Elinor de Roselis
Zařadila jsem to pod již existující fandom, jinak je to novela Honoré de Balzaca Maskovaná milenka, natočená v roce 1940 s Lídou Baarovou a Gustavem Nezvalem. Obojí je rozkošné (fuj, to je slovo...), ale já si to představuji trochu jinak: femmeslash.
„Můj muž zahynul při plavbě z Martiniku.“
„Ach, to je mi tě líto. Musíš být tak osamělá a nešťastná!“
Všichni byli stejní. Nikdo nepochopil, jak její svobodná mysl trpěla v manželství s tyranem.
*
Až jednou na plese... Tatáž chladná maska a tatáž hrdost. Tu náhlou spřízněnost pocítila jako ránu bleskem.
Bylo tak zvláštní jít ji oslovit. První krok patří přec muži. Kousla se do rtu. Jen předsudky. S tím již skoncovala. Začíná nové dobrodružství.
*
Postupem času se sblížily jejich duše i jejich těla. A když Elinor zatoužila po dítěti, León neměl nejmenší šanci proniknout sítí intrik, kterou kolem něj spletly.
Elinor tvrdí, že její manžel zemřel v hlubinách Atlantského oceánu, aby měla odůvodněné své trochu záhadné těhotenství po příjezdu na své francouzské sídlo. Manžel umřel už doma na Martiniku.
- Číst dál
- 4 komentáře
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit