Moje články

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Nový kamarád

    Obdarovaný: 
    Krákal

    Queenie, Jacob, Mlok a Tina spolu tráví Vánoce.
    Přístupnost: bez omezení.
    Varování: jedna rasistická nadávka
    Nejsem vlastníkem žádné z těchto postav a tato fanfikce neslouží k mému obohacení.

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Pomáhat a chránit - kapitola 8

    Obdarovaný: 
    Remi
    Fandom: 

    Shrnutí: Co kdyby postavy ze Zaklínače žily v současnosti? Mladý písničkář Jaskier potká jednoho večera policistu Geralta, který se stane velkou inspirací pro jeho tvorbu. A možná něčím víc…
    Párování: Jaskier/Geralt, v minulosti Geralt/Yennefer (zmínka)
    Přístupnost: Vzhledem k násilí a občasným ostřejším výrazům přibližně od 12 let.
    Varování: opilost, polibek a sex v opilosti (hodně decentní narážka, oba s tím souhlasí)
    Poznámka autora: Povídka není sepsána za účelem zisku, většina postav je majetkem Andrzeje Sapkowského (já s nimi akorát provádím různé nepřístojnosti).

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Pomáhat a chránit - kapitola 7

    Obdarovaný: 
    Remi
    Fandom: 

    Shrnutí: Co kdyby postavy ze Zaklínače žily v současnosti? Mladý písničkář Jaskier potká jednoho večera policistu Geralta, který se stane velkou inspirací pro jeho tvorbu. A možná něčím víc…
    Párování: Jaskier/Geralt, v minulosti Geralt/Yennefer (zmínka)
    Přístupnost: Vzhledem k násilí a občasným ostřejším výrazům přibližně od 12 let.
    Varování: konkrétně tato kapitola bez varování
    Poznámka autora: Povídka není sepsána za účelem zisku, většina postav je majetkem Andrzeje Sapkowského (já s nimi akorát provádím různé nepřístojnosti).

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Pomáhat a chránit - kapitola 6

    Obdarovaný: 
    Remi
    Fandom: 

    Shrnutí: Co kdyby postavy ze Zaklínače žily v současnosti? Mladý písničkář Jaskier potká jednoho večera policistu Geralta, který se stane velkou inspirací pro jeho tvorbu. A možná něčím víc…
    Párování: Jaskier/Geralt, v minulosti Geralt/Yennefer (zmínka)
    Přístupnost: Vzhledem k násilí a občasným ostřejším výrazům přibližně od 12 let.
    Varování: nemocnice
    Poznámka autora: Povídka není sepsána za účelem zisku, většina postav je majetkem Andrzeje Sapkowského (já s nimi akorát provádím různé nepřístojnosti).

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Pomáhat a chránit - kapitola 5

    Obdarovaný: 
    Remi
    Fandom: 

    Shrnutí: Co kdyby postavy ze Zaklínače žily v současnosti? Mladý písničkář Jaskier potká jednoho večera policistu Geralta, který se stane velkou inspirací pro jeho tvorbu. A možná něčím víc…
    Párování: Jaskier/Geralt, v minulosti Geralt/Yennefer (zmínka)
    Přístupnost: Vzhledem k násilí a občasným ostřejším výrazům přibližně od 12 let.
    Varování: střelba, střelné zranění
    Poznámka autora: Povídka není sepsána za účelem zisku, většina postav je majetkem Andrzeje Sapkowského (já s nimi akorát provádím různé nepřístojnosti).

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Pomáhat a chránit - kapitola 4

    Obdarovaný: 
    Remi
    Fandom: 

    Shrnutí: Co kdyby postavy ze Zaklínače žily v současnosti? Mladý písničkář Jaskier potká jednoho večera policistu Geralta, který se stane velkou inspirací pro jeho tvorbu. A možná něčím víc…
    Párování: Jaskier/Geralt, v minulosti Geralt/Yennefer (zmínka)
    Přístupnost: Vzhledem k násilí a občasným ostřejším výrazům přibližně od 12 let.
    Varování: kocovina
    Poznámka autora: Povídka není sepsána za účelem zisku, většina postav je majetkem Andrzeje Sapkowského (já s nimi akorát provádím různé nepřístojnosti).

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Chtěla jsem

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Protože tohle je tak nějak upřímné...

    Drabble: 

    Chtěla jsem spálit všechna svá trápení v plameni svíčky
    Vysušit slzy pod svými víčky
    Skrýt se před vztekem plískanic
    Oheň však mlčí a neříká nic

    Chtěla jsem utopit všechny své výčitky v kapce vody
    Navždy se vymanit z nesvobody
    Držet se správných souřadnic
    Moře však mlčí a neříká nic

    Chtěla jsem pohřbít všechny své hříchy hluboko v hlíně
    Zbavit se proher, utéct své vině
    Chtít méně a přitom mít víc
    Země však mlčí a neříká nic

    Chtěla jsem vykřičet všechny své otázky na oblohu
    Pohlédnout do očí, rozumět Bohu
    Jehož láska je bez hranic
    Nebe však mlčí a neříká nic

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Až...

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní.
    Patří do mé anaforní (anaforické?) série (odkaz přidám posléze). Už je to pro mě skoro tradice.

    Drabble: 

    Až jednou budu dospělá
    Až mě zas rozpálíš do běla
    Až mi zas někdy bude lépe
    Až zase uslyším, že někdo klepe
    Až do té hrůzy spadnu znova
    Až vyčerpám všechna slova
    Až se mi bude lámat hlas
    Až budu mít nový alias
    Až zase budu pochybovat
    Až nebudu mít kam se schovat
    Až mi zas slzy promáčí tváře
    Až jako pokrytec odsoudím lháře
    Až tě třeba trochu pochopím
    Až se ve vlnách dnů potopím
    Až usnu o pauze polední
    Až se naposled rozední
    Až jednou zhasne den poslední
    Až bude konec, Pane můj
    Až bude konec, při mně stůj

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Bylo to k ničemu?

    Úvodní poznámka: 

    Opět můj AU, kde je skoro všechno stejné, akorát spolu skončí Amélie a Ellena.

    Drabble: 

    Udělali vše, co se dalo. Společně porazili Murien.
    Ta cesta je změnila. Ellena dospěla. Jan získal dvě skvělé kamarádky. Amélie překonala svůj obrovský strach.
    A stejně to bylo k ničemu. Černá bouře se blížila. Runa času byla tatam. Možnosti došly.
    Ellena objala otce, chůvu i Jana.
    Pak se otočila k Amélii.
    „Naposledy?”
    Princezna jen přikývla. Do toho polibku vložila všechnu svou lásku i veškerou lítost z toho, že kdyby byla o něco odvážnější, měly by s Amélií víc času.
    Pohlédly si do očí. Miluju tě. Nemuselo to zaznít, věděly to.
    Bouře vtrhla do zámku a zhasila svíce. Všechno pohltila temnota.

    Závěrečná poznámka: 

    Ale protože zabili Murien, tvůrkyni kletby, a daly si polibek z pravé lásky, bouře zmizela. Ellena se ráno probudila ve své posteli a byl to den po jejích narozeninách. A tak žily (i žili) šťastně tak dlouho, dokud se zas něco nepokazilo. ;)

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Obejměte mě

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuju si téma č. 29 - Držte mě.

    Varování: 

    nespecifikovaný angst

    Drabble: 

    „Doriane!”
    Basil byl vyděšený. Mladý pan Gray mu poslal naléhavý vzkaz, aby přišel, jakmile to bude možné. Basil již potvrdil svou účast na večeři ve velmi vážené společnosti, obratem ale poslal sluhu s omluvou a vyrazil za Dorianem.
    Krásný mladík, jeho múza, seděl na posteli, zlatavé vlasy rozcuchané a srdceryvně vzlykal. Basil nedbal vybraných způsobů a vrhl se k Dorianovi.
    „Doriane, co se stalo? Povídejte!”
    Mladík vzlykl a dostal ze sebe: „Basile…” Přijal malířův kapesník.
    „Basile, jen mě obejměte.”
    Basil byl tímto požadavkem poněkud zaskočen, Dorian ale uchopil jeho paže a omotal si je kolem ramen.
    „Držte mě a nepouštějte.”

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Zapálené týpí

    Drabble: 

    Jako táborová vedoucí se vždycky těším na polední klid. Poklidnou hodinku, během které aspoň trochu doženu spánkový deficit. Obvykle se ale právě po obědě děti rozhodnou hulákat s kytarou, mlátit o sebe dvěma kameny či jinak vyvádět a halekat.

    Dnes se rozkošnicky rozvaluju na sluníčku. Už skoro spím, když tu náhodou mě silný sluchový vjem vystřelí zpět do bdělosti. Je ticho. Podezřelé ticho.
    Ostatní vedoucí jsou zalezlí. Je to na mně.
    Nevrle hledám děti. Osnují plán převratu a svržení vedoucích? Vydali se do vesnice vykoupit sladkosti? Zapalují týpí?
    Všichni jsou sesedlí u ohniště a civí do telefonů.
    Zlaté zapálené týpko.

    Závěrečná poznámka: 

    Přesně tato scéna se nestala. Ale mohla by.

    Jo a nechci znít příliš moralisticky, jen jsem potřebovala pointu.

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Dobrodružné putování

    Fandom: 
    Obrázek: 
    Úvodní poznámka: 

    Mňau mňau.
    Je to upatlané, ale já to jinak neumím.

    Závěrečná poznámka: 

    Them: How many puns can you fit into one poster?
    Me: Yes :D

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Heboučký samet

    Fandom: 
    Drabble: 

    V dlani cítím heboučký samet. Vrní
    Ještě hřeje dubnovým sluníčkem
    Je tak málo květů, příliš mnoho trní
    Příliš mnoho utrpení v světě maličkém

    Zabila jsem je, jako zabíjím sebe
    Pár dnů mě potěší a pak usychají
    Prázdný pokoj, prázdné srdce zebe
    Neupřímný úsměv bolest duše tají

    Ostří za sebou nechává rány
    Svět vstává z popela, do kterého se vracím
    Všechny účty byly přečerpány
    Naděje byla. Už ji zase ztrácím

    Nakonec čas prý všechno zhojí
    Heboučký šedý samet pokryl prach
    Větve, vázu a stůl, kde stojí
    Zbylo zklamání, hanba a strach

    Snad naděje temnotu rozzáří
    Heboučký samet mě hladí po tváři

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Tomu ty nerozumíš, boomeře

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Omluvte můj pokus o skloňování slova boomer.
    Drabble patří do mého Zaklínačského AU z Vánoční nadílky (jednoduše: Zaklínač v současnosti, Geralt je policista a Jaskier je písničkář a busker). Drabble se odehrává časově po vánoční povídce (která ještě není dokončená, takže možná trochu spoiler? Ale všichni víme, jak to skončí ;D).

    Drabble: 

    „Tak?”
    Geralt pozdvihl obočí. „Takhle chceš jít ven?”
    Jeho přítel si oblékl bílý crop top s duhovým nápisem Be gay, do crime! Přes něj měl přehozenou košili tak barevnou, že Geraltovi málem začaly slzet oči. To celé korunovaly hořčicové džíny.
    Jaskier byl reakcí zjevně zklamán a s výrazem OK, boomer prohlásil: „Tohle je známka punku. Tomu nemůžeš rozumět.”
    „Co ty víš o punku? V jeho zlaté éře jsi byl dávno na houbách.”
    „Nejsem o tolik mladší než ty!”
    Geralt si povzdechl úplně stejně, jako když uklidňoval navztekanou Ciri. „No dobře, dělej, jak chceš. Ale nezapomeň, že je venku mínus deset.”

    Závěrečná poznámka: 

    Možná bych chlapcům mohla založit vlastní fandom...

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Půlnoční povídka

    Fandom: 
    Drabble: 

    Přežiju plískanice. Potkat partnera? Pitomost. Partnerku? Provázání? Propojení?
    Pche. Přežitek. Pouta. Provaz.

    Přehmat, přešlap!
    Potkala personu. Počalo psaní příběhu.
    Plkaly. Prozpěvovaly. Procházky. Pohledy.
    Pocity. Prožitky.
    Pak poodešla.
    Posmutněla. Plakala. Prohra, podvod! Pád. Pouhopouhá prázdná pustina.
    Potom přišla. Prosila. Plakaly. Prominula.
    Příhoda pokračuje!
    Pousmání.
    „Páku?”
    „Páku!”
    Prásk!
    „Pšík!”
    „Pukni, potvoro!”
    Popichování, pobavení. Pohled. Pohmat. Poklep. Poslech.
    „Píseň…”
    „Plíseň?”
    „Píseň, pitomče!”
    „Pako!”
    Pak…
    Porucha. Prázdno. Ponížení. Padám propastí. Peklo.
    „Pomůžeš? Pomoz, prosím,” pípla.
    Podala pomocnou paži. Pomohla. Podpořila.
    Pohromadě pokračují.
    Posun.
    Pohladila. Padla pusa. Pravý polibek. Poklekla, požádala.
    Pocity plní plíce, paže, podbřišek.
    Patřit.
    „Postel?”
    „Prasátečko.”
    Přátelství. Příchylnost. Přízeň.
    Pouta? Pouto.
    Pokračování…

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Sladká bolest

    Úvodní poznámka: 

    V drabble to není zmíněno, ale berme to tak, že Izzy si kdykoli může říci, když mu něco nebude příjemné, a aktivitu ukončit.

    Varování: 

    BDSM, konsenzuální bičování se sexuálním podtextem (15+)

    Drabble: 

    Bič dopadl s prásknutím předcházeným hlasitým hvizdem.
    “Nic neslyším,” řekl Blackbeard tónem, kterému nebylo radno odporovat.
    Izzy procedil mezi zuby: “Jedna.”
    “Správně.”
    Druhý úder. Izzy na sobě nedal nic znát, jen se přerývaně nadechl a bez pobízení řekl číslo.
    Brzy měl záda v jednom ohni. Bolavém vášnivém ohni.
    “Ede, jsi si jistý, že se tahle změna osvědčí?” zeptal se starostlivě Stede, který celou scénu sledoval. “Zdá se mi, že je to pro něho spíš odměna, než trest.”
    “Dvacet.”
    Edward si přidřepl k Izzymu a pomocí biče mu zvednul bradu.
    “Budeš se chovat slušně?”
    Izzy se usmál a zasyčel: “Ne. Pane.”

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Byly spaseny. Všechny.

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Hrozně moc děkuju všem, kteří zvládají komentovat. Jste skvělí!
    Pořád si říkám, že až bude klidněji, taky se do toho pustím.

    Drabble: 

    V jejich očích vidím něco, co jsem u člověka nikdy dřív neviděla. Hlad. Touhu. Odhodlání urvat největší kus za každou cenu. Jsou v pozoru, svaly napjaté, připraveni k útoku. Trochu mě to děsí.
    Mrknu na ostatní. Jsme připraveni.
    „První kolo! Každý si vezme jeden!”
    Sesypou se jako kobylky. Za vteřinku na tácku zbývají dva lívance. Ještě jich schováváme dost, ale nemůžeme jim dát všechny najednou, poprali by se.
    Hltají, jako kdyby týden nejedli. Ti, co už lívanec spolkli, na mě hladově zírají. Působí jako obr, který slupl malinu a teď čeká, kdy přinesou hlavní chod.
    Všichni dojedli.
    „Vyhlašuju druhé kolo!”

    Závěrečná poznámka: 

    Táborové drabble musí být. A takhle to skutečně chodí. Vždy, když máme lívance, musí vedoucí striktně hlídat všechny a odpočítávat kola (první - každý si vezme první lívanec, atd.), jinak ti průbojnější sežrali celý tác a na ty méně asertivní by nezbylo nic :D.

