Moje články

Rozlehlá je šířina nedozírného oceánu. Vlny se tříští o pobřežní skaliska, vyhazujíce smolné chaluhy a ryby ke smrti uschnutím.
Nedaleko pluje loď, hrdá příď nese název, který by se do basicu dal přeložit jako Bezejmenná.
"Dokázali jsme to," vydechne lodivod, když plavidlo mine nejzazší výběžek pevninský a vnoří se do nových vod.
"A jak že tomu tady říkáte?" pokazí tímto všedním dotazem dobrodružnost okamžiku Tyros.
"Myš Dobré Naděje. Jsme první, kdo ho obepluli. Mnozí se pokoušeli a bídně ztroskotali na pobřežních skalách."
Loď mizí v dáli.
Gwen a kluci se zamyšleně dívají na obřího hlodavce, který na rozloučenou mává packou.

Pokud by se prostředí mělo srovnat s jakoukoliv kavárnou, totálně by pohořelo. Je to tu... neosobní, sterilní.
Výsledků je taky dosti pomálu. Dvacet na každých dvě stě miliard.
No a když si vezmete ty náklady... tohle neplatí zákazník, ale pořadatel.
Nechtějte vidět účet za elektřinu. Nechtějte vidět účet za 'kafe' a 'sušenky'.
Vážně ne.
Ovšem, když se zadaří, tak to stojí za to. Vztahy jsou sice kraťounké, ale ty následky!
Která seznamka se může pochlubit, že z úspěchu jsou články v novinách, pořady v televizi a rozruch v kruzích různého druhu?
Žádná.
Jenom ta francouzsko - švýcarská. Velký hadronový urychlovač zvaná.

V černém písku jeskyně věčně hoří oheň. Ničím neživený, neuhasitelný, dar boha Héfaista. O kus dál ze země tančí další plameny. Věčné, neuhasitelné.
Oltář, postavený ze stejně černého kamene zbrotí červená prška. Víno.
Kněz uctivě položí před sochu další obětiny. Nástroje, kovové rudy.
Náhodný sluneční paprsek se zamihotá na ošklivém obličeji boha ohně a kovářství a ten trochu zkrásní.
Pak z hlubin jeskyně zazní prudké zasyčení a u jedné ze stěn vzplane nový oheň.
Kněz padne na kolena.
Bůh promluvil a požehnal!
Šťastná chvíle pro chrám i řemeslníky, co tu jsou. Jejich modlitby budou zajisté vyslyšeny.
Ohně dál hoří.
Neuhasitelné.

Satelit byl nehostinný, šedá pustá pláň plná kamenů, kráterů a proláklin. Boty se bořily do vrstvy prachu, který v nízké gravitaci klesal stejně ochotně jako saze. Za obzorem vycházela mateřská planeta a Gwen pocítila drobné zavlnění v Síle.
Gwen... zašeptal Mossi.
Co je?
Tam...
Proti jasné, oranžové a modré barvě planety se rýsovaly tři postavy. Bez skafandrů, zato s cylindry. Kousek dál trčel z měsíčního povrchu trup rakety. Posádka Nameless zaraženě zírala.
"Dovolte, abychom se představili," řekla první postava, "kapitán Nicholl."
"Impey Barbicane."
"Michel Ardan."
Gwen sundala přilbu. Zbytek posádky učinil totéž vzápětí.
"Je nám ctí, pánové. Generál Gwen Cote."

Klon se zdál drobnější než ostatní. Trochu se krčil.
Jeho naleštěné brnění zářilo.
Kdyby byl akční figurka, bude ještě v krabici. Kdyby byl oblečení, bude mít všechny cedulky a igelitový obal přes sebe.
"Jak dlouho seš z Kamina?" zeptal se Mossi.
"Dva dny."
"No, tos do toho skočil rovnýma nohama."
"Spadl, Mossi," opravila ho Gwen, "aspoň, že do vody."
Vojákova první mise skončila předčasně. Pádem z transportéru.
"Jak se menuješ?"
"Kluci... mi říkají Monk."
"Ty, Gwen... můžem si ho chvíli nechat?" zeptal se Thon, "já chci taky vědět, jaký to je bejt starší brácha."
"Než najdeme jeho jednotku, proč ne?"

