Moje články

Fandom: crossover
Poznámka: věnováno všem účastníkům i čtenářům DMD, všem využitým i zneužitým postavám, autorům našich oblíbených postav (hlavně níže uvedených). Zdaleka je tam nemám všechny, ale na tyto jsem si teď vzpomněla. Jsou to postavy, které jsem obrečela. Jako želva.
Poznámka 2: Nazáleží na pořadí
Poznámka 3: jména přes pomlčku jsem zde brala jako jedno slovo (Obi-Wan).
Qui-Gon Jinn
Obi-Wan Kenobi
Jonatán a Karel Lví Srdce
Albus Brumbál
Severus Snape
princ Septimus
Boromir
Leslie Burkeová
Nick Andros
inspektor Javert
Ambrosius
Kordélie
Mariko-san
Renata Zahořalá
myš Algernon
Vilík
Katsumoto
don Diego de la Vega
Maximus Decimus Meridas
Athos
Ianto Jones
Antonius Block
Přiznejte se. Viděli jste je umírat. Znali jste je, milovali, prožívali s nimi dobrodružství i všední okamžiky. Dokud nepřišel šílený autor, sekáč s kosou, a neskončil to jednou provždy. Tedy, téměř provždy. Protože všechny ty postavy žijí dál. Stačí otevřít knížku na správném místě, pustit film od začátku, přijít znovu do divadla. V příbězích žijí dál.

„Nečti pořád ty noviny a dělej něco! Všechno voddřu sama. Ten kohoutek kapal tak dlouho, že to přišel opravit soused. Kohoutek nekape, voda neteče vůbec. Jestli chceš něco k večeři, musíš zajít pro vodu.“
„Hm. Do čeho ji mám nabrat?“
„Vem si vědro.“
„Vědro je skrz naskrz děravé.“
„Jestli ty spíš nejsi skrz naskrz líný. Nečti, když s tebou mluvím! Díru můžeš ucpat.“
„Čím?“
„Čím… Třeba kusem slámy, co já vím. Zkus občas taky používat hlavu.“
„Sláma je dlouhá.“
„Tak ji zkrať. A ty výmluvy taky.“
„Hm. A sekeru si můžu nabrousit o ten tvůj jazyk, co?
Nakonec zavolal instalatéra.
Fandom: Lojza a Líza. Pusťte si to... 8+)

Fandom: deník Metro
Poznámka: už před třemi lety jsem si formulovala zhruba takovýto návod: Vezměte nůžky a noviny. Vystříhejte různá slova, jako by jste chtěli psát výhružný dopis. Vložte slova do sáčku, klobouku, krabičky, černé díry... Vytahujte slova a klaďte je před sebe. V básni změňte, co vám přijde vhod.
Poznámka 2: mezi slova z novin jsem zamíchala několik žolíků se slovem koule, doufám, že na splnění tématu to stačí.
Poznámka 3: mělo by se to dobře počítat, 5 slov, 4 verše, 5 slok.
Nabízíme otevřené červené koule Vytvořte
obuv Teď koule návštěvníkům nevezmeme
Století pro budoucnost pořád vlaje
Jsem ve vztahu Nějak hledám
Betelný nejúspěšnější model koule četl
zprávy Šance současné legendy Prince
víno nedojme Příležitost nepije loutky
Sympaťák nemusí ohromovat kulovitými podmínkami
Kouli nesvědčí získaná nouzová loď
Svět kajuty ti navrátil barvy
než změnil cestu pozvolné koule
Plná koule řekla Vystřídám klobouky
Řemeslo skončí nebo borce vyrazí
Kam zahradu zranil zvuk medailí?
Koule soudí přímo se světem
Výhodní lotři ještě nejlepší dobou
Koule letos umělecky bílou nocí
Každá koule je poslední unikát
Během koulení obři nemají moknout
Máte vyrazit opadané listy zlatem

Fandom: DMD
Poznámka: čísla bodů návodu nepočítám, tři tečky taky ne
1. Mějte v dubnu moc práce.
2. Najděte si přesto čas na očítání cizích výtvorů.
3. Přísahejte, že příště se určitě zapojíte.
4. Těšte se celý rok.
5. Sestavte si podrobný seznam všech fandomů, které chcete použít.
6. Napište pár stoslůvek na rozcvičení.
7. Čekejte.
8. Nadšeně vlítněte na internet a přečtěte si první téma.
9. Napište první stoslůvku.
10. Napište druhou stoslůvku.
11. Slibte, že budete psát vždy v předvečer, promýšlet zápletku a pečlivě kontrolovat počet slov i chyby.
12. Napište třetí stoslůvku.
13. Napište čtvrtou stoslůvku.
14. Zahoďte seznam fandomů, je na nic.
15. Napište pátou stoslůvku.
16. Hledejte vyhozený seznam.
17. Nestíhejte.
18. Napište šestou stoslůvku.
19. Pošlete opravu.
20. Napište sedmou stoslůvku.
…
21. Napište třicátou stoslůvku.
22. Slavte.

Fandom: realita
Poznámka: věnováno Rebelce a Skřítěti. Už je to víc jak rok, co mě odvlekly do lesa a tam provdaly za Severuse. Zatím si nestěžuju a on taky ne 8+)
Když jsem si přečetla téma, dostala jsem ze sebe jen: „Čajový obřad?!“
„Nejsem proti,“ ozvalo se z nástěnky.
„Já píšu! Jestli chceš čaj, uvař si ho sám.“
Pohled. Pak odvlál do kuchyně.
Ještě chvíli jsem se snažila vymyslet aspoň vhodný fandom. Marně. Vzdala jsem to a šla zkontrolovat manžela. Místo očekávaného černého si chystal…
„Rebelka tvrdila, že piješ ovocný čaj a ještě si ho sladíš, ale já jsem jí nevěřila!“
Ukázal mi krabičku.
„Magický moment,“ přečetla jsem. „A citronový by sis nedal?“
Pohled.
Když byl čaj hotov, nastal čas na kouzlo, skutečný magický obřad.
Zkuste něco pít, když jste plakát…
Poznámka k poznámce: ony mi ho totiž holky nakreslily. V životní velikosti.

Fandom: crossover (na konci je máte vypsané)
„Musel jsem se zbláznit,“ pomyslel si princ Septimus, když vstoupil do kajuty a spatřil kapitána Shakespeara.
„Jste blázen, profesore,“ řekl Ned Land, když zjistil, že hodlám na Nautilu setrvat.
„Všichni jste blázni,“ prohlásil Bertuccio, když pašerácká loď vplula do bouře. Schoulil se v podpalubí a snil o bezpečnějším zaměstnání.
„Mám se z toho zbláznit?“ zabručel Mykos, když Hejty zavolal ze strážního koše: „Ztebe! Uprostřed nebe najdeš sebe!“
„Copak je celé Dánsko shnilé a šílené? Nebo jsem nebezpečný blázen opravdu já?“ přemítal Hamlet, když četl dopis odsuzující ho po připlutí do Anglie k smrti.
A nikdo netuší, že už to nedočte.
Fandomy: Hvězdný prach (film), Dvacet tisíc mil pod mořem, tento Hrabě Monte Cristo, Jméno korábu (tááákhle velký doporučujík), Hamlet, AU Titanik

Fandom: Pán Prstenů.
(To to trvalo...)
Poznámka: preslash a přísahám, že jsem v tom nevinně. Můžou za to ti dva (a Titany, kterou tímto zdravím, věnuji jí tuto stoslůvku a posílám fiktivní jablko). Přehlasovali mě a já jsem moc unavená na to, abych jim vzdorovala.
Aragorn odešel za dalšími nemocnými. Hobiti zůstali sami.
„Smíšku, zavři oči.“
Zašustění.
„Přivoň si.“
„Pipe, to je Dolanské listí! Z mého batohu!“
Otevřel oči. Pipin se na něho šklebil.
„Batoh ti leží u postele, Chodec ho celou dobu viděl…“
Pipin odběhnul pro něco k jídlu. Smíšek zatím seděl v posteli, kouřil a vzpomínal na krále Théodena. Ze zamyšlení ho vytrhlo až jablko, které po něm hodil Pipin.
„Posuň se trochu.“
„Pipine, to je moje postel.“
„Přece bys nenechal vlastního bratrance stát.“
Posunul se.
„Pipine, to je moje...“
„Pst. Hlavně to tu nepodpal."
Později té noci hledal Bergil svého kamaráda marně.

Fandom: realita
Poznámka: za všechno může Rebelka - za název komentáře, za to že píšu na netu, za to že jsem se zapojila do DMD. Ukažme si na ni.

1) Keneu je o dost větší, než její kamarádky.
2) Keneu dostávala na základce ze slohovek trojky.
3) Keneu to má k Rebelce i Skřítěti přes ulici.
4) Keneu nejraděj píše v noci.
5) Keneu má levé chodidlo delší než pravé
6) Keneu všude kolem sebe válí knihy.
7) Keneu si hrozně ráda kreslí po ruce.
8) Keneu ujíždí na postavách v přestrojení.
9) Keneu má -12 dioptrií na obou očích.
10) Keneu sídlí tady.

Fandom: Bible
Poznámka: já opravdu nevím kolik měli dětí a kolikrát to... ale takhle se mi to hodilo... A nevycházím z poznámky pod tématem, ale čistě z tématu. A věnuju Rebelce, protože už jsem měla být u ní. Nerada chodím pozdě...
Nějak se mi přemnožili. Jsou horší než králíci. Co jsem je odsud vyhodil, stihli už sedmkrát zhřešit. Jestli to tak půjde dál, nevejdou se tam. A to jsem si myslel, že jsem to s těmi rozměry přepísk. Kdepak, budu ještě rád.
No ale co teď s tím? Slíbil jsem jim hromy blesky, nemoci a smrt a oni si zatím celkem v klidu žijí a množí se. Co kdybych tomu trochu pomoh…
Když příštího dne přinesli Kain s Ábelem své oběti, Bůh přijal jen tu Ábelovu a Kaina ještě trochu popíchnul. Tak došlo k osmému hříchu v dějinách lidstva.
Jen pokračujte…

Fandom: Trhák
Poznámka: věnováno mamce k narozeninám. Věřte, že zkombinovat tohle téma s vhodným tématem bylo... No, trvalo to dlouho a nadávala jsem na jisté osoby jak špaček...
Poznámka 2: pokud jste to ještě neviděli, pusťte si to. A nezapomínejte, že je to parodie. A že to mají na svědomí Smoljak se Svěrákem. *doporučujík*
Že je můj šéf cholerik, to víte všichni.
Hrubý byl ke všem, kromě sponzorů, často vybuchoval a měl tu svou zvláštnost. Neříkejte, že jste o tom neslyšeli. Když byl rozčilený, prostě trhal věci. Co mu přišlo pod ruku, nejčastěji to co měl zrovna na sobě. Připadá vám to vtipné? Myslíte si, že to pasuje k filmu? A dokážete si představit, co prožíval? Jak se cítil, když režisér „zkazil“ tu scénu s výbuchem? Já to vím, protože jsem byla s ním.
Že je můj šéf cholerik, to víte všichni. Že jsem do něj už roky zamilovaná, to neví nikdo. Ani on.

Fandom: Wetemaa
Poznámka: je to pravděpodobně klišé, protože celý fandom je takový, fantasy příběh motající se mezi kronikou, legendou, hrdinským eposem... A asi se mi to nelíbí. BJB
Orland Hialranidul zvracel. Pláž kolem něj byla pokryta havraním peřím, troskami lodi a zkrvavenými pozůstatky členů posádky. Kolébal se ze strany na stranu a pokoušel se modlit.
„Bože můj, co se to stalo? Proč? Co to ty ptáky popadlo? Zbláznil se celý svět? Nebo tato země? Nebo já? Jak jsi to mohl dopustit? A proč jsem to zrovna já přežil? Jaká je tvá vůle?“
Bůh mlčel. Do země Éllad nesahal ani jeho sluch, ani jeho moc. Opustil Orlanda, a tak jsme se o něj postarali my.
Když Orland vzhlédl, spatřil, jak k němu přichází čtyřruký muž. Orlyg, vládce zdejších bohů.

