když vynásobím každou proměnnou cenou daného jídla a všechno sečtu, vyjde mi cena mého jídelníčku. To bude funkce, kterou chci minimalizovat.

Nakonec vezmu množství jednotlivých živin v každé potravině a sestavím nerovnice, které mi zajistí, že budu jíst doporučený počet kalorií, vitamínů a podobně.

Teď už jenom nechat počítač, aby tuhle soustavu nerovnic vyřešil.

***

500 galonů octa denně? To nezní moc lákavě. Co když ho odstraním?

***

200 bujonových kostek. Asi na tom budu muset ještě zapracovat.

"Esme, co kdybychom si daly nějaký ten koktel?"
"Jakej kotel, prosimtě?"
"Ne kotel, koktel. Prý moc dobrý cizozemský pití, povídal náš Jeník. Třeba tohle moje to, co říkáš?"
"Kup si brejle, píšou tam mojito."
Stařenka nasadila svůj nejvřelejší úsměv: "Duo mojíto, šupyto presto presto."
Barman, který už chvíli přemýšlel, jestli mají opravdu i v téméř čtyriceti stupních ve stínu pod vlněnými sukněmi podvlékačky, před ně postavil dvě sklenice.
Bábi Zlopočasná si opatrně usrkla: "Že ten mátový čaj dávají studený a ještě s kostkama ledu bych překousla. Ale proč do toho dávají tenhle sosák, to vážně nechápu. Copak jsem nějaký čmelák?!"

Afrodita si povzdechne: "Kdy už ta hloupá válka skončí? Od začátku jsme neměli ani jeden večírek..."
"Ráda bych ti připomněla, milá nejkrásnější, že tahle válka začala především kvůli tobě!" rýpne si Athéna.
"Hlavně je to zábavnější než večírky!" zapojí se do rozhovoru veselý Poseidon. "Včera jsem vyhrál sázku nad Diem!"
"Já sice proti spravedlivé válce nic nemám," Athéna se významně podívá na Afroditu, "ale co kdybych Řekům poradila takovou malou lest..."

***

"Ano! To chci rozhodně vidět!"
"No já nevím, myslíte, že jsou Trójané vážně tak hloupí?"
"Jsou to Trójané!"
"Pravda. Ale stejně ještě chvíli počkej, dvouletá válka, co to je..."

"Jsi si opravdu jistá, že nás tu nikdo nenajde, Thetis?"
"Neboj, tohle je moje zátoka, sem si nikdo netroufne."
Athéna se rozhlédne kolem a pomalu si rozváže pásek u tuniky.
"Víš, jaká by to byla ostuda, kdyby nás při tom někdo viděl?"
"Ty jsi ale strašpytel. A navíc, byl to tvůj nápad!" směje se jí už nahá Thetis.
"Můj nápad, můj nápad," mumlá si trochu zahanbeně Athéna. "Já nevím, kdo při tom tajně pozoruje svoje vlastní nymfičky."
Thetis se snaží změnit téma: "Kde máš kolíčky?"
"Já myslela, že jsi je brala ty! Tak to si to praní dneska asi nevyzkoušíme..."

38 15 91 42 5 27 23 30
Tolik čísel, jak je jenom setřídit... Co je rozdělit na menší skupiny?

38 15 91 42 | 5 27 23 30
Lepší, ale pořád je jich moc.

38 15 | 91 42 | 5 27 | 23 30
Skoro, ještě jednou.

38 | 15 | 91 | 42 | 5 | 27 | 23 | 30
Super, jednotlivé části jsou setřízené, teď to jenom dát dohromady.

15 38 | 42 91 | 5 27 | 23 30
A ze čtyř částí uděláme dvě...

15 38 42 91 | 5 23 27 30
Poslední velké slévání.

5 15 23 27 30 38 42 91
Tadá! A je setřízeno!

"Athéno? Nechceš jít? Jako dcera?"
"Milá Héro, možná si zapomněla, já jsem bohyně moudrosti. Proč nejdeš ty? Jako manželka?"

"Artemis?"
"Tss, ani náhodou, byla jsem s ním včera a stačilo mi to."

"Já mám na dnešek naplánované tsunami, bohužel."
"Já..." začne Hádes.
Persefona mu skočí do řeči: "My budeme mít přece spoustu práce s tím Poseidonovým tsunami, miláčku."

Héra se zoufale rozhlíží po místnosti...

"Já bych možná šel... ale bohužel mi někdo," Hefaistos se významně podívá na Héru,"jako malému zlomil nohy."

Náhle se otevřou dveře a vejde dobře naladěný Zeus: "Tak co, kdo si se mnou dneska půjde zaběhat?"

Jsou chyby jako chybějící závorka. Ty najde každý slušný editor.

Jsou chyby, kde jste jedničku přičetli místo odečtení. Prostě zkusíte tu druhou možnost.

A jsou chyby ve zdánlivě správném kódu. Pak přichází na řadu ona. Gumová kachnička.
Frustrovaný programátor si jí začne stěžovat. Vysvětlovat, proč je jeho kód správně. Že vůbec není důvod, aby dával špatný výsledek.