Chrám vyzařuje ticho, důstojnost a stabilitu v nejisté době Klonových válek. Chodby odrážejí tiché kroky, zrcadlící se v jejich stropech. Ani vánek nepohne mohutnými závěsy.
"Perkele!*" zazní tiše.
V ohybu chodby se vynoří postavy generála Kenobiho a generála Windua.
Vstříc jim kráčí čtveřice klonů, pravděpodobně ze schůzky se svým generálem.
"Generálové," pokyne hlavou velitel a zastaví se.
"Ah, Mimasi. Potřebovali bychom mluvit s Gwen. Je u sebe?" zeptá se Kenobi.
"Nikoliv, pane."
Kapitán, stojící za velitelem, nenuceně přešlápne. Vyzařuje z něj nezúčastněný zájem.
"Kde je?" vyštěkne Windu.
"Myslím, že v knihovně, generále."
Jediové zmizí za zatáčkou.
"Jsou pryč."
"Dík, kluci."

Nespoutány ani dosti velikou gravitací, vydávají se na cestu. Protony, neutrony, atomy hélia zbavené své elektronové slupky. Letí rychlostí tisíckrát větší než zvuk. Pokud zamíří na správné místo, zachytnou se v magnetickém poli a udělají tam trochu nepořádek. To má za následek, že místní částice, elektrony a protony, klesají níž, setkávají se s místními atomy a kradou jim jejich částice. Ty pak z toho vyzařují světlo o různých vlnových délkách.

Zelené, namodralé, fialové a červené závoje, proudící po obloze, zakrývající hvězdy a šepotající ve větru.
Možná odraz štítů valkýr, vracejících se do Valhally.
Možná víly, tančící mezi oblaky a hvězdami.

Je to dlouhodobé a mění se to s věkem, dobou a tak.
Projevy jsou různé.
Soustředíme se na typ, kterým trpím i já.
Stupeň jedna, kimono koupené v krámě s potřebami na judo.
Stupeň dvě věci šíté na koleně, vlastním i cizím.
Stupeň tři, v dnešní době 3D tiskárna a komplet trooperské brnění.
Jiné typy operují s obleky, které by prošli i jako civil.
Něco je princezna/senátorka/královna [v současné době Disney (curse you, filthy fat rat!)].
Jiné typy vykazují nutnost obličejových úprav pomocí latexových nosů, uší, rohů.
Všichni jsme blázni, šílenci, kostýmovaní úchylové.

Aťsi. Stejně nám závidíte mečáky a brnění.

Válka se vede různými způsoby. Zjevnými i skrytými. Hlučnými i tichými. Početnými i osamělými.
Posádka Nameless, dle velení nedostatečná pro čelní útok, byla posílána na ty druhé.

"Tak co tu máme?" zeptal se Tyros.
"Podívej se sám," podal mu dalekohled Trins.
"Ale to je krásné, a zrovna dovezli další."
Kluci se zaculili.
Abychom osvětlili. To krásné byl sklad pohonných a jiných hmot pro Sepácká vozidla.
Ty pytle, co si kluci hodili na záda, obsahují cukr.
Víte, co se stane, když je hydraulická kapalinu a/nebo pohonná hmota obohacena cukrem?
Stane se hodně.
Plecháči skončí zaseklí a bez pohybu.
Kachny na rybníce.

"Gwen?" připlazil se v pauze Thon.
"No?"
"Funguje to tvoje," zamáchání rukou, "na droidy?"
"No... vyzkoušíme."
Kluci stáhněte se ke mně
V úkrytu se naskládali jeden vedle druhého.
"Co je?"
"Jde čarovat droidy," řekl Thon.
"To jde?"
"Uvidíme."
V soutěsce se objevili dva droidi.
"Ideál."
Thon zašeptal Gwen do ucha.
"Jak malej," prohlásila, mávla rukou a řekla:
"Svědím."

Droid přešlápl.
"Co je, WC-404?"
"Cítím nepohodlí na svém sedacím šasi."
"Negativní," řekl druhý droid.
"Mám nutkání přejet končetinou po oné oblasti."
"Negativní."
"Nutkání roste."

"Takže umím čarovat droidy," řekla Gwen.
Dole v soutěsce se jeden z nich soustředěně drbal na zadku.