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Mezi řádky

    Obrázek: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuju si téma č. 18 - Poznávací znamení.

    Drabble: 

    Věděla, že je to nebezpečné. Ale risk je zisk. Nemohla jinak, žár lásky by ji spálil zevnitř. Poslala Vivice kytičku fialek a čekala.

    Stejnou květinou se s ní Vivica po pár týdnech rozloučila. Vybrala si bezpečí manželovy náruče. Ovadlé květy, stále omamně vonící, na rohožce přede dveřmi Tove připomínaly vášnivé polibky.

    Tu pravou poznala později. Tooti. Každé léto spolu utíkaly do svého světa. Do oken chatky na ostrově pověsily záclony se vzorem drobných fialových kvítků.

    Když ve svých osmdesáti šesti letech zemřela na rakovinu plic a pochovali ji na hřbitově v Helsinkách, její partnerka osázela celý hrob květinami. Voňavými fialkami.

    Závěrečná poznámka: 

    Fialky se dříve používaly jako symbol lásky ženy k ženě (podobně jako u mužských párů zelený karafiát). Pochází to z básní známé básnířky Sapfó.

    Zmíněné vztahy (s Vivicou Bandler a celoživotní partnerkou Tuulikki Pietilä, přezdívanou Tooti) jsou skutečně pravdivé. I místo posledního odpočinku je skutečné. Celá zápletka s fialkami je ale moje umělecká nadsázka. Pokud vás o Tove Janssonové zajímá víc (a věci, které jsou pravda), tak zkuste tento článek.

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Nána zakletá

    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní.

    Původně jsem to napsala jako soutěžní, ale pak mi přišlo, že tam to téma moc není.

    Drabble: 

    „Elleno, co si dáš? Koláče? Vajíčka? Bábovku?”
    Chůva byla s rozumem v koncích. Princezna ale jen tupě zírala na stůl pokrytý hromadami jídla.
    „Já nevím.”
    „Tak si dej to, na co máš chuť!” povzbudivě řekla chůva.
    Ellena vztekle odsekla: „Já ale nevím, na co mám chuť!”
    V tom se do kuchyně přiřítila Amélie, popadla dva tvarohové koláče, hrst jahod, usmála se na Ellenu a zavolala na ni: „Lukostřelba odpoledne? Buď tam!” A vyběhla ze dveří, patrně do sklepení za Archivaldem.
    „Vidíš. Vezmi si příklad z Amélie,” zavrtěla chůva hlavou.
    Ellena obrátila oči v sloup: „Už aby přišla ta černá bouře.”

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Tolik možností a všechny jsou skvělé...

    Úvodní poznámka: 

    Komu se ještě vybavila píseň od Jananasu Želé? :D

    Drabble: 

    Lord Henry vypadal nadmíru spokojeně. Ale Dorian, který seděl naproti němu, se necítil ve své kůži. Bylo toho až příliš mnoho nového najednou.
    „No tak, Doriane. Čím začneme?”
    Mladík si pozorně vyslechl dlouhý seznam nápojů a byla mu nabídnuta dýmka, cigarety i opium. Krásná dívka, která je obsluhovala, se protáhla až příliš blízko kolem něj.
    Jeho společník si všiml rozpaků na mladistvé tváři.
    „Víte co, Doriane? Vyberu za vás. Jen se zhluboka nadechněte a užívejte si to. Nebudete zklamán, nebojte se.”
    Dorianovi se značně ulevilo. Zabořil se hlouběji do pohodlného křesla a zavřel oči.
    Henry si ten pohled opravdu užíval.

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Aspoň to zkusil

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Jaskier do sebe obrací zbytek alkoholického nápoje z poháru, který s třísknutím pokládá na stůl. Narovnává si svůj okázalý oděv a hlasitě si odkašle, aby získal pozornost co nejvíce lidí v krčmě. Začíná vyprávět. Publikum neví, co si myslet. V pauzách, které mají být vyplněny smíchem, je překvapené ticho. Jaskier se nevzdává.

    Drabble: 

    Jaskier: (nonšalantně) …Znáte to. V každém městě je spousta krásných dam. Potkal jsem jednu takovou… (zkousne si ret) No, však víte. Vdaná. Občas jsem za ní zaskočil. (mrknutí) Asi za měsíc byl čas vydat se dál, nabrat novou inspiraci. No a najednou mě v krčmě shání tahle dáma. Tak si říkám: Na rozloučenou. A ona že mešká. Ženské věci. (pokrčí rameny) A já že manžel bude mít radost. A ona že manžel přece celé léto pracuje za horou v lese. A já že ať si teda nechá namíchat u čarodějnice lektvar.
    To vám povídám, takhle rychle jsem ještě odnikud neodjížděl!

    Závěrečná poznámka: 

    V tomto momentu má toho osazenstvo krčmy tak akorát dost. Cokoli dalšího, co Jaskier říká, zaniká v bučení davu. Ramenatí chasníci se zvedají a Jaskier má nový rekord nejrychlejšího úprku.
    V tom momentu se rozhodl pověsit stand-up na hřebík a zkusit to s loutnou.

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    A kolem bylo nic

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Horůrek.