Fandom: Fantom opery (film)
Poznámka: upřímně - je příšera Fantom, nebo jsou příšery spíš lidé, kteří ho zahnali do katakomb (skutečně i obrazně)?
Stál za zrcadlem a pozoroval rej v sále. Srdce se mu sevřelo, když uviděl Kristýnu v Raoulově objetí. Jak ho mohla zradit? Copak jsou všichni lidé stejní, jen nosí rozdílné masky? Měl to dávno vědět…
Každý se snaží se skrýt
Skrýt nejen svou tvář
Tím kým je tím nechce být
Tak každý je lhář
Každý den střídáte masky
I pravda už nějakou má
Lhostejnost chodí s tváří lásky
Každý to přijímá
Každý okamžik selhání
Když nevíte co dál
Jedna maska vás zachrání
Ta kterou dav vám dal
Dav za to mohl. Za všechny jeho ztráty, za dávné ponížení. Dav zaplatí.

Fandom: První rytíř
Poznámka: BJB, je to praštěné a obsahuje to stopové prvky slashe
Poznámka 2: nejsem si stoprocentně jistá, že se název panství píše zrovna takhle, ale v dabingu to četli Leones.
Přišlo mu trochu zvláštní vybírat si nevěstu nad mapou. Ale co, romantickou historku si může vymyslet později…
„Takže Malaganta ze seznamu definitivně škrtáme?“
Artuš otázku nepovažoval ani za hodnou odpovědi.
„A co tady? Hic est Leonesse. Panství Leonesse po smrti svého otce spravuje lady Ginevra. Mladá, krásná, odvážná, učiněná lvice. Ale samotná ženská nemůže zvládnout tak velké panství. Zrovna má nějaké problémy s Malagantem. Náhodička…“
„Mohli byste o něm přestat mluvit? Je to už půl roku, co jsme se rozešli a já nechápu, co pořád máte.“
Rytíři hleděli do země a culili se.
„Dobře. Zítra požádám lady Ginevru o ruku.

Fandom: originální. Až moc.
Poznámka: není to horor, ale myslím, že je to děsivé. Rozhodně je mi z toho nedobře.
Bála se bouře. Bála se síly tetelící se ve vzduchu, bála se blesku, který nechával místo očí klikaté jizvy, bála se hromu, který trhal nebe i uši. Bylo jí sedm a maminka nebyla doma.
Tatínek doma byl. Měl ji rád nejvíc ze všech a bouři by ji nedal. Nedal by ji nikomu. Byla jeho. Jeho sedmiletá kráska, jeho Sedmikráska.
Když vypadl proud, rozsvítil svíčky a zavolal si ji k sobě na pohovku. Schoulila se k němu do klubíčka. Byla v bezpečí. Objal ji a vykládal jí pohádky o ctných rytířích a krásných princeznách. O princi, který překonal sedm hor a sedm řek a přinesl své princezně sedmkrát sedm sedmikrásek.
Ze spánku ji probral obzvlášť silný hrom a ruce, které se dotýkaly jinak. Znala ty příjemné dotyky, o kterých se nesmělo mluvit. Ale když poslední blesk rozčísl oblohu, odešel s bouří kus jí samotné. Zbytek smyl déšť.
Když povyrostla a mohla se dívat na zprávy, slyšela mnohé na adresu těch zlých pánů. Na adresu svého tatínka. Ještě mnohokrát ji varovali před cizími lidmi. Stavěli hromosvod po bouři…
Bouře se bojí dodnes. Nejsou to však hromy blesky, co ji děsí. Ale copak mohla už tehdy vědět, čeho se skutečně bát? Copak mohla?