Člun se zavrtával do nánosů pobřežních sítin.
"Zatracená práce," vrčel Mimas a Silou tahal veslo z rákosí.
Gwen se rozhlížela po okolí. Někde tady ta stezka musí být.
U břehu se něco pohnulo, pak se rozvířila tráva a k nebi vyletěl velký pták.
"Najdeš, ale nekaz!" zakřičel.
Gwen tázavě pozvedla obočí.
Mimas podezřívavě přimhouřil oči a zavesloval ke břehu.
"Hnízdo. Sedm vajec."
Vzali je domů.
Druhý den taky.

Třetí den ráno lomcoval Thon s Gwen ještě za tmy.
"Vstávej! Musíš na vodu!"
"No jo... ale starat se o ně budete taky."
"Ovšemže," kluci zněli dotčeně.
"A odmítám mu říkat Šternberk!"

Christophsis měla smůlu. Fronta se přes ní převalila několikrát a podle toho to na ní vypadalo.
"Zkiffeně! Mám zase poškrábaný celý brnění," remcal Mossi, "Gweeen, nemůžeš...," následovalo všeříkající gesto.
Gwen máchla rukou. Rozbité krystaly se úhledně uklidily. Mossi se zavrtěl v palebné pozici.
"Dík, Mistře."
Gwen ho poplácala po rameni.
"Ještě něco?"
"No," řekl Berek, "nějaký ty plecháči by mohli bejt. Mrznou nám tu zadky už dlouho."
"Plecháči tu budou co nevidět. Kluci, pamatujte, střílet do krku, Izisca říkal, že potřebujou hlavně elektroniku."
Předhánět se v přesné střelbě a k tomu dát místním sběračům možnost výdělku? Co si přát víc?

Bylo to slabé, takové myší skvíknutí. Nejdřív si toho nikdo nevšiml, protože Síla nic nehlásila. Jenže... se to opakovalo. Zajímalo to ovšem jen Thona a Trinse. Velitelstvo nemělo čas, Bennar studoval nové směrnice Flotily, pardon, Armády, Berek cizí zbraně. Mossi byl knižně v Africe s Tarzanem. Tyros něco kutil v jídelně. Thon a Trins stáli v chodbě, odchytovou pastičku v ruce. Skvíknutí se ozvalo přímo za nimi.
Byl to Com. Jeho nohy občas při styku s podlahou vyloudily onen zvuk.
Ze dveří jídelny vykoukl Tyros a palubnímu počítači něco hodil.
"Tady je máš."
Bačkůrky. V republikových barvách a s bambulkami.

NBS: Čtvrtý trpaslík dvě pole dopředu. Prý je po vás. Jak se cítíte?
ML: Druhý troll dozadu. Trochu mě bolí krk, ale jinak dobře. Co ten recept na vyplavení arseniku?
NBS: Skvělý. Třetí trpaslík jedno šikmo doleva. Co budete dělat?
ML: Osmý troll jedno dopředu. Odjedu pryč. Žádná škola, žádní lidé.
NBS: Třetí trpaslík přes celý plán vpřed. Odpočívat je důležité, i když já se to nikdy nenaučil.
ML: Osmý troll jedno dopředu. Váš styl života mě nepřestává fascinovat. A celý váš svět.
NBS: Pátý trpaslík přes celý plán vpřed. Moje nabídka stále platí.
ML: Osmý troll dává Buch! Uvidíme.

Óskopnir byl totálně opuštěný. A poněkud za těch padesát let zchátral. Ještě víc. To ovšem nebránilo klukům, aby ho totálně neprohledali. Zgruntu. Od podlahy.
"Takže co máme?" zeptal se Tyros.
"Ani jedna černá žížala."
Thon byl vysloveně zklamaný.
"Máme nějaké to vestfoldingské umění, řezby, sošky, nástroje, zbraně."
"Hm... dál?"
"Na povrchu nic."
"Tak zkuste pod povrchem. Třeba tam nějaké ty žížaly budou."
Žížaly se nekonaly, ale našlo se cosi jiného. Dosti zajímavého.
"Hele! Koukej!" Berek máchal kusem kamene.
"To je zajímavá zkamenělina. Je to létající chobotnice, nebo ne?"
"Je, v mini verzi. Co kdybychom to upustili na Barrandově?"
Lákavá představa.