    Varování: 

    Něco jako spánková paralýza, noční můra

    Drabble: 

    Po dlouhém vyčerpávajícím dni konečně mohla nechat ochabnout bolavé znavené tělo a zavřít pálící oči. Pomalu se snesla do náruče spánku.
    Když oči znovu otevřela, kolem bylo nic. Ne tma jako v nejhlubší noci. Tma měla strukturu, existovala. Ale kolem ní nebylo nic. Vůbec nic.
    Zkusila křičet. Snažila se pohnout, udělat něco, probudit se.
    Nebo už byla vzhůru?
    Byla paralyzovaná, z hrdla se neozvala ani hláska, její vlastní tělo ji neposlouchalo.
    Nemohla dělat nic a přesně to ji obklopovalo, svíralo a dusilo.

    Našel ji ráno. V její posteli.
    Byla vyděšená. Odmítala jít spát.
    Zemřela za dva měsíce z nedostatku spánku.

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Ten největší hřích

    Úvodní poznámka: 

    Upřímně smekám před všemi, kteří komentují, já to moc nedávám. A trochu krizuju :D
    Tak jsem si napsala něco hodně střeleného.

    Drabble: 

    Petronel pozvedl obočí vysoko nad obroučky brýlí. „Kolik jste udělali dobrých skutků?”
    „Přiměřeně!” vyhrknul Atakdále. Já mu dal pohlavek.
    „Samozřejmě jsme konali jen samé dobré skutky,” prohlásil Já se skromností sobě vlastní.
    „Vyhnal dceru z domu, zabavil celé zemi sůl a zničil ji, čímž udělal pěknou paseku v ekosystému... A tak dále,” četl Uriáš ze Svědomí.
    „Atakdále, to jsem já!”
    „Kuš!” obořil se na rádce Já.
    „Tenhle tajtrlík mu pomáhal.”
    Já se nadurdil: „Nás nemůžete hodit do-”
    „Hrnce!”
    „Kotle, ty tajtrlíku!”
    Uriáš se ušklíbl: „Tam budeme házet tak akorát vajíčka. Se skořápkami.”
    Petronel vykřikl: „Tak to je ten největší hřích!”

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Bůh hraje s vesmírem v kostky. Nebo šachy?

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tak nějak letos jedu na vlně duchovních drabble. Nebo modliteb ve formě drabble?

    K tomuto je velice nutný uchoťuk. I zbytek EP velmi doporučuju k poslechu.

    Drabble: 

    Kde jsi?
    Nechal jsi mě o samotě
    V hrozném světě jak kůl v plotě
    Volám k Tobě nastokrát
    Odmítám už s Tebou hrát
    Ty Tvoje nebeské hry a partie
    Co když mě právě to nakonec zabije?
    Netuším, kam mám jít dál
    Stejně pokaždé můj král
    Končí v rohu šachovnice
    A kde jsi Ty?
    Nevím, jestli to zvládnu
    Když necítím Tvou oporu
    Mám malou víru i pokoru
    Mám málo lásky a soucitu
    Vím to
    Je to těžké, ale chci v Tebe věřit
    Jak oko v hlavě nechat se střežit
    Nenech tu hru zakončit matem
    A nebuď, prosím, mým krutým katem
    Prosím

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Jak poznáte mediky?

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní.
    Tohle téma mám v plánu nahrazovat v neděli, ale chtěla jsem si napsat toto jen tak pro radost ;).

    Drabble: 

    Kruhy pod očima z důvodu poflakování se na párty, případně mnohahodinového sezení nad skripty. Spíše z toho druhého. Napovídají tomu i prsty umazané od zvýrazňovačů.
    Fonendoskop kolem krku, ačkoli nepoznají chrůpky od vrzotů a šelest na srdci neuslyší ani v případě, že zkušený kardiolog ho díky hlasitosti pozná už od dveří.
    Fotí se v jednorázovém sálovém oblečení, aby mohli za pět minut utéct do vedlejší místnosti a sednout si, protože se jim na operačním sále dělá špatně.
    Jsou cyničtí. A s oblibou vypráví nechutné historky z nemocnice a očekávají, že se lidi kolem budou smát.
    Jak je ulovit? Jednoduché. Kafe.

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    To důležité

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Mno jo, jak si to malujeme a realita je pak jiná... A neznamená, že nutně horší.

    Drabble: 

    Rok 2023 - představa (rok 2018)

    Podaří se mi (snad) odmaturovat.
    Pravděpodobně budu studovat medicínu.
    Najdu si kluka.
    Co bude se skauty?
    Budu dospělá.

    Rok 2023 - realita

    Čtvrtý ročník medicíny, psychiatrická diagnóza a terapeutická péče. Šrámy, které už mi nikdo neodstraní.
    Vztah nemám. Moje domnělá heterosexualita ustoupila a nastoupil zmatek.
    Hledám si znovu cestu k oddílu.
    Našla jsem skvělá přátelství mezi evangelíky i ve škole.
    Učím se být dospělá, ale vnitřní dítě ve mně pořád je.

    Rok 2028 - představa (rok 2023)

    Budu vystudovaná lékařka.
    Práce? Hlavně klid.
    Věci, které mě baví. Lidé, které mám ráda.
    Život.

    Rok 2028 - realita

    Kdo ví?

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Co slovo, to perla

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Původně jsem chtěla psát o jednom nejmenovaném politikovi, ale pak jsem si uvědomila, že z úst našich vyučujících někdy padají takové klenoty, že by byla škoda je nevyužít. Hlášky, které padly ve výuce, jsou uvedené beze změn a jsou doplněny (sem tam) mými myšlenkami.