Přijde den, kdy se Cloister probudí z hibernace. Vyjde ven ze stáze, ochutná několik členů posádky a povede tento rozhovor s palubním počítačem:
„Kde jsou všichni?“
„Jsou mrtví, Dave.“
„Co, i Kapitán?
Všichni jsou mrtví, Dave.“
„A co moji Kamarádi?“
„Všichni jsou mrtví, Dave.“
„Ale ne… I má Láska?“
Všichni jsou mrtví, Dave.“
„To jsou vážně všichni mrtví? Jsem tady úplně sám? Žádná naděje?“
„Moment, procházím záznamy… V okamžiku katastrofy nebyla Naděje na palubě. Ergo, možná je naživu. Všichni kromě Naděje jsou mrtví, Dave. A úplně sám tu nejsi, protože ještě něco přežije za jakýchkoli okolností.“
Do místnosti vejde Dutohlav.

Fandom: crossover filmu Harry Potter a vězeň z Azkabanu a filmu Dračí srdce
Poznámka: David Thewlis a Julie Christie. Opravdu. A Jason Isaacs se mi tam už nevešel.
„Co si dáte, pane profesore?“
Remus Lupin si stoupnul blíže ke světlu.
„Nedělej, že mě nepoznáváš, Rosmerto.“
„Bylo by to lepší…“ povzdechla si. „Máslový ležák, Einone?“
„Díky, mami. Zkus mě neotrávit, měl bych vydržet aspoň do konce školního roku.“
„Taky jsi našel trhlinu mezi realitami? Divím se, že tě vůbec pustila skrz, když jsi byl záporák… Jak ti vlastně jde učení?“
„Mučení jsem měl radši. Týrání poddaných, vraždění pro zábavu… Teď jsem vlkodlak, co se místo lovu stočí do klubíčka, a ještě se všem strašně omlouvá, že obtěžuje.“
„Změna je život, Einone. Co na tom, že tebe změnila až smrt.“

Fandom: realita tohoto víkendu (malovali jsme)
Poznámka: BJB, psáno v popsaném prostředí. Vymyšleno globusem.
Polička. Police. Postel.
Almara.
Stůl. Skříň. Skříňka. Svítidla.
Taburet.
Všude všechno. Všechno všude. Kolem mě. Stahuje se. Řítí se. Padá.
Hromada. Hromada nade mnou. Hromada pode mnou. Já v hromadě. Jsem hromada. Jsem v pasti i pastí. Mé tělo je skříň, nohy jsou police. Globus už nepřemýšlí.
Past. Past? Past! Past z nábytku, který si, nic zlého netuše, stavíme kolem sebe. Žijeme s ním, pouštíme si ho k sobě, do svých domovů. Ukládáme do něj své všechno. A když ho vypustíme z předem určeného místa, když ho vyprázdníme a dáme mu volnost... Chce zase on vložit své všechno do nás.

Fandom: Silnice kolem kousku světa
Zpočátku v něm viděli civilizovaného Evropana, kulhajícího turistu, co se chce jen tak procházet po Rezervaci. Blbec, kterého do hodiny něco sežere.
Viděli povědomé rysy a nemohli si vzpomenout, koho jim připomíná.
Viděli, že mu Rezervace naslouchá. Nechápali, kde se pediatr z Česka naučil staroperejsky.
Viděli, že patří k nim, že má pro každého tvora i netvora v Rezervaci pochopení, že je dokáže ochránit.
Viděli, že Město pod duhou ožilo jeho příchodem.
Viděli, že se rozhodl zahodit svůj svět, opustit s celou Rezervací Evropu a zaplatit tak za štěstí všech jejích obyvatel.
Otevřeli oči a viděli, že mají znovu krále.

Věnováno našim, hlavně když si to nepřečtou...
Poznámka: Větrník je místní restaurace. BJB.
Celý den byl jako vítr. Ráno se opatrně vyplížil z postele. Ještě než se probudila, zmizel do lesa. Nafotil srnku a stádo muflonů (ježci stále ještě spali) a cestou zpátky koupil čerstvé pečivo k snídani. Pak vymyslel výlet na zahradu. Posekal trávu, upekli na ohni kuře, naládovali se a na chvilku si zdřimli na čerstvém vzduchu. Po návratu ještě vyměnil těsnění kapajícího kohoutku. Potom se posadil, vydechnul a tvářil se zamyšleně.
„Děje se něco, lásko?“ ptala se.
„Ježku, když jsem celý den tak pracoval a byl hodný, mohl bych si skočit na Větrník pro pivo?“
Tak odtud ten vítr vane!