"Je to nebetyčný idiot! Já ho snad zabiju!"
Starosta, na to, že byl na vozíku, vypadal, že to udělá.
Mossi a Tyros popadli řečeného idiota, který byl totálně na šrot a hrál si s jakýmisi kamínky a odvlekli ho.
"Pane starosto, co se vlastně stalo?" zeptala se Gwen, když se situace uklidnila.
"Domluvili jsme se sousední vesnicí prodej chovného sorumiho. Mají stádečko klisen, měla být svatební slavnost. To pako našeho hřebce prodalo! A kdyby aspoň za něco!"
Starosta popadl hrst kamínků.
"Prý kouzelné fazole! Idiot!"

Zatím co jedijská složka dále klidnila situaci, Thon vypátral kupce, který po domluvě zvíře vrátil.

"Zajíček ušáček pro Kuřátko v obilí. Jste tam v pořádku?"
"Tady Kuře. Jo. A dneska nešifruju, jen ať to všichni slyší."
Druhý hlas zněl velmi unaveně.
"Ale Francoisi..."
"Je mi to jedno, merde!"
"Pánofé...?"
"Hansi... nemoh bys... já na to nemám náladu, někde tam budeš mít hlášení."
"Ein momment."
Zní šustění papírů, kroky, další šustění.
"Ja. So... was? Was?? WAAAASSSS? No to snat ani... utělal co? ..."
Ve sluchátkách prská muchlaný papír a německé nadávky. Osobní a rodinné.
"Pánofé, toto... echm... jde mimo fšechno. To je nešestné a nesportofní. Na potrazy jsme svyklí, ale fše má chranice. Pište si. Tajné kódy..."

"A ty, mladý Skywalkere... s velkým zájmem budu sledovat tvou další kariéru..."

...

"Nepřeji si mít takové pravomoce. Je to extrémní řešení. Musíme se spolehnout na Jedie..."

"Pokud budu povolán, budu sloužit. Ale bude to můj nejsmutnější den v životě."

"S velkým váháním přijímám toto postavení. Miluji Republiku, miluji demokracii! Moc, kterou mi dáváte, složím, až tato krize skončí. Jako první věc, která vyplyne z mého nového postavení vytvořím velkou Armádu Republiky jako odpoveď na rostoucí hrozbu od Separatistů."
...

"Dobře, Anakine. Zabij ho, zabij ho hned!"

"Slyšel jsi někdy příběh Darth Plagueise moudrého?"

...

"Vše probíhá tak, jak jsem předpověděl," řekl Císař.

"Jenom počkej, až se ti začne montovat do života a komentovat všechno, co děláš blbě. Jako mojí sestřenici. Úplně jim rozvrátila manželství! Začalo to..."
Posádka poslouchala životní těžkosti neznámé sestřenice. Kluci většinou tvářili nechápavě, Berek navrhoval více násilná řešení situace, Mossi méně. Trins se obrátil ke Gwen.
"Ono to takhle může dopadnout?" zeptal se naivně.
Gwen se usmála.
"Neboj se. V našem případě jsem technicky sama sobě tchýní. A jak zajisté víš, žiju si se sebou docela dobře."
Trins se úlevně usmál.
Při odchodu položila Gwen na stůl ke slečnám vizitku.
"Pokud byste měly zájem, naše firma je zaručeně beztchýňová."

Gwen nebavilo zírat na prašnou čepici marťanské Sázavy. Bennarův vlasec vedl doprostřed proudu, který vypadal, jako když se snažíte zamíchat do vody kakao. Blbě.
Thon začal do řeky házet kameny.
"Plašíš mně ryby."
"Nudím se."
"Tak vypadni a jdi si na thursy."

Asi za půl hodiny vyrušilo rybáře a Tyrose nadšené ječení. Na protějším břehu letěl proklatě nízko thurs, kterému na zádech seděl Thon a v závěsu za ním vlál zbytek posádky.
Skončili v řece. Až na kouzelnickou složku, která nesportovně využila Sílu k levitaci.
Tok byl překvapivě prudký, Bereka vylovili posledního až za deset kilometrů a thursa nenašli vůbec.