    Varování: 

    Jedno trochu přisprostlé slovo.

    Drabble: 

    „Sem započítáváme všechny, kteří akvírujou tuto infekci.”
    Akvírujou? Jakože A-queer-ujou?

    „Je tam resorpční lakuna.”
    Lakuna matata!

    „Máme na to takový speciální dyvajs…”
    „Plicní hypertenze končí pravoslavným srdečním selháním.”
    „Tento stent je napushován, to zamená naloadován, do zavaděče.”

    „Diapozitiv.”
    „Diáček.”
    „Nevím, jestli to mám na další slídě.”

    „Fleming, to byl bombarďák!”
    „Nebo chodíte jen tak felit…”
    „Do auta liju benzín, aby to jelo, do psa liju granule, aby to jelo.”
    „Zhoubná houba!”
    „My extrasystoly neléčíme, my je jen zaříkáváme.”
    „Tenkohlavec lidský. Když uděláte koloskopii, tak uvidíte, jak se tam míhají tyhle prdelky.”

    „Posun doprava je nevýznamný. Teda kromě politiků…”
    Studuju medicínu.

    Závěrečná poznámka: 

    K užití dávám odkaz na Generátor nových přísloví, který se k tématu mimořádně hodí ;).

    Slovo a-queerujou počítám já, Word i počítadlo jako jedno.

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Chaos, ale máme se rádi

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuju si téma č. 15 - Bujaré strkanice.

    Víkendovky s dětmi jsou prostě nejlepší <3.

    Drabble: 

    Začne to nevinně, jeden nebo dva lidi si lehnou, nabírají síly před výletem. Pak se nechají zlákat vedoucí. Malí vidí, že dospělí odpočívají. To si nemůžou nechat ujít a najednou se na posteli o velikosti dva krát dva metry mačká celé osazenstvo chaty.
    „Někdo mi zabořil loket do břicha!”
    „Nemůžu dýchat.”
    „Umírá mi ruka!”
    Na těch šťastnějších (třeba mně) leží dva nebo tři nejmenší a nejlehčí. Ti méně šťastní na sobě mají až tři vrstvy. Celý pletenec končetin a smějících se obličejů se hemží a chechtá.

    Večer opáčko. Hrajeme sardele a pokoušíme se vměstnat patnáct lidí na maličkou dívčí toaletu.

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Hájemství Velkého Fonta

    Úvodní poznámka: 

    Ehm, BJB moc. Neberte to vážně, je to takové pomezí dadaismu a absurdity :D

    Slovo Don’t mi počítadlo počítá jako jedno slovo a já též.

    Drabble: 

    Hroši od Bobří řeky
    Vydali se do hospody
    Měli totiž po krk vody
    Brunátněli vzteky

    Strávili tam týden celý
    Pivo teklo z Rychlé pípy
    Košilaté řeči, vtipy
    Se tam vyprávěly

    Snědli všechno, na co přišli
    Klobásky a Ježka z pece
    Puding a kus býčí plece
    Příbory jen tak tak vyšly

    Přehnali to s jedním šprýmem
    Ze Stínadel se kouří
    Hospodský jen oči mhouří
    A dusí se dýmem

    Na hospodě visí Velký Font
    Hroši zakázani! Hippos, don’t!

    Snad mě máte za chuje
    Vše je jen z mé kebule
    Parodie čistá
    Jedna věc je jistá
    Foglar jako vrtule
    Teď v hrobě rotuje

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Chtěla jsem

    Fandom: 
    Drabble: 

    Chtěla jsem spálit všechna svá trápení v plameni svíčky
    Vysušit slzy pod svými víčky
    Skrýt se před vztekem plískanic
    Oheň však mlčí a neříká nic

    Chtěla jsem utopit všechny své výčitky v kapce vody
    Navždy se vymanit z nesvobody
    Držet se správných souřadnic
    Moře však mlčí a neříká nic

    Chtěla jsem pohřbít všechny své hříchy hluboko v hlíně
    Zbavit se proher, utéct své vině
    Chtít méně a přitom mít víc
    Země však mlčí a neříká nic

    Chtěla jsem vykřičet všechny své otázky na oblohu
    Pohlédnout do očí, rozumět Bohu
    Jehož láska je bez hranic
    Nebe však mlčí a neříká nic

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Tak, jak ji známe

    Úvodní poznámka: 

    Z dopisu Ladislava Stroupežnického paní Elišce Kutnohorské.
    V Praze 3. ledna 1890

    Drabble: 

    Vážená paní,

    Váš pokus o pohádku jsem přečetl jen s největším sebezapřením a pouze proto, že bych si nesplněním pracovní povinnosti koledoval o výpověď.
    Kromě toho, že vykrádáte českou klasiku, ze které jste stvořila nesmyslnou směs dějových linek, se Vaše postavy často chovají nelogicky. Na prince Drsoně v jedné části hry úplně zapomenete. A to ani nezmiňuji prvoplánový humor.
    Největší katastrofou je ovšem scéna, kdy se všichni trpaslíci trýznění dědem Vševědem spojí s obrem Kolodějem a sedíce na jeho ramenou zničí celé království. Co si má divák z této hry odnést?
    Jedná se o řečnickou otázku. Odpovídat nemusíte.