Fandom: originální (inspirace Kobercové)
Varování: etymologický vtípek
Vybrali ho! Ze všech zájemců, toužících po dobrodružství i poznání, ze všech uchazečů o tuto čest vybrali jeho! Byl vybrán, aby podnikl výpravu k dalekém stověžatému tatíčkovi a provedl obřady svátku Sajícího hada. Konečně jim ukáže, že i on umí být užitečný!
„Tak nezapomeň, chlapče, pořád po hřebeni a pak… pak jej uvidíš. Práh v celé své kráse. Bílé věže stavěné znovu a znovu z nekonečného množství částeček prachu…"
„Mohla bys přestat jezdit s tou židlí? Krčí se ti koberec. A vysaj si tady už konečně, hlavně kolem prahu, máš tady binec. Tolik prachu to je přímo ráj pro roztoče…“

Poznámka: inspirace tu byla okamžitě, ale vzala roha, takže nakonec BJB.
Už zase se mačkali v kuchyni. Válečnou poradu svolala Káča.
„Já to nevydržím! Ona je tak nesnesitelná. Má někdo nápad, jak se jí zbavit?“
Babičce se zablýskalo v očích: „Co takhle ji otrávit? Co je ten jed, co není cítit po hořkých mandlích? Cyankáli?“
„Arsen, babi, arsen. Ale ten na tetičku použít nemůžeme. Dokážeš si představit, že by byla nejen otravná, ale navíc i otrávená?“
Argument byl přijat. Jenže co dál? Petr si pod stolem tajně četl noviny. Pavla mu je sebrala a…
„Inzerát! Dáme tetičce inzerát do novin a provdáme ji!“
„A na svatbě se bude podávat mandlový dort!“

Ivan Bezprizorný měl doporučené tvůrčí volno. Seděl v nemocničním pokoji a psal dopis kolegům. Roztrhané papíry dokreslovaly, že se mu příliš nedařilo vyjasnit celou situaci.
„Začalo to tím, že jsem našel tu věcičku. Je to taková nezajímavá krychle, ale když se řekne Píp, spustí to nějakou nahrávku. Vyprávěnku o tom, jak si loupežník Rumcajs naládoval do bambitky žalud. A zastřelil Míšu Berlioze. Ne, toho vlastně zajela tramvaj, kvůli Anušce s rozbitým košíkem a rozlitým olejem. Pak už se to prostě všechno sypalo.“
Když se od okna ozvalo tiché „Pst,“ otočil se Ivan jako na obrtlíku. Do místnosti se spustil Mistr.

Fandom: Kouzelník Merlin (první část trilogie)
Poznámka: Merlinovi je tu asi dvanáct let, nepředstavujte si bělovousého stařečka... 8+)
Večer si mě dal hrabě Ambrosius zavolat. Znovu se mě vyptával na moji rodinu, ale víc než můj strýc a válka ho zajímala má matka a láska. Tehdy se mi vybavil můj sen o dívce a mladíkovi u Křišťálové jeskyně. Sen o mých rodičích.
Hleděli jsme si do očí, já a mladík ze snu, já a muž sedící proti mně. Chvíli jsme mlčeli, protože slova nemohla vyjádřit naše pocity.
Potom nechal přinést večeři. Nevěděl jsem ani, co jím, ale chutnalo to jako pravá ambrózie. Koneckonců jedl jsem přece s Ambrosiem. Jedl jsem se svým otcem a všechno bylo v pořádku.