"Zajíček ušáček pro Kuřátko v obilí. Potvrď příjem, přepínám."
"Kuřátko v obilí pro Zajíčka ušáčka. Potvrzuji spojení. Skotačivý hroch porazil slona do porcelánu. Opakuji, skotačivý hroch-"
"Pánofé! Konečně!"
"Hansi? Co se děje?"
"Nemáte náchodou prsty v té sásobovací katastrofě?"
"Zásobování přece neděláme, Hansi."
"Na ja, máte recht. A so my teď s těma dvasetima vagonen mit zweibel..."
"S čím?"
"Ah... zwe... s sibulí."
"Dvacet vagonů???"
"Ja. Zwanzig... ééé... dvaset."
"Hansi, ty musíš být hodně mimo, takhle německy jsem tě ještě mluvit neslyšel."
"Jsem poněkut..."
"Uklidni se. Cibule je trvanlivá, dvacet vagónu vám vydrží... no... dlouho."
"Ale co s ní?"
"Cibulačku?"

Jak už bylo jednou řečeno, Tyros dával přednost prázdnému operačnímu stolu. Nebo když už, tak cizinci. Teď ho měl plný Mistra Kotha. Zase.
A s podobnou anamnézou, byť jiného původu.
"Sovy a netopýři," povzdychl si mimovesmírně Tyros.
"Můžem?" zeptala se Gwen.
"To je na tobě, Mistře. Já ani nechápu, jak je to možný, natož jak to léčit."
Nastoupila Síla, nemožné na počkání a zázraky do tří dnů.

"Takže co přesně měl s tím pravým srdcem?"
"Zlomené."
"Srdce přece nemůžeš zlomit, je to sval."
"No... když se toho zúčastní zatracená umbarská kytka z názvem Lamač srdcí, tak jo."
"Nemám rád Umbaru."

56 BBY Concord Dawn
Nad dejarikovým stolkem se sklání muž. Nahlíží do časopisu, otáčí herní plochou, usilovně přemýšlí.
Dlouhé chvíle ticha.
Figurky jsou rozestavovány zas a znovu podle nákresu, aby byly opuštěny.

26 BBY Kamino
Nad dejarikovým stolkem se sklání muž. Zase. Figurky jsou rozestaveny přesně tak, jak si to pamatuje od otce. Časopisu netřeba, úlohu zná zpaměti.
Dlouhé chvíle ticha.
Figurky jsou rozestavovány zas a znovu. Aby byly opuštěny.

10 BBY kdesi v Neznámých regionech
Dejarikový stolek je hologram v jídelně plné lidí.
"Tahle úloha mi leze na nervy. Nikdo ji nedokázal vyřešit. Asi magie."
"Nebo chyba v zadání."

"Modrá malina pro Mamutí myš. V městečku je nový šerif, co o tom víte?"
"Mamutí myš pro Modrou malinu. Sháníme informace."
"Dělej, Myši. Všechno tady stojí."
"Děláme, co můžeme! Hele, příští spojení za týden. Končím, Malino."
"Pánofé!"
"Ano, Hansi?"
"To mi nemůšete udělat!"
"Ale co?"
"Sejít se až sa týden. Musím vykasofat nějaké fýsledky, jinak..."
"Hansi, ale my..."
"Co se flastně stalo?"
"Přijel nový velitel, nějaký Oberstleutnant Müller. Neznáš ho?"
Z éteru zazněl smích. Srdečný a dlouhý.
"Spusťte fšechno, co chcete. Je to chlupák. Bývalý polní žfě... zfí... feterinárž. Rekvalifikovali cho na felitele, ale ti koně by byli lepší felící."

Potulování po galaxii vyžadovalo převleky nejen od posádky. I Nameless občas vyžadovala převlek. Někdy to byl díky plastikretu, transparioceli a žvýkačky frachťák, někdy nákladní loď, soukromá jachta, asteroid, druhý velící můstek na lodi Obchodní Federace a jednou, to bylo památné, půlka republikového křižníku. Naštěstí, protože všichni spoléhají na senzory a nikdo nekouká z okna, stačilo většinou říct transpondéru, ať vysílá to či ono jméno a označení.
"Takže... Běloučké nerfátko, Chandrillské červánky, Sokol tisíciletí i Přízrak Nar Shadda už byl."
"Hmmm..."
Mimas zíral z okna na hvězdnou soustavu před sebou. Místní slunce právě vyšlo zpoza jedné z planet.
"Co Sluneční paprsek?"