"Vstup si uložím sem, to je jasné... Přičtu k tomu tuhle proměnnou. Samozřejmě, co jiného? A s výsledkem přece zavolám tuhle funkci. Kde je tady chyba?! Všechno je správně... Aha! Já to musím vlastně nejdřív vynásobit dvěma! Díky, kachničko, že jsi mě vyslechla!"

Nejprve jsem zkoušela program procházet a psát si postupně hodnoty na papír.
Nešlo mi to, vždy jsem něco přehlédla.

Pak jsem si hodnoty proměnných vypisovala na výstup.
Zásadně jsem k nim nepsala, co znamenají, myslela jsem si, že se v nich vyznám i bez toho.
Na konci jsem měla kód plný zakomentovaných vypisovacích příkazů, které už jsem nepotřebovala.

Nakonec jsem se naučila používat pokročilá IDE. Sledování proměnných a breakpointy.
Frustrace, když projdu breakpointy tak rychle, že přehlédnu, co se stalo před tím, než program spadl.

Stejně ale vždy pustím program nejprve naostro a doufám, že tam tentokrát žádná chyba nebude...

Mečislav se udiveně podíval na diskovitý předmět v kamarádových rukou: "To je ..."
Držislav se usmál: "Jo, nový SmartWeap 8F. Taťka mi ho včera přinesl."
V tu chvíli měl pozornost celé třídy.
"Ukaž!"
"Co to všechno umí?"
Potěšen hloučkem kolem něj, začal mačkat tlačítka a vysvětlovat: "Karbonový nůž, samonavíjecí škrtící šňůra, pohybový a tepelný senzor s navýšenou citlivostí, chytré střílení včetně funkce odloženého startu a molekulární přeměna jedů."
"A co ty poslední dvě funkce?"
"Aktivace pomocí otisku prstu a sdílení výsledku odstranění přes internet."
V třídě to obdivně zahučelo. Jen Mečislava dál čistila svůj oblíbený nůž. Technickým novinkám nikdy moc nevěřila.

"Ta dnešní mládež vůbec neumí vraždit."
"To je fakt, minulý týden jsem našla vraha v ložnici. Když jsem se probudila, začal se mi omlouvat."
"Pamatujete si na nás? To byly panečku jiné výsledky."
"Někdo by je to měl naučit."
Všichni kolem stolu se rozesmáli.
"A jak prosimtě? Chceš si otevřít školu pro vrahy?"
"Proč by ne? To přece není tak špatný nápad..."
"Protože by byl zázrak, kdyby se ti do ní vůbec někdo přihlásil."
"Škola pro vrahy. Vždyť už ten název všechny odradí."
"To je fakt, chtělo by ji pojmenovat nějak zajímavěji. Po někom slavném. Co třeba škola Jacka Rozparovače?"

"... tím bych dnešní hodinu ukončil. Ještě bych na vás měl prosbu. Nenašlo by se mezi vámi pár dobrovolníků, kteří by dělali figuranty na pátečních přijímačkách? Nikdo? Slyšel jsem, že je přihlášeno nezvykle mnoho dívek."
Mstiboj s Držislavem se náhle probrali: "No, my bychom vlastně mohli."
(...)
"Tak si slečno představte, jdete po ulici tady s Mstibojem. Jak byste ho nejlépe odstranila?"
"Ehm... podřízla ho?"
"A vy?"
"Myslím, že podříznutí je fakt dobrý nápad."
Mstiboj s Držislavem se na sebe podívali a obrátili oči v sloup. Podříznout. Za denního světla a před svědky...
(...)
"Husy."
"Kachny."
"My se toho hezkého prváku prostě nedočkáme..."

Otakar Vesánek
Patří mezi odstraňovače s velmi svéráznými a dnes nepředstavitelnými metodami. Byl velmi malého vzrůstu a lidé si ho často pletli s dítětem. Především se ale proslavil tím, že své subjekty často jedl a někdy jejich maso i prodával.
Jeho nejslavnější a poslední zakázkou je odstranění několika osob z vesnice Malá Lhotka pro lichváře Kazimíra Vydřiducha. Nejprve se nechal adoptovat jedním manželským párem. Po několika dnech odstranil tento manželský pár a krátce na to také děvečku, sedláka, pasáka a ovčáka. Nechal se ovšem spatřit lidmi z vesnice, kteří jej následně zabili.
Na motivy jeho života je vytvořena známá pohádka.

(musím jí nějak zalichotit)
"S tím nožem včera na hodině jsi byla fakt dobrá. ."
"Dík."
"Umíš to s ním i jindy?" (prý mám být vtipný)
"Jak jako jindy? Kdy bych jindy používala nůž?"
"Tak třeba na nějaké jídlo..." (nervozita)
"Chceš říct, že jsem tlustá?! Že jenom jím?!"
"Ne, to ne. Já jsem jenom myslel, no.. jestli umíš taky to... krájet maso, když vaříš." (panika)
"To je typické! Všechny kluky zajímá jenom, jestli jim holka uvaří."
"Ale... ale to ne, vůbec nemusíš vařit." (panika roste)
"Jasně, bojíš se, že to neumím co?! Ale já náhodou vařím skvěle!"
Naštvaně odejde pryč.
(zoufalství)