Poznámka: rouhání (?), očekávám hromy a blesky... BJB
Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka i Ježíš a jeho učedníci. Všichni se veselili, jedli dobré jídlo a pili dobré pití. Největší zájem mezi pitím byl o Colu Light. Když se jí začalo nedostávat, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají Colu Light.“ „Co to ode mne žádáš? Což nevíš, jak dobře je střežena receptura Coly Light? Jestliže by se na to přišlo, roztrhají mě jejich právníci na kusy a Jeho plán ztroskotá!“ Nakonec matka Ježíše přesvědčila, ten šel a proměnil obyčejnou Colu v Colu Light. Aby unikl právníkům, přinutil pak evangelisty zapsat to trochu jinak.

Fandom: Král Lear vs. realita
Poznámka: skutečnost. Tate opravdu žil a tohle opravdu udělal.
Poznámka 2: bodík je bodík
„Špatné zprávy, Wille. Jeden chlápek, jmenuje se Nahum Tate, se ti trochu vrtal v Learovi. Trochu víc. Vlastně to úplně přepsal. Tvrdil, že je to taková hromada rozházených a zašlých šperků, že je to škoda a že to musí trochu nablýskat. Že budeš rád.
Takže, co tu máme: Edgar chodí s Kordélií a vezmou se. Šašek tam vůbec není, ale jsou tam zas nějaké úplně nové postavy. A to nejhorší, šťastný konec. Kordélie není mrtvá, Lear jí a Edgarovi předá vládu a ztratí se někam s Kentem.“
Když to William Shakespeare uslyšel, nezbývalo mu, než začít ve svém hrobě rotovat.

Poznámka: pokud tam ten preslash vidíte, tak tam asi je. Nějak jsem se dnes zvrhla...
„Možná kdybych nebyl princ.
Možná kdyby mě otec měl trochu víc rád.
Možná kdyby mě chůva nenechávala hlady.
Možná kdyby po mně nechtěli, abych byl dokonalý.
Možná kdyby mě nepřeučili na pravou ruku.
Možná kdybych si mohl stavět modely letadel.
Možná kdyby si ze mě bratr stále neutahoval.
Možná kdybych si mohl s někým jen tak promluvit.
Možná kdybych měl nějakého skutečného kamaráda.
Možná kdybych nebyl tak na očích.
Možná kdybych se tak nebál.
Možná bych nekoktal.
A nikdy bych tě nepotkal.“
„Bertie, teď dávej pozor.
Se mnou můžeš být úplně obyčejný člověk a dělat, co tě napadne.
Tvá žena tě miluje. I já tě mám moc rád.
Už pěkně dlouho nejsi závislý na své chůvě.
Dokonalost je nudná.
Ty rozhoduješ, která ruka je pro tebe ta pravá.
Můj syn ti určitě nechá nějaké své modýlky.
Tvůj bratr nedokázal být král. Utekl. Tys to zvládl.
Zajímá mě, co mi povídáš.
Jsem tu pro tebe.
Jsme tady jen my dva.
Jsi tu v bezpečí.“
*
„Kdybych tě nepotkal. Kdybys nebyl tak vytrvalý a sebevědomý. Kdybys mě nedržel, když mi bylo nejhůř. Kdybych ukázal svůj strach. Kdybych nedokázal povzbudit svůj národ, tak jako jsi ty každý den povzbuzoval mě.
Možná by Hitler zvítězil.“

Varování: preslash, můj první...
Kardinál přemýšlel dlouho, co si počít s tím vzpurným hochem. Jak získat jeho služby, jeho duši, jeho… srdce?
*
Richelieu zamyšlen pomalu roztrhal papír, který mu d’Artagnan tak lehkomyslně vydal.
Konečně ho tu mám. Zcela v mé moci. Ten zbrklý Gaskoněc si jistě myslí, že přijde o hlavu. Tak ho při tom ještě chvíli necháme…
Doplnil pár slov na listinu a předal ji d’Artagnanovi. Ten ji letmo prohlédl, klesl na kolena a… rozplakal se. Za poslední měsíc toho na něj bylo příliš. Kardinál se v duchu usmál. Zvedl d’Artagnana ze země a zlehka ho k sobě přivinul.
„Mušketýři přece nepláčou, chlapče.“