Les byl hustý, tmavý a zadumaný. Pravděpodobně obsahoval vlkodlaky na prázdninách a kentaury na teambuildingu.
Směr severoseverovýchod, 1,5km, blíží se. Osmnáct.
"Díky, vypínám spojení," řekl Trins do komlinku.
Elektronika ztichla. Klon se plížil porostem. Občas zašustilo listí, praskla větvička.
"Perkele..., takhle to nepude. Syu'ika..."
Z roští se nehlučně vynořil duch.
"Oya, Syu'ika...," ukázal seržant před sebe.
Strill se ztratil v lese jako pramínek mlhy.
Trins pozorně poslouchal.
Až panický dupot mu naznačil, že Syu dolovil.
"Hodný chlapec."
Strill se zatvářil potěšeně a opět zmizel v lese.

"Dobrý lov?"
"Ovšem, Syu je skvělý. Jen..."
"Být tichý je jejich přirozenost, Trinsi."

"Cvrkavý cvrček pro Malátného motýla. Jak to zvládáte?"
"Vedro," suše poznamená Motýl, "a co vy? Už jste uklidili po té koridě?"
"Ne. Je vedro," cvrkne Cvrček.
"Pánofé?"
"Ano, Hansi?"
"Corrida? U fás?"
"Počkej, ty nic nevíš?"
"Ne."
"Zatajili to, zbabělci... i tobě!"
"A co se flastně...?"
"Splašili se tu krávy, to se stalo. Proběhly vesnicí a servaly tu vaši výzdobu. Jenže na pastvině za vsí je bejk. A ty vaše prápory jsou co?"
"Mein Gott... kolik mrtfých?"
"Ale žádný. Nějaké ty odřeniny, potrhané gatě... nejhůř je na tom vlastně Charles. Ten býk. Zlomil si jeden roh a teď vypadá blbě."

Galaxie jest místo všeobecně fantastické neboli báječné. Nar Shadda je ve všem o Hvězdu Smrti barevnější, hlučnější, substancovačně pro změnu vědomí mohutnější. V galaxii je všechno a na Nar Shadda všechno plus nekonečno.
V jednom tichém koutě (jaký to vzácný úkaz!) spolu pokoutně obchodovali dva jedinci.
"Co jsem říkal, mladíku. Když Rrad'gast něco slíbí..."
Ošumělá postava se opřela o hůl a z útrob obsáhlého pláště vytáhla pytlík.
Zlatem ražené latinium a pytlík změnily majitele.

"Je to naše poslední možnost."
Obsah pytlíku je rozemlet a aplikován.

"Gwen! Funguje to!"

Opravdu. Mládě nexu štítivě vytahuje tlapky ze skořice a bačkor si nevšímá.

Jídelna byla taktickým sálem zahaleným v přítmí, rušené matnými paprsky holoprojektorů.
Gwen zírala na strohé zobrazení budovy. Vniknutí nepřicházelo v úvahu. Musí ho vylákat.
"Generále?"
"Veliteli?"
"Jsme připraveni."
Gwen vzhlédla.
Ve dveřích stál přízrak a zhmotnění nemravných snů půlky galaxie. Twi'lečka houpavě popošla několik kroků dopředu. Gwen byla zmatená. Kde jen ji sebrali? Pak se jí podívala do černých očí.
"Vojíne...?"
Jemný úsměv.
"Kassurra, olma'nabsilai."*
Hlas byl trochu zastřený. Právě tak, aby překonal poslední zábrany.
Twi'lečka se otočila a zmizela ve tmě.
Chvíli bylo ticho. Pak Gwen poplácala Mimase po zádech.
"Volavka a smečka strillů. Velmi dobře, pánové. Dobrý lov."

Síla konejšila a hladila.
Berekovi bylo dobře. Moc dobře. Diametrálně odlišně od toho, jak mu bylo před deseti minutami.
Pak Síla odešla a zbyl po ní jen ten příjemný pocit. Jako když jste promrzlí a vypijete hrnek horkého kakaa.
Berek otevřel oči.
Gwen seděla u postele a usmívala se.
"Víš, že mi nevadí vaše zvídavost. Ale buď tak laskav, když už chceš mít hlavu v oblacích, vem si na to helmu, ano?"
"A nebo si pak tu hlavu pořádně usuš. Ale to ty ne... ty vlezeš rovnou do průvanu...," mručel Tyros.
Berek se ušklíbl. Procházka v mracích za to stála.