    Ladislav Stroupežnický

    Závěrečná poznámka: 

    Paní Eliška Kutnohorská (aka Jára Cimrman) se touto (pravda, nepříliš konstruktivní) kritikou inspirovala a divadelní hra Dlouhý, Široký a Krátkozraký se dočkala přepisu do podoby, v jaké ji známe dnes.

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Empiricky ověřeno

    Úvodní poznámka: 

    Ještě že tu medicínu studuju. Když jsem v koncích, tak na ni jde napasovat skoro každé téma.

    Drabble: 

    Seminář z patofyziologie s mojí oblíbenou doktorkou. Bavíme se o metabolismu tekutin v organismu.
    „Tak, co nám ještě ovlivňuje retenci a vylučování vody?”
    Heh, netuším, proto tu jsem.
    Vyučující dodá do ticha: „Studenti to obvykle velmi dobře znají z vlastní zkušenosti.”
    „Alkohol!”
    Odpověď je provázená smíchem.
    „Přesně tak. Ethanol tlumí tvorbu vazopresinu neboli antidiuretického hormonu. Tím pádem se resorbuje méně vody ve sběracích kanálcích ledvin. Sami jste to určitě zažili. Sedíte s kamarády v hospodě, dáte si čtyři piva a pak lítáte na malou celý večer. Jednak do sebe dostanete dva litry tekutin, jednak si blokujete retenci vody přes akvaporiny.”

    Závěrečná poznámka: 

    Pro případné zájemce více informací o vazopresinu zde.

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Na koberečku

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Ráda bych všechny varovala, že v tomhle drabble se v podstatě nic nestane.
    Ale kdo jiný by měl být touto dvojicí (krom Crowleyho a Azirafala)?

    Drabble: 

    „Petroneli, Petroneli,” kroutil Pánbůh hlavou. „Proč si nevezmeš příklad z ostatních andělů?”
    „Ale-”
    „Nic mi neříkej. Hříšník má zpytovat svědomí.”
    Pánbůh se otočil a šel se věnovat nebeským povinnostem.
    Uriáš celou scénu sledoval. „Chi chi chiii.”
    „Moc se nesměj, ty kyblíku špíny. Ty nevíš, jaké je to mít takového přísného nadřízeného.”
    Uriáš chtěl něco odseknout, ale pak se zarazil. Když ho káral jeho šéf, rozhodně to nebylo takhle příjemné. A to byl na koberečku už mnohokrát. Přece jen pobyt v nebi na něj měl neoddiskutovatelný vliv.
    Navíc, což bylo bráno jako neodpustitelné, měl slabost pro jednoho jistého matlu.
    „Promiň, anděli.”

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    De profundis II

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tak jsem zpět doma z velikonoční mládežnické akce (povětšinou mimo signál) a navracím se ke klidnějšímu psaní a snad i čtení a komentování.
    Je ve mně tolik pocitů, že už to několik dnů musím ventilovat do drabblů. Tohle drabble chci věnovat E. a B., z jejichž večerního programu jsem si vypůjčila pár věcí. A taky K. Myslím na tebe a posílám ti hodně síly.

    Dva uchoťuky tady a tady.

    Pokud se necítíte na depkoidní text, tak raději nečtěte dál. A hezky se dneska opečujte. <3

    Varování: 

    Nespecifické psychické problémy

    Drabble: 

    Zavírám se do pokoje. Bezpečný prostor se stává mým hrobem, mou rakví. Komfort vždycky vítězí nad svobodou.

    Proč to tak bolí? Jako by se to znásobovalo tím, že jde o někoho, koho mám ráda, a ne o mě. Slzy nejdou zastavit.
    Jsem rozbitá.

    Vzkříšení? Necítím se tak.

    Chci tě držet v objetí tak dlouho, dokud to nebude dobrý. I přes to, že ti probrečím tričko skrz naskrz.

    Haldy špinavého nádobí, povinností, zkoušek, pochybností a výčitek mě pomalu dusí.
    Kde jsi, když tě volám ze dna?

    Naděje. Hymna mojí duše.
    Snad někdy otevřu okno a znova se nadechnu.
    Znovu budu žít.

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Bože. Posloucháš?

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma číslo 8 - Namaluj mi svět.

    Drabble: 

    Jsi mrtev a my jsme tě zabili.
    Žal pátku a ticho bílé soboty.
    Věřím?
    Není to lehké. Hrozné věci pokrývají celý flipchart a to bychom mohli pokračovat.
    Nerozumím, vysvětli mi to!
    Všechno má teď hořkou pachuť.
    Mám tě snad prosit, abys přemaloval svoje stvoření? Abys stáhl plátno, napnul nové a začal od píky? Znovu a lépe! Mám být tak troufalá?
    Nemůžu.
    Jen kroky v rozmoklé hlíně a zpěv ptáků. Štěbetají, jako by dneska měl být konec světa a oni chtěli vykřičet všechny melodie, které ještě nezazněly.
    Je to trochu jako sen.
    Smiluj se nade mnou.
    Chci věřit.
    Buď se mnou.

    Závěrečná poznámka: 

    Amen.