"Víš, že všichni mravenci ve vesmíru vědí, kde jsou ostatní mravenci?"
"Co?"
"Mají největší mozek v poměru k tělu, musí to vědět. A taky kutají vzácné kovy."
"Například mithril."
"Jo. A dělají z nich brnění."
"Košilku, co měl Bilbo, udělali taky. A Artušovo brnění."
"Jo. Až budou všichni obrnění, zmocní se vlády nad světem."
"A kterym?"
"Všechma. Rozbourají ledovou hradbu okolo Země, Slunce chytí do lasa, aby svítilo jen tam, kam budou chtít a pak zapřáhnou několik komet do opratí a vyrazí ke hvězdám!"
"Ty Mossi... nepřeháníš to trochu s tou četbou?"
"A kdo mi toho Dänikena doporučil nevíš, bratře?"

Byla hluboká noc, když nad ostrov tiše přiletěla loď. Z Nameless se oddělilo pár stínů a nehlučně dopadlo do pralesa.

Ráno přiletěl trandoshanský transport. Ještěři se vylodili mnohem hlučněji v naději, že si skvěle zaloví. Naneštěstí pro ně tu teď už nebyly jenom bezbranné bytosti.
Nack a jeho dva bratři zmizeli první. Dalších pět zabilo cosi velkého.
Nachkt pronásledoval nějaké dítě, když se mu kolem hrdla ovinula ruka.
Liss, Sarkh a Ohk se dostali skoro až zpátky k lodi. Skoro.
"Dobrá technika."
"Dík. Uvažuju o licenci na fyzioterapeuta."
"Tak? Ale..."
"Nikdo ze zákazníků si nestěžoval. Ale zase nikdo nepřišel podruhý."

"Tak, co tam máme teď?" Bennar se obrátil na Trinse.
Ten přejel prstem po tabulce a zastavil se na řádku číslo 1138.
"420."
"Dóbře, jednou 420."
Následovalo prskání, škubání, zmítání a hustý dým.
"Hm. Další."
"580."
Prskání, škubání a zmítání bylo úplně jiné.
"Já ti nevim. Další?"
"738."
Výbuch.
"Hups. 811."
Prskání, škubání a zmítání.
"Pořád se mi to nelíbí. Nelíbí a nelíbí."
"Hele, máme ještě spoustu možností. Plecháči jsou hloupí a pochodují hezky jeden za druhym," Berek zálibně přeleštil svoji RPG, "na to správný množství určitě přijdem."
Vskutku přišli. 1027 V. Plecháč tancoval líp než Travolta v nejlepší formě.

Výhled ukazoval stále se měnící a přesto neměnné panorama coruscantské zástavby. Plány, spřádané tak dlouho a pečlivě, se ukazovaly pro toho, kdo věděl kam a jak se dívat. Nikdo nevěděl. Nikdo až na dva, možná tři v celé galaxii.
Protože kdo by počítal s tím ztřeštěným Jediem, co se i se svými clonetroopery pečlivě drží politikům z dohledu?
"Mistr Gwen. Čemu vděčím za vaši neočekávanou návštěvu?"
Odpovědí mu byly studené pohledy a tasené meče.
Se svým posledním výdechem si Palpatin uvědomil, jak hloupá to byla poslední slova.
Ne, že by někdy vešly ve známost. Významná byla jen pro těch osm.

„Gwen?“
Gwen přestala na chvíli dohlížet na budování vskutku epicky maskovaného bunkru a obrátila se k tazateli.
„Copak, Bennare?“
„Víš... tak jsme přemýšleli...“
„Ano?“
„Důvěřuješ nám, ne? Víš, že můžeš.“
„Ovšemže.“
„No... tak bys nám mohla říct, proč to všechno?“ Bennarovo gesto zahrnulo stavby různě po Chrámu a galaxii, syslení kont a tajemná kutění obskurního charakteru.
Gwen pohlédla na kapitána a ostatní a zamyslela se. Snad už byl čas...
„Dobrá.“

---

„TEN HAJZL!“
Výkřik musel být slyšet i na oběžné dráze.
Následoval sedminásobný výbuch vzteku.
Důsledky pro rozestavěný bunkr byly neblahé, ale Gwen zjistila, že dokáže Silou udržet sedm rozběsněných klonů a tím zabránit brutální a pomalé smrti Kancléře Palpatina.

"Stepující stonožka pro Malujícího motýla. Červený drát na zelený knoflík."
"Co?"
"Červený drát na zelený knoflík!"
"Nemyslíš modrý drát na bílý knoflík?"
Horečnaté šustění.
"Promiň. Myslím černý drát na žlutý knoflík."
"Eeehhh..."
"Promiňte, pánofé..."
"Ano, Hansi?"
"Fy jste... směnili příručku?"
"Ne..."
"Protoše čerfený drát je ponorka, motrý drát vzducholoď a černý kosmická loď. A selený knoflík je Grenoble, bílý je jeskyně Lascaux a žlutý ani v příručce není."
Ticho. Dlouhé, bolestné ticho.
"Hansi?"
"Ja?"
"Já chci, aby bylo po válce."
"Já taky, pánofé. Co kdybychom to pro dnešek odpískali?"
"Tak tohle je nejlepší nápad za celou válku. Dobrou, Hansi."
"Doprou."

Těžké černé mraky se zdály tak nízko, že by se do nich dalo šťouchnout koštětem, liják byl tak prudký, že strhával maskovací barvu z německých tanků a hromy a blesky se sypaly skoro neustále.
"Promočená myš pro Dijonskou velrybu, jak to tam- JEJ!"
Hrom se ozval stereo zvenku i ze sluchátek.
"Dijonská velryba pro Promočenou myš. Jak- UÁ!" kromě hromu zaskřípěla židle a stůl.
"Neřikejte mi, že se po galsku bojíte, še fám nebe spadne na chlafu?"
"Hansi?"
"Ja?"
"Slyším tě nějak dobře."
"To je těmi nískými mraky."
"No ale..."
"A jsme ve druhém suterénu. Prafděpodobně jsem s části Gal."

Berme to podle atomového čísla.
H - vodík, Li - japík, Be - sladík, B - bledník, C - uhlík, N - dusík (mirník), O - kyslík (živík neb hořík), F - kazík, Na - sodík, Mg - hořčík, Al - hliník, Si - křemík, P - kostík, Cl - solík, K - draslík, Ca - vápník, Ti - chasoník, Cr - barvík, Co - ďasík, Ni - pochvistík, As - utrejch, Se - luník, Br - vtožík, Te - zemík, I - chaluzík neb řasík, W - těžík, Os - voník neb smrdík, U - nebesník.
Názvy napsané černě používáme dodnes (a působíme zmatky v mezinárodní spolupráci), červené názvy zmizely v propadlišti dějin. U některých je to škoda, neb byly velmi poetické a i návodné. Takže tak.

"Tady bych to upích," ukázal Bennar.
Prostor byl částečně stíněn stromem, tráva byla nízká, povrch poměrně rovný. Po vybalení nadměrného množství zahradního nábytku mohl piknik začít.
Kluci jedli, chvílemi se pošťuchovali, pak zase jedli...
"Dobrý den," ozval se tenký hlásek.
U kraje deky stálo dítě přibližně sedmileté.
"Dobrej," řekla Gwen.
"Krásně vám to tu voní. Dal bych vám svoji sušenku za to vonící."
Obchod byl uzavřen. Sušenka byla dobrá.
Ne tak dobrá byla reakce otce (zřejmě) onoho děcka.
"Co jste mu to dali? Taková ohavná, syntetická strava! Hulváti! Technokrati!"
Otec odkráčel.
"Trhni si, bydlenko," zamumlal Thon a shltl poslední amaroun.

Jistěže občas docházelo ke zraněním. Je válka, co chcete. Ve válce si prostě občas zatrhnete nehet, poškrábete ruku nebo se vám stane jiné bebí.
Kromě nepřeberné zásoby sedativ, analgetik i jiných věcí, například bacty tu byla Síla a její léčivé schopnosti. Když ji Gwen použila poprvé, kluci fascinovaně zírali, jak se rána zaceluje a nenechává prakticky žádnou jizvu. Bylo to lepší než bacta, protože:
"Je to blbě vidět."
"Trvá to moc dlouho."
"Berek je na ni alergický."
Takže se většinou léčilo Silou a bez léků.
Gwen to nevadilo, ale občas by tu bombu rajského plynu ocenila.
Uspaný pacient totiž nekecá.