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Doufám…

    Fandom: 
    Drabble: 

    Nikdy jsem se necítila tak živá jako teď. S tebou.
    Zpívá se Láska bázeň vyhání. Ale čím víc tě miluju, tím víc mě svírá strach. Bojím se o tebe. Bojím se o sebe. Bojím se o nás. Co když někdy tenhle krásný sen skončí? Co když se ti něco stane? A já to pak nezvládnu?
    Nebo, což je možná ještě horší, co když jednoho dne zjistíme, že už si prostě nemáme co říct? Že jsme se pomalu, den po dni, začali odcizovat, až se jednou ráno probudíme a budeme si cizí.
    Může vůbec láska přetrvat roky, hádky, sobectví? Smrt?
    Doufám….

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Za pravdu

    Fandom: 
    Varování: 

    Vězení, násilí, mučení

    Drabble: 

    Pravdu, spravedlnost, dobro, lásku brání až do roztrhání těla, do posledního dechu. Chrání je, protože neexistuje nic jiného, co by za to stálo. Protože co jiného je důležité?
    Staví se na stranu slabších. Brání dobro, i když zrovna prohrává. Nikdy nezradí, protože tím by ztratila sama sebe. Ztratila by všechno.
    To se jí nakonec stává osudným. Tváře věznitelů se slévají do jedné. Její tělo je jako kus masa, rány se nestíhají zacelovat.
    Je zbitá, vyčerpaná, zoufalá. Na pokraji sil. Pevné řetězy nedovolují uniknout, nejde se pohnout, nemůže dál.
    Ale duši spoutat nelze, ta se vznáší vysoko na obloze.
    Je volná.

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Ten boj zuří i v nás

    Fandom: 
    Varování: 

    Válka

    Drabble: 

    Na jedné straně my
    A na druhé ty druzí
    To život oněmí
    Ve válce mlčí múzy

    Stavíme barikády
    Odkloňme davy lůzy
    Kdo je tam a kdo tady?
    Ve válce mlčí múzy

    Už není kam se schovat
    Střelba se mísí s chůzí
    Lepší je neriskovat
    Ve válce mlčí múzy

    Duše je na smutné cáry
    A mizí v chřtánu hrůzy
    Naděje plní máry
    Ve válce mlčí múzy

    A ti, co bloudí sami
    To nejsou dobrodruzi
    Ti byli kdysi námi
    Ve válce mlčí múzy

    Než se mi zlomí hlas
    Řeknu vám bez iluzí
    Ten boj zuří i v nás
    Ve válce mlčí múzy

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    It is not mine

    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní. A navíc tripple drabble. Stažený tvar slova beru jako jedno slovo. Vzhledem k tomu, že je to nesoutěžní, je to asi stejně jedno.
    A pardon my english, I try my best.

    Statement of Alex Timley, regarding a memory of their own death. Original date unknown.

    Statement beggins.

    Varování: 

    Schizofrenie, intrapsychické halucinace, nespecifikovaná příšera, gore, smrt
    Schizophrenia, intrapsychic hallucinations, unspecified monster, gore, death

    Drabble: 

    The thought was not mine. That I know for sure.

    I can see what you think. Doctors call it intrapsychic hallucinations. Typical symptom of schizophrenia. But that is not my case.

    I saw myself die. I felt it.
    It wasn’t a dream nor a vision. It’s more like… a memory. But it is not mine, it cannot be. How could I have a memory of my own death? If it isn’t mine, then who had put it into my head?

    I was walking home from work. It was dark, around midnight I think. There was the same stretch of roadwork as there had been in the past three weeks. Suddenly something shot up from the hole in the pavement. It looked like a very thin arm with more joints than I thought was possible.
    It reached right into my chest and squeezed my heart. I froze. It was so cold and dark. I don’t know how I could’ve felt darkness inside my chest, but I did. It held me tighter and tighter. Have you ever felt life slowly abandoning you? It’s a horrible feeling. You just slip further away into nothingness. You can’t do anything, there is nothing to hold on to.
    As I was almost unconscious, I saw it. Eyes.
    I couldn’t see the whole creature, just the angular limp and those staring eyes. The gaze penetrated into my mind. It feasted on my fear. These inhuman eyes were the scariest thing I’ve ever seen. Or…have not seen.
    Then I died. And there was nothing.

    I woke up on the same street. It started to dawn.

    I am very scared.

    I am going to die soon. I am sure of it now. And you probably can’t help me.
    I am going to die.
    I know, because I saw it.

  • Obrázek uživatele Evangelista biolog

    Jsi to ty?

    Drabble: 

    „Neile?” ozval se matně povědomý hlas. Wilson ucítil na předloktí až příliš silný stisk.
    „Promiňte, musel jste si mě s někým splést.”
    Muž ho obrátil obličejem k sobě.
    „Neile, to není možné! Vždyť jsi…” Hlas se zadrhnul v hrdle. „Nevzpomínáš si? Todd. Todd Anderson.”
    To jméno spustilo sérii obrazů. Sen noci svatojánské. Jeskyně, saxofon. Básně. Mladší verze tohoto muže sedící na protější posteli a usmívající se na něj. Hrozný žal a bolest.
    Wilson zavrávoral a posadil se na podlahu. Todd si dřepl naproti němu. Brečel, ale přes slzy se usmíval.
    Ten úsměv poznával.
    „Já myslel, že jsem tě ztratil.”
    „Todde?”

    Závěrečná poznámka: 

    Nemůžu se přenést přes to, že Robert Sean Leonard hrál Neila Perryho (který byl otcem nucený stát se lékařem) a o nějakou dobu později pak Jamese Wilsona, onkologa.

Stránky

-A A +A